Mises.cz

Mises.cz

Nerovnost a diverzita

K tématu nerovnosti již bylo napsáno mnoho. Ať už k zažitému předpokladu, že nerovnost musí být automaticky negativním jevem, či k poukazu na obrovské množství různých druhů nerovnosti. Právě k tomuto druhému bodu si dovolím doplnit ještě jeden, o něco hlubší pohled.

Negativem pro jednotlivce totiž nemusí být nerovnost sama o sobě, ale často až její důsledky. Ty ovšem závisí mimo jiné na svobodě prostředí, ve kterém se pohybujeme. Čím svobodnější prostředí, tím snazší je tato negativa řešit. Jak je to možné? Pod nerovností si často představujeme, že má někdo „méně“ a jiný „více“, jako je tomu například u majetkového bohatství. Pokud jde o jiné druhy nerovnosti, určitě najdeme mnoho případů, kdy to platí podobně, tedy že méně = hůře. V obrovském množství případů by ale bylo na místě spíše než o nerovnosti, mluvit prostě a jednoduše o různosti. Ta může být stejně tak dobře hendikepem jako výhodou (na čemž se koneckonců mnoho lidí shodne), a to v závislosti na vlastnostech vnějšího světa. Čím nesvobodnější svět, čím restriktivnější pravidla a jednotná omezení shůry (i ta, která se snaží natvrdo řešit nerovnost), tím větší je prostor pro třecí plochy a negativní dopady plynoucí z různorodosti jednotlivých lidských vlastností. Čím větší je míra svobody a decentralizace, čím různorodější a pružnější je síť možných uplatnění, tím větší je možnost využít právě ty svoje unikátní a jedinečné vlastnosti k maximalizaci osobního štěstí a zároveň být ostatním lidem nejpřínosnější. 

Existují samozřejmě vlastnosti, které člověka všeobecně znevýhodňují, a jiné, které jsou prakticky vždy žádané. Je ale třeba pamatovat na to, že existuje obrovská spousta těch, pro které neplatí paušálně ani jedno. Kupříkladu lidé, kteří mají přirozený biorytmus nastavený spíše na noční hodiny. Je to nevýhoda? Pouze pokud jsou nuceni jít proti tomu. Třeba takové děti, které musí v celé ČR začínat školu v 8 ráno. Na volném trhu, kde je možnost najít si takové zaměstnání, které využijeme v noci, to nemusí být zdaleka takový problém. I kdyby v zemi existovalo například jenom 5 lidí s nějakým zcela specifickým problémem a jediný člověk, který by byl schopný ho pro ně nějak řešit, existuje možnost to udělat. Žádná centrální autorita není schopna vytvořit systém, který by vyhovoval všem. Svobodná společnost, kde mohou lidé jednat sami za sebe, nerovnost sice nemusí vyrovnávat, ale její krása tkví v tom, že nabízí maximální možnost, jak se, i vzhledem ke svým individuálním vlastnostem a nerovnostem vůči ostatním, prosadit tak, aby nemusely být na překážku našemu vlastnímu štěstí. 

Mimochodem, jak často se v některém politickém diskusním pořadu řeší „speciální práva“ pro různé menšiny? A kolikrát padá argument o tom, že je třeba se přizpůsobit, protože: „To už by za chvilku mohl chtít zákonnou výjimku každej!“? Jakoby snad už samotná centralizace a všechny komplikace z ní plynoucí, byly jakýmsi přirozeným a nezvratným stavem světa.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed