Stále se objevují názory "Za třetí tisk peněz, který je pro cenovou inflaci nutný", které v realitě nemohou nastat.
Nebo jinak, jak a kdo ten tisk peněz provádí? A ještě podstatnější, jak se ty natištěné peníze dostanou do peněženek lidí?
Honzo, jsem zvědavý, jestli se v části 8f/8 dostaneme i k něčemu více relevantnímu pro dnešní ekonomii. Zatím jsme z pohledu vývoje vědy na úrovni tvrzení, že je země placatá, leží na zádech želvy a nebíčko drží jeden fakt svalnatej borec! :)
Jinak abych nebyl jen šťoural, taková ta spekulační tvrzení jako "velmi pravděpodobně klesne jak C, tak i I" jsou samozřejmě předmětem empirické literatury. Takže není nutné spekulovat, stačí zagooglovat :)
Uživatel O´ Pruz napsal:...
tu je pekne vysvetlenie na vasu otazku:
http://www.iness.sk/stranka/6871-Ako-to-ze-trh-nevyriesi-vsetko.html
...
Bohužiaľ sa tento článok naozaj !extrémne! nevydaril. Ja som síce už tiež dlho nemal v ruke žiadnu učebnicu makra ani mikra, ale pár vecí si pamätám a pár vytknem.
1)K Sayovmu zákonu... čo ak existuje v ekonomike špekulatívny dopyt po peniazoch?
2) K rigiditám na trhu práce- to bol práve Keynesov central point, že môže nastať situácia, kedy bude výhodnejšie stlačiť infláciou reálne mzdy nadol ako znižovať nominálne mzdy. Pričom dôvody nemusia byť čiste len ekonomické ale napríklad aj sociologické.
3)Nárast cenovej hladiny sa neprejaví hneď. Navyše nezabúdajte, že v ekonomike sú nevyužité zdroje, takže musíte rátať s trojstupňovou AS krivkou. Počas recesie sa nachádzame v keynesiánskej časti, takže posunom AD nahor bude spočiatku rásť prevažne reálny output, nie cenová hladina.
4)V tomto článku som to síce nevidel, no často sa kritizuje keynesiánsky prístup fiškálnych stimulov kvôli "ignorácii" nákladov obetovanej príležitosti, no fakt je, že stimuly sú práve postavené na nákladoch obetovaných príležitostí (v podobe reálneho produktu pod potenciálnym produktom)
Ono by toho bolo aj viac, ale iste sa nájde niekto, kto vytkne zvyšok ,)
Uživatel George1 napsal:...
To mluvi uplne samo za sebe ... proto rikam, ze je to sice desitky let stary, ale je to potreba furt opakovat ...
Mimochodem veta "v podobe reálneho produktu pod potenciálnym produktom" defacto znamena, ze umite odhadnout budoucnost (resp. co by bylo, kdyby ...). Ale vzhledem k tomu, ze to asi nemate ze sebe, by me zajimalo, proc verite nekomu, kdo vam rika, ze umi predpovidat budoucnost a proc by takovej clovek potreboval vasi duveru .....
Uživatel Kohi napsal:...
1) Netvrdím, že GT od Keynesa je úplne správna ale to, že kritika predstavená v texte je chybná!!
2)"defacto znamena, ze umite odhadnout budoucnost (resp. co by bylo, kdyby ...)." -Nie, neznamená, stačí si prečítať nejaké to makro a tak vytýkať. V ekonomike po recesii sú nevyužité zdroje, ergo reálny produkt je pod potenciálnym produktom. Z toho plynie strata v podobe ušlého produktu a nevyužitých kapacít.
Uživatel George1 napsal:...
a kolik je ta ztrata ?
Uživatel BM napsal:...
Neco je i v clanku Bankovnictvi z tohodle serialu. A az skonci tenhle serial (pristi dil je posledni), tak pripravuju novej: Anatomie Fedu. A tam to bude do detailu.
Uživatel BM napsal:
-
Děkuji za odkaz. Pečlivě jsem si článek přečetl, leč odpověď se nedostavila.
Zdálo se mi, že již bylo nesčíslněkrát doloženo, že peníze se do ekonomiky dostanou jen dvojí cestou: úvěry a bondy.
Těším se převelice na přespříští článek o FEDu jak tiskne peníze. Třeba vskutku něco zanedbávám.
Uživatel BM napsal:
-
Děkuji za odkaz. Pečlivě jsem si článek přečetl, leč odpověď se nedostavila.
Zdálo se mi, že již bylo nesčíslněkrát doloženo, že peníze se do ekonomiky dostanou jen dvojí cestou: úvěry a bondy.
Těším se převelice na přespříští článek o FEDu jak tiskne peníze. Třeba vskutku něco zanedbávám.
k tomuto poznamka. vlada moze investovat peniaze zle, ale peniaze sa tym neprestanu "tocit" ako sa hovori. akonahle ich vlada da z ruky, tak okrem dani uz nad nimi straca akukolvek kontrolu, takze hned ako sa ich vzda sa peniaze mozu premenit na dobre investicie.
4) Nj, Krugmanove vtipky stranou ok? :)
"Nejsou" -Ale jsou! Samozréjme, že aj Keynes rátal s tým, že veľká časť vládnych investícií bude odpad. Ale ak sa chceme pozrieť na problém komplexnejšie tak si msuíme uvedomiť, že tu máme dva náklady obetovaných príležitostí. A) Vláda ide investovať a samozrejme vytvorí kopu zlých investícií, kľudne aj väčšinu zo stimulov. B) Vláda nechá všetko tak a kým sa trh vyčistí, tak ekonomika sa bude nachádzať pod úrovňou svojho potenciálneho produktu, z čoho plynie druhý typ nákladov. (+ rôzne sociálne nepokoje, možno vyššie spomínaná červená revolúcia)
A Keynes sa pýtal, ktoré náklady sú väčšie. Dospel k tomu, že to sú náklady B)
Aby sme sa pochopili nejdem obraňovať Keynesa, len vravím, že Vaša kritika je chybná a ak chcete napísať dobrú kritiku tak by ste sa mali zamerať práve na tieto veci. Napr. prečo nie sú náklady B) väčšie ako náklady A) alebo neviem, je to Váš článok. Mne sa akurát nepáčilo to podsúvanie a ohýbanie...
Uživatel gew napsal:...
Ze klesne C a I jsou predmetem zkoumani apriori, ty totiz klesnou MUSI. A jestli to v nejakym empirickym zkoumani tak nevychazi, tak bezte zkoumat znova, protoze to mate blbe :-) Resp. nemusi klesnout kdyz se tisknou prachy, ale to pak ma zase vsechny dusledky ktery jsem popisoval. At tak nebo tak, empiricky zkoumani muze jen potvrdit zkoumani apriori, samo o sobe je k nicemu. Ale to uz jsme resili :)
Uživatel George1 napsal:...k tomuto poznamka. vlada moze investovat peniaze zle, ale peniaze sa tym neprestanu "tocit" ako sa hovori. akonahle ich vlada da z ruky, tak okrem dani uz nad nimi straca akukolvek kontrolu, takze hned ako sa ich vzda sa peniaze mozu premenit na dobre investicie.
Uživatel Kohi napsal:...
v úplne základnej podobe by to bol potenciálny produkt - reálny produkt. Asi narážate na to, že potenciálny produkt sa modeluje ďalej (t.j. naráta sa s predrecesným produktom, ale s nejakým odhadom). Áno, určite tam vzniknú chyby, ale to nie je dobrý argument (s odchýlkami sa ráta). A keď sme už tak pri tom tak pokiaľ viem pri rátaní dávok počas radioterapie sa tiež používa "len" metóda Monte Carlo...
2)"Nebude to vyhodnejsi" Ako viete? Teda nechce sa mi zrovna hľadať v GT presnú argumentáciu, lenže msuíte si uvedomiť ako budú bežní ľudia v prostredí kde klesá reálny produkt (klesá GDP/capita a teda aj blahobyt) reagovať na zníženie miezd a potlačenie odborov (ono pôvodne to Keynes formuloval myslím tak, že pri sile britských odborov nie je možné udržať pôvodnú hladinu outputu pri nezmenenom množstve obeživa). Bežní robotníci často nemajú šajnu o inflácii a tak budú nadávať skôr na zníženie nominálnych miezd. To, že sa im ukrojí z reálnych miedz si možno intuitívne všimnú (teda asi určite) ale to už bude ekonomika za recesiou. Ale ak udupete odbory a znížite drasticky nominálne mzdy, tak si koledujete o červenú revolúciu ( pravdepodobne v oboch zmysloch).
4) Nj, Krugmanove vtipky stranou ok? :)
"Nejsou" -Ale jsou! Samozréjme, že aj Keynes rátal s tým, že veľká časť vládnych investícií bude odpad. Ale ak sa chceme pozrieť na problém komplexnejšie tak si msuíme uvedomiť, že tu máme dva náklady obetovaných príležitostí. A) Vláda ide investovať a samozrejme vytvorí kopu zlých investícií, kľudne aj väčšinu zo stimulov. B) Vláda nechá všetko tak a kým sa trh vyčistí, tak ekonomika sa bude nachádzať pod úrovňou svojho potenciálneho produktu, z čoho plynie druhý typ nákladov. (+ rôzne sociálne nepokoje, možno vyššie spomínaná červená revolúcia)
A Keynes sa pýtal, ktoré náklady sú väčšie. Dospel k tomu, že to sú náklady B)
Uživatel BM napsal:...
Neco je i v clanku Bankovnictvi z tohodle serialu. A az skonci tenhle serial (pristi dil je posledni), tak pripravuju novej: Anatomie Fedu. A tam to bude do detailu.
Uživatel Kohi napsal:...
v úplne základnej podobe by to bol potenciálny produkt - reálny produkt. Asi narážate na to, že potenciálny produkt sa modeluje ďalej (t.j. naráta sa s predrecesným produktom, ale s nejakým odhadom). Áno, určite tam vzniknú chyby, ale to nie je dobrý argument (s odchýlkami sa ráta). A keď sme už tak pri tom tak pokiaľ viem pri rátaní dávok počas radioterapie sa tiež používa "len" metóda Monte Carlo...
Uživatel George1 napsal:...
Něco jako potencionální produkt vůbec neexistuje, to je jen fikce některých ekonomů-historiků, zpravidla těch, kteří hledí na kapitál jako na homogenní zásobu. Že má ta fikce nějaké chyby je možné, ale to není důležité.
Uživatel HynekRk napsal:...
Evidentne existuje :) Ale je to neco jinyho, nez si lidi myslej (osobne bych to definoval, jako pomerne efektivni nastroj, jak ovladat lidi .... cili prevleceny "lepsi zitrky"), protoze to, co si myslej, ze to je, je neracionalni a nic na svete nenasvedcuje tomu, ze by to tak mohlo byt .... vic .... vsechno na svete (minimalni prunik vseho srozumitelnyho je totiz logika) nasvedcuje tomu, ze to tak byt nemuze :):)
Uživatel George1 napsal:...
Ad 2) To ale velmi odporuje historické realitě 19. století, a to v jeho druhé polovině byly třeba v UK a USA odbory již dost silné a početné a hospodářské krize často vůbec neústily do nějakých revolucí, jen tehdy pokud stát úplně hospodářství zruinoval. Lidé byli na pokles svých nominálnéch příjmů běžně zvyklí. To jen setrvalá inflace tento zvyk změnila. V Českých zemích jsem zaznamenal pro konec 19. století, že si robotníci a i zaměstnavatelé počítali vlastní náklady na živobytí dělníka. Někteří ekonomové to sice dodnes neví, ale to moc nepřekvapuje, protože jsou mnohdy mimo realitu a na ostatní lidi hledí poněkud z patra. Dnes se ignoruje i fakt, že odbory zaměstnavají ekonomy a že i prostí lidé si sledují svoj náklady na živobytí. Aktuálně mohu říci, že si v mém okolí v ČR řada lidí stěžovala na to, že jejich náklady na živobytí rostou více než prezentovaná CPI.
Ad 4) Vytvoření kopy zlých investic, ale znamená, že v budoucnosti budou muset být tyto investice zlikvidovány - tudíž opět dojde k hospodářským problémům. Akorát teď těch zlých investic bude o něco více a pravděpodobnost revoluce nude tedy větší.
Uživatel George1 napsal:...
Něco jako potencionální produkt vůbec neexistuje, to je jen fikce některých ekonomů-historiků, zpravidla těch, kteří hledí na kapitál jako na homogenní zásobu. Že má ta fikce nějaké chyby je možné, ale to není důležité.
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Vyjde to někdy v budoucnosti i tiskem? A ta Anatomie bude překlad anebo vlastní tvorba?
Teoreticky C a I nemusí klesnou ani když se peníze netisknou (viz mezní užitek - takový ten příklad mám 99 klád a chybí mi 1 abych si postavil srub, jakou má ta kláda hodnotu?
Uživatel HynekRk napsal:...
Nie, kapitál môže byť kľudne heterogénny. Ale čiste v teórii tu vždy bude určitá úroveň produktu, ktorá je "optimálna"... S jej odhadom to už je o inom... Ak počas krízy poklesol AD, tak nevyužité kapacity budú naprieč celou ekonomikou. Ako si ináč Vy vysvetľujete, že po recesii rastie injekciou nových peňazí najprv output a až tak cenová hladina? (teraz nemyslím, len dlhodobú neutralitu peňazí ale konkrétne recesný gap)
Uživatel HynekRk napsal:...
