Komentáře k článku Fed za hypoteční bublinu nemůže? A kdo tedy?

25. ledna 2011 21:53:52 | reagovat

O´ Pruz

NEPRAVDY

Vyvracet donekonečna hlásané nepravdy začíná být frustrující.

@Stoupne-li z jakéhokoli důvodu preference budoucí spotřeby na úkor spotřeby současné, zvyšuje se objem nabízených úspor, klesá úroková míra a stoupá objem investic, které jsou ochotni spotřebitelé svými dodatečnými úsporami podpořit.@

Z fyzikálních důvodů nemohou být úspory záporné. Čili investice z úspor mohou být jen do výše úspor a ani o halíř víc. A opět, při nulových úsporách jsou i úroky nulové.

@Vyšší úspory = vyšší investice.@ Osobně vždy když spořím, vždy a za každých okolností mi investice klesají. Ono to jaski opačně možné doopravdy není.
Dokonce i všude na světě investice mohou jedině a klesat.

Prosím buďme alespoň trochu soudní.

25. ledna 2011 22:06:50 | reagovat

Jakub Skala

re:

O záporných úsporách jsem v článku ani citovanem textu nic nenasel, takze nevim, jak se k tomu vyjadrit.

Penize muzete bud usporit nebo vymenit za spotrebu. Pokud se nahle rozhodnete zmenit svuj pomer spotreba/sporeni a zacnete sporit, tak mate dve moznosti.
1) zasijete penize do matrace (a vicemene se nic nestane)
2) date penize do banky, cimz padem vzroste nabidka penez a pokud se poptavka po penezich nezmenila, klesne cena penez (tj. urok). Pokles uroku zpusobi, ze se zacnou vyplacet nove investice a tak si nekdo ty vase usporene penize vypujci a investuje je.

Cili zvysily se uspory -> zvysily se investice.

Samozrejme nikdo netvrdi, ze vy sporite a zaroven vy investujete.

26. ledna 2011 08:48:24 | reagovat

O´ Pruz

RE:

To co jsem vypsal svědčí o spoření do minusu.

@Penize muzete bud usporit nebo vymenit za spotrebu.

Osobně buď spořím, nebo utrácím. V žádném případě neměním.

@2) date penize do banky, cimz padem vzroste nabidka penez

Pokud se peníze v bance neokotí, stane se pouze jediné, utratí je někdo jiný. Zdali nakoupím rohlíky a spolykám je, nebo někdo zhotoví novou pekárnu, upeče rohlíky a spolyká někdo jiný, je naprosto mimoběžné. V důsledku, nula od nuly pojde. On to nakonec vždy cáluje konečný spotřebitel.

Při konstantním objemu peněz v oběhu jde výhradně a jenom o přelívání jedněch a týchž peněz mezi lidmi. Ve své podstatě by ani spoření nebylo možné. Ono by spoření působilo silně deflačně.

Ten problém je vždy a jenom v tom, že v bance se ty peníze jaksi okotí. Od toho okocujícího se okamžiku přestávají platit ekonomická pravidla a nastupuje kasíno. A jak jistě každý jen trochu znalý ví, výsledek hráčů záleží na štěstí, kdy kasínu je štěstí matematicky převelice nakloněno.

26. ledna 2011 11:32:09 | reagovat

Kosik

peníze

O´pruz: "Při konstantním objemu peněz v oběhu jde výhradně a jenom o přelívání jedněch a týchž peněz mezi lidmi."
Z Vašich komentářů je vidět, že o penězích a o jejich funkci v ekonomice toho moc nevíte. Doporučoval bych si nejprve něco přečíst (např. Peníze v rukou státu od Rothbarda)... Pokud je množství peněz konstatntní a ekonomika roste (zvyšuje se počet statků), ceny pochopitelně pomalu klesají, což zvyšuje kupní sílu všech peněz v ekonomice a tím se vytváří bohatství. Takže i kdyby jste měl pořád stejně peněz v nominální hodnotě, tak postupem času byste si mohl koupit mnohem víc věcí. Záleží na kupní síle peněz, ne na jejich množství.

26. ledna 2011 13:19:10 | reagovat

O´ Pruz

Kosik (26.1.2011 10:32:09): peníze

Děkuji za doporučení, leč budu trvat na svém postoji.

Z argumentace @ Záleží na kupní síle peněz, ne na jejich množství. @ vidím, že jsme naprosto na rozdílném ekonomickém pochopení podstaty problému. Nic no tom nezmění ani „Peníze v rukou státu od Rothbarda “.

Snad jen drobný podmět k přemýšlení. @ což zvyšuje kupní sílu všech peněz v ekonomice a tím se vytváří bohatství. @ nevěřte bludům, je to škodlivé. Bohatství zcela určitě nezáleží na kupní síle peněz. Zkuste si večer dát něco toho bohatství k večeři, volte i pětitisícovky. Já zvolím bohatě vypečenou kachničku.
Bohatství je odvozeno výhradně a jenom od materiálních (navíc hmotných) statků. Hodnota peněz je jen a jenom fikce. I když užitečná.

27. ledna 2011 20:52:09 | reagovat

Kosik

hodnota peněz

O´pruz: teď nevím, jestli se bavíme o penězích obecně nebo o současném papírovém standardu.... já mluvím obecně, tak jak by to mělo ideálně vypadat, kdy jsou peníze opravdu peníze (např. zlato v době klasického zlatého standardu) a ty mají hodnotu, protože je všichni v ekonomice přijímají a jsou ochotni vyměnit svoje statky nebo služby za peníze. Ano, peníze sami o sobě užitnou hodnotu nemají, ale mají směnnou hodnotu podle relativních cen v ekonomice. A směnná hodnota je přímo úměrná množství peněz v ekonomice. A jeden příklad z historie, jak se vytváří bohatství, jak jsem psal. Ke konci 19. století Carnegie dokázal díky efektivnosti jeho firmy snížit cenu oceli o 90%, diky čemuž výrazným způsobem klesly ceny všech statků vyráběných z oceli (jichž není málo).. V případě, že jste měl stále stejný příjem v nominální hodnotě a k tomu nějaké úspory... otázka je: zvýšilo se Vaše bohatství?

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz