Komentáře k článku Stát jako náboženství (2/2)

Člověk je společenský tvor a jako takový se již od pradávna, přesněji řečeno od doby dávno předcházející vzniku Homo sapiens (sapiens - ehm?) společensky organizuje. To, co tady píšete je pouze důsledek prosazení naprosto zvrhlého liberálního společenského konceptu, který se v Evropě prosadil v době renezance. Podívejte na http://pospolne.cz

22. března 2017 15:28:59 | reagovat

yoss

Re: Nesmysl

s tym samozrejme mozem suhlasit (ze clovek je tvor spolocensky) preto aj teoria slobody pozna pojem "dobrovolna spolupraca".
akakolvek ina (vnutena) totiz naraza na potrebu definicie "co je spravne"?
na svete mame v sucasnoti priblizne 7 miliard hodnotovych rebrickov, pricom ani jeden z nich nie je mozne vyhlasit za nespravny resp. vsetky su spravne (agresivne narazaju na obranu). niektore nemaju zhodu ani len na prvom mieste.

ako sa teda urcuje ten "spravny moralny ramec"...

23. března 2017 00:13:04 | reagovat

jik

Re: Nesmysl

V prvé řadě upozorňuji, že nemá smysl mluvit o 7 miliardách lidí, natož nějakých 'hodnotových žebříčků'. Ve skutečnosti máme nějakou situaci a máme určitý soubor možných základních řešení. Ta se nám rozpadají na drobnější a ještě drobnější varianty, kterých je ve skutečnosti principielně nekonečný počet.
Podstatné je ale to, že pouze určitá podmnožina tohoto souboru dává mravně přijatelná řešení a pouze taková jsou správná. Vážná otázka je, která to jsou. Tady upozorňuji, že sám jsem vzděláním liberál a původně vcelku klasický inteligent (dnes to hodnotím slovy 'myslet znamená hovno vědět'). Proto musím být opatrný při analýze a dnes to zjednodušeně vidím na položení otázky (alespoň v duchu) autoritám společnosti (v různých společenských rovinách), jejímž jsem členem, jestli je dané řešení správné, či nikoliv. V této souvislosti jsem si také uvědomil, že čínská filozofie se rozpadá na konfuciánství a taoizmus a že toto členění jsou pouze dvě strany jedné mince: jisté čínské pořekadlo říká, že správný Číňan je doma taoista a ve společnosti konfucián. To vlastně znamená, že stejné situace si žádají za různých výchozích a okrajových podmínek (pokud znáte diferenciální rovnice, mohlo by Vám to něco napovědět) různá řešení, která nelze v žádném případě generalizovat.
Asi největší problém přitom představuje právě liberalizmus našeho vzdělání. V tomto směru vzpomínám na své prarodiče, kteří se vyznačovali jakousi vnitřní moudrostí (tu asi právě liberalizmus potlačil). Podobně jsem se kdysi setkal s lidmi na venkově, kteří sice měli tak 5 tříd, byli jakoby poměrně primitivní ve svých myšlenkových pochodech, ale byli schopni překvapivě precizních závěrů a dokázali překvapivě dobře vyhmátnou 'jádro pudla'.
A ano, tady se z hlediska liberální filozofie jedná o skutečné omezení možností volby. Na druhou stranu se fakticky jedná o ochranu před nesprávnými rozhodnutími.

Mises.cz