Nie, kapitál môže byť kľudne heterogénny. Ale čiste v teórii tu vždy bude určitá úroveň produktu, ktorá je "optimálna"... S jej odhadom to už je o inom... Ak počas krízy poklesol AD, tak nevyužité kapacity budú naprieč celou ekonomikou. Ako si ináč Vy vysvetľujete, že po recesii rastie injekciou nových peňazí najprv output a až tak cenová hladina? (teraz nemyslím, len dlhodobú neutralitu peňazí ale konkrétne recesný gap)
Uživatel George1 napsal:...
Ano v teorii alá ekonom je chytřejší než ostatní lidé včetně podnikatelů tomu tak jistě bude. Kapitál je hetergogenní a jen někdo, kdo si myslí, že není heterogenní, pak může přehlédnout, že část toho kapitálu nemá po krizi žádnou hodnotu, protože do něj bylo investováno omylem a že k další části kapitálu chybí vyrobené komplementární statky, aby se mohl vůbec alespoň pro něco použít. Jaký má pak smysl takový kapitál "oživovat" injekcí nových peněz? Vzdyť zase dojdeme do podobné žumpy. Jak si to vysvětluji - tak jako si to vysvětluje ABCT a asi jak si vy sám vysvětlujete, že při expanzi nejprve roste output a pak cennová hladina.
Uživatel HynekRk napsal:...
No jakkoliv jsem dost namachrovanej, tak myslim, ze na tisk to nema dostatecnou kvalitu... :-)
Ta anatomie bude stejne jako todle vlastni slova, ale inspirace zejmena Murphym a jeho prednaskama. Nicmene von tedka ten samej predmet bude delat znova zive na academy.mises.org (mimochodem vrele doporucuju, vyborne mluvi a je neocenitelny mit Murphyho vicemene jen pro sebe hodinu tejdne) takze se ho musim zeptat esli mu to nevadi.
Uživatel Notaras napsal:...
To nechapu. Aby zvysili nominalni G tak musej na to snizit C nebo I, kde by ty prachy jinak vzali. A co se tyce realnyho, tak stejne: vyssi nominalni G umozni statu nakoupit vic realnejch veci, a timpadem soukromymu sektoru min.
Uživatel Notaras napsal:...
To nechapu. Aby zvysili nominalni G tak musej na to snizit C nebo I, kde by ty prachy jinak vzali. A co se tyce realnyho, tak stejne: vyssi nominalni G umozni statu nakoupit vic realnejch veci, a timpadem soukromymu sektoru min.
Uživatel George1 napsal:...
Kapital nemuze byt klidne heterogenni, kapital JE kurva hodne heterogenni.... Ciste ve vasi spatne teorii, takova uroven byt muze, v praxi je optimalni takovejm nesmyslum neverit... Pokud vam vadi nevyuzity kapacity, tak bezte a vyuzivejte je, kdyz jste tak chytrej, ale nevyuzivejte na to moje prachy, protoze ja mam dobrej duvod nechat ty kapacity nevyuzity, stejne jako ho maj ostatni ... proto jsou nevyuzity ... Recesny gap si vysvetluju jako pokus, zakryt dusledky katastrofalni (oficialne "monetarni") politiky, ktera vede k malinvesticim a devastaci spolecenskych vztahu, pomoci mezery v nesmyslnym obrazku .. Bohuzel se najde hodne "expertu", ktery takovejm pitominam verej .... :(
Uživatel George1 napsal:...
Ano v teorii alá ekonom je chytřejší než ostatní lidé včetně podnikatelů tomu tak jistě bude. Kapitál je hetergogenní a jen někdo, kdo si myslí, že není heterogenní, pak může přehlédnout, že část toho kapitálu nemá po krizi žádnou hodnotu, protože do něj bylo investováno omylem a že k další části kapitálu chybí vyrobené komplementární statky, aby se mohl vůbec alespoň pro něco použít. Jaký má pak smysl takový kapitál "oživovat" injekcí nových peněz? Vzdyť zase dojdeme do podobné žumpy. Jak si to vysvětluji - tak jako si to vysvětluje ABCT a asi jak si vy sám vysvětlujete, že při expanzi nejprve roste output a pak cennová hladina.
Uživatel HynekRk napsal:...
Mimoto stejně vám nikdo nezaručí, že ty nové peníze banky neponechají u sebe (credit crunch) a že si je podnikatelé budou chtít vůbec půjčit. Vy paradoxně upozorňujete na psychologické efekty, ale už je pak neberete dále v potaz. Navíc není pravda, že nevyužitý kapitál je napříč ekonomikou: především tomu tak bude ve fázích dále od výroby, ale fáze blízko spotřeby mohou vcelku prosperovat a kapitál účelně využívat. A i některá jiná odvětví prosperují.
...
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Kľudne je tu možnosť, že ľudia začnú míňať domáce nahromadené úspory :)
Uživatel HynekRk napsal:...
1) Ale ja tu nejdem popierať, že idex outputu s názvom "durable goods" sa prepadne omnoho viac ako "nondurable" alebo retail sales. Napriek tomu budú trpieť všetci (ok pár firiem možno bude len rásť pomalšie a niektoré budú možno rásť vďaka novým objavom atď ale to sú len kvapky v oceáne prepadu AD. Napríkald môj otec má na Slovensku dielňu a vyrábajú rakvy, recesia v 2009 ho dosť zasiahla, nikto neplatil záväzky. To napriek tomu, že sa jedná o pomerne stabilnú oblast -veď ľudia umierajú vkuse (nechcem byť morbídny) )
2) Uznajte, že argumentácia s credit crunchom je už úplne niečo iné (jj mohol by som aj tu pokračovať ja v argumentovaní, ale mám voľno a nechce sa mi zrovna stráviť celý večer vypisovaním commentov na mises.cz) ako pokusy v pôvodnom článku :) Pochopte, že mne išlo len o štýl kritiky (existuje dobrá kritika a zlá kritika). Tá dobrá je nevyhnutná, tá zlá len škodí rakúskej škole...
Uživatel HynekRk napsal:...
1) Nie ja hovorím o stave, keď je ekonomika pod svojim potenciálnym produktom a začnem tlačiť peniaze. Najprv bude produkt intenzívne rásť a až tak dôjde ku zvyšovaniu cenovej hladiny. (čiste najjednoduhší príklad :) )
2) Ale o tomto môžete kľudne presvedčiť aj Krugmana. Veď sa napríklad predpokladá, že až 20% stavieb počas boomu bolo vybudovaných len špekulatívne. Lenže to je to, čo tu vypisujem celý čas a miestni sa vyhýbajú reakcii. Je naozaj všetok nevyužitý kapitál nepotrebný odpad? To súvisí s tým, že skadiaľ beriete tú kategorickú istotu, že ABC zodpovedá za 100% prepadu ekonomiky. Vlastne aj samotná ABCT potrebuje pokles AD a nie je celkom jasné, či za celým poklesom stojí čiste uzdravný proces (recesia).
Uživatel George1 napsal:...
- Duvod, proc jsou kapacity nevyuzity ?... Co treba, protoze jsou zastaraly ? Nebo je potreba delat neco jinyho (i prace a cas je omezeny zdroj a je potreba s nim setrit) .... Napr po zemetreseni asi nebudou tolik vyuzity kapacity datovejch center, ale to neznamena, ze bychom meli prestat opravovat baraky a zacit zase pouzivat datovy sluzby ....Proto pisu, ze jsou nevyuzity z dobryho duvodu (nenasel se NIKDO, kdo by je chtel vyuzivat) a pokud je chcete pouzivat, tak jenom za svy :) ....
Uživatel George1 napsal:...
K 1) A k čemu dochází během konjunktury? To já vůbec nerozporuji, jen říkám, že stejná situace se děje i v době konjunktury tj. ještě před před recesí,
2) Není a ABCT to ani nepředpokládá, protože ztráty vznikají už jen tím, že vzácné výrobní faktory byly vyplýtvány částečně i na nepotřebné nebo málo potřebné kapitálové statky anebo, že k vyrobeným statkům chybí nutné komplementární statky. Co se týká nějakých dodatečných psychologických vlivů, tak ty tam samozřejmě být mohou ve fázi recese i konjunktury, ale tyto pak mají vliv i na průběh "ozdravné" politiky - což může být třeba právě případ prohloubení credit crunchu (neúčinností takových politik se věnuje především neoklasická škola - Lucas a tak): banky a podnikatelé se bojí o něco více. Ovšem z pohledu RE jsou to jen důsledky a nikoliv příčiny problémů.
Uživatel George1 napsal:...
K 1) Já bych řekl, že ohledně toho menšího vlivu recese na stádia blíže spotřebě není rakouská škola jediná, která toto tvrdí, to však neznamená, že se nemohou i zde vyskytnout problémy,
K 2) Tak to už moc nechápu, ale taková situace může klidně nastat a dané údajně nutná politika je pak v potřebném čase neúčinná, což by mělo být i z pohledu jejích obhájců být její mínus.
Uživatel George1 napsal:...
