04. února 2011 10:31:18 | reagovat
Komentáře k článku Právo ve svobodné společnosti
Juraj
@ ancap
Dobry clanok, dali ste si zalezat :)>>>>>>>>> Každý si může určit, co jemu zrovna vadí a co nechce, aby mu bylo činěno
Nie je to take iste ci by to tak bolo. Co ak sa ludia rozodnu pre napr. prirodzene prava (Rothbard at al) oproti utilitarianizmu (David Friedman) ? Znamena tato veta ze niekto moze pozadovat pozitivne prava? Pravo nebyt nezamestnany, pravo na zdrav. starostlivost a pod?
>>>>>>>>>>> Na trhu je opět každý trestán podle požadavků oběti
Toto je tiez diskutabilne. Ak niekto ukradne zuvacku v obchode, majitel obchodu moze sice ziadat popravu zlodeja, no zlodejova agentura ktora ho ochranuje s tym zrejme suhlasit nebude, ako aj sudca ktory v spore bude rozhodovat. Tak isto, ak by majitel zobral "spravodlivost" do vlastnych ruk, bol by chapany ako vrah a nie ako niekto kto vykonal spravodlivost. Nazory na vysku trestu su rozne, no zda sa ze hornou hranicou trestu by malo byt to co bolo sposobene obeti? Alebo trest a odskodnenie v tej istej vyske? Teda navratenie zuvacky a ako trest dalsia zuvacka pre majitela obchodu?
Nemyslim si ze je potrebne pridelovat body v akomsi pomyselnom suboji - "stat vs slobodna spolocnost" - a akymsi sposobom povazovat tuto debatu za skoncenu.
Rozmyslam o tom ci by tomuto clanku este pomohla definicia o akom systeme prav hovorime (self-ownership+homesteading, pozitivne vs negativne prava atd.). Jedna sa iba o prava ktore su zalozene na uzitocnosti? Teda mam na mysli ci chapeme sukromne vlastnictvo a jeho nedotknutelnost ako pravo preto lebo je to ekonomicky prospesne pre ludi ako takych, alebo preto lebo mame na to nejaky eticky, moralny dovod? Alebo oboje?
A tak isto, ako by bolo co najjednoduchsie prejst od spolocnosti kde existuje verejne vlastnictvo k spolocnosti zalozenej na absolutnom sukromnom vlastnictve. Privatizacia navratenim majetku statu povodnemu majitelovi a v pripade kde sa taky majitel alebo jeho dedici nedaju najst, ma taky majetok byt vlastneny rovnakym dielom ludmi ktori ho obhospodarovali (okrem statnych zamestnancov) ?
Kazdopadne, historia statu ako institucie ktora (ne)zabezpecuje dodrziavanie prav a spravodlivost, ci uz v podobe kralov alebo demokracie ci socializmu, je plna nasilia, vojen a masoveho vrazdenia. Nie pre ekonomicky "benefit" takehoto konania agresorovi, ale najma z ideologickych dovodov.
Urza
ankap
>>>>>>>> Znamena tato veta ze niekto moze pozadovat pozitivne prava? Pravo nebyt nezamestnany, pravo na zdrav. starostlivost a pod?Tak to ta věta sice původně znamenat neměla (když jsem ji psal, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel), nicméně když se nad tím teď zamýšlím, tak ono to stejně dopadne nakonec tak, že se těm agenturám vyplatí vyžadovat akorát ta práva vlastnická.
Vymyslí-li si člověk "právo na zaměstnání", pak ani není nikdo, koho by se dotyčný mohl tohoto práva dovolávat, takže to sice může chtít, ale bude mu to k ničemu. Když si zas vymyslí "právo na zdravotní péči", tak nemá smysl, aby se s tím obracel na bezpečnostní agenturu, protože bude určitě levnější obrátit se na nemocnici.
>>>>>>>> Toto je tiez diskutabilne. Ak niekto ukradne zuvacku v obchode, majitel obchodu moze sice ziadat popravu zlodeja
Tohle jsem v tom článku řešil. Sice jsem napsal větu, že "Na trhu je opět každý trestán podle požadavků oběti", ale takto napsáno je to samozřejmě vytržené z kontextu, protože jsem to tam pak i vysvětloval docela podrobně, takže diskuse o tom je bezpředmětná, neboť je tam jasně řečeno, jak to bylo myšleno.
>>>>>>>> Nemyslim si ze je potrebne pridelovat body v akomsi pomyselnom suboji
Ano, rozhodně máte pravdu, on ten souboj je také trochu s nadsázkou. Zejména proto, že jsou nesrovnatelné ty skupiny, protože určitě minimálně 99% případů bude patřit do té druhé.
>>>>>>>> Rozmyslam o tom ci by tomuto clanku este pomohla definicia o akom systeme prav hovorime (self-ownership+homesteading, pozitivne vs negativne prava atd.).
Explicitně to tam řečeno není, implicitně ano.... je tam zdůrazňováno, že článek řeší jen ankap vs. minarchie, nezabývá se žádným socialismem a podobnýma hovadinama, takže myslím, že z toho tak trochu vyplývá, že vlastnická práva naprosto postačí.
Nehledě na to, že ten systém je místy platný i pro jiné pojetí práva.
>>>>>>>> Teda mam na mysli ci chapeme sukromne vlastnictvo a jeho nedotknutelnost ako pravo preto lebo je to ekonomicky prospesne pre ludi ako takych, alebo preto lebo mame na to nejaky eticky, moralny dovod?
No, vycházel jsem z toho, že vlastnická práva jsou postačující.... zaprvé mi to připadá morální (krom toho mi připadá nemorální chtít víc) a zadruhé i praktické a efektivní.
Imho stačí zajistit, aby mi nikdo neubližoval proti mé vůli, aby mi nikdo neničil/nekradl věci, které vlastním, nelezl mi na pozemek bez dovolení, abych si mohl se svým majetkem nakládat po svém a podobně, což všechno ve výsledku spadá pod vlastnická práva (to první jsou práva na vlastní tělo).
Hlavně mi tady totiž připadá, že pokud budu požadovat víc (např. nějakou zdravotní péči, zaměstnání a já nevím co všechno), budu tím někomu narušovat jeho vlastnictví (což teď dělá stát, protože abych mohl vyžadovat nějaké vzdělání/zdravotnicví, musí mi to někdo platit).
>>>>>>>> A tak isto, ako by bolo co najjednoduchsie prejst od spolocnosti kde existuje verejne vlastnictvo k spolocnosti zalozenej na absolutnom sukromnom vlastnictve.
Tohle je šíleně složité a myslím, že by to bylo ještě tak na stovky podobných článků.
Protože nelze přecházet "po resortech", tedy například není možné mít dnešní společnost v momentálním stavu (a s aktuálními daněmi) a přijít do toho s něčím zcela soukromým (ať už zdravotnictvím, soudnictvím, školstvím, nebo tak něčím podobným). Respektive možné to je, ale imho by to nedělalo moc dobrotu. Navíc některé ty věci jsou nekompatibilní.
Juraj
@ Urza
Vdaka za odpoved.>>>>>>>>> Explicitně to tam řečeno není, implicitně ano.... je tam zdůrazňováno, že článek řeší jen ankap vs. minarchie, nezabývá se žádným socialismem a podobnýma hovadinama, takže myslím, že z toho tak trochu vyplývá, že vlastnická práva naprosto postačí.
My ktori povazujeme vlastnicke prava za absolutne a zaklad vsetkych prav, casto zabudame ze vacsina ludi to tak vdaka statu nevidi. A toto nie je otazka socializmu. Preto vam to zrejme pripada samozrejme ze v clanku predpokladate existenciu absolutnych vlastnickych prav, no clovek ktory nebol vystaveny takejto filozofii takyto predpoklad nema.
Priklad: ma niekto PRAVO porusit majetkove pravo ineho aby zachranil ludsky zivot (life-boat situacie) ? Vacsina ludia vam dnes odpovie ze samozrejme ano s tym ze zachrana zivota opravnuje porusenie (najma ak sa jedna o nieco trivilane) prav na sukromny majetok a ze sa teda o porusenie prava ani nejedna. Zamerne som zvyraznil slovo "pravo" lebo ja si myslim ze taketo pravo nemam, hoci v danej situacii by som to pravo mozno porusil s vedomim ze bud mi bude odpustene (zachranoval som zivot) alebo budem potrestany.
Urza
@ Juraj
Ano, máte pravdu, mohl jsem tam zdůraznit více, o kterých právech mluvím, protože připouštím, že představa většiny lidí o právu je odlišná.Co se týče té lodi, tak s Vámi naprosto souhlasím. Otázka je, jestli by většina lidí svou odpovědí "MÁM NA TO PRÁVO" nemyslela pouze to, že by to udělali. Podlě mě tak nějak každý asi ví, že manipulace s cizí loďkou není úplně OK, akorát když jim někdo položí otázku, jestli na to mají PRÁVO, tak oni si to vyloží tak, jestli by to udělali.
Ale samozřejmě se možná pletu, žádný takový výzkum jsem nikde neviděl.
Juraj
@ Urza
Ja mam pocit ze ludia skutocne myslia ze to pravo maju pretoze neocakavaju ze by boli za to potrestani (tak je tomu vdaka monopolizacii sudnictva a policie). Inymi slovami, keby doslo k sudu o tom ze porusili majetkove prava ineho, v takomto extremnom pripade (life-boat), su presvedceni ze by sudca rozhodol v ich prospech a teda pravo majitela na jeho majetok by v danej situacii neexistovalo kedze majitel nemoze pozadovat nahradu skody ci potrestanie.Ale to je uz na inu diskusiu :)
Urza
@ Juraj
Tak já si myslím, že je dobře, že za takovou věc dotyčného zachránce třeba nezavřeme. Na druhou stranu, pokud by majitel člunu chtěl odškodné, pak mi přijde rozumné, aby mu bylo zachráncem vyplaceno (stejně si myslím, že kdyby se to reálně stalo, tak to zachránci ta oběť pak proplatí, nehledě na to, že těžko někdo bude doopravdy žalovat někoho, že použil jeho loď k záchraně tonoucího).t.t.
dobrá úvaha
je vidět, žes nad tím hodně přemýšlel a ušel jsi docela dlouhý kus cesty. vlastně jsi dlouhou oklikou došel do stejného bodu, ve kterém se teď nacházíme, jen z opačné strany - a to že pro chod civilizované a rozvíjející se společnosti, kde nevládne pouze ten, kdo má rychlejší kolt nebo větší pytel peněz, ale právo a spravedlnost, je potřeba právní základ, kde je právo definováno a je vymahatelné. tedy že potřebujeme justici - arbitra, policii - agenturu a psanou či nějakým způsobem vyjádřenou a platnou definici práv obyvatel. potřebujeme ovšem arbitry - soudce spravedlivé a agenturu - policii efektivní, výkonnou a na pravém místě, jak to umí jen soukromý sektor.uvažujme, že teoreticky se privatizace státní moci podaří. budou soukromí arbitři, soukromé agentury, jež v případě potřeby boje s mafiemi a zlými mocnými budou schopny čelit agresi a uhájí práva jim platících obyvatel proti komukoli, pracovníci agentury i arbitři budou natolik čestní a dobře zaplaceni, že nebudou přebíhat k nepříteli a vše začne fungovat. i na značně regulovaném trhu již dnes probíhají fuze, menší firmy jsou kupovány většími - prostě je-li v nějakém oboru konkurence a jedna firma je výrazně silnější, menší a slabší firmu koupí. tím se zvýší její příjmy, dříve nakumulovaný zisk je dobře investován, slabší firma získá know-how nové mateřské firmy, takže kvalitativně dojde k posunu vzhůru, majitel získá slušnou kupní částku a vše běží dál. až do bodu, kdy na trhu již není žádná firma tak výrazně bohatší a silnější, aby koupila nějakou konkurenční menší firmu. nebo ta menší odmítá fuzi. viz.třeba Wokna a Jablíčka. v tomto momentu se nejmocnějšími osobami v zemi stane několik nebo dokonce jen jeden majitel té nejsilnější agentury. veškerá moc bude v jeho rukou. ustojí to ? v tomto momentu může teoreticky nad zemí zavládnout věčné slunce anarchokap.pohody anebo také NE. a zafunguje osvědčený fakt, že moc korumpuje a neomezená moc korumpuje absolutně. v kombinaci s monopolním postavením na trhu s bezpečností a právem - právě v tomto bodu se já osobně přikláním raději k variantě minimálního státu, s minimem přerozdělování atd.atd.atd., neb ve střídání politckých stran, možnosti odvolání, defenestrací :o), s možnostmi voleb :o) atd.je to pro mne osobně pořád větší zárukou nezneužití monopolu moci, nežli potencionální monopol moci v rukou majitele jedné či několika málo agentur, kteří už nepodléhají jakékoliv autoritě. hovoříme samozřejmě teoreticky, neb oba stavy, jak anarchokap., tak s minimálním efektivním státem jsou na hony vzdáleny realitě, to je nám všem jasné, že. takže jak ? zdar a na viděnou na d-f :o)
Petr Málek
Re: dobrá úvaha
Uživatel t.t. napsal:v tomto momentu se nejmocnějšími osobami v zemi stane několik nebo dokonce jen jeden majitel té nejsilnější agentury. veškerá moc bude v jeho rukou.
Zde si dovolím tvrdit, že lidé nejsou tak hloupí, aby toto nechali bez povšimnutí. Pokud uvidí, že se někde koncentruje nebezpečně hodně moci v nebezpečně málo rukou, bude se o tom mluvit, média o tom budou psát a rychle rostoucím firmám to bude dělat negativní PR. Navíc lidé mohou na protest vypovědět těmto velkým agenturám smlouvu a přejít k menším agenturám, aby tak pomohli tu koncentrovanou moc zase rozložit. U Microsoftu a Applu se tak neděje... ale proč by také mělo?
právě v tomto bodu se já osobně přikláním raději k variantě minimálního státu,
Toto je argumentační chyba, které se dopouštějí skoro všichni :) V první části příspěvku píšete, že se bojíte, že by v ancapu jedna firma získala monopol na určování práva. V druhé části píšete, že byste chtěl minimální stát, což je ale přesně definice monopolu na určování práva :) Proč si rovnou vybrat tu horší variantu?
František Vilím
Tržní právo?
Dle názvu jsem čekal něco o právu a název je zajímavý :-) O právu zde ale není nic. Ale spíše by se mohl článek nazývat jak "Model techniky řešení obligací z deliktů pomocí soukromých bezpečnostních agentur". Navíc uvedený model je ahistorický bez odkazu ne nějaký skutečný stav. jehož znalost je důležitá pro návrh transformace stávajícího řešení do nového.Osobně si myslím, že by lepší v daném modelu agentury byli pojišťovny než bezpečnostní
Ad "Navzdory tomu mi už teď připadá lepší než to, k čemu jsme došli po stovkách let státní tyranie."
Nevím, zdali autor ví na co po stovkách let lidé přišli (k čemu došli). Např. římské civilní právo se po stovky let vyznačovali logikou, praktičnosti a praktickou nezávislostí na vládě a politických skupinách. Bruno Leoni mě na upozornil na právo v Římě a tak jsem se o to začal zajímat. V knize o penězích od Huerta de Soto je zmínka, jak se zmínil de Soto Rothboardovi o římském právu ve věci úvěrové expanze a Rothboardovi se to líbilo. Nic ale o římském právu nevěděl takže s jeho pomocí nepočítal.
Název problému bych upřesnil např.: "Model techniky řešení obligací z deliktů pomocí kontraktů mezi soukromými osobami v historickém prostoru Evropy"
gofry
Re: dobrá úvaha
Uživatel t.t. napsal:... v tomto momentu se nejmocnějšími osobami v zemi stane několik nebo dokonce jen jeden majitel té nejsilnější agentury. veškerá moc bude v jeho rukou. ustojí to ? v tomto momentu může teoreticky nad zemí zavládnout věčné slunce anarchokap.pohody anebo také NE. a zafunguje osvědčený fakt, že moc korumpuje a neomezená moc korumpuje absolutně.
Ak by na trhu došlo k tomu, že by ostala jedna jediná agentura (čo sa ale v realite nestáva), tak bude síce všetka moc v jej rukách, ale bude to iba moc, ktorú na ňu delegovali zákazníci. Tj. bude mať všetku moc ich chrániť, ale žiadnu moc na nich útočiť, pretože nikto jej útočnú (a absolútnu už vôbec nie) moc nedal.
v kombinaci s monopolním postavením na trhu s bezpečností a právem - právě v tomto bodu se já osobně přikláním raději k variantě minimálního státu, s minimem přerozdělování atd.atd.atd., neb ve střídání politckých stran, možnosti odvolání, defenestrací :o), s možnostmi voleb :o) atd.je to pro mne osobně pořád větší zárukou nezneužití monopolu moci, nežli potencionální monopol moci v rukou majitele jedné či několika málo agentur, kteří už nepodléhají jakékoliv autoritě.
Minimálny štát nikdy neostane minimálny. Pokiaľ sa bude štát angažovať čo len v jednej jedinej oblasti, vždy sa nájdu argumenty, prečo do tej oblasti treba priliať ďalšie peniaze. Už len preto, že to bude (ozajstný) monopol a bude plýtvať a neefektívne poskytovať služby a samozrejme neexistuje horná hranica míňania peňazí. Štát sa nevie dlhodobo nezväčšovať, teda minarchia nikdy minarchiou neostane.
Čo sa týka možnosti volieb - v minarchizme ich máš raz za X rokov a keď sa ti prestane tvoja voľba páčiť, musíš počkať do ďalších volieb, v najhoršom prípade celých X rokov. Na trhu volíš peniazmi - kedykoľvek niekomu za niečo zaplatíš, urobil si voľbu medzi rôznymi poskytovateľmi daných služieb a vybral si si toho, o kom si myslíš, že ti tú službu poskytne najlepšie. Pokiaľ ti jeho služby prestanú vyhovovať, zaplatíš niekomu inému a teda zvolíš niekoho iného. Na trhu volíš každý deň niekoľkokrát a svoju voľbu môžeš meniť kedykoľvek.
Ešte k tomu monopolu - súkromná agentúra nikdy monopol nemôže mať, pretože každý môže aspoň vypovedať zmluvu a prestať jej služby využívať, aj keby na trhu neexistovala žiadna iná súkromná agentúra. Prinajhoršom sa stane to, že daná súkromná firma bude svoje služby každému vnucovať násilím. Čo je presne to, na čom je založený štát. Tj. ten najlepší možný scenár so štátom bude nanajvýš tak dobrý, ako ten najhorší možný scenár na súkromnom trhu.
Peter Kupčík
O motivácii spravodlivo rozhodovať
Zaujal ma jeden výrok: “Předpokládejme možnou existenci soukromých arbitrů, kteří rozhodují spravedlivě, neboť je to v jejich zájmu.”Je jedno, či ľudí rozhodujúcich v spore nazveme sudcami, arbitrami, či nejako inak. Dôležité je, aby rozhodovali spravodlivo. Aká bude ich motivácia rozhodovať spravodlivo v anarchokapitalistickej spoločnosti?
Podľa slepých zástancov voľného trhu platí, že čím spravodlivejšie bude sudca súdiť, tým bude vyhľadávanejším a tým väčší bude mať zisk. Vlastne ide stále o zisk a líšia sa len metódy na jeho dosiahnutie.
Súhlasím, že čím spravodlivejšie bude sudca súdiť, tým viac ho budú preferovať poctiví ľudia. A pretože poctivých ľudí je väčšina, spravodliví sudcovia by mali mať o prácu a blahobyt postarané.
Lenže poctiví ľudia nevstupujú tak často do sporov, ako nepoctiví. To vyplýva práve z ich poctivosti. Dovolím si tvrdiť, že vo väčšine sporov je minimálne jedna strana nepoctivá. Nepoctivci budú vyhľadávať skôr úplatných sudcov a tých presvedčia, aby rozhodli v ich prospech. Pri množstve nepoctivcov medzi súdiacimi sa stranami budú mať úplatní sudcovia viac práce a väčší zisk ako spravodliví sudcovia. Ich zisk bude o to väčší, že nebude vychádzať len zo štandardných poplatkov, ale aj z úplatkov od nepoctivcov.
Vyzerá to teda tak, že spravodliví sudcovia budú v anarchokapitalistickej spoločnosti biedne živoriť a buď začnú aj oni prijímať úplatky, alebo si nájdu iné zamestnanie.
Ak tento kľúčový predpoklad koncepcie práva v článku nebude fungovať, môže fungovať zvyšok? Asi sotva, hlavne keď sú tam ďalšie chybné, alebo aspoň neisté predpoklady.
Jan Škapa
Re: O motivácii spravodlivo rozhodovať
Uživatel Peter Kupčík napsal:Zaujal ma jeden výrok: “Předpokládejme možnou existenci soukromých arbitrů, kteří rozhodují spravedlivě, neboť je to v jejich zájmu.”
Je jedno, či ľudí rozhodujúcich v spore nazveme sudcami, arbitrami, či nejako inak. Dôležité je, aby rozhodovali spravodlivo. Aká bude ich motivácia rozhodovať spravodlivo v anarchokapitalistickej spoločnosti?
Podľa slepých zástancov voľného trhu platí, že čím spravodlivejšie bude sudca súdiť, tým bude vyhľadávanejším a tým väčší bude mať zisk. Vlastne ide stále o zisk a líšia sa len metódy na jeho dosiahnutie.
Súhlasím, že čím spravodlivejšie bude sudca súdiť, tým viac ho budú preferovať poctiví ľudia. A pretože poctivých ľudí je väčšina, spravodliví sudcovia by mali mať o prácu a blahobyt postarané.
Lenže poctiví ľudia nevstupujú tak často do sporov, ako nepoctiví. To vyplýva práve z ich poctivosti. Dovolím si tvrdiť, že vo väčšine sporov je minimálne jedna strana nepoctivá. Nepoctivci budú vyhľadávať skôr úplatných sudcov a tých presvedčia, aby rozhodli v ich prospech. Pri množstve nepoctivcov medzi súdiacimi sa stranami budú mať úplatní sudcovia viac práce a väčší zisk ako spravodliví sudcovia. Ich zisk bude o to väčší, že nebude vychádzať len zo štandardných poplatkov, ale aj z úplatkov od nepoctivcov.
Vyzerá to teda tak, že spravodliví sudcovia budú v anarchokapitalistickej spoločnosti biedne živoriť a buď začnú aj oni prijímať úplatky, alebo si nájdu iné zamestnanie.
Ak tento kľúčový predpoklad koncepcie práva v článku nebude fungovať, môže fungovať zvyšok? Asi sotva, hlavne keď sú tam ďalšie chybné, alebo aspoň neisté predpoklady.
Nikdo netvrdí, že soudce si budou vybírat sami souzení lidé. Pravděpodobně by to spíše fungovat tak, že lidé by měli předem smlouvy (pojistky) s bezpečnostními agenturami, kde by již bylo popsáno, který konkrétní soud nebo jaké kritérium pro výběr soudu je nutné, či zda je tento výběr přenechán čistě na agentuře. Pokud by se dostali do konfliktu lidé ze stejné bezpečnostní agentury, měli by ve smlouvě již určen soud, který rozhodne jejich rozepři. Pokud by se do konfliktu dostali klienti dvou různých agentur, pak by se agentury musely dohodnout a vybrat třetí, nezávislý soud. Není vůbec nutné a ani to není žádoucí, aby o volbě soudu rozhodovali sami souzení.
Samozřejmě můžete namítat, že agentury budou podplaceny a budou vybírat soudy, které budou nadržovat jedné ze stran konfliktu (případ klientů jedné agentury). Jelikož se ale předpokládá, že agentura bude mít velké množství klientů, tak nadržování jedné straně konfliktu je pro ni za každé situace nežádoucí - přišla by o potencionální klienty či o klienty stávající. Pokud by na druhou stranu agentura nadržovala své straně (spor klientů dvou agentur), pak by nikdo z první strany nechtěl a neměl zájem zvolit takový soud, který by přistoupil na podplatitelské intriky druhé, nadržující agentury. Předpokládejme, že soudy jsou institucí zcela na agenturách nezávislé, se svým vlastním financováním. Proto by nakonec byl vybrán takový soud, který by byl shledán nezávislým, autoritativním a nepodplatitelným.
Co myslíte?
Kohi
Re: O motivácii spravodlivo rozhodovať
Uživatel Peter Kupčík napsal:Zaujal ma jeden výrok: “Předpokládejme možnou existenci soukromých arbitrů, kteří rozhodují spravedlivě, neboť je to v jejich zájmu.”
Je jedno, či ľudí rozhodujúcich v spore nazveme sudcami, arbitrami, či nejako inak. Dôležité je, aby rozhodovali spravodlivo. Aká bude ich motivácia rozhodovať spravodlivo v anarchokapitalistickej spoločnosti?
Podľa slepých zástancov voľného trhu platí, že čím spravodlivejšie bude sudca súdiť, tým bude vyhľadávanejším a tým väčší bude mať zisk. Vlastne ide stále o zisk a líšia sa len metódy na jeho dosiahnutie.
Súhlasím, že čím spravodlivejšie bude sudca súdiť, tým viac ho budú preferovať poctiví ľudia. A pretože poctivých ľudí je väčšina, spravodliví sudcovia by mali mať o prácu a blahobyt postarané.
Lenže poctiví ľudia nevstupujú tak často do sporov, ako nepoctiví. To vyplýva práve z ich poctivosti. Dovolím si tvrdiť, že vo väčšine sporov je minimálne jedna strana nepoctivá. Nepoctivci budú vyhľadávať skôr úplatných sudcov a tých presvedčia, aby rozhodli v ich prospech. Pri množstve nepoctivcov medzi súdiacimi sa stranami budú mať úplatní sudcovia viac práce a väčší zisk ako spravodliví sudcovia. Ich zisk bude o to väčší, že nebude vychádzať len zo štandardných poplatkov, ale aj z úplatkov od nepoctivcov.
Vyzerá to teda tak, že spravodliví sudcovia budú v anarchokapitalistickej spoločnosti biedne živoriť a buď začnú aj oni prijímať úplatky, alebo si nájdu iné zamestnanie.
Ak tento kľúčový predpoklad koncepcie práva v článku nebude fungovať, môže fungovať zvyšok? Asi sotva, hlavne keď sú tam ďalšie chybné, alebo aspoň neisté predpoklady.
jo jo, na priklade obchodniho prava a soukromych arbitru je krasne videt, jak si soukrome firmy vybiraji uplatne soudce a media jsou plna toho, jak jsou soukromi arbitri uplatni :) :) Pri podepisovani smlouvy si firmy rady vybiraji soudce, ktery se necha uplatit a poskodi jejich prava :) :)
Doporucuju clanek
http://www.mises.cz/clanky/pravo-kupecke-a-mezinarodni-obchod-305.aspx
a k tomu me napada jeden pekny bonmot: Budoucnost je jiz ted mezi nami, jen je potreba vedet, kam se podivat ....
gofry
súkromné súdy
Nedávno som dospel k myšlienke, že v slobodnej spoločnosti by súdy ako také vôbec neexistovali, pretože by ich vôbec nebolo potreba.Hlavnú úlohu by mali poisťovne - poistíš sa proti krádeži, niekto ti niečo ukradne, poisťovňa ti to zaplatí, nič viac neriešiš. A nikoho na nijaký súd nepotrebuješ ťahať. "Súdiť" zlodeja bude ten, kto ho prvý chytí pri čine a pri ochrane majetku/života ho zraní alebo rovno zabije.
A keby sa jednalo o spor v rámci nejakej úzkej komunity, kde sa všetci plus mínus poznajú, tak tiež žiadneho sudcu netreba, každý si môže o komkoľvek myslieť čokoľvek a podľa toho sa aj správať. Proste mu prestanú poskytovať služby, ktoré mu doteraz poskytovali. Na to má právo ktokoľvek kedykoľvek, takže opäť netreba žiadny súd.
František Vilím
Re: súkromné súdy
Uživatel gofry napsal:Nedávno som dospel k myšlienke, že v slobodnej spoločnosti by súdy ako také vôbec neexistovali, pretože by ich vôbec nebolo potreba.
Hlavnú úlohu by mali poisťovne - poistíš sa proti krádeži, niekto ti niečo ukradne, poisťovňa ti to zaplatí, nič viac neriešiš. A nikoho na nijaký súd nepotrebuješ ťahať. "Súdiť" zlodeja bude ten, kto ho prvý chytí pri čine a pri ochrane majetku/života ho zraní alebo rovno zabije.
A keby sa jednalo o spor v rámci nejakej úzkej komunity, kde sa všetci plus mínus poznajú, tak tiež žiadneho sudcu netreba, každý si môže o komkoľvek myslieť čokoľvek a podľa toho sa aj správať. Proste mu prestanú poskytovať služby, ktoré mu doteraz poskytovali. Na to má právo ktokoľvek kedykoľvek, takže opäť netreba žiadny súd.
A co když si např. někdo bude myslet, že mu něco patří a bude to chtít vrátit? Co s tím pojišťovny? Na koho se budou obracet? Nebo někdo někomu zabere cestu domů, že mu patří?
gofry
Re: Re: súkromné súdy
Uživatel František Vilím napsal:A co když si např. někdo bude myslet, že mu něco patří a bude to chtít vrátit? Co s tím pojišťovny? Na koho se budou obracet? Nebo někdo někomu zabere cestu domů, že mu patří?
Myslieť si môže ktokoľvek čokoľvek, v tom mu ťažko zabrániť. Poisťovne s tým to, že mu to preplatia ak dokáže, že mu to skutočne patrí a že podľa zmluvy mu to majú preplatiť. A keď sa mu to preukázať nepodarí, tak holt má smolu a o danú vec prišiel a už ju nikdy neuvidí, ani mu ju nikto nepreplatí. Je to identické ako keď ti udrie blesk do domu a zhorí ti a nemáš ho poistený. Holt s tým nič nenarobíš a musíš sa zmieriť so stratou. Súdy v tom nemajú ako pomôcť.
Roman2
re
Dokazovat se musí před někým, kdo pak rozhodne (na čí straně je právo). Takovému člověku se říká soudce a je vcelku jedno, zda je zaměstnancem pojišťovny nebo stojí samostatně.gofry
Re: re
Uživatel Roman2 napsal:Dokazovat se musí před někým, kdo pak rozhodne (na čí straně je právo). Takovému člověku se říká soudce a je vcelku jedno, zda je zaměstnancem pojišťovny nebo stojí samostatně.
No pokiaľ sudcu berieš v takomto rozšírenom význame (v podstate ktokoľvek kto o niečom rozhoduje), tak áno. Ale pochybujem, že toto majú na mysli libertariáni keď hovoria o "súkromných súdoch".