Raketoplán dolétal. Konečně!

Mises.cz: 27. července 2011, Mises.org (přidal Josef Tětek), komentářů: 42

Věděli jste, že v roce 1969 se udály dvě nejvýznamnější události týkající se letů do vesmíru? Tou první bylo přistání člověka na Měsíci dne 20. července 1969. Druhá událost tak známá není. President Nixon, omámen tímto úspěchem, učinil rozhodnutí spustit v tom samém roce velkolepý program amerických raketoplánů.

Náklady na tento projekt byly v dané době odhadovány na pět miliard dolarů, čímž by se dosáhlo jednotkových přepravních nákladů ve výši $118 za libru (0,45 kg) nákladu. Vzorem pro „raketoplán“ bylo civilní letadlo - měl být levný a lehce opravitelný, létat každých pár týdnů a přepravovat při tom obrovské množství nákladu.

Když byl raketoplán v roce 1981 dokončen, bylo tomu poněkud jinak. Byl o 20% těžší, takže nebyl vhodný k přepravě armádních zásilek, jak bylo původně plánováno. Zbyla tedy pouze možnost využití na civilním trhu. Finální jednotkové přepravní náklady však dosahovaly $27 000 za libru nákladu dopravenou na oběžnou dráhu. A aby toho nebylo málo, servisní práce nutné po každém přistání vyžadovaly několik měsíců času a $1,5 miliardy, což učinilo z raketoplánu naprosto nevhodný dopravní prostředek pro pravidelné lety. K nákladnosti raketoplánu je rovněž třeba přičíst fakt, že má tendenci zhruba jednou za deset let vybuchnout, a to včetně nákladu a posádky na palubě - po čemž následují roky přerušeného provozu a miliardy dolarů nutné k odstranění vad v designu. Jinými slovy, raketoplán byl totálním fiaskem ještě předtím, než se vůbec poprvé odlepil od země.

Pokud by se výrobce automobilů snažil prodávat vozidlo, které stojí 228krát více, než byl původní plán, má pouze polovinu slibované kapacity a musí být po každé jízdě přestaveno, pak by na trhu zřejmě příliš neuspěl, obzvláště při existenci levnějších alternativ. A alternativa existuje i v odvětví letů do vesmíru: sovětský Sojuz byl vyvinut v roce 1965 s desetinovými náklady amerického raketoplánu, přičemž od nynějška jej de facto plně nahrazuje.

Americká vláda, která si byla nedostatků raketoplánu a existence konkurence vědoma, se rozhodla „vytvořit“ si vlastní trh. Proběhly tak tisíce smysl postrádajících vesmírných experimentů a vznikla zbytečná vesmírná stanice za $160 miliard, která je určena k demolici v roce 2016. A satelity, které byly předtím posílány na oběžnou dráhu pomocí jednorázových raket, začal přepravovat raketoplán - s velkým zpožděním a několikanásobnými náklady.

Konečně, po třiceti letech pochybné služby, raketoplán dolétal. Představte si svět, kde by i ostatní technologie byly monopolem státu. Jezdili bychom tak dodnes v orezlých žroutech nafty ze 70. let, prováděli výpočty na sálových počítačích pomocí děrovaných karet, volali z vytáčecích telefonů a poslouchali hudbu z gramofonových desek. A na takové věci, jako je mikrovlnka či kapesní kalkulačka, můžeme rovnou zapomenout (ano, i tyto vynálezy jsou produktem trhu).

Největší nadějí pro lety do vesmíru v následujících 30 letech jsou soukromé společnosti, jako je SpaceX. Ovšem vzhledem k tomu, že jejich největším zákazníkem je zatím stále vláda, bych si dovolenou na Měsíci raději ještě neplánoval.