20. dubna 2011 07:06:50 | reagovat
O´ Pruz
Moc se bojím
Podle všeho nás čekají dvě významné události.Ekonomický rozvrat.
Kalousek dostane výjimku z trestu smrti a bude popraven.
Komentáře k článku Desať najväčších ekonomických babrákov v dejinách
Ekonomický rozvrat.
Kalousek dostane výjimku z trestu smrti a bude popraven.
mp
autor omilostil ekonomov
Tých ekonomických superzločinov bolo - hlavne v nedavnej minulosti- oveľa viac, totálne znehodnotených mien (a následne úspor občanov) oveľa viac. A vždy na tom mali zásluhu EKONOMICKÍ "odbornici" typu "keynes" , "krugman" a podobní. Politici to iba podopreli státnou mocou. Ekonomovia to posvätili odborne. Teda "odborne".Doporučujem výborný text na tuto tému :
http://finweb.hnonline.sk/nazory/c3-51621010-kP0000_d-politika-eurozony-sa-prieci-zdravemu-rozumu
petrnov
:-)
K bodu pět. Existuje tržní hladina, řeknu 1000 Kč za chleba. Pak existuje hladina, při které se pašování jídla dobře vyplatí atřeba 600 Kč za chleba.
Můj dotaz zní. Pokud by byla cena chleba omezena pod 1000 a nad 600 Kč, bylo by to špatné rozhodnutí z hlediska obrany města?
Jakub Skala
re: obrana
Kdyz stanovite cenu umele pod cenou trzni, pak bude dochazet neustale k nedostatku chleba, zname z komunismu. Jak to pomuze obyvatelum mesta, nevim :)Petr
:-)
Sakra, tady mě vždycky dokážete překvapit.Tak za prvé, nedostek chleba už je, jinak by si nikdo nemohl účtovast 1000 Kč.
Za druhé cena 600 je ještě dost vysoká, aby se to pašerákům vyplatilo.
A za třetí, prodej chleba při obléhní města zdaleka nesplňuje principy volného trhu, protože ten kdo kupuje musí koupit, jinak zdechne. Takže vaše poučky pro regulaci volného trhu si nechte.
Jinak díky za zamyšlení, koukám že dokážete jenom chrlit tuny textů.
Jinak tenhle článek se mi líbíl.
Josef T.
Cena chleba
Petře, pokud se vyplatí pašovat za 600 a aktuální cena chleba je 1000, pak půjde cena dolů sama od sebe, bez regulace. Samozřejmě jde také o to, co myslíte tím "vyplatí se". Pokud do toho zahrnujete výrobní náklady, rizikovou přirážku a subjektivní náklady příležitosti pašeráka, pak není důvod, proč by cena neměla klesat bez regulace.A z nedostatku jídla lidi umíraj tak nějak běžně, ne jen při obléhaní města:-). Faktem zůstává, že čím je na tom ekonomika hůře, tím více jí regulace přitíží (např. vzniklá z popudu někoho, komu se nezdá cena "férová").
Jakub Skala
re: chleba
Já se tedy přiznám, že jsem ten Váš příklad moc nepochopil.i) považoval jsem to za akademický přiklad, čili jestli je chleba za 10, 100 nebo 1000 pro mě nehrálo roli
ii) tam máte (jak píše Pepa) nesoulad a to, že tržní cena je 1000 a pašerákům se po zvážení všech nákladů vyplatí prodávat už za 600
iii) volný trh nerovná se dokonalá konkurence! když si nekoupíte jídlo v míru tak nezdechnete?
Petr
:-)
Tak to že se Vám něco vyplatí za 600 neznamená, že to neprodáváte za 1000. Ve volném trhu možná ano, tady ne. Takže nabídka chleba pašeráků nebude růst s rostoucí cenou nekonečně, ale nabídka se saturuje, prtože kapacity pašeráků mají nějakou mez. Pašeráci budou nabízet stejně za 600, 800 nebo 1000. Ve skutečnosti bude nabídka možná nepatrně růst, zanedbáme. To je ten důvodm proč se nejedná o volný trh,Na straně nabídky se chleba dostane k těm nejbohatším. Mohou nakoupit víc než je nutné. Teď tu máme velitele obrany města. Jeho cílem by mělo být, aby ve městě co nejvíc lidí dostalo chleba. Snížení ceny na 600 Kč, unožnuje zvýšit počet lidí, který na chleba dosáhnou, ale dodávky chleba se nezmění. O získání chleba nyní rozhoduje víc náhoda. Celkově víc lidí může získat menší množství
chleba. Pro obranu je rozhodující maximální počet lidi, takže regulace v daném případě povede k větší pravděpodobnosti ubránění města. Bohužel nesmí dojít k s nížení dodávek chleba, pak zase množství lidí, kterí se k němu dostanou klesá.
Jakub Skala
re: chleba
No ale to máte i dneska, nabídka ničeho neroste do nekonečna. Nám to tady připadá nereálné, ale v některých zemích je cena třeba rýže vzhledem k jejich příjmům ještě vyšší než Vašich 1000 za chleba.Jestli jde o pašeráka, který zvažuje rizikove naklady nebo o normalniho pekare, ktery zvazuje naklady na dopravu z bodu A do bodu B je prece jedno.
Cili kratkodobe mozna ano, kratkodobe muze byt naklad pod 600 a trzni cena 1000. Ale dlouhodobe se pusobenim konkurence bud snizi cena k 600 nebo se zjisti ze naklady (predevsim tedy ty rizikove) jsou ve skutecnosti bliz k 1000. (to je ten pripad, kdy konkurence nebude pribyvat)
a ted k prikladu:
nastavite umele cenu na 600 a mate dve moznosti:
i) trzni cena je skutecne 600 a pak by se tam dostala diky konkurenci i bez narizeni
ii) trzni cena je 1000 a pak nikdo nebude chleba prodavat a umrou vsichni hlady..
Ostatne kdyz nemaji na chleba, ať jedí koláče :)
petrnov
:-)
Pletete se:600, pro Vás může být dostatečná motivace, ale když Vám někdo dá tisíc vemete to. Nabídka se nemůže zvýšit, protože pašerácká cesta je maximálně vytížena.
Nabídková křivka je rovnoběžná s osou x, o ceně rozhoduje jen a jen poptávka. A tu právě omezí regulace ceny.
Představte si, že máte jen jeden chleba, kterej nesete do hladovějcího města. řeknete si, že ho chcete prodat za 600, jinak už tam znovu nepujdete. Přijdete na trh a řeknete kdo dá víc, ten ho má. Dostane ho ten nejbohatší za 1000. Druhý den uděláte to samé, ale vládce města omezil cenu za na 700 po d trestem smrti. První kdo Vám nabídne 700 chleba dostane. Furt dobrý. Třetí den omezí vládce města cenu na 400, to už se Vám nevyplatí a chleba nepřinesete. Pro Vás jako prodejce je nejvýhodnější první situace. Pro město je nejvýhodnější situace 2. Situace tři je pitomá pro Vás i město. A to se stalo v bodě 5.
Josef T.
Ještě k chlebu
Pokud se vyplatí pašerákovi prodávat za 600 i za 1000 a nabídka se nezmění, proč prostě o ceně nevyjednávají kupující? Uvedený pašerák dle všeho je ochotný jít s cenou dolu a nabízené množství s nižší cenou nesníží. Vláda města, pokud má takové informace, může prostě obyvatele informovat, nemusí rovnou sahat k pohrůžce násilí pašerákům, že musí prodávat za max. takovou a takovou cenu (což dle mého názoru spíše určité procento pašeráků znechutí a odradí a tím sníží nabízené množství).Josef T.
Chleba, cena a teorie hodnoty
Nejvýhodnější to je možná pro nějaké agregátní "město" - není to však nejvýhodnější pro toho, kdo by byl ochotný zaplatit tisíc, ale nebude mu to umožněno - např. matka dítěte umírajícího hlady, která za chleba nabízí poslední rodinné šperky (extrémní odpověď na extrémní příklad).Kromě toho pokud pašerák pašuje každý den pouze jeden chleba bez ohledu na cenu, za kterou prodá (pokud je v rozmezí 600-1000), jak na tom vlastně město vydělá, když koupí levněji? Více mužů stejně nenakrmí. Pokud uvažujete statické nabízené množství, pak je cena v podstatě irelevantní a může být klidně ponechána trhu.
Jakub Skala
kdo je mesto?
Pro město je nejvýhodnější situace 2.Mesto chleba neji, chleba ji jeho obyvatele. Jestlize je nabidka jeden chleba pak se bud nakrmi bohac (pri cene 1000) nebo se mozna nakrmi chudak (pri cene 600). Pro "mesto" to neni rozdilna situace.
Agregovane je to stejne. Nabidka je fixni, tedy porad stejna. Treba 500 chlebu. Jestli se tedy nakrmi 500 bohacu nebo 500 chudaku je tedy jedno, ne?
petrnov
:-)
V příkladu v článku se hovoří o obraně města.To co se změní pokud s omezí cena chleba je distribuce mezi lidi. Zatímco při nejvyšší ceně budou chlebem zásobeni jen ti nejbohatší, snížením hodnoty se dostane rovnměrněji mezi lidi. Pro obranu města je nejdůležitější, aby co nejvíc lidí dostalo aspoň tolik, aby přežili a byli schopni bránit.
A v případě dlouhodobé obrany by vyšší cena znamenala
petrnov
:-)
Teď mě napadá, že ještě výhodnějšíby možná byl obchod přímo města a následně prodej třeba poloviny chleba za 300 s podmínkou, že je možné mít jen půlku. Atd.Samozřejmě by taky záleželo, jaký osud by čekal obyvatele města po dobytí. židovské město proti nacistům by asi muselo bránit za každou cenu, zatímco Češi v 68 měli tak trochu na vybranou, protože následky okupace nebyli tak hrozné jako následky židů za 2. světové.
Jakub Skala
re: chleba
Tak souhlasim, ze s nizsi cenou to mozna bude rovnomerneji (ale zname z komunismu podpultovy prodej, protekcionismus, ja na brachu - bracha na me...), ale 500 chlebu nakrmi porad jen 500 lidi (rekneme). Je jedno jestli to budou bohati nebo chudi, porad to bude jen 500 lidi.petrnov
:-)
Ano, ale 500 chlebů může nakrmit taky pouze 250 lidí, kteří dokážou zaplatit víc než zbytek, protože jsou bohatí. Pořád mluvíme o obraně města, né o běžným fungování státu.A v situaci, kdy bráníte město bude daleko důležitější zajistit jídlo chudému odstřelovači, než bohatému výrobci propisek.
JE důležité si uvědomit, že primární cíl obyvatel je ubránit. Je to jen jeden cíl, vše ostatní asi jde stranou. A proto schopný velitel (diktátor) správnými rozhodnutími i regulacemi a potlačením svobody může (ne že musí) dosáhnout lepšího výsledku, než svobodné chování.
gofry
@ petrnov
>>>> "bude daleko důležitější zajistit jídlo chudému odstřelovači, než bohatému výrobci propisek"Bohatý výrobca ceruziek na obrane mesta zarobí viac ako chudobný ostreľovač, má teda väčšiu motiváciu zaplatiť za svoju ochranu. Ostreľovač bez jedla určite neostane.
Didi
Pomocí regulace cen snipera nenakrmíte
Pokud vyjdeme z uvedeného předpokladu, že nabídka pašeráků je fixní na hodnotě 500 bochníků za den bez ohledu na nabízenou cenu, pak je asi jediným dlouhodobě udržitelným řešením zabít všechny obránce, kteří jsou nad počet 500 lidí. Pak ovšem na obranu zbyde jen těch 500 obránců bez ohledu na cenu chleba (majetek těch zabitých byl znárodněn/rozkraden, tudíž celkové množství úspor ve městě se nezměnilo a tedy i doba po kterou je mozno pašerákům platit za dodávky zůstává stejná).Dále předpokládejme, že peníze mají pro obránce pořád ještě nějakou hodnotu, tj. alespoň někteří z nich doufají že obléhání skončí dřív, než veškeré jejich peníze budou projezeny v chlebu od pašeráků. Pak si ovšem regulací cen chleba na hodotu nižší než je tržní taky nepomůžeme, protože bochníky skončí stejně u těch, kteří za něj mohou zaplatit plnou tržní cenu. Jen místo přímé směny mezi bohatým a pašerákem (v poměru 1000 peněz na 1 bochník), to bude buď korupce (600 peněz pašerákovi + 400 peněz úplatek úředníkovi, abych byl ve frontě první) nebo přímé násilí (600 peněz pašerákovi + 400 peněz partě rváčů, kterí ostatní zájemce z fronty vytlačí).
Jediné co regulací ceny dosáhnete bude, že se pašerákům nevyplatí hledat další cesty, jak chleba do obléhaného města dostat, protože hranici mezního nákladů na navýšení nabídky zafixujete násilím na hodnotě 600 peněz za bochník.
HynekRk
Dobrý článek
Nevím proč počítat s tím, že počet pašeráků, a množství které tito přepraví je fixní, zejména pokud uvážím, že to bylo dlouhodobé obléhání. Na co počítat s nerealistickými předpoklady. Vysoké zisky lákají do podnikání další podnikatele – pašeráky. Rozhodnutí zastropovat ceny chleba, tuto motivaci prostě omezuje. Ostatně v článku se píše, že město nakonec bylo vyhladověno, přestože blokáda byla děravá. Petr to navíc podává vice méně tak, že se jeden chleba nabízí jednomu kupujícímu – pak může být rozptyl cen značný a rozhoduje již jen arbitráž. Doporučuji přečíst si o hospodářské hodnotě od Eugena Böhm von Bawerka. Také je třeba připomenout (I když to není apriorní tvrzení), že v takové extrémní situaci bohatí můžou tratit vice a jejich ochota se dělit bude tak spíše větší.Mimochodem bohatí brněnští měšťané stáli roku 1645 před Švédy na hradbách se zbraněmi v rukou.
Jinak dobrý článek.