Mises.cz

Mises.cz
 
zpět na knihu
následující kapitola

1/5 - Rakouská teorie hospodářského cyklu

Nový seriál, který bude vycházet na mises.cz, bude zkoumat vznik, průběh a zánik realitní bubliny, která se objevila ve Spojených státech v druhé polovině minulého desetiletí. Seriál bude rozdělen na pět dílů. V prvním díle si zopakujeme teorii rakouského hospodářského cyklu (ABCT z Austrian Business Cycle Theory), druhý díl přinese pohled na vývoj makroekonomických indikátorů během inkriminovaného období. Ve třetím díle prozkoumáme vývoj realitního trhu a ve čtvrtém srovnáme předpovědi ABCT se skutečným vývojem ekonomiky Spojených států. V posledním díle budeme analyzovat reakci americké centrální banky (Fedu) na hospodářskou recesi a prozkoumáme vyhlídky do budoucna. Všechny díly seriálu naleznete také v sekci Literatura.

V seriálu budu vycházet ze své bakalářské práce. Leč práce je původně psána anglicky, a tak jsem se rozhodl relevantní části přepsat do češtiny, rozdělit na několik článků a případně doplnit o další informace. Nebudeme zbytečně chodit okolo horké kaše a vrhneme se rovnou na první díl.

Rakouská teorie hospodářského cyklu

V úvodní části si seriál neklade žádné ambice přispět novými poznatky. ABCT poprvé nastínil Ludwig von Mises v publikaci, která letos slaví sto let od svého vydání, Theorie des Geldes und der Umlaufsmittel. Friedrich August von Hayek rozvinul ABCT v Prices and Production a Pure Theory of Capital. Z jeho myšlenek vycházejí i moderní autoři zabývající se ABCT jako Roger Garrison, který ABCT v Time and Money: The Macroeconomics of Capital Structure zasadil do neoklasické terminologie a vyjádřil celý proces hospodářského cyklu graficky. Dalším moderním autorem, jehož poznatky využijeme, je Jesús Huerta de Soto, který ABCT popisuje ve své knize Dinero, Crédito Bancario y Ciclos Económicos. Z českých autorů se ABCT krátce zabývá také Josef Šíma v knize Trh v čase a prostoru. Jádro a princip fungování hospodářského cyklu se za sto let od prvního vydání Misesovy knihy nezměnilo, moderní autoři tuto teorii „pouze“ rozšiřují o případy z praxe, příp. zkoumají další důsledky pro ekonomiku. Na mises.cz jste se mohli s ABCT setkat v seriálu Jana Maška, který je dostupný v sekci Literatura. Seriál doporučuji všem důsledně prostudovat, neb poskytuje informace nezbytné k pochopení reálných jevů v ekonomice, které budeme zkoumat později. Nyní již ale k samotné teorii.

Uvažujme nejprve produkci nějakého spotřebního statku, např. uhlí – uhlí musí být nejprve vytěženo a následně očištěno, zpracováno, distribuováno a prodáno. Ranými fázemi produkce budeme nazývat ty, které jsou nejdále od spotřeby (tj. v tomto případě těžba), a pozdními fázemi produkce ty, které jsou nejblíže spotřebě (tj. v tomto případě maloobchodní prodej). Různé statky samozřejmě mohou mít různou délku produkce.

Boom

ABCT se řadí mezi monetární teorie hospodářských cyklů. Hospodářské cykly tedy nejsou způsobeny reálnými změnami v ekonomice (např. změnou vzácnosti zdrojů nebo preferencí jedinců), ale peněžními (např. monetární expanzí). Frakční bankovnictví (o jehož legitimitě se mezi rakouskými ekonomy vedou spory) dovoluje půjčovat bankám nad rámec svých rezerv. Banky tak de facto vytvářejí nové peníze. Tyto peníze následně vstupují na trh zápůjčních fondů a tváří se jako úspory, ačkoliv úsporami nejsou.

Zde je nutná jedna krátká odbočka – přirozenou úrokovou mírou budeme nazývat takovou úrokovou míru, která se vytvoří na trhu nejen! (viz Jan Mašek) zápůjčních fondů, kde je každý úvěr podložen odpovídajícím objemem úspor. To ale ve frakčním bankovnictví zjevně neplatí. Banky půjčují více, než lidé spoří, tj. roste nabídka zápůjčních fondů, a tak dochází k poklesu reálné úrokové míry pod přirozenou úrokovou míru. To má dva efekty.

Efekt první: chybné investice (malinvestments). Nižší úroková míra vyvolá větší investice. Je zřejmé, že čím delší investice je, tím více je ovlivněna úrokovou mírou. Zatímco krátkodobé investice pokles úrokové míry ovlivní jen minimálně, dlouhodobé investice zlevní pokles úrokové míry velmi výrazně. Nové investice jsou tedy nasměrovány do dlouhodobých projektů. V hayekovské terminologii do raných fází produkce. Nové peníze vstupují do ekonomiky (jako úvěry) právě přes tyto fáze produkce, které tak musí být zákonitě nejvíce pokřiveny. Vzhledem k tomu, že počet statků v ekonomice se nezměnil, ale počet peněz vzrostl (a jako první je získaly rané fáze produkce), dojde v těchto fázích produkce zpočátku k růstu obchodních aktivit a růstu zisků, následně k růstu cen. Ekonomika se bude orientovat na tyto fáze produkce – více lidí bude vyrábět traktory, více lidí bude vyrábět součástky pro traktory atd. – a to na úkor ostatních fází produkce.

Efekt druhý: nadspotřeba (overconsumption). Pokles úrokové míry pod přirozenou úrokovou míru zároveň odrazuje jedince od spoření a směruje jejich příjmy ke zvýšené spotřebě. Zisky v pozdní fázi produkce také porostou, protože lidé utrácejí více peněz za stejné množství statků, tj. rostou i ceny spotřebního zboží. To samozřejmě později vede k investicím do pozdních fází produkce – více lidí bude vyrábět spotřební zboží.

Zde jsme si krátce popsali zdánlivě přitažlivý ekonomický boom vyvolaný monetární expanzí – v důsledku nižší úrokové míry vzrostly investice (růst raných fází produkce) a vzrostla spotřeba (růst pozdních fází produkce). Ekonomika tedy není v rovnováze, ani k ní přímo nesměřuje. Právě naopak, firmy investují tak, jako by jedinci spořili více než původně, ale oni ve skutečnosti spoří ještě méně. Nyní si ukážeme, proč jsme neobelstili fyzikální zákony a nevytvořili něco z ničeho.

Bust

Člověk se samozřejmě musí ptát, jak je možné, že vzrostla spotřeba i investice zároveň. Odpověď leží v penězích. Nově vytvořené peníze daly lidem iluzi bohatství, nebyly ovšem podpořeny reálnými zdroji, a tak musí nevyhnutelně přijít tržní korekce.

Kapitál byl nejprve alokován do raných fází produkce (investice) a následně je vyžadován i v pozdních fázích produkce (spotřeba). Investoři a spotřebitelé se přetahují o zdroje. Ve stejnou dobu došlo v důsledku většího objemu peněz v ekonomice k růstu produkčních a spotřebních cen. Projekty, které se zdály po poklesu úrokové míry jako ziskové, se nyní z důvodu růstu nákladů ukázaly jako neziskové. Dochází ke krachům řady investičních projektů, a to zejména v odvětvích, skrz která proudily nové peníze do ekonomiky (což budou v našem případě typické rané fáze produkce jako těžba surovin a právě stavebnictví a reality). Kapitál je zároveň uzamčen v raných fázích produkce, což neodpovídá preferencím jedinců, kteří by chtěli více spotřebovávat. Nastává tržní korekce; v případě, že je tato korekce vážná, se objevuje hospodářská recese.

Shrnutí

Jak jsme si ukázali, hospodářské cykly mají podle ABCT jasného viníka – centrální banku, která může hýbat úrokovými mírami, a komerční banky, které vytvářejí nové peníze, které následně půjčují. Stejně tak je zřejmé, že boom je problémovou fází a bust je pouze náprava již napáchaných škod. Jakékoliv zmírňování recese spojené s bustem v lepším případě jen oddaluje neodvratitelné. Co dělá v tom horším, si povíme na závěr našeho seriálu.

Toto stručné shrnutí má přiblížit, příp. zopakovat, princip fungování ABCT. V žádném případě nenahrazuje komplexní teorii, kterou všem doporučuji přečíst přinejmenším ve formě seriálu na mises.cz.

Předpovědi ABCT

De Soto (2006) identifikuje šest typických příznaků hospodářského cyklu, které budeme více či méně podrobně zkoumat:

(1) Nejčasnějším efektem je dočasný nárůst cen původních způsobů produkce (práce, půdy, přírodních zdrojů)
(2) Následuje nárůst cen spotřebních statků
(3) Relativní nárůst účetních zisků u firem nejblíže ke spotřebě (tj. firem působících v pozdních fázích produkce)
(4) Ricardův efekt
(5) Nárůst úrokových měr
(6) Účetní ztráty u firem v raných fázích produkce

Problém, na který při zkoumání předpovědí narazíme, je ten, že hospodářské cykly v reálném světě neprobíhají ceteris paribus. Ekonomické podmínky se neustále mění, a tak ačkoliv a priori A ceteris paribus implikuje B, ne vždy můžeme B na první pohled pozorovat, ačkoliv skutečně B nastalo. Stejně tak hospodářský boom trval v tomto případě nějakých cca 5 let, v průběhu kterých došlo k řadě událostí (tj. nejen A, ale i C, D, E, F, …), se kterými se pokusíme v rámci ověřování platnosti ABCT vypořádat.


Reference

DE SOTO, J.H. de (2006): Money, Bank Credit, and Economic Cycles. Auburn, Alabama: Ludwig von Mises Institute. ISBN 978-0-945466-39-0
GARRISON, R.W. (2001): Time and Money: The Macroeconomics of Capital Structure. London, UK: Routledge. ISBN 0–415–07982–9
HAYEK, F.A. von (2008): Prices and Production and Other Works. Auburn, Alabama: Ludwig von Mises Institute. ISBN 978-1-933550-22-0
HAYEK, F.A. von (2009): The Pure Theory of Capital. Auburn, Alabama: Ludwig von Mises Institute. ISBN 978-1-61016-147-3
MISES, L. von (1953): The Theory of Money and Credit. New Haven, Connecticut: Yale University Press.
ŠÍMA, J. (2000): Trh v čase a prostoru. Praha, Česká Republika: Liberální Institut. ISBN 80-86389-09-X

 
zpět na knihu
následující kapitola

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed