Univerzálně preferované jednání VI: Vnitřní konzistentnost

Mises.cz: 09. dubna 2014, Stefan Molyneux (přidal Přemysl Bosák), komentářů: 0

[Z originálu přeložil Přemysl Bosák, všechny přeložené části naleznete v sekci Literatura.]

Pokud budu architektem a budu navrhovat dům, první překážkou, kterou budu muset překonat bude, zda takový dům může být reálně postaven. Když vytvořím krásný projekt domu z mýdlových bublin, nikdy za něj nedostanu zaplaceno, protože takový „dům“ by prostě nikdy nemohl stát.

Stejně tak inženýři, kteří navrhují konstrukci mostu, musí jako první splnit podmínku, aby takový most byl vůbec možný postavit. Aspekty jako životnost, estetika a podobně, budou relevantní pouze v případě, že most bude schopný fyzicky existovat.

Bylo by nelogické – neřku-li velmi neproduktivní – postavit most z náhodně vybraných materiálů, za použití náhodných „výpočtů“, abychom teprve potom zjistili, zda bude most stát či nikoli. Vzhledem k tomu, že fyzikální zákony jsou konzistentní a univerzální, je relativně jednoduché už před započetím stavby zjistit, zda most bude stát.

Existují dva způsoby, jak ověřit životaschopnost mostu před jeho stavbou. Prvním je hledání vnitřní nekonzistentnosti v předpokladech a výpočtech, které mají prokázat proveditelnost stavby. Jestliže najdeme podstatné chyby ve výpočtech nosnosti mostu, pak bude ve výsledku buď předimenzován nebo poddimenzován. Jestliže chybné matematické výpočty povedou k nosnosti mínus 50 tun na čtverečný metr v jakékoli části mostu, potom takový most určitě stát nebude – a kdyby přece stál, jeho životaschopnost potom bude pouze náhodná a neopakovatelná.

Matematické výpočty použité při navrhování mostu se tedy musí ukázat jako vnitřně konzistentní ještě před tím, než začneme uvažovat o jakýchkoliv dalších aspektech.

V počítačové mluvě bychom řekli, že kód, který se nezkompiluje, nemůže být testován.

Stejně to platí i ve světě vědy. Teorie jsou vždy prověřovány, zda jsou vnitřně konzistentní před tím, než jsou empiricky testovány.

Důvod, proč je vnitřní konzistence tak důležitá, je ten, že jestliže teorie tvrdí, že mají hodnotu ve vztahu k realitě, a realita je vnitřně konzistentní, potom jakákoli teorie, která není vnitřně konzistentní, nemůže mít hodnotu ve vztahu k realitě.

Pouze po prokázání vnitřní konzistentnosti výpočtů může být posuzováno, do jaké míry most splňuje další specifikace. Lze vytvořit vnitřně konzistentní specifikaci pro malinký most postavený výhradně z balzového dřeva, ale pokud jeho inženýr zrovna nepíše článek do časopisu o železničním modelářství, pak jeho specifikace, přestože konzistentní, nesplní jakékoli stavební požadavky.

Jakmile jsme rozhodli, že most může stát, můžeme určit, zda splňuje naše specifické potřeby, jako je dostatečná nosnost pro chodce nebo pro vlaky.

V oblasti ekonomie se uplatňují stejná kritéria. Jestliže moje ekonomická teorie postuluje, že ceny musejí růst i klesat zároveň, potom nemůže být platná, neboť to je nemožné. Jakmile již jednou byla moje teorie prověřena z hlediska vnitřní konzistentnosti, mohu začít hledat důkazy a/nebo začít teorii aplikovat a vytvářet proaktivní předpovědi.

Proto, aby byla jakákoli teorie platná, musí splňovat následující:

1. Vnitřní konzistentnost (logika).
2. Vnější konzistentnost (testovatelnost).

S tímto na paměti se můžeme pustit do hlavního tématu této knihy.