05. října 2012 07:00:12 | reagovat
Komentáře k článku ČNB a inflace vysokoškolských titulů
Dobrý Den
Děkuji
V době, kdy jsem studoval střední školu já, byly v předmětu Ekonomie jen samé komunistické bláboly. Proto děkuji, že se mohu takto, ve středním věku, dovzdělat. I když v čase, který jsem prakticky ukradl svému zaměstnavateli :-) Přesto mám obavy, že po téměř 30ti letech, od mých "studií", se dnes na školách vtloukají dětem do hlaviček výmysly lorda Keynese.HynekRk
K soukromým vysokým školám
Zajímavý článek. K soukromým vysokým školám měl na již už neexistujícím Leblogu článek (i s výpočty) L. Dvořák, kde tvrdil, že státní zaměstnanci jsou placeni podle dosaženého vzdělání, a tím pádem pokud investují do získání titulu na takové soukromé VŠ, tak se jim po několika letech náklady uhradí a titul jim začne vynášet. Závisí jen na jejich časové preferenci. Kvalita titulu je vedlejší.HynekRk
Re: K soukromým vysokým školám
Uživatel HynekRk napsal:Zajímavý článek. K soukromým vysokým školám měl na již už neexistujícím Leblogu článek (i s výpočty) L. Dvořák, kde tvrdil, že státní zaměstnanci jsou placeni podle dosaženého vzdělání, a tím pádem pokud investují do získání titulu na takové soukromé VŠ, tak se jim po několika letech náklady uhradí a titul jim začne vynášet. Závisí jen na jejich časové preferenci. Kvalita titulu je vedlejší.
Ještě mne napadlo. Někdy začátekm roku jsem se ještě dostal k informacím ohledně toho, kolik stojí vydávání recenzovaného vědeckého časopisu. Překvapivě to moc peněz nebylo – několik desítek tisíc za asi 90 stránkový časopis vydávaný čtvrtletně s fotkami na nějakém polokřídovém paíru v počtu asi 500 kusů za číslo. Pokud se tedy vědci sdruží a investují svoje peníze a případně vydobyjí nějaké veřejné peníze a kontakty na vznik takového recenzovaného anebo impaktovaného časopisu, tak náklady na jednotlivého vědce nejsou nijak velké a může to být docela výnosný byznys.
V Mlich
Má to jeden drobný háček
Nelze ze zvýšeného počtu titulů automaticky odvozovat nižší kvalitu. Může to být i tak, že když je vzdělání drahé, můžou si ho dovolit jen děti těch nejzazobanějších rodičů a ti nemusí být až tak chytří. Když se stane vzdělání přístupnější, zadluží se ti méně majetní, kteří ale vědí, že na to mají (myslím hlavu). Tím paradoxně stoupne průměrná inteligence studentů a tudíž i kvalita titulů.Zdeněk G
Re: Má to jeden drobný háček
Uživatel V Mlich napsal:Nelze ze zvýšeného počtu titulů automaticky odvozovat nižší kvalitu. Může to být i tak, že když je vzdělání drahé, můžou si ho dovolit jen děti těch nejzazobanějších rodičů a ti nemusí být až tak chytří. Když se stane vzdělání přístupnější, zadluží se ti méně majetní, kteří ale vědí, že na to mají (myslím hlavu). Tím paradoxně stoupne průměrná inteligence studentů a tudíž i kvalita titulů.
Nedávno jsme se bavili o drahých soukromých školách v jihoafrické republice s naší učitelkou angličtiny, která odtamtud pochází. Velkou část dětí tam prý tvoří talentovaní stipendisté, kterým školu defakto platí rodiče jejich bohatých spolužáků. Jde o to že si nejspíš myslí že tihle inteligentní spolužáci jejich průměrně nadané děti takříkajíc "táhnou".
