Minimální mzda: Udržet chudé v trvalé chudobě

Mises.cz: 9. února 2014, Josef Tětek

[Článek vyšel dne 9.9.2013 na serveru Finmag.cz.]

Škodlivost minimální mzdy je jednou z mála věcí, na které se ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem ve značné většině shodnou. Kdo však skutečné dopady zákonem stanoveného prahu ceny práce odmítá pochopit jsou – možná nikoli překvapivě – politici.

Nad nedávným předvolebním návrhem zvýšit minimální mzdu na 12 tisíc korun měsíčně zajisté spousta lidí zajásala: „Konečně politika pro lidi! Spravedlivá odměna za poctivou práci!“ Jak však říká moudré přísloví, příznivci zvýšení minimální mzdy by měli dát pozor na to, co si přejí. Jejich přání by se jim totiž mohlo vyplnit.

Logika minimální mzdy z pohledu ekonoma

Ekonomie minimální mzdy je prostá – jedná se ve své podstatě o cenovou regulaci, která zapříčiní převis nabídky nad poptávkou, neboli větší počet uchazečů o práci, než o který je při stanovené ceně zájem. Minimální mzda jinými slovy zvyšuje nezaměstnanost, a to zejména uchazečů bez vysoké kvalifikace či praxe – tedy studentů hledajících první pracovní zkušenost, „školních odpadlíků“ či jedinců z problematických lokalit a rodin. Namísto toho, aby tito lidé dostali příležitost zvyšovat prací svou kvalifikaci a následně i příjem, jsou odsouzeni k frustrující závislosti na státní podpoře a dlouhodobé chudobě.

K výraznému zvýšení životní úrovně nízkopříjmových zaměstnanců by přitom stačilo odstranit zvláštní schizofrenii státní politiky zaměstnanosti. Stát na jedné straně diktuje zaměstnavatelům minimální výši mzdy, na druhé straně z ní však značný kus ukrajuje pro sebe. Zadáme-li si tak například aktuální minimální hrubou mzdu (8500 korun za měsíc) do mzdové kalkulačky, dostaneme následující hodnoty:

Superhrubá mzda Hrubá mzda Čistá mzda
11 390 Kč 8500 Kč     7565 Kč
100 % 75 % 66 %



Je-li cílem minimální mzdy skutečně zvýšení životní úrovně těch nejchudších, pak je na místě klást si otázku, proč stát každý měsíc konfiskuje celou třetinu jimi vytvořených hodnot. Skutečnou cenou práce, kterou zaměstnavatel platí výměnou za pracovníkem vytvořené hodnoty, je totiž „superhrubá mzda“. Zaměstnavatel nízkopříjmových zaměstnanců je tedy ochoten platit o tisíce korun měsíčně více, než kolik jim berní úředník nakonec ponechá.

Mzda, daně a odvody ovšem nejsou jedinými náklady, které zaměstnavatel vydává na své zaměstnance. Velikou roli hrají i náklady nefinanční, jako je pracovní prostředí, pomůcky či školení zaměstnanců. Řekněme, že určitá pozice – například obraceč hamburgerů – má vlivem působení tržních sil optimální poměr finančních a nefinančních nákladů 70 ku 30. Změní-li vláda tento poměr legislativním nařízením ve prospěch finančních nákladů, klesne zákonitě poměr alokovaných zdrojů na náklady nefinanční. V praxi to může znamenat, že obraceč hamburgerů si sice vydělá za hodinu o pár korun více, bude si však muset z domova nosit vlastní toaletní papír a na školení v obsluze elektronické kasy může rovnou zapomenout. Vyšší výdělek tak paradoxně může být faktorem trvající chudoby: zaměstnanec nedostane šanci zvýšit svou kvalifikaci a s ní i příjem. V některých oborech není koneckonců výjimkou uspořádání, kdy zaměstnanec pracuje zcela zdarma výměnou za pracovní zkušenosti, které se mu v budoucím zaměstnání násobně zhodnotí.

Logika minimální mzdy z pohledu politika

Velkolepá prohlášení ohledně zvyšování minimální mzdy nutí k zamyšlení – proč se politik zaobírá tak okrajovou záležitostí, jako je výše minimální mzdy? Za minimální mzdu pracují necelá tři procenta zaměstnanců, což činí ještě nižší procentuální zastoupení oprávněných voličů. Nač tedy politik ztrácí čas a nevěnuje se raději tématům, které se týkají většího počtu voličů?

Nabízejí se minimálně dvě možné odpovědi.

První je, že lidé hlasováním pro vyšší minimální mzdu ukojují své altruistické choutky. Volby jsou pro spoustu voličů prostředkem, jak si lacině koupit čisté svědomí. Samotný volič může vydělávat násobky minimální mzdy, a přesto – nebo spíše právě proto – bude hlasovat pro zvýšení minimální mzdy; chce totiž pomoci méně úspěšným. Z jeho peněženky ovšem nezmizí ani koruna, jako by tomu bylo například při obdarování žebrajícího bezdomovce. Pro skrblíka s hlodajícím svědomím je tedy státní sociální politika, kam spadá i zákon o minimální mzdě, jasnou volbou.

Druhá odpověď je založena na fenoménu „racionální neznalosti“. Volič má v rámci politických voleb pramalou motivaci informovat se o všech aspektech navrhovaných opatření, jelikož jeho hlas je jedním z milionů a nemá tudíž téměř žádnou váhu. Racionálním přístupem je tedy věnovat aktu volby co nejméně času a raději se zabývat činností, jejíž výsledky může přímo ovlivnit. Proto jsou tak často voleni politici navrhující líbivá opatření, jejichž skutečné dopady nelze na první pohled spatřit. Racionálně neznalý volič tak nebude problematice minimální mzdy věnovat ani těch pár minut, které zabere přečtení tohoto článku, a bude její zvýšení považovat za automaticky dobrou věc.

Rovnost? Ano, ale v příležitostech

Česká politika posledních let, ať již jsou u moci strany nominálně levicové či pravicové, je charakteristická snahou nastolit ve společnosti co největší rovnost ve výsledku. Historická zkušenost socialistických let však ilustruje fakt, že uměle nastolovaná rovnost ve výsledku znamená rovnost v chudobě. Není na čase obrátit směr a na místo snahy omezit výdělek na dolní (formou minimální mzdy) i horní hranici (formou „solidárních“ daní) podpořit rovnost v příležitostech? Prvním krokem vpřed by mohlo být odstranění absurdních opatření jako je zákon o minimální mzdě, sloužící pouze jako laciná vábnička na voliče.

Známka: 1,58
Známkujte jako ve škole: 1 2 3 4 5

 

Podobné články:

Zbraně, cigarety, mraky regulací; co mají společného?
13. června 2015, Urza

Fosilní paliva zachrání svět - opravdu
9. dubna 2015, Mises.ca (přidal Petr Málek)

Sluníčkové restaurace bez kouře
11. února 2015, Petr Málek

Volný trh na Blízkém východě
1. července 2014, Petr Málek

Jaká je cena členství v EU?
13. května 2014, Vladimír Krupa

 

Komentáře k článku:

Zobrazit komentáře | Přidat komentář

Název Autor Datum
nepodcenujte stát libertarian 9.2.2014 9:17:27
rovnost příležitostí Rob 9.2.2014 14:39:39
Rovnost příležitostí David Záděra 9.2.2014 17:22:46
Re: rovnost příležitostí catmouse 9.2.2014 17:44:31
Kouzla se superhrubou mzdou Ivana Ebuová 9.2.2014 21:32:11
Re: rovnost příležitostí Josef Tětek 9.2.2014 22:32:41
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Josef Tětek 9.2.2014 22:39:03
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Lukáš 10.2.2014 2:03:51
Re: rovnost příležitostí libertarian 10.2.2014 9:20:07
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Ivana Ebuová 10.2.2014 10:02:36
Pěkné HynekRk 10.2.2014 10:06:31
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Rob 10.2.2014 11:15:52
Re: rovnost příležitostí Rob 10.2.2014 11:23:08
Re: rovnost příležitostí Tomáš Fiala 10.2.2014 11:55:18
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Ivana Ebuová 10.2.2014 12:01:41
Re: rovnost příležitostí Josef Tětek 10.2.2014 12:37:33
Re: rovnost příležitostí catmouse 10.2.2014 12:43:01
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Josef Tětek 10.2.2014 12:46:33
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Ivana Ebuová 10.2.2014 12:47:39
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Ivana Ebuová 10.2.2014 13:07:49
Re: rovnost příležitostí Rob 10.2.2014 14:05:10
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Rob 10.2.2014 14:09:11
Re: rovnost příležitostí Rob 10.2.2014 14:15:40
Re: rovnost příležitostí Tomáš Fiala 10.2.2014 14:32:26
Re: rovnost příležitostí Rob 10.2.2014 15:00:14
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Ivana Ebuová 10.2.2014 15:27:13
Re: rovnost příležitostí Ivana Ebuová 10.2.2014 15:34:03
Re: Kouzla se superhrubou mzdou Rob 10.2.2014 16:28:42
Re: Kouzla se superhrubou mzdou HynekRk 10.2.2014 16:45:35
Re: rovnost příležitostí catmouse 10.2.2014 18:04:54
minimalna mzda libertarian 10.2.2014 19:00:39
Re: Kouzla se superhrubou mzdou libertarian 11.2.2014 13:07:31
Re: rovnost příležitostí Tomáš Fiala 11.2.2014 13:08:15
Re: rovnost příležitostí SPA 11.2.2014 13:19:27
Re: rovnost příležitostí Tomáš Fiala 12.2.2014 13:57:56
Re: rovnost příležitostí enjay 13.2.2014 11:22:46

Zobrazit komentáře | Přidat komentář

 

Přihlášení
Registrace

Hledání

Tagy

regulace

Šiřte tento článek dál

Ohodnotit na Flattru

Josef Tětek

Josef Tětek

Profil autora Josef Tětek


 

RSS feed RSS feed (nadpisy) | RSS feed RSS feed (celé články) | Navštivte nás na Facebooku Navštivte nás na Facebooku | Navštivte nás na Twitteru Navštivte nás na Twitteru

Mises.cz, 2016   Licence Creative Commons

Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Ludwig von Mises Institut, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Unported .

Web by Petr Málek | Hosting by Softech | Base Camp

Cílem Mises.cz je ekonomická osvěta veřejnosti, takže uvítáme, když naše texty budete co nejvíce šířit.
Budeme rádi, když ale v rámci slušnosti uvedete, že text máte od nás. Děkujeme!
Šíření je možné pouze u našich vlastních textů. Pokud byl článek převzat nebo přeložen z jiného zdroje, šíření je možné pouze se souhlasem původního zdroje.

Názory prezentované na těchto stránkách jsou individuálními osobními názory jednotlivých přispěvatelů.
Provozovatel tohoto webu k nim nevyjadřuje žádný názor a nenese za ně žádnou odpovědnost.