Ludwig von Mises Institut

Mises.cz

Daňový protest - druhé kolo

Právě to, co si lidé myslí o morálnosti nebo nemorálnosti vyhýbání se daním, je totiž je jedním ze základních pilířů, na němž stojí státní donucení. Podkopejme ho, jak jen můžeme.

Před rokem (téměř na den přesně) jsem zde uveřejnil text o protestování proti vládě formou daňové optimalizace. Nastala příležitost argumenty z tohoto článku opět připomenout, a to díky tenistce Petře Kvitové, která nejen vyhrála Wimbledon, ale pravděpodobně zaměstnává dobrého poradce, který jí zařídil daňový domicil v Monaku.

Objevily se přesně ty reakce, které se daly očekávat. Petr Pospíchal ze sebe vydal esenci etatismu. Poslanci Stanislav Huml a Stanislav Křeček reagovali po různu na facebooku.

Samozřejmě tito pánové postupují s neoblomnou jistotou, že mohou daňové optimalizace odsuzovat z „morálních výšin“, a tak se i neštítí používat některá drsnější slova. Ovšem právě postup z „morálních výšin“ by jim neměl jen tak projít.

Na obranu daňových optimalizací se zvedly například tyto dva hlasy [1], [2].

Ovšem stále je to příliš umírněné a obránci se mají tendenci držet při zdi. Proto bych právě na tomto webu chtěl připomenout, že jestliže mají pravdu Lisander Spooner, Gustav de Molinari, Murray Rothbard a další, tak je zcela zbytečné přistupovat na hru o morálním kázání z hlediska „dobra státu“ nebo na výpočet, kolik těch daní Kvitová už tady odvedla a kolik „veřejných statků“ a „dotovaných služeb“ za to spotřebovala.

Anarchokapitalisté naštěstí mohou boj vést ze svých morálních výšin. A je záslužné ho vést, byť i jen vyjadřováním názorů na debatních fórech a facebooku. Stačí menšina, která dostatečně důrazně zaplní prostor a bude se pak jevit jako většina a nakonec se stane skutečnou většinou. Pokud Huml a Pospíchal budou cítit, že proti sobě mají nějaký větší odpor, tak je to může i odradit od navrhování nějakých dalších daňových šikan. Všechny možné argumenty, které by se daly na toto téma uvést, jsou u nás na webu, a tak je nebudu zbytečně opakovat. Postačujícím by byly už tyhle dvě věty Waltera Williamse: "Já si nechám co jsem si vydělal a ty si nech co sis vydělal. Jestli myslíš, že máš nárok na něco z toho, co jsem si vydělal, vysvětli prosím proč."

Kdo má čas a trochu chuti, ať se neváhá zapojit do boje.

Právě to, co si lidé myslí o morálnosti nebo nemorálnosti vyhýbání se daním, je totiž jedním ze základních pilířů, na němž stojí státní donucení. Podkopejme ho, jak jen můžeme. Navíc jmenovaní pánové jsou celkem snadnými terči. :)

 

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed