Mises.cz

Mises.cz
předchozí kapitola
zpět na knihu
následující kapitola

3.9. Nominalisté a aktivní přirozená práva

Jak jsme již viděli, dominikáni v otázce vlastnických práv triumfovali nad františkány díky výjimečné bule papeže Jana XXII. Quia vir reprobus (1329). Individuální vlastnická práva byla od té doby oficiálně ustavena jako přirozená, vyplývající z božího přenechání vlády nad zemí člověku. Navzdory pokusu Viléma Ockhama odmítnout Jana XXII., jeho nominalističtí žáci vedli rozvoj právě této teorie aktivních přirozených práv. Teorii rozpracovali Petr z Ailly (1350-1420) [1] a především jeho žák a následník ve vedení Pařížské university Jean Gerson (1363-1429) [2]. Gerson jasně napsal ve svém díle De Vita Spirituali Animae (1402):

„Zde je přirozené panství, dar Boží, díky němuž má každá bytost ius (právo) přímo od Boha brát podřadné věci pro své vlastní užívaní a přežívání. Každý má toto ius jako výsledek správné a neodvolatelné spravedlnosti, udržované ve své původní čistotě a přirozené celistvosti. Proto Adam má nadvládu nad ptactvem nad námi a rybami v mořích… K této nadvládě lze přidat nadvládu svobody, kterážto je od Boha neomezenou vlastností.“ [3]

Je zvláštní, že tento nominalista a mystik poté, co předložil teorii lidských práv jako nadvlády, mohl také spolu s menšinou scholastiků tvrdit, že jakýkoliv obchodní zisk nad náklady a riziko je nemravný a že vláda by měla nastavovat všechny ceny, aby zajistila ceny spravedlivé.

Teorie aktivních práv byla zdokonalena gersonovcem Konrádem Summenhartem a dále rozšířena nominalistou Janem Mairem. Ve svém komentáři k Sentencím Petra Lombardského (1509) vyložil Mair století po Gersonovi logický závěr, že nejen lidská práva a panství jsou přirozená, ale taktéž je soukromé vlastnictví. Mairův student Jacques Almain ve svém díle Aurea opuscula [4] jasně říká: „Přirozeným dominiem je tedy dispoziční moc či schopnost užívat věcí, které lidé umí zapojit do užívání externích objektů, přičemž následují zákon přírody, dle kterého každý vlastní své vlastní tělo a sebe samotné.“

Zdá se, že teorie přirozených práv bez povšimnutí vládne během patnáctého a až do šestnáctého století.


[1] Jinde též Pierre d'Ailly, latinsky Petrus Aliacensis nebo Petrus de Alliaco, narozen spíše 1351, pozn. překl.
[2] Celým jménem Jean Charlier de Gerson, pozn. překl.
[3] Richard Tuck, Natural Rights Theories (Cambridge: Cambridge University Press, 1979), str. 27.
[4] Jacques Almain zemřel pravděpodobně roku 1515, rok narození není znám. Aurea opuscula byla vydána posmrtně roku 1518 (Rothbard uvádí kolem roku 1525), pozn. překl.

předchozí kapitola
zpět na knihu
následující kapitola

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed