Marx: čerstvě promovaný student po celý život

Sepsání negativní kritické knihy je dobré cvičení pro nově certifikovaného učence, ale je znakem nevyspělosti, když učenec stráví celý život kritizováním idejí druhých a nikdy nedá dohromady vlastní pozitivní alternativu. To je znakem, že nemá pozitivní alternativu. A to byla právě intelektuální kariéra Karla Marxe. Marx nikdy nepřestal psát dlouhé kritiky svých oponentů. Jeho cílem byly ovšem většinou spisy jeho socialistických rivalů a to obvykle velmi obskurních rivalů, nikoliv Adam Smith, David Ricardo, John Stuart Mill a další důležité postavy klasické ekonomie. Marx nikdy neposkytl plán toho, jak bude fungovat ona budoucí komunistická společnost. Nikdy nenabídl program, jak má být taková společnost po revoluci budována, krom slavných deseti bodů v Komunistickém manifestu. Nikdy se již k tématu přechodu z kapitalistické do socialistické společnosti nevrátil. Těchto deset bodů z pamfletu nestačí na vybudováním civilizace. Téměř o tři desetietí později napsal: „Od každého podle jeho schopností, každému podle jeho potřeb!“[123] To je ovšem slogan a nikoliv program. Lenin si zahrál tutéž hru, když napsal, že komunismus rovná se sověty plus elektrifikace, [124] komunistická společnost je ta, která všem poskytne stejný plat a může být jednoduše řízena účetními,[125] v níž bude zlato používáno na veřejných záchodcích.[126] Marx a Lenin dokázali vymyslet slogany, ale nikoliv konzistentní program. Dokázali ničit a strhávat; ale nikoliv budovat.