Nerad bych vyznel, jako, ze se s Vama chci hadat, ja bych Vas rad neco naucil, minimalne vzhledem k tomu, ze se chovate slusne a proto, ze Vas to zajima ... Proto moje vety nejsou mysleny jako protiargumentace, ale snazim se volit takove vety, aby Vam dosel ten spor ve Vasem vlastnim chapani .... cili, aby jste se nesnazil rozumnet nesrozumitelnymu, protoze tomu nelze rozumnet, ale jen verit ... a pokud se ta vira pere s necim, cemu uz rozumite, je na case uvazit, zda ten, komu verite, nebyl sam oklaman, popripade jestli Vas neklame ... Zkuste vic premyslet, zkuste premyslet o vsech implikacich vsech vyroku, jimz chcete rozumnet ... jen tak zjistite, jestli sami sebe nerozporuji, nebo nerozporuji neco, cemo uz rozumite ....
1)Jasné, že je heterogénny, ja som to myslel tak, že na teórii sa nič nemení.
- ale meni, vsechny teorie, ktere vychazi z homogenniho trhu a jez nelze zheterogenizovat indukci, to cini neplatne .... Pricemz dokazovat, ze neco nelze indukci, je peknej vopruz ... opacne je to celkem v poho, ale ani to lidi poradne nedelaj a neumej...
2) Nemusíte mi privlastňovať niekoľko dekád ekonomického myslenia. Btw. nikde som nenapísal, že by sme mali takto intervenovať, tak klídek
- Vase ve smyslu viry pochopitelne :) A o te intervenci pisete furt, co je podle Vas monetarni politika ?
3) Zvyšok Vášho príspevku je dosť nezmyselný práve kvôli tomu, čo som písal vyššie. Súhlasím s tým, že monetárna autorita deformuje trh, ale čo ak sú jej výhody väčšie ako costs v podobe malinvestments? :)
- to je o tom uceni ... Zkuste to logicky vyvratit ... opravdu (to neni ironie), to je idealni cesta, jak tomu porozumnet ... Pokud mi to vyvratite logicky (tzn. najdete spor, ne, ze ukazete spoustu obrazku, kterejm sam verite .... jinymi slovy, pokusite se tomu porozumnet), budu muset uznat, ze jsem mimo :)
Naozaj existuje dôvod, prečo sú kapacity nevyužité? Teda dôvod bude určite...ale čo ak to je jednoducho bad outlook a s ním spojený nízky AD?
- nizky AD je pro me uplne nesmylny tvrzeni ... Ja bych rek´, ze produktivita klesne, kdyz bude zemetreseni, nebo kdyz lidi zapomenou, jak vyrabet lopaty ... Jak klesne ? Nemam sajn, protoze netusim, jak moc lidi pouzivaj lopaty ... a netusi to nikdo, kdo nezahrnuje lopaty do svych planu a ani ten nema zdani o tom, jaky je pouziti lopat v celym svete (ale muze vedet jakou maj cenu !!!! .... pokud ji nekdo nebude falsovat .... :)) ....
- Duvod, proc jsou kapacity nevyuzity ?... Co treba, protoze jsou zastaraly ? Nebo je potreba delat neco jinyho (i prace a cas je omezeny zdroj a je potreba s nim setrit) .... Napr po zemetreseni asi nebudou tolik vyuzity kapacity datovejch center, ale to neznamena, ze bychom meli prestat opravovat baraky a zacit zase pouzivat datovy sluzby ....Proto pisu, ze jsou nevyuzity z dobryho duvodu (nenasel se NIKDO, kdo by je chtel vyuzivat) a pokud je chcete pouzivat, tak jenom za svy :) ....
Alebo čo ak je za tým exogénny šok? Ako som písal vyššie, ako viete, že ABC je zodpovedný za 100% poklesu? Čo ak je to "len" 20% poklesu? Podľa Vás bust nespôsobí pokles AD a tým nepoškodí aj relatívne zdravé subjekty? Tým ale posielate k vode samotnú ABCT...
- ABCT pokud vim jednoznacne obvinuje vladu a jeji predchozi zasah .... Bust za nic nemuze, bust je pouze dusledkem spatnych investic vyvolanych falsovanim cen (at uz penez, casu, nebo produkce)
- Pokud nevite, kam jdeme (to je budoucnost), tak asi tezko muzete rict, ktera cesta bude lepsi .....
4) Ok nepoužívať cudzie peniaze, lenže čo ak je to výhodnejšie pre všetkých účastníkov? (Čiste hypotetický prípad, keby intervencie pomohli) Podľa Vás by centrálna autorita nemala zasiahnuť, ak môže zmierniť a skrátiť krízu? Nebudú z toho profitovať všetci (napriek tomu, že sa na to aj všetci "poskladajú"?)
Opäť netvrdím, že to máme robiť, ale minimálne v teoretickej rovine tu je možnosť, teda intervencie nemlžete čiste apriorne odmietnuť.
- ciste teoreticky: V cem by pomohla? Abychom byli rychlejc ve Star Treku ? Vy vite, jak se maji lide vyvijet a co nas ceka, ze nam v tom chcete pomahat ? Jak by mohla intervence byt lepsi cestou k cili, ktery nikdo nezna ? Proto mohu intervence ciste apriory odmitnout :) Nasim cilem je "mit se lip", jak ale vypada realita, kde se mame lip, nevi nikdo z nas a ten, kdo to dobre odhadne (vetsinou jen ve velice uzkych oblastech zivota) na tom vetsinou seredne vydela .... Myslite, ze pred 50 lety se intervenovalo proto, aby lidi rychlejc vynalezli mobily ?
Len tak okrajovo, ja som tiež zástanca Hayekových konkurenčných mien, len si nemyslím, že sa tak skoro zbavíme CB a za týchto podmienok (alea iacta est) môže byť výhodnejšie používať aktívnu monetárnu politiku (teda aspoň teoreticky tu je možnosť, že CB prinesie zlepšenie costs budú nižšie ako benefits)
- costs a benefits maj smysl jen pokud je pouzivam v kalkulaci ucetnich nakladu pri REALIZOVANI meho konkretniho cile ... ( je dobry vsimnout si rozdilu mezi podnikanim a byrokracii ...) Pokud nemam cil, nejsou mi k nicemu .... A cil, aby se vsichni meli lip uz melo spoustu lidi .... asi Vas neprekvapim, kdyz vam reknu, ze ten cil ma kazdej a kdo si mysli, ze vi jak na to, tak ten cil realizuje ... Mit ten cil za vsechny lidi nejde, protoze je neznate :)
Uživatel George1 napsal:...k tomuto poznamka. vlada moze investovat peniaze zle, ale peniaze sa tym neprestanu "tocit" ako sa hovori. akonahle ich vlada da z ruky, tak okrem dani uz nad nimi straca akukolvek kontrolu, takze hned ako sa ich vzda sa peniaze mozu premenit na dobre investicie.
Uživatel krija napsal:
k tomuto poznamka. vlada moze investovat peniaze zle, ale peniaze sa tym neprestanu "tocit" ako sa hovori. akonahle ich vlada da z ruky, tak okrem dani uz nad nimi straca akukolvek kontrolu, takze hned ako sa ich vzda sa peniaze mozu premenit na dobre investicie....
A tie realne prostriedky (kapital) ktore boli premrhane na zle "investicie" vlady sa znova objavia?
z finweb:
Keynes začal svoju investorskú kariéru ako špekulant na menovom trhu. V auguste 1919 sa rozhodol zbaviť sa finančných starostí. Požičal si 4 000 libier a pomocou pákového efektu otvoril pozície na 40 000 libier. Na základe svojich vedomostí o výkonnosti ekonomík špekuloval na vzostup dolára, pokles nemeckej marky, francúzskeho franku, talianskej líry a indickej rupie. Jeho obchody sprvu vychádzali a za osem mesiacov bol jeho čistý zisk 14 000 libier. Už ďalší mesiac však zistil, že na menovom trhu neplatia úvahy o dlhodobých komparatívnych výhodách národných ekonomík. Napriek jeho výpočtom americký dolár klesol a nemecká marka stúpla. Koncom mája bol Keynes v strate 13 000 libier. Zachránila ho len pôžička 5 000 libier od anonymného dobrodinca a honorár za knihu Ekonomické dôsledky mier“
Uživatel Kohi napsal:...
Ja som sa vyjadril, že autorova kritika bola chybná, nie že s tými teóriami súhlasím :) Išlo mi len o to, že takáto argumentácia nevyvracia danú teóriu (nevyjadroval som sa, či tá teória podľa mňa je správna). A nechápem kde presne Vy vidíte tú nezmyselnosť. Ono tie teórie sú podľa mňa správne (no určite majú svoje muchy). Druhá vec je, či sa dajú aplikovať na realitu tak ako by sme chceli. Či z nich skutočne vyplýva to, čo so väčšina ľudí (aj ekonómov) myslí. Či skutočne dokážu spoľahlivo popísať a predvídať realitu. A tu sa s Vami zhodnem asi, pretože podľa mňa reallitu vystihujú len určité aspekty daných teórií.
... Tvoja otázka (námietka) je síce podstatná, relevantná, ale pre keynesianca je bezobsažná. Krija ti neodpovie, lebo otazku nemôže ani len pochopiť.
Uživatel George1 napsal:...
No pokud jsou spravny, tak nemaj mouchy a pokud maj mouchy, tak jsou spatne, ne? Zajimalo by me, jaky mouchy totiz hledate ve slovech plati/neplati :) Mate pocit, ze RE popisuje realitu, nebo predvida budoucnost ? Je budoucnost, o ktere RE mluvi predpovedi, nebo dusledkem reality? Pokud si nejste jistej, jestli jsou spatne, tak si to znovu prectete, promyslete si, co je na tom spatne a az budete rozumnet tomu, co je spatne, zkuste mi to vysvetlit tak, abych tomu rozumnel ja a treba i vic lidi .... a i kdybychom se nemeli shodnout v nazoru na nejaky konkretni "spatne", tak by bylo dobry, kdybychom se shodli alespon na otazce (to da rozum, ne ? :)) .... Takze az takovy budete mit, rad se pokusim sdelit svuj nazor :)
...
Tvoja otázka (námietka) je síce podstatná, relevantná, ale pre keynesianca je bezobsažná. Krija ti neodpovie, lebo otazku nemôže ani len pochopiť.
Uživatel George1 napsal:...
Tými muchami som myslel napr to, že model neobsiahne všetky dôležité faktory, ale len časť (z rôznych dôvodov).
- takze je spatne :) (i trochu spatne je spatne)
Ak ste narážali na konzistenciu, tak mainstreamová ekonómia je konzistentná. Rozhodujúce sú skôr tie otázky, ktoré som napísal vyššie.
- kdyz pripustite spor, muzete dokazat cokoliv a to cokoliv muze bejt klidne konzistentni ..... krom toho konzistentni neni, to by se nemenila ....
A čo sa týka tých otázok, tak neviem či správne rozumiem. Ak poviem, že sa niečo stane, tak to je predpoveď, ktorá sa môže a nemsuí vyplniť.
- tak tomu zkuste porozumnet a neusvedcujte me z blbosti :) Pokud totiz nevite, jestli spravne rozumite, tak tomu nerozumite ..... Rozumnet jde jenom spravne .... Spatne lze pouze verit .... Pricemz pochopit pojem spravne "rozumneni" je kapitola sama o sobe :)
A čo sa týka RE, tak podľa mňa popisuje realitu dobre, ale dosť neužitočne (navyše
niektoré dôležité veci sú stále opomenuté takisto ako v mainstreamových modeloch).
- pokud popisuje realitu spravne, tak ji ty ostatni logicky musej popisovat spatne .... pokud neco opomiji, tak je spatne .... a az tomu budete rozumnet, tak pochopite, jak moc je uzitecna .... zatimco RE rika, ze "zitrky budou lepsi" (coz je samo o sobe hrozne moc), ostatni Vam rikaj "takovyhle moje konkretni zitrky jsou lepsi, nez ty, o kterejch mluvi RE" - tudiz predvida budoucnost
Ešte k tomu sa vydáva smerom filozofovania a to je tak trochu problém.
- problem je, ze ostatni na filosofii zapominaj ....
Napríklad niektorí ľudia hovoria, že ABCT je dôkazom, že centrálna banka by nemala nijako zasahovať. Lenže to je v skutočnosti nepoužiteľné, lebo ABCT vôbec nezahŕňa kopu iných faktorov. Stále je tu čiste teoreticky možnosť, že benefits CB sú väčšie ako jej costs.
- jo jo, teoreticky je spousta lidi, ktery umej predvidat budoucnost :) Kolika z nich date svy penize ?
- CB ma jenom ty benefits, ktery maji penize sami o sobe a ktery jeste nestihla uplne zlikvidovat ...
ABCT hovorí len o costs CB, takže nie je možné len na základe ABCT previesť komplexnú analýzu :)
- to nejde na zadnym zaklade, kterej neni zalozenej na fakticky znalosti veci ("Mobil se bude lidem fakt libit a hodit" - TO byl spravnej odhad budoucnosti)
Chápem, že možno máte niečo proti CB, ale ak chcete "urobiť dieru do sveta" tak nestačí na ňu len nadávať. Príďte s konštruktívnou kritikou, príďte s analýzou, že ekonomika s konkurenčnými menami mala/bude mať výhodu (vyšší rast). Si myslíte, že nikto z mainstreamu sa nezaoberá rôznymi alternatívami? Jednoducho dnes prevláda názor, že CB je užitočná. Ten názor sa tu nezobral len tak a je na niečom postavený. To len väčšina laikov ide na CB s rétorikou, že jej postavenie nemá žiaden zmysel, že je to len zlý monopol atď...