V Mlich
Lidský kapitál
Jistěže je investice do vzdělání určena hlavně na to, aby se člověk v budoucnu snadněji umístil na trh. Ale zapomínáte, že studují většinou mladí a ti jsou ještě ve vývinu. Takže vedlejší efekt studia je i vývoj osobnosti. Proto já tvrdím, že inženýrů nebude nikdy dost, mladý člověk má studovat, pokud je to jen trochu možné. Nevidím problém v tom, aby pak celý život dělal řemeslo. Prostě ta investice jeho rodičů byla spíše do osobnosti, než do znalostí. Pochopitelně, že to, co dělá EÚ, že stanoví směrná čísla, kolik procent má být inženýrů, je zvrhlost nad zvrhlost.Jakub Skala
Re: Lidský kapitál
Uživatel V Mlich napsal:Jistěže je investice do vzdělání určena hlavně na to, aby se člověk v budoucnu snadněji umístil na trh. Ale zapomínáte, že studují většinou mladí a ti jsou ještě ve vývinu. Takže vedlejší efekt studia je i vývoj osobnosti. Proto já tvrdím, že inženýrů nebude nikdy dost, mladý člověk má studovat, pokud je to jen trochu možné. Nevidím problém v tom, aby pak celý život dělal řemeslo. Prostě ta investice jeho rodičů byla spíše do osobnosti, než do znalostí. Pochopitelně, že to, co dělá EÚ, že stanoví směrná čísla, kolik procent má být inženýrů, je zvrhlost nad zvrhlost.
To máte určitě pravdu. Pokud ty náklady člověk nese sám (nebo třeba rodiče), pak ať si dělá, co chce. Jestli chce studovat, nebo si vydláždit pokoj zlatem :) Problém je, že to platí daňový poplatník. A taky to, že řada studentů považuje titul za svůj cíl a nikoliv prostředek.
Jakub Skala
Re: Má to jeden drobný háček
Uživatel V Mlich napsal:Nelze ze zvýšeného počtu titulů automaticky odvozovat nižší kvalitu. Může to být i tak, že když je vzdělání drahé, můžou si ho dovolit jen děti těch nejzazobanějších rodičů a ti nemusí být až tak chytří. Když se stane vzdělání přístupnější, zadluží se ti méně majetní, kteří ale vědí, že na to mají (myslím hlavu). Tím paradoxně stoupne průměrná inteligence studentů a tudíž i kvalita titulů.
Možná jsem to v článku příliš zobecnil, šlo o tuto konkrétní záležitost :)
HynekRk
Re: Lidský kapitál
Uživatel V Mlich napsal:Proto já tvrdím, že inženýrů nebude nikdy dost, mladý člověk má studovat, pokud je to jen trochu možné. Nevidím problém v tom, aby pak celý život dělal řemeslo.
Tím si nejsem úplně jist, podle mne ti lidé mají představy o tom, že to řemeslo dělat právě díky VŠ nebudou. A pokud ho budou nakonec dělat, tak budou frustrování.
Zdeněk G
Re: Re: Lidský kapitál
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel V Mlich napsal:...
Tím si nejsem úplně jist, podle mne ti lidé mají představy o tom, že to řemeslo dělat právě díky VŠ nebudou. A pokud ho budou nakonec dělat, tak budou frustrování.
No třeba já sice dělám to co jsem (nedo)studoval (programátora), dá se říct že si vydělám docela dost, ale hlavně nyní hromadím kapitál - a to jak ve znalostech tak i materiální na to abych se v budoucnu mohl věnovat řemeslu které mě baví - včelaření. Frustruje mě spíš ta "celý den za počítačem" práce. Studium VŠ bylo spíš o absenci představy co dělat, než o tom co nedělat. Další přiklad je kamarád co vystudoval na učitele, který si za víkendové fušky s otcem řemeslníkem vydělal víc než ve škole, tak se na to vybodl. Frustruje ho spíš čas který na VŠ promarnil. NEříkám že je to běžné, ale když se podíváte ve svém okolí jistě také takové lidi najdete.