17. července 2013 09:11:47 | reagovat
Komentáře k článku Jistoty a žádná prosperita
V Mlich
Financování zdravotnictví
Jasně, že nemoc je něco jako živelní pohroma, nebo bouračka, takže jednoznačně pro pojišťovny, ale mělo by být dobrovolné. Jenže současný stav je nějaký a přejít do cílového idálního stavu ze dne na den je prakticky nemožné.Začal bych proto s postupným vylepšováním stávajícího systému, dokud lidi sami nepochopí, co je nejlepší.
Prvním krokem by byla změna názvu zdravotní daně z "pojištění" na "spoření". Tím by nemoc přestala být pojistnou událostí plně hrazenou státem, ale jen účtem, ze kterého lze platit léčbu, pokud je z čeho. Stát by tím pádem neměl co mluvit do cen, lidi by platili ze svého účtu, i když ten dojem "bezplatného" zdravotnictví by zůstal, protože by se platilo kartou. Komu by se to nelíbilo, mohl by se připojistit u komerční pojišťovny.
Doporučovaná částka měsíčních vkladů by byla jako u současné zdravotní daně, ale jinak by byla dobrovolná, t.j. kdo by nechtěl, nespořil by, a u lékaře by platil hotově.
Pojišťovny dnes mají dobrý přehled, kdo kdy kolik zaplatil pojistného i kolik hradil za péči, tak by neměl být problém pro každého tyto pohyby za posledních 20 let i zůstatek "převést" na osobní účet. Za dobu před 1989 by se stanovil nějaký vzorec podle průměrného příjmu a průměrné péče, současný stav by to zásadně neovlivnilo.
Tento účet, kromě toho, že by z něj bylo možné platit jen za péči, by měl i tu zajímavou vlastnost, že po smrti střadatele by se zůstatek nedědil, ale byl převeden na fond, ze kterého by se poskytoval kontokorent. Jeho počátečná hodnota by se určila tak, že by počítač provedl výpočet třeba od r. 1989, kdy by v nem byla 0 a šlo by se podle těchto pravidel, jaký by byl ke dni přechodu.
Podle zůstatku na tom účtu, průmerných vkladů střadatelů a skutečného čerpání kontokorentů by se stanovilo, kolika násobek průměrného měsíčního vkladu se může poskytnout bezúroční kontokorent. Takže když někdo platí 2 tisícovky měsíčne a N by bylo 50, tak by mohl jít 100 000 do mínusu.
A kdyby třeba rodiče nebo další příbuzní dali 5-měsíčnímu dítěti mimořádný vklad 50 tisíc (nebo 1000 lidí po 50 korun), rázem by jeho průmer místo třeba pěti set by 10 500 a na případnou operaci by bylo možné dostat půl miliónu.
Kromě platby za péči by bylo možné i převádět na zdravotní účet jiným lidem, ale tato částka by už dárci snížila měsíční průměr, (obdarovanému zvýšila) a tím i možnost kontokorentu. U staršího dárce by ten vliv byl menší. A tyto převody by byly pochopitelně možné jen z kladného zůstatku.
Spekulaci s převodem zůstatku těsně před smrtí příbuzným by zabránilo pravidlo, že při úmrtí by se takové převody třeba 3 týdny zpětně anulovaly. Při odchodu do důchodu by člověk s dostatečným zůstatkem mohl přestat spořit, někdy i dříve a odkládat si ty peníze radši na důchod.
A hlavně by každý věděl, kolik má v daném okamžiku rezervu na zdravotní péči a byly by to jeho osobní peníze, žádný pojišťovák by nerozhodoval, jestli je cena léku správná.
V Mlich
Re: Financování zdravotnictví
Aby byl u starších lidí vliv mimořádných vkladů větší, mohl by se ten průměrný vklad počítat jen za posledních 20 let. Jednak nemáme starší data pro zpětný přepočet, a jednak by u starších nespořících důchodců klesal povolený kontokorent, aby ty peníze byly k dispozici radši pro mladé.Účty by mohly vést stávající pojišťovny, mohly by si konkurovat úrokem nebo extra kontokorentem navíc proti "zákonnému", kterého zdroj by ležel na státním účtu. To N by se mohlo klidně přepočítávat každý měsíc, pro počítač je to brnkačka. koeficient bezpečnosti (kolik je povoleno a kolik se ve skutečnosti čerpá) by se dával podle statistiky za posledních 20 let.
Didi
Proč odvětví v rukou státu zaostávají?
Smutnou záhadou potom zůstává, proč všechna odvětví, jejichž produkty máme jisté, tj. odvětví, která jsou v rukou státu – zdravotnictvím počínaje, přes školství a vlakovou dopravou konče –, tak tragicky zaostávají? Teoretická odpověď by vydala přinejmenším na další článek, nám na tomto místě postačí pohled do praxe, který je bohužel žalostný.
Ale ono to je přece naopak. Některá odvětví jsou přirozeně, tak nějak od přírody, zaostalejší. Takové se nedají provozovat se ziskem, ať děláš co děláš. Žádný podnikatel se do nich nepohrne a kdyby se jich neujal stát, tak je nebude dělat NIKDO. Lidi by pak umírali nemocní na ulicích, děti by nechodily do školy a Pepa by se nemohl dostat z Horní Dolní do Dolní Horní, protože by tam nejezdil žádný vlak. To přece nemůžeš srovnávat s výrobou potravin, automobilů nebo dokonce elektroniky, což jsou odvětví od přírody zisková.
Ne, nedělám si srandu, takové odpovědi se mi dostalo od docela inteligentního kolegy při diskuzi na podobné téma.
Zdeněk G
Re: Proč odvětví v rukou státu zaostávají?
Uživatel Didi napsal:Pepa by se nemohl dostat z Horní Dolní do Dolní Horní.
Na tomhle mě nejvíc fascinuje to že Pepa stejně jezdí s Frantou a Lojzkem autem, jelikož šichta jim začíná v 7:00 zatimco autobus jede 7:20.
Jako kdo žije na vsi musí mít auto, využívat auto někoho jiného, nebo cestovat zřídka. Když nemá auto je v prdeli. Neni ten tvůj kamarád z města?
Didi
Re: Proč odvětví v rukou státu zaostávají?
Uživatel Zdeněk G napsal:
Na tomhle mě nejvíc fascinuje to že Pepa stejně jezdí s Frantou a Lojzkem autem, jelikož šichta jim začíná v 7:00 zatimco autobus jede 7:20.
Jako kdo žije na vsi musí mít auto, využívat auto někoho jiného, nebo cestovat zřídka. Když nemá auto je v prdeli. Neni ten tvůj kamarád z města?
Touché :-) Je z města a do práce jezdí MHD spojem, který má celý den interval co deset minut.
Jakub Skala
Re: Proč odvětví v rukou státu zaostávají?
Uživatel Didi napsal:...
Ale ono to je přece naopak. Některá odvětví jsou přirozeně, tak nějak od přírody, zaostalejší. Takové se nedají provozovat se ziskem, ať děláš co děláš. Žádný podnikatel se do nich nepohrne a kdyby se jich neujal stát, tak je nebude dělat NIKDO. Lidi by pak umírali nemocní na ulicích, děti by nechodily do školy a Pepa by se nemohl dostat z Horní Dolní do Dolní Horní, protože by tam nejezdil žádný vlak. To přece nemůžeš srovnávat s výrobou potravin, automobilů nebo dokonce elektroniky, což jsou odvětví od přírody zisková.
Ne, nedělám si srandu, takové odpovědi se mi dostalo od docela inteligentního kolegy při diskuzi na podobné téma.
nooo, clovek se musi smirit s tim, ze ne s kazdym je rozumna rec :)
Didi
Re: Proč odvětví v rukou státu zaostávají?
Uživatel Jakub Skala napsal:nooo, clovek se musi smirit s tim, ze ne s kazdym je rozumna rec :)
Nevzdávám to a drobný pokrok již pozoruji. Třeba zrovna výše zmíněného kolegu se mi podařilo přimět, aby si dal tu práci a spočítal si, kolik zaplatil loni na daních jen za to, že pracuje jako zaměstnanec (teda práci - dostal tabulku v excelu a opsal si tam čisla ze svých vyplatních lístků a pak se podíval na výsledek :-)). Nicméně i to stačilo, aby si už pamatoval, že zdanění práce u nás není 15% ale 45%.