Mises.cz

Mises.cz

Nepochopené libertariánství

Libertariánská „politika“ je složitější, nenabízí rychlá instantní řešení, neslibuje nereálné, a tak se může jevit jako bezcitná a krutá. V libertariánství je však silně zakořeněná etika. Odmítání státního násilí a omezování osobní svobody je zcela kompatibilní s empatií a „lidskou tváří“.

Mám jednoho kamaráda a ten se zúčastnil demonstrace proti kožešinovým farmám. Dlouhodobě zastává názor, že by se měly zakázat, a tak nějak automaticky předpokládal, že tento názor s ním plně sdílím. Byl dost v šoku, když jsem mu sdělil, že pro zákaz kožešinových farem nejsem a za jeho účast na demonstraci ho chválit nehodlám. Nikdy jsem se netajil tím, že jsem anarchokapitalista a je mi blízký libertariánský přístup.

Pochopitelně to vedlo k debatě, kdy se mě snažil přesvědčit o správnosti svého názoru. Argumentoval tím, že kožešinové farmy jsou týrání zvířat, popisoval mi, jak tam trpí, hryžou si končetiny a stahují je zaživa. A mně došlo, že libertariánský přístup je mnohem méně oblíbený než přístup levicový. A důvodem je prosté nepochopení toho, co libertariánský přístup vlastně hlásá a jaká je jeho filozofie.

Kamarádovy argumenty mi vysvětlovaly, proč jsou kožešinové farmy špatné. A to protože si myslí, že jakožto libertarián tvrdím něco jako: „Dle mého názoru je zcela v pořádku mučit zvířata v hrozných podmínkách pro kožichy. Myslím, že se tam mají dobře a nemám nic proti.“ Zatímco já doopravdy tvrdím: „Ano, jsem také toho názoru, že kožešinové farmy jsou týrání zvířat. Ovšem nesdílím tvůj názor, že by tento problém měl řešit stát. Jsem přesvědčen, že zákazem takových farem se trh s kožešinami přesune na černý trh, kde se zvířata budou mít ještě hůře, protože tyto farmy budou mimo dosah konkurenčních tlaků. Věřím, že volný trh řeší problémy mnohem lépe - např. umělé kožešiny konkurují těm pravým a jsou levnější, takže poptávka po kožešinách s tím se nepochybně zmenšila. Pokud nějaký módní časopis otiskne na hlavní stránce modelku s pravou kožešinou, rozhořčení zákazníci přestanou časopis kupovat, a tak redakce pochopí, že to byla chyba a příště se propagaci kožešin vyhne. A to trh může vymyslet i další řešení. A lepší, než jaké vymyslí nějaký úředník.“

Kdyby kamarád plně rozuměl mému postoji, nemarnil by čas vysvětlováním, proč jsou kožešiny špatné, ale místo toho by mi podával argumenty, proč je stát zrovna ten pravý na řešení tohoto problému, co ho vede k takové důvěře v tuto instituci a proč bych měl jeho důvěru sdílet. Jiný příklad: Přijde černoch do restaurace a majitel bude rasista, takže se ho rozhodne nechat vyhodit. A v tu ránu se rozbouří vášnivé diskuze na téma diskriminace a různé neziskové organizace a jiné think tanky na to budou upozorňovat. A pochopitelně majitel restaurace dostane od státu pokutu. A celá řada lidí to bude schvalovat.

Libertarián nesouhlasí s tím, aby majitele takové restaurace stát trestal. A to ani formou pokut, ani žádnou jinou. Opět by pohled libertariána mohl být nesprávně vyložen jako: „My souhlasíme s tím, že černoši se mají z restaurací vyhazovat. Rasismus je zcela v pořádku a stojíme si za tím.“ Jenže co my doopravdy říkáme je: „Majitel má právo si určit pravidla své restaurace, jaká chce. Pokud s nimi někdo nesouhlasí, může se takové restauraci vyhnout obloukem a dát přednost takové, kde nebudou zákazníky posuzovat podle rasy. Rovněž věříme, že i černoch má právo si otevřít restauraci a zakázat vstup bělochům.“

S tím souvisí i zákaz kouření. Opět tvrdíme, že majitel hospody má právo si určovat svá pravidla. A opět by někdo mohl nabýt dojmu, že tvrdíme: „Kouřit v přítomnosti někoho, kdo si to nepřeje, je zcela správné. Nevěříme, že kouření ohrožuje zdraví. Nekuřák to prostě musí strpět, má smůlu.“ A opět na základě toho budou někteří protiargumentovat. Budou nám vysvětlovat, proč je to obtěžování, proč je to nedobré pro zdraví a tak dále. Jenže my doopravdy tvrdíme: „Přemíra státní byrokracie a omezení trhu vedou k pasivitě. Jinými slovy, pokud se někdo rozhodne otevřít hospodu a začne si zjišťovat, jaká povolení si bude muset obstarat a kolik ho budou stát, a jaká jiná pravidla budou s otevřením spojená, může ho to odradit a raději svůj plán odloží k ledu. Ve volnotržním prostředí by si hospodu prostě otevřel hned a tlaky ze strany konkurence a zákazníků už zařídí zbytek.

Čili hospod by vznikalo mnohem více než v současném prostředí, díky čemuž by měl každý na výběr mezi řadou kuřáckých i nekuřáckých hospod a každý by dostal přesně to, co poptává. Nemyslíme, že určovat vlastníkovi pravidla, která bude muset na svém vlastním pozemku dodržovat, je etické. Stejně jako nevěříme, že je etické bez jeho souhlasu prohlašovat jeho soukromý pozemek za veřejný. Rovněž se domníváme, že zákaz povede jen k jeho obcházení, a to jak ze strany majitelů, tak i samotných zákazníků. Ve výsledku jeden vyřešený problém povede k mnoha jiným problémům. Libertarián odmítá představu, že stát je kouzelník, co udělá abrakadabra a puf – ze světa zmizí drogy tím, že je zakáže, stejně jako týrání zvířat nebo vzájemné obtěžování (například kouřením). Naopak, stát vnímáme v řešení těchto problémů jako neefektivní, neboť mnohokrát již prokázal svou neschopnost.“

Uvědomuji si, že „politika“ libertariánská je složitější, nenabízí rychlá instantní řešení, neslibuje nereálné a díky tomu se může jevit jako „bezcitná“ a „krutá“. A pak vznikají představy, že my libertariáni souhlasíme s týráním zvířat a považujeme kouření za zdravotně nezávadné. Tím, že nesouhlasíme se sociální politikou, tak podle mnohých de facto chceme, aby každý skončil pod mostem a umřel hlady. Nesouhlasit s myšlenkou veřejného zdravotnictví prý znamená schvalování toho, aby se chudým nedostalo zdravotní péče a oni umírali.

O levicové sociální politice se naopak tvrdí, že má „lidskou tvář“ a levičáci jsou zkrátka více empatičtí a mají lidově řečeno „dobré srdce“, jenže tato představa je zcela založená na nepochopení libertariánství. Je to přesně naopak. V libertariánství je silně zakořeněná etika. Odmítání státního násilí, omezování osobní svobody, sociálního inženýrství a centrálního plánování je zcela kompatibilní s empatií a „lidskou tváří“.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed