Mises.cz

Mises.cz

Jak stát dělá z přirozené lidské migrace zdroj nenávisti

Domnělý problém s uprchlíky snažícími se dostat do Evropy je dalším lidským necivilizovaným neštěstím a barbarstvím plynoucím z existence zločineckých autoritářských organizací, které se stavějí do pozice oprávněných vlastníků každého čtverečního metru Evropy (Státy).

Domnělý problém s uprchlíky snažícími se dostat do Evropy je dalším lidským necivilizovaným neštěstím a barbarstvím plynoucím z existence zločineckých autoritářských organizací, které se stavějí do pozice oprávněných vlastníků každého čtverečního metru Evropy (Státy). Jde o uměle rozdmýchanou nenávist mezi lidmi, která by ve svobodné společnosti v takové míře vůbec neexistovala. Je to hluboce zakořeněný problém současného autoritářského společenského systému.

Státy jsou geograficky tvořeny arbitrárními hranicemi vymezujícími určité území, které je tak údajně vlastněno a ovládáno určitou vládnoucí vrstvou. Jak k tomu došlo? Na první pohled složitě a vznešeně vypadajícími politickými rituály, které při bližším pohledu nejsou ničím jiným, než prostým prohlášením člověka nebo skupiny lidí, že tomu tak bude. To je vše. Připadá vám to absurdní? Ano, je to absurdní. Čím se takové prohlášení liší od stejného prohlášení učiněného např. mnou samotným nebo kýmkoliv jiným? Patrně tím, že zřejmě patřím do skupiny “podlidí”, přičemž existuje skupina “nadlidí” s právy, které sám nemám. Tato situace ovšem, jak jsme si krok za krokem odvodili jinde, je logicky nemožná, jelikož neexistuje smysluplný způsob, jak by mohla skupina “nadlidí” taková práva získat.

Fakt, že Evropa, jejíž každý čtvereční metr v současnosti spadá pod jurisdikci určitého státu (“legálního” gangu zlodějů, vrahů a vyděračů), je bez nadsázky pouze mýtus. Jde o iluzi, na jejíchž základech jsou postaveny reálné státní útvary, budovy a instituce. Tato iluze spočívá konkrétně v tom, že určití lidé mají morální právo rozhodovat a vládnout jiným lidem. Pro naprostou jednoznačnost: vládní budovy a instituce, armáda, atd. jsou samozřejmě reálnými, skutečně existujícími věcmi, ale jejich morální právo vládnout jiným (politická autorita) je pouze iluzí.

Tato iluze se mimo jiné projevuje tím, že takto ustavená vládnoucí vrstva vystupuje jako vlastník určité geografické oblasti a má domnělé morální a legální právo o ní rozhodovat. Prostředky a lidské zdroje k “obhospodařování” (vykořisťování) takového území jsou získány z daní neboli produktivní aktivity obyvatel určitého státu (otroky na plantáži určité geografické polohy a rozlohy ovládané konkrétní vládnoucí vrstvou). Obyvatelé takovéto plantáže jsou mnohaletou propagandou přesvědčeni, že tato plantáž patří jim všem a že si sami o ni rozhodují. Nejen to, tato oblast nyní údajně reprezentuje to, co je všechny spojuje – vznikl “národní stát” – a v zájmu každého vladaře je, aby byli poddaní na tuto skutečnost patřičně hrdi a aktivně svou plantáž bránili. Státní propagandou vštěpený nacionalismus se postará o tuto stránku věci.

Co se stane, pokud se na plantáž pokusí imigrovat lidé, kteří byli u stávajících obyvatel předem patřičně mainstreamovou propagandou na základě nepodstatných lidských charakteristik démonizováni? Původní obyvatelé se začnou bouřit. Zásadní příčinou je to, že byli během svých životů indoktrinováni, že jejich plantáž (stát s arbitrárními geografickými hranicemi a konkrétní vládnucí vrstvou) patří jim. A také, že je jejich morální povinností platit daně k udržování plantážního veřejného pořádku, infrastruktury, školství, státních penzí, pojištění atd. Jinak by to ani nešlo a jinak by to přece nefungovalo – je hlásáno. Tzn., že každý nový přistěhovalec by mohl (musí) těchto "vymožeností" začít užívat. Z tohoto pohledu je vzpoura domorodců pochopitelná. Jelikož jsou přesvědčeni, že je jejich morální povinností platit daně, potom pokud někdo cizí začne využívat věcí takto financovaných, mají dojem, že jsou okrádáni. Bohužel to, kým jsou okrádani, je chytře zaobaleno politickou propagandou a rituály. Tím domorodec nabyde dojmu, že přistěhovalec je oním zlodějem. Tak vznikne další z mnoha státem uměle vytvořených nevraživostí mezi lidmi, kteří by se ve skutečnosti pravděpodobně ani za celý svůj život nesetkali, natož aby měli možnost si nějak ublížit.

Neobydlená půda pod “správou” států nepatří nikomu – ani vládním vrstvám, ani obyvatelům žijícím na jiném místě stejného státu. To, že imigrant musí překročit politickou hranici určitého státu, aby se usadil na nikým nevlastněném pozemku, je zdrojem veškeré nenávisti mezi zainteresovánými lidmi  – obyvateli státního území na straně jedné a přistěhovatelci na straně druhé. Tato imigrace totiž sama o sobě v žádném případě neznamená, že bude někdo poškozen, nebo že bude někomu ublíženo. Ve skutečnosti by bez existence států a státních hranic pravděpodobně původní obyvatelé ve většině případů ani nezjistili, že imigrace existuje, dokud by nebyl ohrožen jejich soukromý majetek. Absurdnost vytvořená státismem se dá vyjádřit tímto příkladem: jako důsledek státismu je Franta z Horní Dolní za a) obdařen schopností spolurozhodnout, zda člověk, kterého nikdy neviděl, může vstoupit na území, které Franta nikdy neviděl, a za b) je donucen přispívat na statky používané přistěhovalcem pokud Frantovi spoluobčané rozhodli, že přistěhovalec dostane povolení ke vstupu na území, které Franta nikdy neviděl a které nevlastní. Abychom tento příklad učinili ještě o něco absurdnějším, dodejme, že Frantovi spoluobčané rovněž nejsou vlastníky pozemku, který je předmětem diskuze a s největší pravděpodobností se Franta, jeho spoluobčané, ani jejich potomci nikdy za celé svoje životy s přistěhovalcem nesetkají. Jeví se vám popsaná situace jako něco alespoň na míle vzdáleného přirozenosti nebo zdravému rozumu?

To, odkud přistěhovalec pochází, jaké je barvy pleti nebo náboženského vyznání vůbec nehraje roli. Jedinou zásadní a důležitou podmínkou je respektování principu neagrese vůči osobám a soukromému majetku. Důsledný respekt k soukromému vlastnictví je jediným spravedlivým a zároveň elegantním řešením veškeré migrace lidí. Největší překážkou a zdrojem chaosu, nejednoznačnosti a vzájemné lidské nenávisti je v tomto smyslu stát a jím vytvořená kolektivistická schémata.

Zde je nutno také poznamenat následující. Stejně tak jako domorodec nemá právo útočit na přistěhovalce usídlujícího se v blízkosti jeho soukromého vlastnictví (na nevlastněném pozemku), tak také přistěhovalec nemá právo usurpovat soukromé vlastnictví domorodce. (Toho je mimochodem schopen pouze díky existenci státu neboli prostřednictvím politického procesu a státem přerozdělovaného majetku). Jedinou oprávněnou agresí vůči přistěhovalci je právo domorodce bránit svůj soukromý majetek, a to i násilím. Pokud si domorodec nepřeje, aby se přistěhovalec usadil na jeho zahradě, má právo ho násilím vystrnadit. A to z jakéhokoliv důvodu. Pokud se domorodec rozhodne ponechat na svém pozemku všechny křesťany, ale na druhé straně vypudit všechny muslimy, je to jeho právo. Osobně bych takové jednání označil za naprosto hloupé a nesmyslné, ale je nutno ho respektovat. Případů takového jednání by bezesporu existovalo mnoho, a to z obou stran. Nicméně pořád by každý rozhodoval sám za sebe a za svůj majetek a nikdo by tak nemohl učinit za něj. Konflikt by byl markantně redukován.

Ve svobodné společnosti založené na respektu k soukromému vlastnictví by tudíž rozhodnutí o přijetí či nepřijetí přistěhovalce na určité území spočívalo výhradně na vlastnících konkrétního území (v případě, že by už bylo někým vlastněno). Jak můžeme ale předpokládat, že bude každý přistěhovalec respektovat soukromé vlastnictví? Je velmi pravděpodobné, že někteří nebudou. Tak je tomu i dnes se všemi zloději, a ti budou existovat vždy. Jde-li o zloděje domorodce nebo zloděje přistěhovalce, je ale zjevně irelevantní. Každý má právo na ochranu svého majetku před zloději, a takové právo nepochází a ani není zaručeno existencí autoritářské instituce, ba právě naopak. Při neexistenci státu by nikdo neměl možnost skrz politickou autoritu o cizím majetku rozhodovat, a na druhou stranu takové uspořádání v žádném případě nevylučuje ani neomezuje schopnost organizované obrany, pokud by jí bylo třeba. Pokus o rigidní rozhodování v těchto otázkách vždy znamená násilné vnucování preferencí jedněch jiným a nikdy nemůže být ke spokojenosti všech.

Opět se ukazuje, jak politické autoritářství omezuje možnosti mírového soužití lidí. Neříkám, že by ve svobodné společnosti neexistovaly konflikty a šedé zóny. Co se ovšem týče migrace lidí, samotná existence států a tudíž státních hranic násilí a nenávist mezi skupinami lidí odlišných v nedůležitých lidských charakteristikách pouze umocňuje.

Je smutné sledovat, jak se psychopatičtí megalomaniaci v politických funkcích snaží zneužít zvýšené imigrace do Evropy jako nástroje k získání větší moci pro sebe a pro státní instituce hrou na emočně-nacionalistickou strunu obyvatel. Z pohledu státu je systém navržen skutečně geniálně – jeho vlastní totální selhání a devastující účinky na lidskou civilizaci jsou použity jako argument pro jeho zesílení a konsolidaci jeho moci. Tento jev je možné sledovat víceméně ve všech státních aktivitách. Čím dříve bude rozpoznáno skutečné zlo, tím méně škody bude tímto systémem napácháno.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed