Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Fungování ekonomiky v podmínkách poklesu cenové hladiny

přidat komentář zpět na článek

O´ Pruz

ŠKODA

Nadpis vzbuzoval naději na zajímavé čtení (po dlouhé době).

Ale začátek druhé věty „V sedmé kapitole z knihy “ vše pohřbil. Pokud je podstatou náplně současného studia ekonomie vyvracení myšlenek jiných, pak se zdejším diskusím již nedivím.

Trochu dost se mi nezdá, že pokud autor hodně cituje jiné, přidá to jeho myšlenkám na pravdivosti. Navíc jsem silně postrádal autorovu vlastní myšlenku jak onen komoditní přechod provést. Třena to bude obsahem další semestrální práce. Jen nevím koho bude citovat, když možný scénář zatím nikdo nepředstavil. Tedy realizovatelně. Zase jedna slepá ulička. Škoda.

denis

přechod

článek jsem nečet, ale ono co vím je hodně návrhů jak přejít na komoditní standart... přes misese, de sota, hulsmana, myslím, že baggus udělal recenzi těch přechodů a sám navrhl něco... a to je zlomek podle mě

Jakub Skala

prechod

Clanek se prechodem vubec nezabyva ani to z nadpisu neplyne, takze zklamani prilis nechapu :)

Revenda napsal knihu, ktera mela reagovat na Vladovu petici za poctive penize. Tohle je reakce na danou knihu. Prijde mi to jako celkem logicky zpusob diskuse.

denis

finist?

jakub narážíš na Peníze a zlato? to snad ne ne?
revenda v té době nevěděl kdo je finist...
btw Vladimír Krupa je finist?:)

denis

článek

ok nějak jsem to přečetl z části přeletěl a myslím, že super článek

Peter

re clanek - pokles cenovej hladiny

Vynikajuci clanok, jedna z najlepsich praxeologickych obhajob v tomto rozsahu aku som cital na temu poklesu cenovej hladiny.

Jakub Skala

re:

jj, Vlada je Finist :)

O´ Pruz

RE denis

přehlédl jste "Tedy realizovatelně."

O´ Pruz

RE jakub

Nepíši, že je článek o "přechodu". Pouze projevuji zájem o to, jak to udělat. Zatím čtu jen "lidé BY si". Upřímně to nezní věrohodně, natož reálně. Oni si lidé bez BY, již dávno vybrali. Můžeme mudrovat zdali je to dobře, nebo špatně, ale to jak vše. Patrně jim ten přechod budete muset nakázat, nebo nakázat.

Jakub Skala

lide si vybrali

Tak samozřejmě máte pravdu, že "lidé si vybrali" fiat money. Tak jako si vybrali vysoké daně, dotace zemědělcům, válku v Afghanistánu, předražené státní zakázky, ...

Jakub Skala

jak prejit?

Velmi nerad bych sem prilakal Barona, ale: privatizace za zlato/cizi meny, nakup zlata (nebo jinych drahych kovu), zavest 100% kryti a 100% smenitelnost´, zrusit legal tender zakony
to je jedna z cest..

O´ Pruz

RE JAKUB

Jen ať baron přijde.

privatizace za zlato/cizi meny, KÝM
nakup zlata (nebo jinych drahych kovu), KÝM
zavest 100% kryti a 100% smenitelnost´, KDO
zrusit legal tender zakony KDO, KDY
to je jedna z cest jakube je mi líto, ale není.

Není v silách lidstva současnou obrovskou kupu dluhů přeměnit na komodity

Peter

re Opruz

Opruz, v silach ludstva to je a coskoro nas to caka - vola sa to deflacia ,)

Jakub Skala

re: opruz

privatizace za zlato/cizi meny, KÝM - statem
nakup zlata (nebo jinych drahych kovu), KÝM - statem
zavest 100% kryti a 100% smenitelnost´, KDO - stat
zrusit legal tender zakony KDO, KDY - stat, v budoucnosti
to je jedna z cest jakube je mi líto, ale není. - proc?

S Vama je ta diskuse porad stejna a porad nikam nevede.

To je jako kdybyste rekl, ze chcete nizsi dane a ja reknu, ze nedokazete se stoprocentni jistotou vyjmenovat 101 poslancu, kteri je schvali a proto nikdy nizsi dane nebudou...

V roce 1989 taky nikdo nevedel, jestli budou pect chleba alfa pekarny nebo delta pekarny a presto nejakym zazrakem dneska chleba mame...

O´ Pruz

RE peter

očekávám tuto deflační cestu v příštích 15 létech.
Jen si nejsem jist, že to bude pokojnou cestou

Sonny Ortega

RE: Opruz

Opruzi, co máte proboha za problém? Jste magor? Tenhle článek se zabývá fungováním ekonomiky v podmínkách poklesu cenové hladiny, jak název napovídá, a pokud je to předmět, který vám není blízký a nemáte zájem o něm diskutovat, tak o něm nediskutujte!! Tento článek je velice zajímavý pro každého kromě vás a nikdo nemůže za to, že se vám nelíbil.

"Pokud je podstatou náplně současného studia ekonomie vyvracení myšlenek jiných"
To nikdo netvrdí. Občas prostě někomu přijde vyvracení myšlenek jiných jako dobré téma na článek. Většina čtenářů si myslí, že z toho vzešel kvalitní článek, takže je vše v naprostém pořádku. Jinak samozřejmě v akademické sféře jsou kritické reakce na jednotlivá díla naprosto běžná a udržují vědeckou objektivitu.

"Trochu dost se mi nezdá, že pokud autor hodně cituje jiné, přidá to jeho myšlenkám na pravdivosti."
Citování je standardem v akademické sféře a jedním z důvodů je to, aby kritik (p. Krupa) nemohl vkládat kritizovanému autorovi (p. Revendovi) do úst slova, která onen autor neřekl. Naproti tomu pan Revenda kritizované názory necituje, tzn. může oněm abstraktním "zastáncům deflace" vložit do úst jakékoliv vhodné argumenty a pak je zkritizovat (ani tak se mu to evidentně nepovedlo).

Navíc pro některé lidi, třeba zvyklé číst odborné články, může být nepříjemné číst článek nebo knihu, která aspiruje na to, být vědeckou publikací, ale zároveň nesplňuje základní akademická pravidla pro uvádění citací, protože po přečtení takové knihy si absolutně nemůžete být jistý, které věci si autor vycucal z prstu a které ne, a proto v podstatě nevíte o nic víc, než když jste tu knihu začal číst.

"Navíc jsem silně postrádal autorovu vlastní myšlenku jak onen komoditní přechod provést."
Nevím, proč by to mělo být v tomto článku, nicméně pokud byste chtěl, aby na mises.cz vyšel článek o tom, jak by se dala prakticky zrušit státní měna, tak se to dá vyjádřit i slušněji. Já sám bych taky takový článek rád viděl (a tímto apeluji i na Vladimíra Krupu, protože předpokládám, že o tom má svou představu).

Já bych strašně rád zjistil, jestli se s váma dá vést normální diskuze nebo jestli jenom trollujete. Evidentně pro vás není žádný místní článek dostatečně zajímavý, tak co kdybyste navrhl nějaké téma diskuze vy? Já se velmi rád zapojím.

denis

op

sonny: opravdu? většinový argument na mises.cz?:)
Opruz: mě příjde, že tobě/vám(sry budu tykat):) vadí, na rakušácích, že jsou málo etastičtí:) že neříkáj jak věci maj fungovat... ale to je rozdíl mezi většinou jiných přístupu, že rakušáci respektuji roli podnikatele a nejsou domýšliví v tom, že si netroufají navrhovat, řešení... v podstatě skuteční rakušáci jen říkaj co nefunguje a berou, že není jejich role navrhnovat řešení... že to musí podnikatele v ekonomickém slova smyslu

O´ Pruz

RE denis

chápu, rozbředlost náš vzor.

Zdeněk Pikhart

proč tak těžkopádně?

Kdyby viděli mimozemštané, že lidé vykopávávají z jedné jámy pracně zlato, aby ho vezli přes půl zeměkoule, vložili do trezoru a zakopali do další jámy, řeknou si, že jsme na hlavu :) Na jedné straně umí lidé postavit jadernou elektrárnu a potom takhle plýtvají zdroji, nehledě na drahé zlato pro šperkařství a průmysl, kterého je míň, protože na zbytek se práší v sejfech bank.

Příznivcům zlatého standardu stačí prosadit a vynucovat 100% PMR a peněžní nabídku zafixujete. Historie ukazuje, že zlaté krytí stejně není žádnou pojistkou proti růstu peněžní zásoby. Panovník ho prostě porušil a bylo. Není důvod si myslet, že by tomu bylo v budoucnu jinak. Lidé potom místo dolování zlata ze všech možných koutů země budou radši vyrábět něco skutečně užitečného pro spotřebitele.

O´ Pruz

RE ORTEGA

článek má ihned v úvodu část věty "o možnostech návratu od současného systému nekrytých peněz k nějaké formě komoditních peněz"

>>pro vás není žádný místní článek dostatečně zajímavý
zde se o tom nikde nezmiňuji

Pouze a jenom jsem projevil zklamání z neopodstatněného očekávání. Jen doplním. Argumenty autora článku považuji za rozumné a dobré. Pokud by se neotíral o pana Ravendu, asi by i podstata byla zřetelnější.
Abych jen nechválil, kapitola "Účetní zisky a ztráty" jsou trochu mimo. Ano, neuvádím nic k obhajobě svých tvrzení.

Navíc mi přijde zcestné sdělovat, že současná ekonomická podstata je špatná, vyřešila BY SE přechodem na komoditní krytí a nesdělit jak to provést s pokryteckým poukazem na to, že to "rakušáci" neřeší.

denis

Zdeněk Pikhart

ale ti stejní mimozemštani by pravděpodobně nechápali smysl, policie, a všech těch zdrojů na zabezpečení...

Roman

Dobrý článek

Výborné. Tento článek mi zodpověděl spoustu věcí, které mi nebyly jasné při diskuzi s Baronem.
Samozřejmě by mě taky zajímal problém přechodu na takový systém a mechanismus jeho udržení, takže se přimlouvám za nějaký článek na toto téma.

OPruz: Možná byste mohl nějaké argumenty ke kapitole Účetní zisky a ztráty uvést. Jednak by mě to zajímalo a jednak byste se "neotíral" o pana Krupubez uvedení argumentu (narozdíl od něj, když už musíte kritiku nazývat "otíráním se").

gofry

@ O´Pruz

>>>> "možný scénář [prechodu na komoditné peniaze] zatím nikdo nepředstavil. Tedy realizovatelně."

Čo znamená "realizovateľný prechod"? Aké podmienky musí spĺňať alebo naopak nesmie obsahovať "realizovateľný prechod"? Termín "realizovateľný prechod" je totiž tak vágny termín, že ním môžeš odmietnuť akýkoľvek prechod.

O´ Pruz

RE gofry

Gofry, ta otázka je jak přímo vystřižená z černých baronů. Pasoval jsi se do role majora Těrazkyho. Blahopřeji.

Sonny Ortega

RE: gofry

Neočekávals normální odpověď, že ne?

O´ Pruz

Drahý Ortego,

Ptá-li se někdo tak nejapně jak gofry, pak je, pokud nechceš poukázat na autorovu pitomost, jediná možnost, ještě pitomější odpověď. Gofrymu se to bohužel přihodilo. Je mi líto.

gofry

@ Sonny Ortega

Keď ja stále dúfam, že O´Pruz raz príde aj s niečím, nad čím sa bude dať aj zamyslieť a nie len s výkrikmi do tmy.

Ja by som strašne rád spoznal myšlienkové pochody, ktoré ľuďom ako O´Pruz chodia hlavou pri písaní odpovedí na takéto triviálne otázky. Pre mňa je úplne nepochopiteľné, ako môže niekto sebavedomo tvrdiť, že niečo je nerealizovateľné, ale pritom nebyť schopný povedať, prečo je to nerealizovateľné a miesto toho vyprodukovať ad hominem. To je pre mňa úplná záhada.

cmar

Otázka

V souvislosti s komoditnimi penezi (napr. zlato) mi neni jasna jedna vec. Jak by fungoval uverovy trh pri soustavnem poklesu cen, tj. pri neustalem zhodnocovani zlata. Predpokladejme napriklad, ze v ekonomice produkce zbozi a sluzeb rocte o 6% rocne, nabidka zlata o 2%, ceny tedy klesaji asi o 4 % za rok. Za teto situace lze temer bezrizikovym zpusobem sporit tak, ze bude stradatel akumulovat zlato (hoarding). Penize bude pujcovat jen, pokud mu vynesou jeste o nekolik procent vic. Realna urokova míra zde nakonec bude hodne vysoka. Proc by melo platit, ze casove preference určují úrokovou míru, když je z výše uvedeného příkladu jasné, že úroková míra závisí na tempu růstu ekonomiky? Vypadá to, že čim rychlejsi rust, tim hůř pro dluzniky.

Dokazal by mi to nekdo vysvetlit? Pokud jsem prehledl nejake drivejsi vysvetleni, tak prosim o odkaz.

cmar

:-)

Jeste pro nazornost. Vzal by si dnes někdo z vás v pozici dlužníka úvěr ve zlatě? (např. půjčit si 10 uncí dnes a zavázat se vrátit 11 uncí za 2 roky. :-)

O´ Pruz

RE cmar

již jsem nedoufal, že je možné vyvrátit zde zakořeněné bludy. Podařilo se vám to na necelém odstavci textu.
Dokonce i odpovědi jsou jednoduché.

Jak by fungoval uverovy trh  - nefungoval.
Proc by melo platit, ze casove preference určují úrokovou míru - neplatí.

František Vilím

Neplatné výroky :-)

Ad "ak by fungoval uverovy trh - nefungoval.
Proc by melo platit, ze casove preference určují úrokovou míru - neplatí."

1)Fungoval
2)Platí.

Jde jen o očekávání kupní síly peněz v budoucnu.
Příklad dlužníka má řešení. V dotaze je slovo dnes a nikoliv v fungování ekonomiky v podmínkách inflace (loňská těžba zlata)/(těžba zlata za posledních 4000) let.
Dnes očekává, že si koupí za 10 uncí zlata N produktů A (o který má zájem) a za dva rok očekává již 0.8·N produktu A za unci. Tedy půjčka za 11 uncí za dva roky by byla pro něj nevýhodná a všichni, co toto očekávají takto zlato nepůjčí. Ale pokud by očekával, že se kupní síla zmenší (vyrábí se např. více produktů A) a za dva roky koupí 1.4·N produktu A, pak by asi chtěl někomu půjčit třeba kdyby chtěl jen 8 uncí za dva roky. Nic to ale s časovými preferencemi neudělalo.

Zdeněk

re: cmar

To co říkáte, je samozřejmě jeden z problémů deflace. (je jich víc, ale to je na samostatný článek - mylné vnímání cenové hladiny zaměstnanci, mzdové strnulosti, neúplné informace o cenách atd.) Velkým problémem je zamrznutí úvěrového trhu při vyšší deflaci, či problém přeshraničního toku zlata, kdy jedna země může projít silnou deflací a druhá inflací. (samozřejmě, oni rakušani znají fintu, za inflaci to nepovažují, když jde o růst měnového kovu:) Dovolím si citovat pár odstavců ze svého článku:

"Vázání měny na cenu určité komodity má v praxi stejně negativní dopady do ekonomiky jako výše popsaný cíl kurzové fixace. Při fixním kurzu v případě recese ekonomiky a depreciačních tendencích volí centrální banka udržení silného kurzu, který dále oslabí vývoz a zvýší propad HDP. Stejně tak při komoditním krytí nedovolí centrální banka při propadu ekonomiky oslabení měny a důsledně udržuje přesně stanovený poměr.[2] Stejné je to i při neexistenci centrální banky, vzroste tržní úrok v důsledku odlivu zlata ze zasažené ekonomiky, což ještě více prohloubí krizi. Problém nastává i při běžném přeshraničním toku měnového kovu. Země s odlivem kovu tak může zažít výrazný propad cen a země s přílivem kovu vysokou inflaci. Při režimu cenové stability se naopak ekonomika vyrovná skrz změnu nominálního kurzu, změní se tak vnější rovnováha, aniž by byla rozvrácena rovnováha vnitřní (vysoká deflace/inflace).

Dalším velkým nedostatkem cíle komoditního krytí měny je již zmíněná deflace, která výrazně prodražuje investiční aktivitu a v jejímž důsledku snižuje množství investic a reálný ekonomický růst oproti cenové stabilitě ekonomiky. Tajemství tkví v reálném a nominálním úroku. Porovnám tedy dvě situace, má-li ekonomika stabilní inflaci 2 % a má-li vyšší deflaci 5 %, což se lehce může stát při odlivu měnového kovu ze země.

Předpokládejme, že banky mají úrokovou marži 3 %, pod touto hranicí by odcházely z trhu. Situace se stabilní 2 % inflací je následující: Nominální úročení vkladů je 3 % a reálné tedy 1 %. Banka přidá svou marži 3 % a poskytuje úvěry za nominální úrok 6 %, přičemž reálný úrok je tedy 4 %. V ekonomice budou realizovány všechny projekty se ziskovostí vyšší než 4 %.

Situace při deflaci 5 %: Deflace je vyšší, než reálná úroková sazba z vkladu. Hotovost se hodnotí o 5 % ročně i doma pod polštářem. Aby banka motivovala k uložení peněz, musí nabídnout kladný nominální úrok z vkladu, např. 1 %. V takovém případě platí střadateli reálný úrok 6 %. Aby zachovala svou marži, nastaví nominální úrok z úvěru na 4 % (1 % nominální úrok z vkladu + 3 % úrokový diferenciál). Podnikatel ovšem platí reálný úrok z úvěru 4 + 5 % deflace, tedy 9 %. V ekonomice budou realizovány pouze investice se ziskovostí nad 9 %. Díky deflaci, která přesahuje reálnou úrokovou sazbu z vkladu, tak bude realizováno méně investičních projektů a růst reálného HDP bude oproti stavu s cenovou (inflační) stabilitou omezen. A to jsme abstrahovali od proměnlivosti deflace, která by hrála v nejistotě investorů další negativní roli na výši investičních projektů.

Výše uvedený příklad popisuje pouze situaci, kdy jsou z nově vytěženého zlata vyraženy mince a s těmi jde vkladatel do banky. Ta potom může vytvořit tolik bezhotovostních peněz (nových vkladů), aby byl dodržen zákonem daný poměr zlata ku vkladům. Je-li tento poměr 100 %, nejedná se již o banky jako tvůrce národní měny, ale o úschovny zlata. Množství všech peněz = množství zlata. Půjčování peněz poté funguje jako investování na kapitálových trzích. Kolik lidí by své peníze investovalo třeba do mladé rodiny toužící po hypotéce, je otázkou. Jisté ale je, že za mnohem vyšší úrok než dnes. A jsme opět u toho."

že je rozkolísanost cenové hladiny pravdou dokazuje tento graf:
http://www.euroekonom.cz/foto/inflace-usa.jpg

František Vilím

Úroková míra, množství zlata

Ad "Množství všech peněz = množství zlata". Není pravda. Výrobce např. mikroprocesoru nebo zlatník je nepožívá jako peníze. A zlato nemusí být jediný druh peněz.

Ad: "Kolik lidí by své peníze investovalo třeba do mladé rodiny toužící po hypotéce, je otázkou. Jisté ale je, že za mnohem vyšší úrok než dnes. A jsme opět u toho." Opravdu jsem u toho. Odmyslím od toho, že otázka je opět trochu demagogická nebo vágně položená, neboť není řečeno, jaký úrok by akceptovala ta hypotetická mladá rodina.
Určitá výše úrokové míry je skutečnost daná hodnotovým rozhodováním jednotlivců a při přizpůsobováni trhu této situace se zbytečně neplýtvá. Vše je v pořádku. Je správné, když se méně investuje, neboť si to evidentně lidé tak přejí a a nejsou ochotní své úspory investovat, období investování by je dle jejich názoru poškodilo. Když se ale někdo snaží podnikatelům tuto informaci zkreslit kvůli nějakým utopickým plánům (většinou podvodem a násilím za pomoci pověr o inflaci a deflaci), vznikají nedozírné škody a hlavně to má nebezpečné nekontrolovatelné politické následky. K dobru nelze dospět pomocí zla.
Oni by si lidé zvykli počítat se zápornou nominální úrokovou sazbou stejně jako když si zvykli počítat se záhadným zdražováním v nominálně vyjádřených cenách. Určitě by to byla menší nejistota než dnes, kdy se těžko počítat z nevyzpytatelností politiků a centrálních bank a poslanců a určují úrokovou míru podle toho jak se vyspali centrální bankéři a podobně. Asi jako kdyby fyzikovi někdo stále měnil stupnici na teploměru a vody by dnes mrzla při 80°C. Musel by složitě provádět korekce a to je přitom ve fyzice mnohem jednodušší ve srovnání se světem lidského jednání.

Ad "že je rozkolísanost cenové hladiny pravdou dokazuje tento graf" Opět, cenová hladina je nesmyslný koncept. A není možné z ní odvozovat výši inflace.

O´ Pruz

PACHYBY

Drahý Zdeňku,

>>růst reálného HDP bude oproti stavu s cenovou (inflační) stabilitou omezen

Již jen nesmyslný termín HDP vás diskvalifikuje k dalšímu psaní.

Nebo mi snad chcete říct, že rekonstrukce Japonska po zemětřesení, kdy ekonomové zaznamenají dosud v Japonsku nevídaný růst HDP má něco společného s tím co jste napsal?

Kosik

re: Opurz

Pěkně :). To je prostě ta mainstremová ekonomie, no.... Pokud se to někdo x let učil, tak těžko bude přijímat to, že pravda je trochu jinde... Já když jsem se to musel učit, tak mi na tom od začátku něco nesedělo a naštěstí jsem tomu nepodlehl... Nejhorší je to, že každý koho jsem na VŠE znal, byl z ekonomie znechucen a chtěl to mít co nejdříve za sebou a už se k tomu nikdy v životě nevrátit... Pak je menšína těch, kteří tomu propadnou a pak dokola opakují to, co se naučili a napadají každého, kdo říká něco jiného. Přitom ekonomie (v rakouské tradici) je velice zajímavá a užitečná věda, která dokáže zodpovědět na mnoho důležitých otázek.....

O´ Pruz

RE:Kosik

Nepolemizujte se mnu.
Zkuste odpovědět na otázky
Je jich zde položeno mnoho. Můžete se "rakušácky" rozdat.

Zdeněk

souhrn

Postupně.
Franta: Jistě, že jsem měl na mysli zlato k měnovým účelům, ne řetízky a prstýnky, za slovo mě nechytejte, prosím:) Mimochodem šperky by byly zbytečně drahé při užití zlata ke krytí peněz.
"Oni by si lidé zvykli počítat se zápornou nominální úrokovou sazbou stejně jako když si zvykli počítat se záhadným zdražováním v nominálně vyjádřených cenách." to tvrdíte naprostý nesmysl. Byl byste ochoten uložit zlato do banky, kdyby vám vrátila po roce méně, nebo si ho radši nechal v sejfu, či pod polštářem? Záporný nominální úrok v komoditním standardu, tak jak se zde o něm bavíme, je ptákovina. Dále, to že neuznáváte jiné definice inflace jako růstu cenové hladiny, mi je známo:) Na tohle reaguju celkem dlouze v jiné diskusi tady na misesu.

Opruz: Běžte a napište vědecký článek o tom, že jsou všichni padlí na hlavu, když používají HDP a dostanete nobelovku. Jestli ne, tak trochu pokory by a zamyšlení by neškodilo, jinak to diskvalifikuje vaše psaní ,) Jistě, že má HDP spoustu omezení - jeho mylná interpretace keynesiánci, koncept multiplikace stavějící na spotřebě jako základním kamenu růstu, což je nesysl. Platí Sayův zákon trhů a růst produkce zvyšuje HDP. Vládní výdaje, které mohou uměle zvyšovat růst HDP, aniž by o růst ve skutečnosti šlo, viz. můj článek zde:
http://brightside.blog.cz/1008/pravda-o-rustu-hdp-v-planovanych-ekonomikach

Ale pokud si ekonom všechna tato omezení uvědomuje, může mu HDP docela dobře posloužit jako celkem přesný ukazatel přidané hodnoty! Vy se kolego bavíte o bohatství a to je stavová veličina:) V Japonsku samozřejmě spousta bohatství byla katastrofou zlikvidována a klesla životní úroveň. Ale reálný HDP je přesto ke vztahu k penězům užitečný. Protože bohatství s kterým neobchodujeme, nevytváří ani deflační, ani inflační tlaky:) (pro natvrdlé: mám-li doma auto a nikomu ho neprodám, nepotřebuju ani peníze a na objem transakcí to nemá vliv. Proto se hledí pouze na přidanou hodnotu v daném roce.

Kosik: Souhlasím s vámi, že rakouská ekonomie je ve velké spoustě kritiky státních zásahů velmi trefná a prospěšná. Ale spousta dalších ekonomických teorií má také svůj přínos, není dobré "ten zbytek" házet na jednu kupu a říkat, to je ten mainstream, tam jsou hloupí:) To bohužel rakušani dělají velmi často. Prostě tohle jsou ordoliberálové, monetaristi, keynesiánci, to je to zlo a my jsme dobro. Jak tady někde čtu, že k dobru pomocí zla nejde dospět. Takhle arbirárně zavyrhujete jiné názory! V měnových otázkách není rakouská teorie jednotná a je úplně odlišná od ostatních škol. Ani já vaše chápání peněz nesdílím, jak jste si asi všimli.

Mimochodem všiměte si, že já vám už uvedl spoustu argumentů (nejen v této diskusi) a setkávám se pouze s takovými úhybnými manévry, že cenová hladina je kravina, HDP je kravina, jen jediný dobro je rakouská škola, ale žádný argument na konkrétní věc:)

O´ Pruz

RE Vilim

"Nic to ale s časovými preferencemi neudělalo"

tím vyvracíte závěry článku. (Za sebe s tím nemohu souhlasit, ale beru to jako názor)

O´ Pruz

RE Zdeněk

Nikde nepíší, že "HDP je kravina". Ano, je to podpůrný politický argument k ospravedlnění investic a zásahů státu. V reálné ekonomii se s tím nic změřit kloudného nedá.

Kosik

re: Zdeněk

Ekonomie (teď myslím její dlouhá tradice už o klasických ekonomů, tedy logická a deduktivní věda o lidském jednání, ve které pokračuje v současnosti rakouská škola) ukazuje, že volný trh založený na dobrovolnosti a na respektu k soukromým vlastnickým právům je to nejspravedlivější a neefektivnější společenské uspořádání, které zvyšuje bohatství všem jeho účastníkům. Nevidím proto žádný důvod, proč by volný trh měl najednou z ničeho nic selhávat zrovna v měnové oblasti, která je jednou z nejdůležitějších. Jak ukázala zkušenost s komunismem, trh je ve všem lepší než stát. Proč by to zrovna v měnové oblasti mělo být úplně opačně?

Neboli ultimátní měnové uspořádání je takové, které spontánně vznikne na volném trhu bez jakéhokoliv porušení vlastnických práv (tedy bez státních zásahů v podobě privilegia částečných rezerv, monopolu na vydávání mincí, zákonném platidle atd atd). V historii se používaly různé druhy peněz a postupem času sílí tendence, která ustaví pouze jeden či dva druhy peněz na celém světě. Jestli to budou komoditní peníze nebo třeba i papírové peníze nebo úplně něco jiného záleží na trhu (tedy dobrovolném jednání miliónů lidí). A jakýkoliv násilný zásah do tohoto procesu ze strany státu způsobuje pouze další a další problémy, které postupem času zesilují.

Četl jste Ethics of Money Production od Hulsmanna? Tam je to vše velice pěkně vysvětleno.

A k mainstreamové ekonomii - uznávám, že se často dopouštíme generalizace. Neříkám, že všechno je nesmysl, ale z velké části se jedná o snahy o ospravedlnění škodlivých státních zásahů, o vytváření údajných "tržních selhání" (které ale při bližším zkoumání jsou důsledkem předchozího státního zásahu) atd. Mnoho ekonomů pracuje pro stát, pro centrální banku. Tito "ekonomové" budou samozřejmě vždy obhajovat svého "zaměstnavatele".
Školy jsou státní instituce, kde se učí to, co stát určí. Proč myslíte, že se ekonomie neučí na základních a často ani na středních školách? A pokud ano, tak pouze mainstream, což by se dalo nazvat jako "státní ekonomie".

František Vilím

Tržní uroková míra a cenová prémie

Ad: Byl byste ochoten uložit zlato do banky, kdyby vám vrátila po roce méně, nebo si ho radši nechal v sejfu, či pod polštářem? ... Záporný nominální úrok v komoditním standardu, tak jak se zde o něm bavíme, je ptákovina. "
Asi zůstalo nepovšimnuto, že čistá úroková míra daná preferencemi a tržní úroková míra se v praxe nerovnají.
Řekněme, že "Čas ovlivňuje naše hodnocení, máme individuální časovou preferenci. Současné statky jsou vždy hodnoceny více než budoucí a toto hodnocení je na trhu vyjádřeno čistou úrokovou mírou. Lze ji definovat např. takto: cena současných statků vyjádřená v budoucích statcích. Čista úroková míra je tedy vždy kladná.
Časové preference lidí působí hlavně na trhu výrobních prostředků a v menší míře na peněžním trhu. Hrubý, tržní, úrok se skládá s čistého úroku plus nebo mínus podnikatelská složka plus nebo mínus cenová prémie, která zohledňuje změny kupní síly peněz. "
Příklad popisuje zápornou cenovou prémii. Nevím, proč bych za vhodné situace prosperity nepůjčil zlatu se záporným tržním úrokem, pokud cenová prémie je větší než součet podnikatelskou složky a čistého úroku.

František Vilím

Proč pořád opakovat to, co je jinde?

Ad: "Mimochodem všiměte si, že já vám už uvedl spoustu argumentů (nejen v této diskusi) a setkávám se pouze s takovými úhybnými manévry, že cenová hladina je kravina, HDP je kravina, jen jediný dobro je rakouská škola, ale žádný argument na konkrétní věc:)"
Vše zde diskutované je popsáno v literatuře, dokonce i v češtině. pokud má někdo otázky, měl by si to nejdříve prostudovat. Pokud s něčím nesouhlasí, nechť zkusí obhájit svůj názor. A nebo pokud chce doplnit, může odkázat na místo v knihách atd.

kri

Nie je mozne reagovat na vsetko, ale par poznamok mam.

"Právě proto, že současný peněžní systém je umělým výtvorem, v němž stát množství peněz přímo a výrazně ovlivňuje..."

zasadne nepochopenie celej problematiky. nie je to iba stat, ktory priamo a vyrazne ovplyvnuje mnozstvo penazi. su to aj firmy a sukromne osoby. tie maju taky isty vplyv na zmeny mnozstva ako vlady.

umely system? vsak to je aj zlaty standard. aj ten bol zavedeny umelo. vsetko co clovek vyrobil a nepocal je umele, neprirodzene.

teraz par slov k zlatemu standardu. je to prezitok, totalny nezmysel a vedie iba k rozdelovaniu sil v boji so sucasnym penaznym systemom.

hayek, irving fisher so svojou pracou z roku 1935 s nazvom 100% money jasne opisal ako to ma fungovat. hayek to dokonca vtesnal do jednej vety, ktora by mala byt pre kazdeho rakusana versom, jedinym versom z biblie tejto tiez zotrocujucej ideologie.

···
„Tak dlho, kým sa bude nepretržite meniť množstvo peňazí v obehu, nemôžeme sa zbaviť hospodárskych výkyvov."

Friedrich August von Hayek

Profits, Interests, and Investment and Other Essays on the Theory of Industrial Fluctuations

dokazete z tejto vety vyvodit nejake zavery?

ja ich par mam.

a) naburava teoriu nutnosti zavedenia zlateho standardu
b) naburava teoriu casovej preferencie
c) a teda je predzvestou postupneho zaniku uroku, lebo v premanentnom poklese cenovej hladiny straca na vyzname.

Peter

re kri

"zasadne nepochopenie celej problematiky. nie je to iba stat, ktory priamo a vyrazne ovplyvnuje mnozstvo penazi. su to aj firmy a sukromne osoby. tie maju taky isty vplyv na zmeny mnozstva ako vlady."
- to sa velmi mylis, centralna banka existuje a vznikla len na zaklade rozhodnutia statu. Sukromna firma alebo osoba nema ziadnu moc ktorou by to mohla ovplyvnit. Centralnu banka vznikla na zaklade rozhodnutia parlamentu/kongresu, jej prezidenta voli parlament, podliaha ekonomickej komisii statu, ktora schvaluje jej opatrenia (a rozhodnutie statu je jediny legalny sposob ako moze zaniknut), v USA kedze je FED registrovany ako korporacia musi kongres kazdych 20 rokov hlasovat o predlzeni jeho licencie - ide v podstate o statny centralny planovaci organ.

"umely system? vsak to je aj zlaty standard. aj ten bol zavedeny umelo." - je to nevhodne zvolene nazvoslovie za co sa aj ja hnevam na mojich fellow austrians. Statny zlaty standard a ten, ktory maju na mysli rakusania su dve odlisne veci. Je to ich vina ze pouzivaju takyto zmatocny nazov ale v ch pracach sa da docitat ako to myslia. Statny zlaty standard s fixnym viazanim na zlato je klasicka fiat mena a v podstate nie je rozdiel medzi nim a papierovymi peniazmi. Rakusania skor maju na mysli komoditne peniaze a odvolavaju sa na prirodzene pravo, podla ktoreho je falsovanie (teda tlacenie nekrytych penazi alebo neviazanie meny na komoditu) kriminalny cin. To je to co maju na mysli ked hovoria o zlatom standarde. Tu je priklad: "Strucne povedane, slobodny trh ma nesmiernu schopnost nastolovat poriadok (system/řád) a to nie len vtedy, ked stat nezasahuje do obalsti penazi, ale dokonca aj vtedy, ked su v obehu viac nez jedny peniaze. Aky standard slobodny trh nastoli? Dolezite je, aby tento standard nebol vybrany ziadnym nariadenim statu. Ak sa umozni trhu fungovat, moze vybrat za jedine peniaze zlato (zlaty standard), striebro (strieborny statndard), alebo velmi pravdepodobne vybere za peniaze obidva tieto kovy s volne pohyblivymi vymennymi kurzami." - Murray Rothbard (Paniaze v rukach statu) LI - preto je tvoje tvrdenie mylne, ide o nedorozumenie.
"teraz par slov k zlatemu standardu. je to prezitok, totalny nezmysel" - to si nam to ale vysvetlil :D ale vazne, peniaze nie su ziadny specialny statok ako sa nas snazi presvedcit dnesna etatisticka ekonomia socialnych planovacov. Peniaze su len statok, ktory nesluzi na spotrebu ale na vymenu, teda akakolvek komodita. Najelpsie funkciu penazi v historii splnalo zlato, ale bolo by osudov domyslavostou tvrdit, ze tomu tak bude aj nadalej, moze ale nemusi - preto volny trh.

„Tak dlho, kým sa bude nepretržite meniť množstvo peňazí v obehu, nemôžeme sa zbaviť hospodárskych výkyvov." - ktory system najlepsie splna tieto podmienky? System ktory je zavisly na vole ludi, ktory vo svojcih rukach koncentruju moc? Alebo system nezavisly od vole ludi - zlaty standard - pri ktorom sa inflacia (narast mnozstva v obehu) rovna takmer nule?

Ak do toho zavedieme volny trh mien, nemozeme hovorit o hospodarskom cykle (moze dojst maximalne (ak vobec) k lokalnemu alebo sektorovemu boomu a bustu, nie globalnej recesii). Rakuska teoria totitzo hovori, ze "akekolvek mnozstvo meny je optimalne, pokial funguje volnotrhovy cenovy mechanizmus" - hosp. cyklus by teda nemusel existovat.

ja ich par mam.

a) naburava teoriu nutnosti zavedenia zlateho standardu - naopak, oznacuje ju za najlepsiu moznu
b) naburava teoriu casovej preferencie - naopak ju potvrdzuje
c) a teda je predzvestou postupneho zaniku uroku, lebo v premanentnom poklese cenovej hladiny straca na vyzname - nezmysel, urok nema s klesajucou cenovou hladinou nic spolocne.

Peter

urok

ale mam jednu otazku ktoru by som sa velmi rad spytal zastancou "bezurocnej ekonomiky" (v preklade ekonomiky nepozostavajucej z ludi) - ak by neexistoval urok, co by sa stalo keby som prisiel do banky alebo za hocikym a poziadol o pozicku nekonecne vela penazi? dostal by som ju? Ak nie, tak preco?

kri

re peter

vznik centralnych bank. zavadzanie a prekrucanie historie. vyvolavanie umelych kriz sposobenych uverovou expanziou sukromnych bank s naslednym stahovanim penazi z obehu viedlo k bank runom. toto bola achilova pata a preto SUKROMNI bankari presadili u vlad banku poslednej instancie. preto opakujem je smiesne a trapne vsetko zvalovat na vladu.

k zlatemu standardu. vsak ste to vy rakusania ktori este aj dnes tvrdite, ze peniaze su KOMODITA. a to vseobecne. a tym, ze je aj na papier uvalovany urok, co je cena penazi, takze aj papierove peniaze su komoditou.

zlaty standard. nech uz ho chapete ako chcete, peniaze mozu byt z cohokolvek, stale im musi davat clovek hodnotu a to svojou pracou, produkciou, teda ich musi kryt. o tom je rast a pokles cenovej hladiny o nicom inom. ak sa mnozstvo penazi v obehu nebude menit a produkcia bude stupat, peniaze budu mat vacsiu hodnotu. ak sa produkovat prestane (zimbabwe) tak sa peniaze stanu bezcennymi. takto to funguje a nijak inak. preto sa moze stat aj pri zlatom standarde, ze chlieb bude stat 1 uncu, ale aj vagon zlata. v tomto ste rakusania zial velmi pozadu.

"akekolvek mnozstvo meny je optimalne, pokial funguje volnotrhovy cenovy mechanizmus"

tak potom rakuska skola popiera samu seba. moze si podat ruku s keynesom.

a) zlaty standard som tu rozobral dostatocne, kto chce pochopi, kto nie...
b) casova preferencia. precitaj si tu hayekovu vetu este raz. uspory vedu k znizovaniu mnozstva penazi v obehu. takze ak si nikto nevezme uver, peniaze postupne zmyznu z obehu. tie ktore v obehu zostanu budu mat coraz vacsiu hodnotu, ale dojde k spomaleniu vymeny tovarov a sluzieb, postupne k barteru, co by v sucasnosti viedlo ku kolapsu ekonomiky.

z hayekovho citatu jasne vyplyva, ze kazda jedna penazna jednotka, ktora je stiahnuta z obehu musi byt co naskor vratena do obehu. preto sa aj mises mylil, ked tvrdil, ze peniaze nie su krvou ekonomiky. opak je pravdou.

z tohto dovodu je casova preferencia uplny nezmysel. v ekonomike musia byt pani sporivi a pani, ktori budu peniaze ihned davat do obehu.

hitlerov bankar hjalmar schacht to povedal jasne. skutocnym bankovnictvom je to, kde banky nemaju ziadne peniaze. toto iste povedal v tom citate aj hayek.

a len tak medzi nami. ako to, ze ludia vobec sporia, ked podla vas preferuju a davaju vacsiu hodnotu statkom v pritomnosti ako tym v buducnosti? ako to, ze ludia platia kadejake druhy poisteni, urazove, havarijne, zivotne, zial aj povinne? opak je teda pravdou. ludia prisudzuju vacsiu hodnotu buducnosti ako pritomnosti. pracuju dnes, aby sa mali v buducnosti lepsie. nie je na svete ziadny zivocich u ktoreho to tak nie je. aj lev teraz lovi, aby sa po love mohol najest. vlastne aj toto popiera nutnost existencie urokov. mali by ste prekopat ucenie bohm bawerka, lebo je to od zakladu blud.

c) uvediem priklad. denna produkcia chleba je 100 ks. v obehu je 100 penaznych jednotiek (pj). takze jeden chlieb stoji 1 pj. niektory z clenov v ekonomike uspori 5 pj. v obehu ich je teda 95. cena 1 chleba postupne klesne na 0,95 pj. iny clen v ekonomike si pozicia tych usporenych 5 pj a postavi za to novu pekaren s kapacitou produkcie tiez 100 chlebov. v obehu je 100 pj a chlebov je denne na trhu 200. cena jedneho chleba je 0,50 pj. naco je v takomto pripade urok, ked kazdy zo zucastnenych clenov v ekonomike ziskal?

apropo na konkurenciu som nezabudol. schumpeterova kreativna destrukcia ti napovie :-)

Peter

re kri

Vidim ze si kvalitne zastepeny z antiliberalizmu, aj ja som bol ale ked to clovek studuje zisti, ze je to ideologia ktora nema racionalny zaklad, prekruca a zamlciava fakty a casto je propagovana ludmi baziacimi po moci.
„a preto SUKROMNI bankari presadili u vlad banku poslednej instancie. preto opakujem je smiesne a trapne vsetko zvalovat na vladu.“ – mam jednu jednoduchu otazku, staci odpovedat ano nie aby sme to nenatahovali: Podarilo by sa po moci baziacim ludom (to je jedno ci bankarom, pomaly kazde remeslo ma presadeny kartel, existuju aj nasilny zubari a napriek tomu zubracina nie je nasilne remeslo) presadit centralnu banku, keby neexistovala institucia, ktora vo svojich rukach koncetruju monopol na nasilie, legislativu a zdanovenie?
„vznik centralnych bank. zavadzanie a prekrucanie historie. vyvolavanie umelych kriz ... viedlo k bank runom. toto bola achilova pata“ – opat, achilova pata koho? Bol to opat dosledok existencie statu. Medzi rokmi 1873 a 1913 v Kanade nebl ani jeden bank run, v USA bol jeden za druhym. Bol to dosledok Unit Banking law ktory bol prijaty v USA a zakazoval mat viac ako jednu pobocku. To iste pocas Great depression, v USA skrachovalo 9000 bank, v Kanade ani jedna, Kanada zaviedla centralnu banku az v roku 1935.
„ste to vy rakusania ktori este aj dnes tvrdite, ze peniaze su KOMODITA“ – a co su peniaze ked nie komodita? Existuju len dva druhy statkov, spotrebne statky a statky sluziace na vymenu – teda peniaze. Vsetko co clovek nespotrebuje ale vymeni za iny uzitocny statok su peniaze, preto je nezmysel hovorit ze len statne mince a bankovky su peniaze.
„takze aj papierove peniaze su komoditou“ – a z coho si mysliz ze ziju SCP Ruzomberok? Z toho ze papier je komoditou. Samozrejme kedze stat chrani bankvoy kartel cena tohto papiera je pomerne vysoka, ale stale sa znizuje.
„stale im musi davat clovek hodnotu a to svojou pracou, produkciou, teda ich musi kryt“ suhlasim z casti, peniaze maju hodnotu preto, ze clovek vie, ze ich moze vymenit za nieco ine, co ma pre neho hodnotu, nemusi to byt ale kryte pracou. Ak najdete na zemi diamant nemusite nan vynalozit ziadnu pracu a napriek tomu bude mat pre vas velku hodnotu lebo vasa zena ho bude nosit na krku a vsetci vam budu zavidiet.
„ak sa produkovat prestane (zimbabwe) tak sa peniaze stanu bezcennymi.“ – v Zimbabwe fungovalo paralelne niekolko mien, hodnotu stratila len jedna z nich, preto to nebolo tym, ze sa prestalo produkovat ale preto, ze jej bolo v obehu prilis vela.
„tak potom rakuska skola popiera samu seba.“ – ako popiera samu seba? Tym ze je proti inflacii? Inflacia a deflacia su prirodzene prirodne javy, ktore nemaju skodlivy dopad na hospodarstvo, ak stat nebrani trhovemu vyrovnaniu cien. Clovekom sposobena inflacia deflacia je vsak uz rozdiel ale plati tam to iste, prictaj si Rothbarda American Great deppresion co bolo pricinou Great deppresion.
„uspory vedu k znizovaniu mnozstva penazi v obehu. takze ak si nikto nevezme uver, peniaze postupne zmyznu z obehu“ – tato veta nedava zmysel, ide o linearne uvazovanie
„kazda jedna penazna jednotka, ktora je stiahnuta z obehu musi byt co naskor vratena do obehu“ – na to neni dovod, objem meny v obehu nehra rolu ak funguje volnotrhovy cenovy mechanizmus
„ako to, ze ludia vobec sporia, ked podla vas preferuju a davaju vacsiu hodnotu statkom v pritomnosti ako tym v buducnosti“ – tu asi doslo k omylu, cela koncepcia casovej preferencie vznikla na zaklade pozorovania, ze clovek prisudzuje roznym statkom v case inu hodnotu, preto spori, preto existuje urok. Takze tymto si sam vyvratil cely zbytok svojho komentara.

Ale moja hlavna otazka znie: V bezurocnej ekonomike (aj ked taka nemoze existovat kym bude zit co i len jeden clovek) ak pridem do banky alebo naprikad za tebou, a budem chcet pozicku vo voyske nekonecne vela penazi, dostanem ju? Ak nie, preco?

Baron

Ideální Krupa

Víc se tady do toho nechci plíst- jenom „ trochu stručně“.

Tu knížku jsem taky četl. Základní problém článku vidím v tom, že autor cituje jenom ty části co se mu hodí.

Například: I když by taky výrobci očekávali pokles cen- tak co mají jako dělat? No třeba začnou „ předem“ propouštět. Co má dělat výrobce když „ začne čekat“ pokles cen svý produkce ale ne třeba cen za provoz hal, plateb za elektřinu, dopravu (benzin) atd.Úvěr, který si vzal p ř e d e m ( když nečekal pokles svých cen nebo čekal menší!!) mu taky žádná banka nesníží. To je fakt tak těžký pochopit, že když banka a dlužník očekávají tržby 150 a banka pujčí třeba 50 (i úroky), 90 se očákává provoz a 10 zisk a tržby klesnou (pokles cen produkce- třeba protože se změnila očekávání) na 130, tak úvěr se sice splatí ( možná), ale dlužník už neuhradí provoz (kterej platí „ průběžně“- včetně mezd)?Nebo uhradí provoz, ale chybí mu 10 na splacení půjčky? Tak si zase pujčí na splacení předchozí půjčky?? Nejspíš by snížil mzdy nebo propouštěl- ale až n á s l e d n ě a ne už předem. Krupa asi není schopný rozlišovat očekávanou a neočekávanou inflaci a deflaci, a ani to, že očekávaná se nemusí rovnat skutečný.

Každý subjekt může mít j i n á očekávání.Popírat efekt redistribuce, jak dělá Krupa, opravdu nedoporučuju.

Počítače- tady si Krupa opravdu vybral jenom to co se mu hodilo. V tý knížce je mnohem podrobnější vysvětlení.

V mezinárodním komoditním standardu (bez central bank) že odpadne kurzové riziko?? No to teda fakt neberu. Krupa asi nečetl nic o historii zlatých a stříbrných mincí- i tam bylo kurzový riziko ( a bez legal tenderu!!), už jenom protože existovaly náklady na dopravení zlatých a stříbrných mincí z jedný země do druhý. Tady Krupa „ falšuje historii“ ( pokud ji zná).A v současnosti ( budoucnosti) žádný komoditní peníze nemohou existovat jako jediný- prachy na účtech nemůžou být komoditou, jenom penězmi který jsou tou komoditou krytý.Peníze ze zlata nebo stříbra= pouze mince.S těma si teda fakt v budoucnosti jako s jedinými nevystačíte.

Autor článku má asi na mysli nějakej ideální svět- všechno se očekává, všichni čekaj to samý, pokles cen je stejný jako očekávaný- a klesaj ceny všeho, třeba elektřiny a ropy. Žádný problém s růstem reálných jistin úvěrů a úroků, prostě všechno je skvělý.Kdy už se pochopí, že pokles cen může působit problémy s d ř í v e čerpanýma půjčkama - nejdřív dlužníkům, a potom i bankám?

Za víc poznámek ten článek fakt nestojí- hlouposti pro nějakej ideální svět, skutečnost je úplně jiná.
Pro všechny vzteklý reakce na mě: Píšu to primitivně, i tak to asi spousta nepochopí.

František Vilím

Dotaz

Tak když se tvrdí, že je třeba vytvářet peníze, aby se stabilizovali arbitrální ceny všech statků, tak mě napadají tyto otázky:
1)Kdo to ví nebo bude vědět, jaké mají být ceny, kolik se toho vyrobí atd. pokud je to jednotlivec, jak zjisti co kdo chce, jak předpoví všechny překážka atd a jak donutí (právně a mírově) ostatní, aby se chovali jak on chce. Kam se vytratí informace mnohých, když podle nich nemohou jednat? Jaká bude efektivita tohoto systému. Není systém příliš závislý na vševědoucnosti?
2) Co se stane když nějaký statek už nebude třeba, co s penězi, které se kvůli výrobě vytiskly? Hodí se na "smeťák"? Když poklesne výroba, také by se měli zničit. A kdo to bude vědět o kolik?
2) Pokud připustíme, že se přesně neví kolik tisknout, proč jsou tak drakonické tresty pro padělatele. V podstatě se snaží o dobro - aby bylo vice statků se stejnou cenou
3) Pokud se vytisknou nové peníze aby statky měly stále ceny, proč se automaticky a ihned nezvýší i příjmy všech lidí. Jinak si mnozí ty nové výrobky stejně nemohou koupit a tiskaři si mohou koupit hned více.
4) Proč stabilizovat ceny, když stejně svět kolem nás není stabilní a dokonce ani lineární. Malé změny v místě A v čase T1 mohou vyvolat mnohem větší změny v místě B a v čase T2 většinou bez možnosti predikce.
5) Je takový systém uskutečnitelný? Z jakých vychází modelů člověka? Pokusů stabilizovat ceny bylo mnoho a všechny skončili nezdarem. Proč se to nepovedlo?
6) Pokud se stabilizuje cena všech statků, stabilizuje se i chudoba a bída? Proč se to chce?
7 Pokud se stabilizují ceny, nestává se jednání lidí více iracionální, protože nemají pochopitelné kritérium úspěchu zvláště u lidí, které neznají osobně (na trhu běžný případ)?
8) Podobné otázka jsou i pro případ stabilizace konstantního růstu či poklesu cen.

Pozn.: Ad: "Kdy už se pochopí, že pokles cen může působit problémy s d ř í v e čerpanýma půjčkama - nejdřív dlužníkům, a potom i bankám?" Tato teze předpokládá, že jednají nějací blbci bez nápadů a invence.

Baron

re-Vilím

No budeš se divit ale některý tvý dotazy asi na autora Krupu považuju za velmi rozumný.

Reaguju na tvou poznámku ke mě:
Cituju" Ad: "Kdy už se pochopí, že pokles cen může působit problémy s d ř í v e čerpanýma půjčkama - nejdřív dlužníkům, a potom i bankám?" Tato teze předpokládá, že jednají nějací blbci bez nápadů a invence"

Ne -tato teze předpokládá, že situace ( vývoj) i očekávání se v čase můžou měnit. Lidi nejsou blbci, ani banky, ale nejsou jasnovidci.Ty jsi předpokládal třeba záplavy v Česku?? Ty to asi NECHCEŠ pochopit

František Vilím

Stabilizace cen? Za jakou cenu.

Ad: Ne -tato teze předpokládá, že situace ( vývoj) i očekávání se v čase můžou měnit. Lidi nejsou blbci, ani banky, ale nejsou jasnovidci.Ty jsi předpokládal třeba záplavy v Česku?? Ty to asi NECHCEŠ pochopit"

Stejně jako dnes se přizpůsobili lidi neustálému zdražovaní, pak se přizpůsobí také zlevňování. v tom nevidím problém. na to jsem se právě ptal. Jak zastánci stabilizace toto budou řešit?
Pokud budou záplavy, ceny nedostatkového zboží se zvednou. Lidé jsou o zničené statky chudší a změní se jejich nespokojenost a sortiment statků, kterým budou dávat přednost. No a co má být? Lidé mají informaci, které pomohou optimálně řešit situaci. Toto není důvod pro stabilizaci cen. Opak u mě vyvolává výše uvedené otázky.

Chci pochopit, věnoval se tomu dost času a přemýšlení ale to, co tady uvádí o stabilizaci sen, mi vůbec není blízké a zdá se mi to absurdní a podezřele už od dob studií. Mě nezajímá, jestli to někdo chce pochopit nebo nechce a kdo to vůbec je (nechápu stále ty osobní výpady a doměnky zda někdo chce či nechce něco pochopit - zřejmě nedostatek argumentů a znalostí, z jaké božské pozice někdo ví, zda někdo něco chce či nechce pochopit a co to má činit s obsahem sděleného), ale zda dává smysl co tvrdí a zda leze alespoň nějak porozumět světu kolem. A hlavně, zda chce nebo nechce respektovat mou svobodu. Stabilizátoři cen ji respektovat evidentně nechtějí.
Stabilizaci cen (tedy hodnocení jednotlivců o vzácnosti statku) nějak světu nerozumím kromě toho, že je mi jasné, že někdo chce vydělávat na můj úkor. Chápu tedy motiv zastánců stabilizace. Pocit moci nad ostatními je úžasný a bohatství, které lze takto získat taky stojí za nějakou tu lež a manipulaci s lidmi.

Odpověď na otázky jste neuvedl, takže stále tomu rozumím jako pokus o neuskutečnitelnou utopii a jistou provokaci předkládat takové řešení.

Stabilizace cen v nestabilním světe nemá šanci na dlouhodobější úspěch kvůli své nepružnosti ve výrobě, kalkulačního chaosu a hlavně nerespektu svobody ostatních lidí a řadu světa a vnucování lidem jejich štěstí i proti jejich vůli.
Pokud stabilizace je tak výhodná, proč musí používat totalitu moci tvorby a výkladů zákona a trestá se zbraní v ruce alternativní přístupy, aby se ukázalo, který se skutečně ve shodě s řadem tohoto světa?

Baron

re-Vilím

Hele a koho vlastně kritizuješ. Vždyť ty názory na hloupost stabilizace cen mám skoro stejný jako ty. Nepleteš si mě s Krupou??
A to přizpůsobení lidí- ano, ale každý se může přizpůsobovat jinak!

Baron

Bláboly Krupy

Dopředu dvě poznámky:
1.Výraz bláboly je pro většinu tvrzení Vladimíra Krupy (VK) velmi mírný.
2. VK asi předpokládá že nebudou – „ někdy časem“ už žádný nekrytý peníze.

No přečetl jsem si to ještě jednou a porovnal s tou kapitolou v knížce. VK to demagogicky upravuje. Dokonalou ukázkou je poznámka 11- vždyť obě tvrzení jsou stejná (skutečnost vedoucí k poklesu cen = důvod poklesu cen).CO tam VK kritizuje?

VK- že prý je tam chyba, že výrobci podle tý knížky neočekávají změny cen.No tak to je zase podivná interpretace- VK, pochop že výroba – někdy i několik let!- předchází spotřebě a v daným čase se očekávání mohou změnit.

VK a ceny počítačů- tady všem diskutérům fakt dopručuju si tu část v knížce přečíst. Je to tam podle mě dobře vysvětleno, VK to asi nedočetl celý a pak kreslí nesmyslný figurky- vždyť i na nich se dá doložit odklad spotřeby v čase (a to VK předpokládá furt STEJNÝ pokles cen- nevim, jak to obhájí).

VK-Příklady tržeb- zase zamotání očekávaný a neočekávaný inflace a deflace. Když nominální zisk bude menší, samozřejmě to problém je- aspoň pro rozpočet, pokud se připustí daňová progrese a-nebo různý daňově odpočítávaný položky.

VK a cena výrobních faktorů určená ( prý) cenou výstupů. Ne- cena v.f. je často „ dána“ cenami třeba elektřiny a dopravy ( ropa) a žádnou cenou výstupů. Naopak, cena výstupů často reaguje na změny cen v.f. ( třeba na zdražení tý elektřiny).

VK a početní příklady: jednak teda motá změny cen s úrokovu mírou ( že by to byl jenom překlep??) a hlavně píše :
„ podnikatelé docela dobře vědí, jak se budou ceny vyvíjet“.
VK bude asi zkušenej podnikatel a jasnovidec. Kdyby to všichni věděli docela dobře, tak žádná krize není ( asi by odhadli i „ docela dobře“ vývoj cen různých finančních aktiv). Co kdyby se VK radši šel ptát prognostiků, jak pravděpodobný jsou odhady vývoje cen nebo samotných změn očekávání?!!

VK- „Pokud se nemění poptávka, ceny se nemění.“ No další blábol. Krupa asi nikdy neslyšel o „ cenový politice“ firem která může vést k změně poptávky .Nebo taky cena se může změnit i když se poptávka nemění- třeba proto, že se změní očekávání výrobců nebo ceny vstupů!

VK-100% komoditní peníze- proboha, co to je ??? VK motá termín peněžní zásoba ( - i peníze na účtech) s penězmi vyrobenými z komodit- mincemi. Peníze na účtech jsou elektronický zápisy a nikdy se žádnou komoditou nestanou.

VK a redistribuční efekt: zase se předpokládá, že VŠICHNI VŽDY VŠECHNO SPRÁVNĚ - = STEJNĚ (!!) předpovědí ( očekávají).Při různých očekáváních ( slyšel někdy VK o nejistotě?) registr.efekt prostě existuje.

VK a krachy bank- že jim prej zůstane hotovost. No tady už to hraničí s idiotismem. Vladimíre Krupo, při krachu (před krachem) banky PRVNÍ CO Z BANKY ZMIZÍ JE HOTOVOST ( výběry z vkladů) a rezervy banky u central banky ( převody na účty u jiných bank). Po krachu v bance zústanou nesplacený závazky a nekvalitní a nelikvidní pohledávky (aktiva tý banky).Možná taky ještě povinný MINIMÁLNÍ rezervy, pokud je banka před krachem ještě plnila.

VK a kurzový riziko – už opakuju- i v nějakým systému 100% krytých peněz komoditami ( a žádnejch „ komoditních peněz“!) když připustíš třeba jenom dva vydavatele ( půjčovatele), už je tam mezi těma penězma kurz, který nemusí bejt stejný. Já myslim, že toto pochopí i člověk bez jakýhokoliv ekon.vzdělání.A kde je kurz, je kurzový riziko.To samý platí když se připustí více komodit ke krytí- slyšel VK někdy něco o „ dvojím metalickém“ oběhu (bi- metalickém?)-a problémech vzájemných změn cen těchto komodit?

Pro všechny: inflace jako peněžní jev neznamená že je to růst pen. zásoby, ale je to růst cen způsobený růstem peněžní zásoby.Aspoň když teda už se odvolává někdo na Friedmana. A standardně je měřena ( vyjádřena) cenovými indexy.

Přetisknu tady dotaz z jiný diskuze:
Jednoduchý příklad- v daným období, třeba rok: růst pen. zásoby o 5 %, růst cen (třeba CPI) o 3 %.Ptám se:

1.Kolik je míra inflace
2.O kolik se snížila kupní síla peněz

František Vilím

Různost

Jak jsem psal, někde jsem se neodvolával, že NĚKDO něco napsal, ale na to co je psáno. Článek je o fungování ekonomiky v podmínkách poklesu cenové hladiny a jsou názory, že to fungovat nebude. A k tomu píši jen jiné tvrzení. Někdo napsal asi pod jiným článkem, že je třeba nových peněz, když se místo A ks statku S za cenu C vyrobí 1.5·A ks opět za jednotkovou cenu C. Toto tvrzení podle mě souvisí i s tímto článkem.

Ad "A to přizpůsobení lidí- ano, ale každý se může přizpůsobovat jinak!" Nevím co to má říci a k jaké otázce :-) Je to banální konstatování skutečnosti, že jsme různí, diverzifikovaní. Mohu tedy dále spekulovat, že to je problém v mezilidská vztazích. Někteří lidé tuto různost chtějí zničit a ti jistě nerespektují svobodu druhých a řád skutečného světa, kde opravdu jsou různé věci a cesty.

Baron

re-Vilím

Různorodost lidí taky znamená různá očekávání lidí a třeba ten redistribuční efekt inflace i daflace. Krupa to popírá a furt vychází ze stejných očekáváních všech.

Zapomeň na linearitu- víc zboží ( a služeb) ke směně v penězích předpokládá víc peněz, pokud se ti relativně stejně nesníží ceny.

Vdím ale, že ty na ty dvě otázky asi neodpovíš. Pak se ale u změny kupní síly peněz bavíme o ničem- nejsme ( nejsi) schopný spočítat tu změnu.

Kosik

re Baron

Ty tedy tvrdíš, že volný trh není schopen zajistit podle tebe správné množství peněz a bez státních zásahů by nedokázal růst díky neustálému poklesu cen. Je to tak?

Co by se podle tebe stalo, kdyby stát do oblasti peněz nezasahoval?

Baron

re-Kosik

Kosiku, kde máš ten volný trh- třeba u ropy nebo elektřiny?Nebo dokonce u zlata?Kolik společností na světě těží zlato???- je to podle mě oligopolní trh taky se státníma firmama (třeba –asi- Rusko a Čína)

Kdyby byl „ volný trh“ u peněz (no on je svým způsobem i teď – opakuju, většinu peněz vydávají soukromé obchodní banky), tak ti budou mezi těma penězma existovat proměnlivý kurzy a máš v tom bordel. Navíc už po xtý opakuju- máš tady nekrytý peníze.Nějaký plně krytý peníze nějakých superskvělých vydavatelů by byly drženy ( de fakto jako finanční investice- klidně teď do zlata).No a jejich podíl při „ privatizaci „ zlata ČNB by byl 1 k 280- a nerostl by pokud bys někde za ty PEVNÝ CENY nekoupil další zlato. Zatím-co nekrytý peníze ti furt –v dlouhým čase- porostou kvůli multiplikaci= ochotě ( snaze) lidí a firem si pujčovat- třeba na ty hypoteky. Nepochopíš to a nepochopíš- nějakej psychickej blok?

Hele radši ty- jako slovutný ekonomický analytik mi odpověz na ty dvě otázky o inflaci a kupní síle.

A nevim proč se tady odvádí diskuze někam jinam od blábolů v článku Krupy.

kri

re peter

ale isto som zaslepeny, ak tu je niekto zaslepeny tak ste to vy tu a vsade kde o svojich nezmysloch vobec tocite.

tiez dam jednu otazku, jednoduchu tiez je mozne na nu odpovedat ano - nie. bola v historii ludstva niekedy beztriedna rovnostarska spolocnost bez hierarchie? a sme doma. aj v zivocisnej risi funguje hierarchia, samce bojuju o teritorium, o samice, dokonca v pripade zebier a byvolov kaferskych sa stavaju na celo stada pri jeho ochrane.

ze kartel by nemohol existovat v pripade, ze by tu nebol institut statu? no to si ma fakt pobavil. uz adam smith o tom pisal v bohatstve narodov, teda cca 100 rokov pred vasimi modlami. dokonca napisal, ze stat je proti tomu bezbranny, ale nemal by urobit nic s cim by tomuto stavu nejakym sposobom napomahal.

apropo zubar. no to preto tam ludia tak radi chodia, lebo tam nie je nasilie, vobec to neboli. to si myslel preventivnu prehliadku, nie?

bank runs. klesol ich pocet po zavedeni CB? btw vybral si dobre obdobie, v tom case nebola v USA ziadna CB. este zopar poznamok. prisiel niekto po bank runoch o svoj majetok? samozrejme, ze ano. vacsina ludi prisla kvoli nim o svoje uspory. stupala v spolocnosti nespokojnost s takymto stavom veci? ziadali ludia napravu? trpeli ludia tym, ze prisli o svoje uspory a museli zacat znova?

druhy statkov. existuje iba jeden druh, a tym je statok urceny na vymenu. ziadne ine neexistuju. tu to mate zrovna tak pomylene ako ked tvrdite, ze existuju tri produkcne faktory. v skutocnosti existuje iba jeden. ste majstri v tvorbe occamovych britiev aj ked vas pred tym rothbard vystrihal.

"Ak najdete na zemi diamant nemusite nan vynalozit ziadnu pracu a napriek tomu bude mat pre vas velku hodnotu lebo vasa zena ho bude nosit na krku a vsetci vam budu zavidiet."

fakt podarene. ak najdem na zemi diamant tak viem, ze sa za nim skryva robota niekoho ineho, niekoho kto ho zo zeme vytazil, niekoho kto ho vybrusil a dokonca aj toho co ho stratil, lebo aj ten musel na jeho kupu nieco vyprodukovat. preto plati doslova co som vyssie napisal.

"v Zimbabwe fungovalo paralelne niekolko mien, hodnotu stratila len jedna z nich, preto to nebolo tym, ze sa prestalo produkovat ale preto, ze jej bolo v obehu prilis vela."

v zimbabwe sa zacali tlacit peniaze vo velkom potom ako vyhnali dokonca povrazdili bielych osadnikov, prevazne farmarov. produkcia poklesla a preto zacali stupat ceny. dopyt vysoko prevysoval ponuku. je jednoduchsie vytlacit nove peniaze ako upiect chlieb. takto to bolo v zimbabwe.

rothbard je mimo. o great depresion je lepsia praca schwarzovej a friedmana. friedman odhalil, ze penazna zasoba sa v priebehu 4 rokov prepadla o 1/3. a toto je to o com pojednavam ja.

inflacia a deflacia. rast produktivity prace a teda produkcie je inflacnym vyjadrenim. mnozstvo vyprodukovanych statkov sa zvysuje a preto v penaznom vyjadreni musi dochadzat k poklesu cenovej hladiny, k deflacii. toto je prirodzene, toto by malo odzrkadlovat pokrok nasej spolocnosti.

casova preferencia. "tu asi doslo k omylu, cela koncepcia casovej preferencie vznikla na zaklade pozorovania, ze clovek prisudzuje roznym statkom v case inu hodnotu"

ano, ale rakuska skola tvrdi, ze tym v pritomnosti prisudzuje vacsiu hodnotu ako tym v buducnosti. a toto je kravina ako hrom. a sporenie podporuje v plnom rozsahu moju teoriu.

a k tvojej zaverecnej otazke. pri 100% kryti teda bez frakcnych rezerv nebude mat ziadna banka moznost pozicat neobmedzene mnozstvo penazi. apropo a co brani dnes ludom vziat si uver, obrovsky uver a zdekovat sa? ty si fakt myslis, ze im v tom brani urok?

Juraj Šeffer

@ kri

>>>>>>>>>>>>> bola v historii ludstva niekedy beztriedna rovnostarska spolocnost bez hierarchie? a sme doma

Vy si mylite nasilie monopolu (statu) s prirodzenou spolocenskou hierarchiou. Chcete snad tvrdit ze ak si A+B zvolia C za vladcu, tak D ktory nema s nimi nic do cinenia (akurat sa nachadza v nahodne zvolenej geografickej oblasti), musi prijat C ako svojho vladcu?

Ste to prave vy ktory sa snazi o egalitarizmus statnymi zasahmi do otazky penazi (tvrdite ze peniaze za hranicami sa nerataju), majetku (pody) ci vyjednavacich pozicii - zamestnanci vs zamestnavatelia.

>>>>>>>>>>>>>> ze kartel by nemohol existovat v pripade, ze by tu nebol institut statu?

Samozrejme ze mohol. Nemal by vsak vyhodu legitimnosti pretoze by nemohol pouzit zakony, regulacie a nasilie aby si ho udrzal.

Rothbard mal vela co povedat o karteloch a o tom ako nikdy nevydrzali pretoze jedna z firiem zacala produkovat viac aby mala vacsi zisk na ukor ostatnych. To je ten "greed" a self-interest ktory im v tom brani.

>>>>>>>>>>>>> ak najdem na zemi diamant tak viem, ze sa za nim skryva robota niekoho ineho

Hodnota cohokolvek je subjektivna. To ze niekto v minulosti vyrobil diamant za pouzitia obrovskeho mnozstva prostriedkov neznamena ze jeho hodnota sa rovna poctu joulov ci suctu hmoty ktora bola pouzita na jeho vyrobenie. Inymi slovami, je uplne jedno kto a za kolko ho vyrobil pokial ho ludia subjektivne neocenia.

>>>>>>>>>>>>>> je jednoduchsie vytlacit nove peniaze ako upiect chlieb

Zimbabwe tlacilo vela aj na splacanie zahranicnych poziciek.

>>>>>>>>>>>>>> friedman odhalil, ze penazna zasoba sa v priebehu 4 rokov prepadla o 1/3

Ktorych rokov? Po zacati krizy. Pocas 20-tych rokov FED nafukol objem meny. FED nafukoval aj po zacati krizy, ale zlato ho drzalo. Takze nemohol nafukovat tolko kolko chcel bez ohrozenia viazanosti na zlato. Inak by doslo este k vacsej deflacii. Iba potvrdzujete platnost ABCT.

>>>>>>>>>>>>>> rast produktivity prace a teda produkcie je inflacnym vyjadrenim

Inflacia je monetarna udalost. Prirodna katastrofa ktora znici statky nie je inflacna.

>>>>>>>>>>>>>> ano, ale rakuska skola tvrdi, ze tym v pritomnosti prisudzuje vacsiu hodnotu ako tym v buducnosti. a toto je kravina ako hrom

Ako to ze ste este nazive ak si cenite statky v buducnosti viac ako v sucasnosti? Ved by ste sa ani nenajdeli lebo to co zjete teraz by ste si cenili viac ako v buducnosti a preto by ste cakali a cakali. Toto je naozaj uz elementarna logika.

>>>>>>>>>>>>>> apropo a co brani dnes ludom vziat si uver, obrovsky uver a zdekovat sa?

Brani im v tom poziadavka penaznej zalohy, zalozenie majetku, ich kreditna historia a mnozstvo inych veci.

Tag

Baron = Revenda

Baron = Revenda
:-)))))

Peter

re kri

Juraj zodpovedal skoro vsetky otazky ale doplnim :)
pisal som zaštepený, nie zaslepeny :) myslel som tym nekriticke primanie antiliberalnych "myslitelov", klasickym znakom podobnych diskutujucich je, ze v jednom komentne vytiahnu plno nesuviciacich odkazov na roznych autorov a povedia "aha, preto trh nefunguje" bez kritickeho zhodnotenia alebo vysvetenia svojho argumentu, ako napriklad tvoje odkazy na hitlerovych financnikov ci Schumpetera.
"bola v historii ludstva niekedy beztriedna rovnostarska spolocnost bez hierarchie?" - toto ma naozaj nezaujima a nijakym sposobom toto vo svojom zivote neriesim, mna zaujima, kde niekto berie pravo rozhodovat o mne a o mojom zivote - ako napriklad stat (zavrie ma na 15 rokov ak sa rozohdnem pouzivat inu ako statnu menu, prehlasuje ze vlastni mna (napr. povinnost sa scitat), vysledky mojej prace (dan z prijmu) ale aj moj majetok (dan z nehnutelnosti, zo psa...). Zijeme momentalne v systeme, kde stat je vylucnym vlastnikom vsetkeho na jeho uzemi a my si to len prenajimame (nezaplatis najomne za svoju vlastnu nehnutelnost a zoberu ti ju a teba zavru do vazenia) a tak dalej....
"ze kartel by nemohol existovat v pripade, ze by tu nebol institut statu?" - presne tak, na slobodnom trhu, kde kazdy clovek moze slobodne konat moze jeden clovek ziskat majetok (zisk) len vtedy, ak poskytuje sluzby a vyrobky, ktore si ostatni chcu dobrovolne kupit. Frakcne bankovnictvo by pochopitelne v takomto systeme takmer vymizlo zo dna na den. Okrem ineho kartel je na volnom trhu takmer nemozny, a neudrzatelny. Ktorykolvek clen kartelu ak porusi dohodu bez vedomia ostatnych dosahuje monopolne zisky na ich ukor, ostatni maju jedinu moznost ako tomu zabranit - rozpustit kartel.
"bank runs. klesol ich pocet po zavedeni CB?" - nie. Preco sa pytas?
"btw vybral si dobre obdobie, v tom case nebola v USA ziadna CB" - unikla my pointa, ved to som ja pisal ze nebola CB. Napisal som, ze islo o zlyhanie statneho zasahu koli Unit Banking law a uviedol som priklad z Kanady, kde bank runy neboli vtedy a ani pocas Great depression.
"este zopar poznamok. prisiel niekto po bank runoch o svoj majetok? samozrejme, ze ano." - a preto stat nesmie regulovat bankovnictvo
"existuje iba jeden druh, a tym je statok urceny na vymenu. ziadne ine neexistuju" - prepac ale ked si ja na zahrade nasadim zemiaky, vypestujem a zjem, unika mi ako boli urcene na vymenu?
"v skutocnosti existuje iba jeden produkcny faktor" - asi si mal na mysli Marx-Leninovsku teoriu prace. Nuz a to je omyl. Kapital a poda su take iste produkcne faktory ako praca. Na to ti staci jednoduchy myslienkovy experiment. Preco zamestnanci automobilky kazde rano vstavaju a idu do fabriky vyrabat auta, ked praca je jediny produkcny factor? preco nezostanu doma a nevyrabaju auta? - pretoze na ich vyrobu potrebuju kapital (a podu).
"ak najdem na zemi diamant tak viem, ze sa za nim skryva robota niekoho ineho" - no jedine ak matky zeme. Islo mi o surovy, nikym neopracovany diamant, ktory posobenim fyzikalnych javov ma istu rydzost a preto sa paci tvojej zene. Alebo dajme tomu ze by ho aj nejaky zlatnik jeden den opracoval aby bol nositelny. Bude mat pre teba vyssiu hodnotu ako praca cloveka, ktory 20 rokov kopal jamu a dalsich 20 rokov ju zakopaval? Pre mna ano.
"je jednoduchsie vytlacit nove peniaze ako upiect chlieb. takto to bolo v zimbabwe." - tieto peniaze predpokladam ze tlacil stat, nie volny trh.
"friedman odhalil, ze penazna zasoba sa v priebehu 4 rokov prepadla o 1/3" - sa neprepadla, bol to dosledok politiky centralnej banky, ktoru zriadil kongres.
"rast produktivity prace a teda produkcie je inflacnym vyjadrenim" - nie je
"mnozstvo vyprodukovanych statkov sa zvysuje a preto v penaznom vyjadreni musi dochadzat k poklesu cenovej hladiny, k deflacii" - toto tvrdim od sameho zaciatku, akurat die iba o cenovu deflaciu.
"tym v pritomnosti prisudzuje vacsiu hodnotu ako tym v buducnosti. a toto je kravina ako hrom. a sporenie podporuje v plnom rozsahu moju teoriu." - opat vidno ze to mas nastudovane len povrchne. Je logicky fakt, ze clovek si ceni statky v pritomnosti viac ako statky v buducnosti. Ak ti ponuknem ze ti dam 100 korun dnes alebo 100 korun o rok, ktoru moznost si zvolis? (aby islo o ten isty statok, ako hovori teoria, 100 korun o rok bude mat v tomto pripade taku istu kupnu silu). To co hovoris ty, a to je presne to co hovori rakuska skola je, ze viac statku v buducnosti si clovek ceni viac ako menej statku v pritomnosti. A to zavisi od casovej preferencie jednotlivca a vyjadruje ju urok a preto si ludia sporia. Vola sa to diskontovanie kedy si vyratas, ci tie buduce peniaze maju naozaj vyssiu hodnotu pre teba ako tie sucasne, ak by nemali, tak by si nesporil.
"pri 100% kryti teda bez frakcnych rezerv nebude mat ziadna banka moznost pozicat neobmedzene mnozstvo penazi" - ja som sa pytal preco? Co mi povie bankar, ked v bezurocnej ekonomike pridem do banky a poziadam o uver nekonecne vela penazi? V urocnej ekonomike mi stanovy urok ktory bud som alebo nie som ochotny prijat.
"co brani dnes ludom vziat si uver, obrovsky uver a zdekovat sa" - riziko zohladnene v uroku. Ak je tvoja uverova historia zla, budes musiet platit vyssi urok ako klient, ktory vzdy plati nacas.

František Vilím

Počítání z chybných modelů

Ad "dím ale, že ty na ty dvě otázky asi neodpovíš. Pak se ale u změny kupní síly peněz bavíme o ničem- nejsme ( nejsi) schopný spočítat tu změnu."

Počítat nesmyslné příklady (chybný model skutečnosti a tedy výsledek k ničemu). Nejsem plánovač (programátor) lidí modelovaných jako roboty. :-)

kri

@ juraj a peter

tak na toto nemam cas, vsetko tam mate po lopate tak uz iba dve poznamky:

"Ako to ze ste este nazive ak si cenite statky v buducnosti viac ako v sucasnosti? Ved by ste sa ani nenajdeli lebo to co zjete teraz by ste si cenili viac ako v buducnosti a preto by ste cakali a cakali. Toto je naozaj uz elementarna logika."

fakt elementarna logika? dnes zijem preto lebo vcera som preto nieco urobil. a vcera som o dnesku hovoril v buducom case, teda dnes bolo este buducnostou. toto je elementarna logika.

"akekolvek mnozstvo meny je optimalne, pokial funguje volnotrhovy cenovy mechanizmus"

fakt? no na to by som sa pozrel. pri klesajucom dopyte po uveroch cena penazi klesa, urok klesa. pri rastucom dopyte cena uverov stupa, urok rastie. konkurencia tlaci na co najnizsie urokove miery. vysledkom je sinusoida podobna tej ako ked to ma osefovane CB. a to slovo optimalne tak to ma dostalo. dnes je v obehu tolko penazi, kolko sme si schopni, alebo ochotni pozicat. a takto to funguje dnes, vo frakcnom rezervnom systeme.

apropo a kto urcuje, ze co je optimalne? vy co mate na vsetko subjektivny nazor? ale chodte :-)

PS je az komicke ako popierate ucenie svojich modiel. hayek to v tej jednej vete napisal jasne.

neregistrovany

skvely clanok,

mam len niekolko poznamok Re: expert Baron

BARON: "VK-100% komoditní peníze- proboha, co to je ??? VK motá termín peněžní zásoba ( - i peníze na účtech) s penězmi vyrobenými z komodit- mincemi. Peníze na účtech jsou elektronický zápisy a nikdy se žádnou komoditou nestanou."

BARONOVI doporucujem zopakovat lekciu o penaznych substitutoch a aplikovat na komoditny penazny standard


BARON: "VK a krachy bank- že jim prej zůstane hotovost. No tady už to hraničí s idiotismem. Vladimíre Krupo, při krachu (před krachem) banky PRVNÍ CO Z BANKY ZMIZÍ JE HOTOVOST ( výběry z vkladů) a rezervy banky u central banky ( převody na účty u jiných bank). Po krachu v bance zústanou nesplacený závazky a nekvalitní a nelikvidní pohledávky (aktiva tý banky).Možná taky ještě povinný MINIMÁLNÍ rezervy, pokud je banka před krachem ještě plnila."

hotovostne peniaze vyberom z uctu z banky podla mojho nazoru nezanikaju alebo podla Vas ano ? pokial nie ste schopny pochopit suvisly text, tak ste za id···ta Vy !!!!

BARON: "VK a kurzový riziko ....."
neviem preco tu "najmudrejsi" BARON pletie transakcne naklady a kurzove zisky ???

dalej uz nemam silu BARONOVI reagovat :-)

Baron

Re- Vilím a chybné modely a co na to Kosik

Zkrátka nejseš schopnej nebo ochotnej spočítat p ř í k l a d na pokles kupní síly. Pak teda nemluv ty ani ostatní o nějakém poklesu k.s.Co má za smysl tvrdit že když něco ( podle mě ceny) roste, že klesá kupní síla peněz.Tím jsem ti a dalším navíc napověděl jak to spočíst.

Tak si dej sám nějaký příklad když se ti můj nelíbí a napiš jak bys ten pokles kupní síly spočítal. Klidně podle tvýho " subjektivního hodnotovýho" pohledu.

Pro ostatní opakuju:
růst peněžní zásoby o 5 %, růst cpi o 3%, kolik je míra inflace a jak se změnila kupní síla peněz.

Tady je jeden " expert" vedle druhýho, všechno je jim jasný a neuměj ani aritmetiku.A když to taky nezvládnete, nemluvte o tom už vůbec.

Baron

další expert- Neregistrovaný

„BARONOVI doporucujem zopakovat lekciu o penaznych substitutoch a aplikovat na komoditny penazny standard“

Peněžní substituty se tady už řešily, další expert co si diskuzi nepřečetl. byl jsem poučován, že substituty jsou běžný vklady- já ale s nima platim bezhotovostně, tak nevim proč by to neměly být peníze. Navíc pak nemluvte nikdo o pen.zásobě, ta obsahuje i vklady v bankách a žádný substituty.Rakouská blbost ( ale ne u všech „ rakušanů“). Neregistrovaný- ty zkus nějakou lekci o peněžní zásobě.

“hotovostne peniaze vyberom z uctu z banky podla mojho nazoru nezanikaju alebo podla Vas ano ? pokial nie ste schopny pochopit suvisly text, tak ste za id•••ta Vy !!!!“
Tak to čteme každej jinak. Hotovost budou mít ti co to stihli vybrat, ale ne krachující banka.

“ “ BARON: "VK a kurzový riziko ....."
neviem preco tu "najmudrejsi" BARON pletie transakcne naklady a kurzove zisky“

O transakčních nákladech Krupa nepíše, má tam jasně že kurzový riziko odpadá.Tak se podivej pořádně. Navíc kurzový riziko nejsou jen zisky, ale taky ztráty.

Dík že mě označuješ za nejmoudřejšího.Já ti tvrdim, že i kdyby jsi měl jenom dvě „ komoditní“ měny (podle mě teda měny krytý komoditami), je tam kurz a tedy i riziko.To jako chceš tvrdit že ten kurz bude vždycky a nafurt stejný? No tak se zkus podivat do historie zlatých MINCÍ- i tam byly kurzy.Už jsem to tady taky psal. Buď tak strašně laskavej a najdi si to.

Článek je to fakt skvělý, jenom-že vůbec nebere v úvahu třeba různý očekávání, jejich změnu, možnost chybného očekávání a další a další.Tak to přeložím- článek je jeden blábol vedle druhého, ke skutečnosti – i „ pravděpodobnosti“- má tak daleko jako třeba k tomu že dojde k obnovení zlatýho standardu

Hele, neregistrovaný experte, ty dokážeš ten příklad na změnu kupní síly spočítat ?

Roman

re kri (časová preference)

Nikoliv, konáte pouze v přítomnosti. Důvody, proč konáte, jsou možná v budoucnosti, ale nelze zaměňovat důvody jednání za jednání samotné. Dnes sníte půlku chleba čili jednáte za účelem uspokojení nejnaléhavější potřeby. Neceníte si chleba, ale uspokojení, které vám chleba přinese v danou (přítomnou) chvíli. Druhá půlka chleba vám zbyde na zítřek, protože uspokojení, které by vám tato půlka přinesla dnes, by bylo menší než to, které vám přinese zítra, až se zítřek stane přítomností a vy dostanete hlad :)

Roman

re baron

Výstřel od boku: inflace vzrostla o 5%, kupní síla peněz se snížila o 3%
Nejsem ekonom, takže nevím. Selským rozumem si dokážu představit, že víc peněz, víc nákupů a ceny některých věcí porostou dřív, jiné ceny později, jiné vůbec a některé ceny klesnou, protože je sezónní výprodej. Časem se to asi nějak srovná, ale jisté je, že moje vejplata se bude dorovnávat až úplně naposled. 3% index cen mi proto nepřijde moc vypovídající, když benzín zdraží o 5% a iphone bude levnější. Dokonce mě nějaká statistická cenová hladina nebude zajímat, protože telefon nechci, ale benzín potřebuju - kupní síla mojí vejplaty se změnila o 5% bez ohledu na cpi. Zato mě zajímají levné úvěry, díky kterým se upíšu na 20leté splácení, abych si honem koupil dům, než se ceny domů, stavebních parcel a stavebních prací zvednou, protože dalších 1000 lidí se tak dlouho nerozmejšlelo a úvěr si vzali. Pak ropnýmu šejkovi rupne v bedně, zdraží ropu a já kvůli krizi přijdu o práci, nemůžu splácet a nemůžu ani prodat dům, protože 1000 dalších nezaměstnaných ho prodává taky, takže nestojí ani za zlámanou grešli. Banky ty domy taky nemůžou prodat, jsou insolventní a to je problém světového měřítka. Přichází tedy stát a banky zachraňuje, přestože jsou to soukromé instituce na státu údajně zcela nezávislé. Půjčuje si na to (nebo na cokoliv jiného) prodejem dluhopisů. Následně se sám dostává do problémů a musí zvednout daně. Já už zase mám práci, dokonce vyšší plat, ale s vyšším zdaněním jsem tam, kde jsem byl. Jenom je všechno kolem dražší.
Opravdu nevím, zda by komoditní standard fungoval nebo ne. Ale vidím, kam vede současný systém a říkám si, kde asi udělali soudruzi z NDR chybu?

Peter

re baron

"růst peněžní zásoby o 5 %, růst cpi o 3%, kolik je míra inflace a jak se změnila kupní síla peněz" - nerozumiem tejto otazke, pretoze v nej uvadzas aj spravnu odpoved. Inflacia je v tomto pripade 5%. Neviem naco si uvadzal aky je rast CPI. CPI nie je nejaky absolutny ukazovatel, CPI je statnymi statistami zostrojeny ukazovatel a nema vobec ziadnu vypovednu hodnotu. Ak by sme si nahodne zvolili nejake cislo a zobrali CPI tak obe maju rovnaku vypovedaciu hodnotu. CPI nemeria narast cenovej hladiny!!! Statisticky urad meria pomocou CPI zmenu kupnej sily na kosi spotrebitelskych tovarov - ak vzrastie cena statku, vo vypocte CPI sa nahradi substitutom - jedna z takychto poloziek pri vypocte CPI je kilo kuracieho masa, ak jeho cena vzrastie, CPI neodzrkadluje tento narast ale berie do uvahy jeho substitut!!! - teda menej kvalitne kuracie maso dostupne na trhu.
Cely problem v baronovej a zdenkovej argumentacii je, ze za inflaciu povazuju len rast CPI (co je absurdne, ako som ukazal vyssie) a narast objemu penazi pri nezmenenej cenovej hladine nepovazuju za inflaciu. Toto je slepym bodom keynesiancov a uplne ich teoriu diskvalifikuje, pretoze nezmenena uroven CPI neznamena, ze neklesla kupna sila penazi!!! To co zostava zachovane je merana cast spotrebnych tovarov resp ich substitutov, ako som uviedol vyssie. Ak vsak zoberieme do uvahy, ze pri rastucej produktivite (menej casu potrebneho na vyrobu tovaru/sluzieb) zostava cenova hladina rovnaka (teda podla barona a zdenka nedochadza k inflacii) realny prijem zamestnanca klesa = doslo k inflacii (znehodnoteniu meny pri nezmenenej urovni CPI).

Baron

Chyby soudruhů a Peter je zase mimo

Roman

Já nevím co chceš říct, " soudruzi i na západě" udělali spoustu chyb a budou dělat. Nějak nejsou furt dokonalí. Ale nějaké nesmysly o tom jak se zase začne platit zlatem a jak ceny budou furt klesat nesmysly zůstanou. Zde diskutujem o článku, kde autor Krupa předvádí totální idealizmus a neznalost skutečností. Nastaví si tam skvělá a neomylná očekávání, blábolí o odpadnutí kurz. rizika a tak dál.

I ty se ale vyhýbáš odpovědi. tak si dej svůj vlastní příklad- podle svých " preferencí" a spočítej pokles. kupní síly.

Peter
S tebou to fakt nemá cenu- poslední pokus: peněžní zásoba růst o 5 %, ceny stabilní. Kolik je míra inflace?Pokud budeš " počítat" stejně, vyjde ti 5 % infalce. Jenže ceny se nezměnily a ani se nezměnila kupní síla.Kde máš proboha tu inflaci- ani podle některejch rakušáků ti to sedět nemůže- nulová změna k.s.!!!

CPI- jo, je to velmi nedokonalej ukazatel ale tady ti fakt doporučím obrátit se na nějakýho experta ve statistice kterej ti to vysvětlí mnohem líp.
Ty totiž vlastně říkaš, že teda žádné cenové indexy nemají smysl, vlastně ať nic nepočítáme- a nakonec vlastně zrušmě hospodářskou statistiku.Takový kraviny ale ani já nemám sílu vyvracet.

Tak že- tu inflaci máš samozřejmě BLBĚ a změnu kupní síly si taky nezvládnul spočítat.Upozorňuju, že to trvá asi 5 vteřin.

Peter

re baron - elementarna logika

"peněžní zásoba růst o 5 %, ceny stabilní. Kolik je míra inflace?" - opat, naco sa pytas ked sam uvedies spravnu odpoved? Inflacia je 5%. Z akeho dovodu sa mam pozerat na cenu? Suhlasis ze cena=mnozstvo meny/mnozstvo statkov? Ako ti potom z tejto rovnice moze vyst, ze ak sa zmeni prava strana rovnice o 5% lava sa ti zmeni o 3%???
"Jenže ceny se nezměnily a ani se nezměnila kupní síla." - ako to vies? V obehu je takmer nekonecny pocet vzacnych statkov, cena vsetkych tychto statkov je popisana mnozstvom meny v obehu. A ty povies, ze cenova hladina vzratsla iba o 3% - a tam ti vznika ten nesulad medzi meranou hodnotou a realnou hodnotou - "Kde máš proboha tu inflaci- ani podle některejch rakušáků ti to sedět nemůže- nulová změna k.s.!!!" - zdal si sa ze matematiku si ochotny brat ako argument - a tak ved predsa pri ktorejkolvek metode aku zvolis na vypocet cenovej hladiny ktora je dnes znama neberies do uvahy vsetkych takmer nekonecno vzacnyh statkov v ekonomike. Preto ti vide ze pri 5% raste penazi ceny vzrasti o 3 - je to jednoducho nedokonale meranie.
"Ty totiž vlastně říkaš, že teda žádné cenové indexy nemají smysl, vlastně ať nic nepočítáme- a nakonec vlastně zrušmě hospodářskou statistiku" - opat ta musim pochvalit pretoze uz vidim v tvojom uvazovani znamky logiky. Ale nic z totho netvrdim, len hovorim, ze akekolvek meranie vykonane clovekom pri takmer nekonecnom pocte premennych nemoze byt dokonale preto prosim/ziadam aby nikto neriadil na jeho zaklade moj zivot a este proti mojej voli (nechcem teda pouzivat statnu menu ale napr dane stat v zlate neakceptuje preto mi hrozi vazenie ak ju odmietnem). (Neviem ci si inak zachytil Bernankeho reakciu na vyjadrenie CEO Walamrtu, ze uz vidno naznaky vysokej inflacie, kedy povedal, ze sukromna spolocnost Walmart ma k dispozicii viac udajov ako statny urad a preto FED musi prehodnotit svoje modely pretoze je realna hrozba, ze vychadzaju zo zlych fundamentov a budu muiset bojovat proti cenovej infalcii.
Vyjadri sa mi ale prosim k tomuto, pretoze od mainstream ekonomov na to nikdy nedostanem odpoved. Cenova hladina moze dokonca zostat rovnaka aj pri raste penaznej zasoby v dosledku produktivity - teda na vyrobu vyrobku je spotrebovavanych menej zdrojov ale jeho cena sa nemeni, nedoslo k znizeniu kupnej sily penazi (infalcii)?

Roman

re baron

Co se týká idealismu, nejsi vyjímka, barone. Neustále vyžaduješ, aby se věci poměřovaly podle tebe (třeba aby se inflace počítala podle toho, co ty ses učil ve škole atd.), protože to je podle tebe realita. Jenomže není, je to jenom tvůj úhel pohledu. To, že si to myslí 99 ekonomů ze 100 z toho ještě pravdu nedělá.
Já tady nekopu za žádnej tým, jenom sleduju tuhle diskuzi víceméně jako nezúčastněnej divák a mám čím dál větší pocit, že se vaše světy vůbec nepotkávaj. Lišíte se v uvažování o základních věcech. Používáte stejná slova v jiném smyslu.
Jak jsem psal, nevím zda by idea ZS fungovala (některé tvoje argumenty v té druhé diskuzi mi přišly dobré), ale vypadá to, že ideje, které tady prezentuješ jako realitu, moc nefungují, což jsem se mimo jiné snažil sdělit v předchozím příspěvku.
Zajímal by mě tedy tvůj názor na současný stav věcí, zda je to dobře nebo špatně. Co by se to dalo udělat líp a co by se naopak dělat nemělo (a přitom se dělá).

ivansml

re: peter

Zabavna debata. Par poznamok:

>>>"CPI je statnymi statistami zostrojeny ukazovatel a nema vobec ziadnu vypovednu hodnotu. Ak by sme si nahodne zvolili nejake cislo a zobrali CPI tak obe maju rovnaku vypovedaciu hodnotu."

CPI nie je dokonaly ukazovatel. Z toho nevyplyva ze je bezcenny. Ale jasne, babrat sa s nejakymi datami ktore by nebodaj naburali tu spravnu teoriu je asi pod uroven rakuskej ekonomie.

>>>"ak vzrastie cena statku, vo vypocte CPI sa nahradi substitutom - jedna z takychto poloziek pri vypocte CPI je kilo kuracieho masa, ak jeho cena vzrastie, CPI neodzrkadluje tento narast ale berie do uvahy jeho substitut!!!"

Nie, tak to nefunguje. V CR aj SR je inflacia pocitana Laspeyrovym indexom, t.j. priemerom s fixnymi vahami tovarov medzi dvoma obdobiami, takze k ziadnemu nahradzaniu nedochadza. V USA sa sice pri vypocte pouziva aj geometricky priemer, ktory dava mensiu mieru inflacie, dovodom vsak nie je sprisahanie FEDu, ale fakt ze index s fixnymi vahami nadhodnocuje skutocny narast nakladov spotrebitela kvoli ignorovaniu substitucnych efektov[1]. Alebo rakusania neuznavaju substitucne efekty?

>>>"Ak vsak zoberieme do uvahy, ze pri rastucej produktivite zostava cenova hladina rovnaka (teda podla barona a zdenka nedochadza k inflacii) realny prijem zamestnanca klesa = doslo k inflacii"

Sedliackym rozumom, kupna cena penazi = kolko tovaru si mozem kupit za konstantne mnozstvo penazi. Ak sa ceny nemenia, kupna cena ostava rovnaka. Akakolvek definicia ktora dojde k inemu zaveru, je podla mojho nazoru neuzitocna pre popis realneho sveta. A inak narast produktivity pri konstantnych cenach vedie k narastu realnych prijmov, nie k poklesu - to je elementarna matematika.

>>>"Suhlasis ze cena=mnozstvo meny/mnozstvo statkov? Ako ti potom z tejto rovnice moze vyst, ze ak sa zmeni prava strana rovnice o 5% lava sa ti zmeni o 3%???"
To plati iba ak je rychlost obehu penazi konstantna. Letmy pohlad na data napoveda ze konstantna nie je[2]. Inak ak by to platilo, znamenalo by to ze peniaze su neutralne a ceny sa vzdy pomerne prisposobia narastu penaznej zasoby. Len mi potom nie je jasne ako moze mat monetarna politika na svedomi hospodarsky cyklus ako tvrdi ABCT. Troska konzistencie by nezaskodilo.

[1] http://www.bls.gov/cpi/cpiqa.htm#Question_3
[2] http://en.wikipedia.org/wiki/File:M2VelocityEMratioUS052009.png

Peter

re Ivansml

"Ale jasne, babrat sa s nejakymi datami ktore by nebodaj naburali tu spravnu teoriu je asi pod uroven rakuskej ekonomie." - CPI pri odhade cenovej hladiny ne do uvahy 100% statkov v ekonomike z dovod opisanych vyssie, preco by som ho teda mal brat do uvahy pri diskusii o naraste penaznej zasoby?

"nadhodnocuje skutocny narast nakladov spotrebitela kvoli ignorovaniu substitucnych efektov" - su podla teba preferencie spotrebitelov objektivne alebo subjektivne? Ak su subjektovne, ako moze štatistik urcit substitucne preferencie spotrebitelov? Nejde skor o subjektivny odhad ako meranie cenovej hladiny? Ak sa aj spotrebitel rozhodne pre substitut (ako v priklade kuracieho mesa braneho do uvahy pri vypocte CPI v USA) ide o menej kvalitny vyrobok ergo. za rovnaku sumu penazi kupuje menej kvalitny vyrobok ergo. kupna sila penazi sa znizila pri zachovani cenovej hladiny pricom CPI ukazuje nulovu zmenu.

"kupna cena penazi = kolko tovaru si mozem kupit za konstantne mnozstvo penazi. Ak sa ceny nemenia, kupna cena ostava rovnaka. Akakolvek definicia ktora dojde k inemu zaveru, je podla mojho nazoru neuzitocna pre popis realneho sveta." - ved to je to co od zaciatku tvrdim a co ignorujes!!! Upravme si rovnicu ktoru si napisal na vseobecny zapis X (kupna cena) =Z (mnozstvo penazi)/ Y (mnozstvo tovarov). Ty hovoris, ze ak sa nemeni lava strana rovnice X, nemoze dojst k znizeniu kupnej sily penazi, ja hovorim ze moze, pretoze na pravej strane rovnice mame dve premenne, ak vzrastie Y v dosledku produktivity a vzrastie aj Z, doslo k znehodnoteniu kupnej sily, pretoze zatialco co vcera potreboval pekar na vyrobu chleba kilo muky a predaval ju za 5 eur, dnes na ten isty chleba spotrebuje iba pol kila muky a aj tak ja zaplatim 5 eur (kupna sila klesla o 50% pri nezmenej cene).

"narast produktivity pri konstantnych cenach vedie k narastu realnych prijmov, nie k poklesu" - za menej platim rovnako, to je narast kupnej sily? Zoberme si priklad dvoch podnikatelov - pekarov (A a B), v podmienkach inflacnej ekonomiky. Cena chleba obidvoch pekarov je 5 eur za kus. Pekar A investuje do inovacii aby jeho vyrobna linka produkovala dvakrat tolko chleba za rovnaky cas ako doteraz. Kedze doslo k 50% narastu penaznej zasoby cena chleba pekara B vzrastla na 10eur za kus, zatialco cena chleba pekara A zostala 5eur. Podla tvojej teorie pekar B zaziva infalciu (rast ceny) ale pekar A nie (pretoze jeho cena sa nezmenila). Ako je to mozne ked funguju v tej istej ekonomike? Trochu konzistentnosti by nezaskodilo.

">>>"Suhlasis ze cena=mnozstvo meny/mnozstvo statkov? Ako ti potom z tejto rovnice moze vyst, ze ak sa zmeni prava strana rovnice o 5% lava sa ti zmeni o 3%???"
To plati iba ak je rychlost obehu penazi konstantna. Letmy pohlad na data napoveda ze konstantna nie je" - takze tvrdis ze merany rozdiel medzi CPI a narastom penaznej zasoby je len casovy? To si barona velmi nepotesil.

"Inak ak by to platilo, znamenalo by to ze peniaze su neutralne a ceny sa vzdy pomerne prisposobia narastu penaznej zasoby. Len mi potom nie je jasne ako moze mat monetarna politika na svedomi hospodarsky cyklus ako tvrdi ABCT." - pretoze toto prisposobenie prebieha v case. ABCT taktiez hovori o nemoznosti fungovania centralneho planovania, v tomto priapde centralneho stanovovania hodnoty penazi (kapitalu).Co by sa stalo keby stat centralne urcil cenu chelba alebo zeleza? Preco je to pri tychto dvoch komoditach take jasne, ze by doslo k ich vycerpaniu alebo nedostatku ale pri peniazoch s tym ludia maju problem?

ivansml

re:peter

substituty: Substitut nemusi znamenat menej kvalitny tovar. Ak je v potravinach akcia na Pepsi, tak substituujem Pepsi miesto Coca-Coly, lebo je relativne lacnejsia, nie kvoli mensej kvalite. A este raz odporucam precitat ten link - ze statistik uvidi narast ceny hovadzieho a miesto neho zaradi do kosa kuracie, lebo mu sefovia prikazali znizit mieru inflacie, jednoducho tak v skutocnosti nefunguje.

kupna cena: ak si za 100 korun v roku t mozem kupit 5 kil muky, a v roku t+1 tiez 5 kil muky, zmenila sa kupna cena penazi? Nezmenila, jasnejsie to napisat neviem. Ak trvas na pouzivani inej definicie kupnej sily ako 99% ludi, nech sa paci, ale to je tvoj problem, nie moj.

narast produktivity pri konstantnych cenach: nech na ostrove su dvaja podnikatelia, pestovatel jablk a vyrobca chleba. V roku 1 vyprodukuje prvy 100 jablk a druhy 100 chlebov pri cenach 10, 10. V druhom roku vyprodukuju obaja dvakrat viac, zaroven sa zdvojnasobi objem penazi takze ceny ostanu konstantne. Prijem kazdeho z nich v prvom roku je 100 · 10 = 1000, v druhom roku 200 · 10 = 2000. Pri konstantnych cenach si obaja mozu dovolit kupit dvakrat tolko ako predtym. Je to take tazke pochopit?

rychlost obehu penazi: tvrdim ze dlhodobo samozrejme suvislost medzi penaznou zasobou a cenovou urovnou je, ale kratkodobo moze fluktuovat. Na tom nie je nic kontroverzne.

ABCT: Fajn, takze ceny reaguju s oneskorenim (to tvrdia inak aj keynesianci). Potom ale medzi narastom penaznej zasoby a narastom cien nie je okamzity vztah, takze ma zmysel rozlisovat medzi narastom penazi a narastom cien, a ma zmysel merat obe veliciny osobitne.

Juraj Šeffer

@ ivan

>>>>>>>>>>>>>>> jednoducho tak v skutocnosti nefunguje.

Robia to, a neustale, inak by bol CPI v dvojcifernych cislach. Zachvilu nam bude podla nich dobre aj maso v prasku namiesto kurata.
A co tak "weighting" kde je nieco coho cena rastie rychlo automaticky povazovane za menej dolezite v kosi, ci "hedonics" ktore su uz uplnym vysmechom metody vypoctu narastu cien.

>>>>>>>>>>>>>>>> Pri konstantnych cenach si obaja mozu dovolit kupit dvakrat tolko ako predtym

To naozaj funguje takto synchronizovane? Ze niekto naleje peniaze do obehu a hned v tom momente stupne produktivita a ceny sa nezmenia?

A kto dostane tie peniaze ako prvy? Pekar ci ovocinar? Alebo nejaka tretia osoba? A aky je zmysel navysenia penazi ked to zrejme podla vas nikomu ani neprida ani neublizi? Inflacia nema ziadny pozitivny socialny efekt. Jedine co robi je ze redistribuuje kupnu silu penazi.

ivansml

re: Juraj Seffer

>>>"Robia to, a neustale, inak by bol CPI v dvojcifernych cislach."

Ak chce niekto verit konspiracnym teoriam, nie je v mojich silach mu to vyvracat.

>>>"To naozaj funguje takto synchronizovane? Ze niekto naleje peniaze do obehu a hned v tom momente stupne produktivita a ceny sa nezmenia?"

Nie, nefunguje. Pointou prikladu bolo nieco ine - zvysena produktivita pri konstantnych cenach zvysi, nie znizi realne prijmy.

Juraj Šeffer

@ ivan

>>>>>>>>>>>>>> Pointou prikladu bolo nieco ine - zvysena produktivita pri konstantnych cenach zvysi, nie znizi realne prijmy

Pointou je ze tento vas model takto nefunguje. Peniaze sa v realnom svete nezvysia kazdemu v rovnakej miere a ceny nie su dynamicke iba ako celok (teda pohyb "cenovej hladiny" hore a dole) ale individualne (a kazdy vymiena ine tovary). A este raz sa opytam - na co je dobre navysenie penazi ked sa podla vasho modelu nic nezmenilo, iba nominalne ceny?

Mne nevadi inflacia ako taka (k nej by dochadzalo aj pri sukromnych peniazoch), mne vadi ze niekto diktuje co su peniaze a zaroven ma monopol na ich vydavanie.

Baron

re-Peter - inflace není asi inflace

Ty jsi nepochopil, že se jedná o vymyšlený příklad? Inflace že je 5 % když se ceny nezměnily? Úžasný. A co kdyby ceny dokonce klesly? Zase podle tebe inflace, když vzrostla peněžní zásoba, jenže kupní síla tady taky. Tak máme podle tebe inflaci a růst kupní síly. Skvělý !!!

Vždyt sám píšeš: Cenova hladina moze dokonca zostat rovnaka aj pri raste penaznej zasoby v dosledku produktivity - teda na vyrobu vyrobku je spotrebovavanych menej zdrojov ale jeho cena sa nemeni, nedoslo k znizeniu kupnej sily penazi (infalcii). NEDOŠLO K INFLACI protože se ceny nezměnily-tvůj vlastní text !!!! Opakuju růst peněz- a podle tebe tady není inflace- jak teda může být inflace růst pen. zásoby? Chápeš??Jestli pak myslíš inflací růst pen.zásoby nad růst produktivity, ten rozdíl je RÚST CEN !!!!!
Prostě v tom máš ( a taky další) úplnej zmatek a sám jsi se nachytal

Znovu se ptám, už zkráceně: růst peněz o 5 %, růst CPI o 3 %, odmysli si nedokonalost CPI a napiš ( spočítej) změnu k.s.- budeš první- víc než po týdnu.

Baron

re-Roman- rakouské ukázky

Já nevím, co po mě chceš.Tvrdím, že když chceš mluvit třeba o inflaci, musíš mluvit o konkrétních číslech, to samý třeba o peněžní zásobě. Když někdo blekotá třeba o zlatým standardu a je mu úplně fuk, kolik je ( „ hodnotově“) zlata a kolik peněz, prostě jenom blekotá a pak souhlasí s nesmysly že je úplně fuk kolik peněz je.

Děkuju ti za mírné zastání, jseš jeden z mála co taky uzná že „ občas“ mluvim rozumně. Moje názory na ty věci tady najdeš když si projdeš celou diskuzi- a to hlavně pod článkem:

Zlato versus částečné rezervy, 8.3.

O penězích a zlatu tvrdim že obnovit ZS je prostě tupost- nemáš zlato a kdybys třeba zrušil legal tender, nějaký „ zlatý peníze“ by lidi drželi a ne že by s nima chtěli platit.A vysvětlit některým „ rakušanům“ jejich blbosti že lidi „ se budou zbavovat nekrytých peněz“ asi nejde – opakuju, že nakoupení něčeho za peníze znamená pro jiného prodej něčeho a příjem těch peněz-ty prostě z ekonomiky nezmizí.
To samý, že lidi „ budou placení ve zlatě“ ( šílenec Šeffer a další ).Nebo ten Krupa: klidně napíše že kurzový riziko v ZS odpadá- blázen? nebo diletant?

Všimni si že Šeffer tady zase blábolí o monopolu central banky na vydávání peněz. Nepochopí že když 80% vydávají soukromé obch.banky, tak ten monopol žádnej není.Za peníze jak je obvyklé u rakušáku, považuje jen papírové peníze –asi nikdy neplatil přes účet.

Oni jsou všichni strašně chytrý a nepochopí, že třeba CPI je nedokonalej ukazatel- podivej se na diskuzi teď k němu, ale je to lepší než neměřit nic.Stejně tak je blbej ukazatel HDP, ale dokud nevymyslíš lepší, je tento tak „ lepší“ než žádný uk.A když se to rakušanům hodí tak uváděj ( vymyšlený) čísla o „ ohromným“ růstu HDP v 19.století- jako kdyby to tehdá někdo dokázal měřit ( podívej se na úplný začátky diskuze o zlatu a rezervách).

Termíny typu inflace jsou „ dosti ustálený“ (už zase čekám posměch od rakušanů), jenom právě rakušani to motaj a motaj. V každým případě se inflace měří CENOVÝMI indexy .

Juraj Šeffer

@ Baron

>>>>>>>>>>>> nakoupení něčeho za peníze znamená pro jiného prodej něčeho a příjem těch peněz-ty prostě z ekonomiky nezmizí.

Vy vobec nechapete ze ten kto drzi vela papiera sa ho bude chciet zbavit. Ked fiat strati doveru, nic mu nepomoze. Chcete snad tvrdit ze nie je absolutne mozne aby fiat stratil na hodnote tak ze sa prestane pouzivat ako peniaze? To si snad robite zarty, historickych prikladov su desiatky ak nie stovky.

>>>>>>>>>>>> To samý, že lidi „ budou placení ve zlatě“ ( šílenec Šeffer a další )

Osobne utoky urcite pridaju na vahe vasich argumentov. V krcme.

>>>>>>>>>>>> Nepochopí že když 80% vydávají soukromé obch.banky, tak ten monopol žádnej není

Bankovy system je socialisticky system. Ja velmi dobre viem co su frakcne rezervy a ako vznika viac ako 80% novych penazi. To nemeni nic na fakte bankovnictvo je jedine odvetvie kde su povolene frakcne rezervy pri depozitoch, statom. A taktiez jedine odvetvie ktore ma "lender of the last resort" s neobmedzenym objemom prostriedkov k zachrane, statnu centralnu banku. A miery povinnych rezerv su urcovane statom. A banky su dnes do velkej miery vlastnene statom, aspon tam kde ja zijem.

Ten kto pouziva nasilie na zabranenie vstupu na trh je monopol, v tomto pripade stat. Banky su jeho vazali. Este som nevidel ze by nejaka banka priamo zautocila na niekoho kto ponuka alternativnu menu.

>>>>>>>>>>>> Za peníze jak je obvyklé u rakušáku, považuje jen papírové peníze –asi nikdy neplatil přes účet.

To je nezmysel a iba zavadzate.

>>>>>>>>>>>>>> Stejně tak je blbej ukazatel HDP, ale dokud nevymyslíš lepší, je tento tak „ lepší“ než žádný uk.

http://en.wikipedia.org/wiki/Private_Product_Remaining

>>>>>>>>>>>> Termíny typu inflace jsou „ dosti ustálený“

Veru. Inflacia bola definovana ako rast ponuky/objemu penazi uz za cias Adama Smitha, nie ako zmena cien. Slovo inflacia znamena nafukovat, a to nafukovat objem penazi, nie ceny.

František Vilím

Změny kupní síly vyvolané hotovostí a statky

K problému dostatečného nebo nedostatečného množstvé peněz mě postačilo http://mises.org/humanaction/chap17sec6.asp

Z českého vydáni k inflaci (s.381, vydání Liberální institut) "Pojmy inflace a deflace nejsou praxeologickými koncepty. Nebyly vytvořeny ekonomy, ale každodenní mluvou veřejnosti a politiků. Vyvolaly rozšířenou představu, že existuje něco jako neutrální peníze nebo peníze se stabilní
kupní silou a že zdravé peníze mají mít tyto vlastnosti. Z tohoto pohledu byl
pojem inflace používán k označení změn vyvolaných hotovostí vedoucích k poklesu kupní síly a pojem deflace k označení změn vyvolaných hotovostí
vedoucích k růstu kupní síly.
Ti, kdo tyto termíny používají, si však neuvědomují skutečnost, že kupní síla nikdy nezůstává nezměněna a v důsledku toho vždy existuje inflace nebo deflace. Ignorují tyto nutné neustálé výkyvy, dokud jsou pouze malé a nenápadné, a vyhrazují si užití těchto pojmů pro velké změny kupní síly. Protože to, jaká změna kupní síly si již zaslouží být označena za velkou, závisí výhradně na osobním hodnocení jejího významu, je zřejmé, že inflace a deflace jsou
výrazy, které postrádají nezbytnou přesnost vyžadovanou pro praxeologické, ekonomické a katalaktické koncepty. Jejich použití je vhodné v případě historie a politiky. Katalaxie k nim může sáhnout, pouze když používá svých teorií k vysvětlení politických programů a událostí v ekonomické historii. Nadto je velmi účelné použít tyto dva termíny i v přísně katalaktických pojednáních, pokud nehrozí jejich mylný výklad a je třeba vyhnout se přílišné obtížnosti používaných výrazů. Nikdy ale nelze zapomínat na to, že vše, co říká katalaxie v souvislosti s inflací a deflací – tj. velkými změnami kupní síly vyvolanými hotovostí –, platí také ve vztahu k malým změnám, i když jejich důsledky
budou přirozeně méně zřetelné než u změn velkých. Pojmy inflacionismus a deflacionismus, zastánce inflace a zastánce deflace, označují politické programy usilující o inflaci a deflaci ve smyslu velkých změn kupní síly vyvolaných hotovostí."
...
"Je zřejmé, že moderní význam slov inflace a deflace je naprosto matoucí a zavádějící a musí být bezpodmínečně odmítnut."

Baron

Šeffer, Vilím, a zase nespočítaj ani primitivnost

Šeffer-

no jasně, při inflaci 1000 ročně ti peníze (a nejen, proboha!! bankovky, i pen.na účtech) nebude chtít " nikdo přijímat" a každej " bude si za ně neco chtít koupit".
Jseš u nějaký hyperinflace.Jestli myslíš že nastane u VŠECH hlavních měn a ty zaniknou a nastoupí zlatý standard, nechám tě při tom.
Už jsem se k tomu víc krát vyjádřil v diskuzi u jinýho článku ale ty jsi to zapoměl.Tak jo, nastane katastrofa a přijde zlatý spasitel.

Vilíme,

ty seš tak strašně chytrej - tvoje argumenty-odkazy na literaturu jsou fakt nepřekonatelný.

Tak znovu:

Růst v procentech- pen.zásoba 5, CPI 3. Kolik je míra inflace a o kolik se změnila kupní síla.

Druhý příklad: p.z. 5, CPI nula- a stejný otázky.

Baron

Šeffer, socializmus a banky

Šeffer píše:
„ A banky su dnes do velkej miery vlastnene statom, aspon tam kde ja zijem“

Na Slovensku? V ČR odhaduju 95 procent aktiv mají banky se zahraničními vlastníky.Tak nevim, co tady pleteš nějakej socializmus- ty si v něm žil?Nebo jsi si o něm " dost přečetl"?

denis

baron

btw barone jak se tváříš na možnost konkurujících měn? že by se zrušil legal tender law? seš i proti tomuhle?
(sorry, jestli se tohle už řešilo a jestli ti vadí že ti tykám tak taky sorry):)

Baron

re-Denis

Najednou tě zajímají moje názory? Fajn.
Denisi, už jsem o tom psal- u článku o zlatu a částečných rezervách, myslim 7.3., najdi si to tam.

Strašně stručně:

měny si konkurujou i teď, nezpochybňuju často státní zásahy (ale pozor, koruna prý už asi 10 let nebyla ČNB nijak podporována).

LT ať se klidně zruší, podle mě by to vedlo pri PLACENÍ k preferenci SLABŠÍCH měn a našich skvělých politiků by jsme se nemuseli ptát na euro.

Soukromý peníze krytý zlatem by neměly šanci vytlačit " multiplikovaný", staly by se " finančníma innvesticema"- tak jako třeba teď právě to zlato.Ale fakt jsem o tom už hodně " diskutoval" u toho jinýho článku.

denis

baron

ok dík:)
já se někdy nezajímal o tvůj názor?:) a jestli narážíš, že jsem zpochybnil smysl vést diskuzi s tebou tak to jsou dvě odlišné věci:)

O´ Pruz

podpora

>>koruna prý už asi 10 let nebyla ČNB nijak podporována

i všemocní bankéři pochopili, že přetlačovat trh bez smrtelných ztrát, nejde. Tak to již skoro 15 roků, patrně s převelikou lítostí a nelibostí nedělají. Dokonce se dá říct, že už nikde na světě.

I centrální banka má na vývoj ekonomiky, cílení inflace a podobné pí·oviny zanedbatelný vliv.
Díky bohu.

denis

opruz

to myslíš, vážně, že CB má zanedbatelný podíl na infalci? tim myslíš CNB nebo i FED?

Baron

Re- denis, o pruz

Já si myslim, že žádná central banka (snad s vyjimkou Fedu) nemůže jít podporou kurzu dlouho proti trhu, ale jsme už někde jinde.

Vliv ČNB na inflaci je malej, pokud bude dodržovat zákon. Možná silnější, když ne, ale opakuju že většinu peněz tvoří obchodní banky.
Vždyť to je taky spojeno s tím " kvantitativním uvolňováním"- Fed se snaží " cpát" (pujčovat) peníze bankám, i tak, že kupuje státní papíry, ale banky ty peníze dále nijak " nemultiplikujou".
- pen. zásoba skoro neroste ( o smyslu nechci diskutovat a ani to dál nějak rozvinovat))

Otázka i na vás dva- kolik je inflace apokles kupní síly peněz při růstu v procentech pen.zásoby 5 a CPI 3 a dál nula.

denis

BAron

já tu otázku nechápu popravdě...
ono když se zvedne peněžní zásoba, tak je třeba hledat jak k tomu došlo a pokud to je kvůli CB že to natukala do pc... tak to není jen o ztrátě kupní síly, která je v podstatě irelevatní, ale nejdůležitější je změna v těch relativních cenách.
aspoň tak to vidím já.
ono podle mě, to že klesá kupní síla, a vzniká přerozdělování není tak důležitá jako ta kapitálová distorze

Peter

re Baron

ked uz mame tu uprimnu hodinku tak by som sa tiez rad spytal barona: aky vidis rozdiel v "multiplikovaný mene" a falsovani penazi (alebo inych statkov)? Poprosim aj pohlad z hladiska vlastnickych prav (podvod...).

"kolik je inflace apokles kupní síly peněz při růstu v procentech pen.zásoby 5 a CPI 3 a dál nula." - v prvom rade suhlasim s denisom ale distorze je aj doslekdom netrhovej cenovej hladiny. Odpoved: Inflacia 5%, pokles kupni sily 5% a viac (kvoli distorzi trhu), merany pokles kupni sily 3% (v dosledku nedokonalosti merania).

Baron

re-denis a peter

Vyhýbáte se odpovědi, nemůžete mluvit konkrétneji o změně kupní síly když nedokážete -nebo asi nechcete- na zvoleným příkladě spočítat výsledek.
Růst p.z. o 5 při CPI 0 ale pokles k.s. teda neznamená.Samozřejmě že se jedná o výpočty " v průměru", nechci popírat, že u každýho jednotlivce to může být jiný.
A hodinku dnes nemám, končím.

Snad aspoň uznáte, že při zrušení leg tenderu by tady bylo víc nestabilních kurzů, a ne jak píše primitiv gofry u diskuze k Zlatu a částečným rezervám - podívejte se tam. A nějaký Krupa to píše přímo tady v članku (" kurzové riziko odpadá").Jediný co by odpadlo, by asi bylo riziko zásahů central bank do kurzů, když by se ty c.b. zrušily.

Baron

Měřený pokles

Petere, pleteš se , měřený pokles k.s. by nebyl při růstu CPI 3 ani ty 3 procenta.Je to fakt pouze aritmetika.Zkus to přesnějc.

Baron

Podvody a multiplikace

Přehlíd jsem tvou otázku Petere.
Neblbni, je tady nějakej zákaz multiplikace ? Všechny banky podváděj? No dlužníci potom taky, když si chtějí pujčovat.Jo, jedná se o bankovnictví " částečných rezerv", jestli kdysi dávno vzniklo " nelegálně" teď už fakt neřeš.Multiplikace zakázaná není a ty když si pujčíš ty " podvodný peníze" třeba na nákup bytu, taky podvádíš??
Když je poptávka po úvěrech a banky ji " naplnují" při dodržování stanovených pravidel, podvod to přeci není.
Pokud to chceš označit za podvod, musíš to zákonem zakázat.Trochu víc rozumu a míň extremizmu.Však i ty si někdy pujčíš pomocí " podvodný multiplikace"-jestli si to už neudělal, vzpomeň si pak na to.

denis

baron

pro mě ta otázka je jako: chceš aby jsme tě zabili na laně nebo chceš zastřelit... podle mě to není důležité vůbec.
navíc ono to ani nejde spočítat podle mě

Kosik

re: Baron a podvody

"Jo, jedná se o bankovnictví " částečných rezerv", jestli kdysi dávno vzniklo " nelegálně" teď už fakt neřeš"

Chceš tím říct, že záleží pouze a jenom na platných zákonech? Že neexistuje něco důležitějšího?

a jen tak btw... nechapu, co chces dokazat tim prikladem s inflací... vidis, ze pod pojmem inflace rozumime kazdy uplne neco jineho, tak jaky ten tvuj priklad ma smysl?

neregistrovany

http://www.euro.cz/detail.jsp?id=24788

prikladam velmi podareny komentar,
http://www.euro.cz/detail.jsp?id=24788

velmi by ma zaujimal nazor Barona na argument profesora, ze nekryte peniaze su bezpecnejsie nez kryte ?

Jakub Skala

diky

diky za link, zaradil jsem ho mezi odkazy, dobry komentar!

Juraj Šeffer

@ Baron

>>>>>>>>> Na Slovensku?

Nie. V UK.

Juraj Šeffer

@ Baron

>>>>>>>>>>> když si chtějí pujčovat.Jo, jedná se o bankovnictví " částečných rezerv", jestli kdysi dávno vzniklo " nelegálně" teď už fakt neřeš.Multiplikace zakázaná není a ty když si pujčíš ty " podvodný peníze" třeba na nákup bytu, taky podvádíš??

"Ted uz fakt neres". Toto vas diskvalifikuje sa na tuto temu vobec vyjadrovat.

Frakcne rezervy pri depozitoch na poziadanie su podvod pretoze nie je mozne aby dvaja ludia naraz vlastnili tie iste peniaze (ci uz bankovky alebo cisla na ucte) - majitel depozitu ktoremu banka garantuje okamzity vyber, a niekto s novym depozitom/pozickou ktoremu banka vytvorila peniaze z nicoho na zaklade depozitu niekoho ineho. Jedna sa o zlegalizovany podvod, tak ako dane su zlegalizovana kradez.

František Vilím

K čemu je ČNB?

Když "centrální banka má na vývoj ekonomiky, cílení inflace a podobné pí·oviny zanedbatelný vliv"?
Dle ústavy je "hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu". Tedy jedná se o produkt "stabilizátorů" s velkým vlivem na dnešní téměř neřešitelné problémy. Naši potomci, pokud budou, se jednou budou divit, čemu jsme věřili. Vlastně je to zakrytá formy plánovitého socialistického hospodářství. Jeho poslední fáze bude bolševická praktická likvidace civilizace i s člověkem.

Baron

Bláboly a neznalost pokračují

KOSIK-

tak ty banky odsuď i když nic podle platných zákonů ( nezákonýho) nedělají. Sám ty peníze používáš, účet máš, zcela určitě si někdy od banky půjčíš- tak se podvodu taky účastníš.

Že by jsme začli řešit třeba „ nelegálnosti“ po Bílé Hoře??Kosiku, už jsme to probírali.

Denis

Když pokles kupní síly neumí nikdo z vás spočítat ( to víš že to jde , za 5 vteřin) je to nedůležitý?? Potom nevím proč o tom vůbec vy všichni mluvíte- vykřikujete že inflace ble ble ble … se projeví v poklesu k.s. .Jasně, dělate ekonomický analýzy bez čísel ( expert Kosik).

Neregistrovaný, Jakub

pánové vy jste četli přímo tu knížku?? Já teda jo.
Ten Marek je uplnej šílenec ( třeba –platí se stvrzenkama, ale to je vlastně zlato v úschově), no prostě šílenec.Navíc ony ty závěry co se jim snaží Marek posmívat, jsou v knížce dost jiný, ten Marek je ani neuměl OPSAT, a stejně jako tady Krupa v tom svým blábolu si je upravoval tak jak mu to vyhovuje.

Asi je pro vás důležitější co nějakej magor napíše o knížce než přímo ta knížka. Co si jí tak sehnat a přečíst.O tom že nekrytý peníze jsou bezpečnější jsem teda v tý knížce nic nenašel, píše se tam o přehlednosti například různých bankovek.Tak nevim NEREGISTROVANÝ na co se ptáš.Kup si tu knížku, řekni mi kde to je a pak se zeptej.

Šeffer

V UK že většina bank je státních?? Tak to teda není.Některý TEĎ jo ( než se zas prodaj nebo zavřou), ale ne většina.Já myslim že by jsi údaje našel na stránkách anglický central banky, zkus si to najít.

Většina běžných vkladů vznikla tou „ multiplikací“, kdy to pochopíš? Banky garantujou výplaty v bankovkách, ale řídí si svou LIKVIDITU – když v průměru třeba 10 proc. je z vkladů vybíráno, proč by měly držet 100 procent. Když budou držet 100 %, nikdy ti žádný další běžný vklady přes úvěry nevzniknou.Pochop už konečně- úvěr rovná se nový běžný vklad, většina vkladů – vznik přes úvěry. Jak jinak chceš peníze „ dostat“ do ekonomiky- rozdáváním?? jistě-že to nejde jinak než přes úvěry. Jsou to fakt základy bankovnictví.

Vilím

bolševickou likvidaci civilizace nemá smysl komentovat, škoda, ze začátku jsi mi připadal rozumější.

Baron

Díky za link

Dík za ten link, už to přeposílám jiným aby si udělali představu jaký šílenosti jsou ( snad proboha jenom některý) " rakušani" psát. Jestli-že chcete takto " argumentovat" tak ty rakouský názory uplně a definitivně diskreditujete.Myslím, pokud máte soudnost , tak by jste se k takovým debilitám neměli hlásit.A opakuju vám, ten Marek si skutečný závěry v knížce " poněkud opravdu neskutečně hodně" upravil.Jako kdyby někdo třeba film o válce popisoval jako pohádku o Karkulce a vlkovi.

neregistrovany

to BARON - Re: knizka

"9. Zlatý systém nebude pro příjemce peněz bezpečnější než současný systém. Majitelé peněz by neměli žádné nástroje kontroly, že není narušováno zlaté krytí."

knizku nemam, BARON-e napis nam preto prosim ako autor Marek prekrutil Revendu konkretne v bode 9 ? najlepsie, keby si opisal text tohto bodu doslovne, ked tu knizku mas

a odpovedz prosim na otazku, preco podla Teba (Revendy) nie je zlaty system so 100% krytim pre majitelov penazi bezpecnejsi nez je sucasny system nekrytych penazi ? mimochodom, podla toho ako rychlo a ako presne vies co v knizke je, resp. nie je si myslim, ze si Revenda, ktory tu vystupuje pod prezyvkou BARON, nulova odbora uroven argumentacie a vysoka uroven arogancie a vulgarity tomu nasvedcuje

inak Tvoje odpovede hodnotim takto:
uroven odbornej argumentacie = 0%
miera arogancie, fanatizmu a vulgarity = 100%

denis

baron

počkej barone... fakt si myslíš, že deflace je hrozba, protože když by probíhala dostatečně dlouho tak mezi 0 a 1 není dost čísel, aby byla vyjádřena nominální hodnota?
nebo, že neschopnost opravit starý řím potom co ho nero zapálil byla chyba nemožnosti multiplikovat peníze a ne nedostatkem zdrojů?
oba tyto výroky s další porcí perel se nachází v jeho knize.
a na ten tvůj příspěvek na moji osobu nebudu reagovat, protože potvrzuješ co už jsem o tobě napsal dříve...

Kosik

re: Baron

No, tak na otázku jsi teda moc neodpověděl.

Tak ještě jednou: Chceš tím říct, že záleží pouze a jenom na platných zákonech? Že neexistuje něco důležitějšího?


Hypotetický příklad: Pokud zítra stát legalizuje vraždu, ty budeš říkat, že je to v pořádku, protože je to podle platných zákonů??
Já to tedy budu stálet nazývat vražda, což je něco nemorálního a špatného za každých okolností bez ohledu na to, co říká platný zákon.

denis

Baron

jenom abys mě neobvinil, že necituju :)
(str. 164):
Má li cenová hladina tendenci ke změně, je to směrem nahoru, a nikoli dolů. Směrem nahoru neexistují žádné limity, zatímco směrem dolů samozřejmě ano, ceny nemohou být nižší než nula."
a citát na toho nera nemám... ale je to nějak do strany 50... kde popisuje tu historii... kde teda i byzancie upadla kvůli sound money... a irák prosperoval ( ikdyž teda na zdroje se vysral)

neregistrovany

to Denis, Re: Baron, Revenda a citat str. 164

dakujem za citaciu !

takto prekonava aj 16 bodov z Eura
... profesor ekonomie, ktory na strednej skole prepadol z matematiky.

Predpokladam, ze na VSE dal medzitym dobrovolne vypoved, vratil titul "prof." a kvoli hanbe chodi len kanalmi ...

Peter

re Baron

"Snad aspoň uznáte, že při zrušení leg tenderu by tady bylo víc nestabilních kurzů" - nie neuzname, presne naopak. Ak by sa rezervnou menou stalo napr zlato, o akom kurzovom riziku sa chces bavit?

Iny priklad je napr. Great depression. V USA skrachovalo 9000 bank a bol to system s centralnou bankou. V Kanade ani jedna, CB zaviedla az v 1935.

"Petere, pleteš se , měřený pokles k.s. by nebyl při růstu CPI 3 ani ty 3 procenta." - ako si to vysvetlujes? V obehu je o 5% viac meny ale iba 3% narast CPI. Teda o 5% viac penazi popisuje statky v obehu ale ich nominalna hodnota vyjadrena v mene sa zmenila len o 3%?

"Všechny banky podváděj? No dlužníci potom taky, když si chtějí pujčovat." - to nie je pravda. Mna nezaujima od kial ma veritel zdroje, ja si poziciavam, nedopustam sa podvodu, ani podla ceskej legislativy. Podvodneho konania sa dopusta ten, kto falsuje menu.

"jestli kdysi dávno vzniklo " nelegálně" teď už fakt neřeš.Multiplikace zakázaná není a ty když si pujčíš ty " podvodný peníze" třeba na nákup bytu, taky podvádíš??" - nikde som to neriesil, opat odpovedas na nieco co som sa nepytal. Riesim sucasnost, dnes ked banka pozicia zdroje ktore nema a pyta za ne urok dopusta sa podvodneho konania. A nie nepodvadzam. Ked si kupis od predajcu aut kradnute vozidlo si vinny z kradeze?

"Když je poptávka po úvěrech a banky ji " naplnují" při dodržování stanovených pravidel, podvod to přeci není." - Když je poptávka po benzine a pumpy ji " naplnují" (primiesavanim benzinu) při dodržování stanovených pravidel, podvod to přeci není?

"Pokud to chceš označit za podvod, musíš to zákonem zakázat." - ty povazujes vsetko co je povolene zakonom za absolutne moralne spravne? Ak ano preco sa potom zakony menia, bola moralne spravna situacia pred zmenou zakona alebo po nej? Otroctvo v USA bolo legalna, takisto holokaust v Nemecku, podla teba boli teda legitimne a ty ich schvalujes?

Ale opat sa spytam, bez ohladu na legislativu, pretoze ta je rozdielna v kazdom state, aky vidis (technicky) rozdiel medzi frakcnym bankovnictvom a falsovanim penazi padelatelem (alebo falsovatelom inej komodity)?

Juraj Šeffer

@ Baron

>>>>>>>>>>>>> V UK že většina bank je státních?? Tak to teda není

Napisal som: "A banky su dnes DO VELKEJ MIERY vlastnene statom, aspon tam kde ja zijem." Nehovorim ze vylucnym vlastnikom je stat. Ale 40-50% podiely nie su nicim vynimocnym.

>>>>>>>>>>>> Většina běžných vkladů vznikla tou „ multiplikací“, kdy to pochopíš?

To ja chapem. Asi ste necitali moje clanky.

>>>>>>>>>>> Banky garantujou výplaty v bankovkách, ale řídí si svou LIKVIDITU – když v průměru třeba 10 proc. je z vkladů vybíráno, proč by měly držet 100 procent

Pretoze sa jedna o DEPOZIT (nie pozicku) ktory ma byt k dispozicii na poziadanie, tak to banka garantuje. Nejedna sa o "mozno vam to budeme schopny dat na poziadanie ak nepridu vsetci naraz" kontrakt.

>>>>>>>>>>>>> Když budou držet 100 %, nikdy ti žádný další běžný vklady přes úvěry nevzniknou.

Sukromne peniaze by boli dost pravdepodobne taktiez inflacne, teda pribudalo by ich aj pri 100% rezervach.
A preco by mali vznikat dalsie bezne vklady (zapisy na ucte) pokial tie peniaze neexistuju? Nikto predsa nevlozil do banky dalsie peniaze aby banka mohla vytvorit novy depozit z uz existujuceho. Ako je vobec logicky mozne mat tie iste peniaze na dvoch uctoch naraz??? A vy si zrejme myslite ze bez frakcnych rezerv by neexistovali pozicky a svet by sa zastavil.

>>>>>>>>>>>>> Jak jinak chceš peníze „ dostat“ do ekonomiky- rozdáváním??

Preco mam peniaze dostavat do ekonomiky? Ved predsa viete ze ceny sa prisposobuju mnozstvu penazi.

Sukromne, trhove peniaze sa do ekonomiky dostavaju produkciou, ako kazdy iny tovar. Niekto ich za nieco vymeni.

>>>>>>>>>>>> jistě-že to nejde jinak než přes úvěry.

V predchadzajucej vete hovorite o rozdavani. Preco teda nie? Preco nedat kazdemu 100 EUR na ucet kedze viac penazi podla vas rovna sa vyssia ekonomicka vykonnost? Preto, lebo pri inflacii dochadza k prerozdelovaniu vdaka tomu ako nove peniaze postupne prechadzaju ekonomikou.

>>>>>>>>>>>> Jsou to fakt základy bankovnictví.

Statneho bankovnictva.

Juraj Šeffer

re: pokles cien

>>>>>>>>>>>> fakt si myslíš, že deflace je hrozba, protože když by probíhala dostatečně dlouho tak mezi 0 a 1 není dost čísel, aby byla vyjádřena nominální hodnota?

>>>>>>>>>>>> zatímco směrem dolů samozřejmě ano, ceny nemohou být nižší než nula

Keby sme sa dostali vdaka zvysenej produktivite do situacie kde by budovy stali niekolko zrniek ci atomov zlata/striebra (ci inej komodity) a toto by sposobovalo problemy s transakciami, trh by presiel na ine peniaze ktore by znizili naklady spojene s takymito transakciami.

Obmedzenost statnych "apologistov" je nekonecna.

denis

juraj

ty jsi nepochopil, ale ten hlavní bod té absurdity :)
jako idea toho, že mezi 0 a 1 není dost čísel je ... nevím jak to nazvat:)
je teda o hodně horší, že mu nedošlo možnost jiného měnového kovu:)

denis

juraj

ty jsi nepochopil, ale ten hlavní bod té absurdity :)
jako idea toho, že mezi 0 a 1 není dost čísel je ... nevím jak to nazvat:)
je teda o hodně horší, že mu nedošlo možnost jiného měnového kovu:)

Peter

re

"ty jsi nepochopil, ale ten hlavní bod té absurdity :)
jako idea toho, že mezi 0 a 1 není dost čísel je ... nevím jak to nazvat" - lenze toto je aj baronov argument. Kvoli tomu sa roztocila cela diskusia pod clankom Zlato vs castecne rezervy, pretoze baron prisiel s teoriou, ze na svete nie je dost zlata na to, aby bolo menou.

denis

peter

ale baron to myslí podle mě jinak :)
ale nechci bránit ani jeden koncept ani jeden nechápu:)

František Vilím

Poznámky k příkladu

K inflaci
1) Pojetí inflace se liší. Rothbard rozlišuje zvětšení zásoby komoditních peněz a fiduciárních prostředků. To druhé považuje za inflaci. Liší se tím, že je protiprávní a vede k hospodářským cyklům. Pokud by zásoba komoditních peněz významně a neustále rostla, lidé by tito komoditu časem nehodnotili jako peníze.


Ke kupní síle peněz
1)“CPI” nemá cenu, neboť neexistuje zásoba “CPI” a poptávka po něm :-) Existuje myslitelný případ, kdy by to tak mohlo být, je nereálný.
2)Kupní síla peněz není dána jen zásobou ale i poptávkou po penězích, která odráží jak lidé peníze hodnotí. (Není možně tedy určit pouze ze změny zásoby peněz)
3)Cena statku A je dána nabídkou statku A a poptávkou po něm. poptávka je složena s poptávky po směně a rezervační poptávka. Cena statku je vyjádřena v penězích. Peníze jsou ale trochu jiné od statku A. “Cena peněz” je dána zásobou peněz a poptávkou po nich. Poptávka je složena s poptávky směnné, rezervační a poptávky po nepeněžním využití. “Cena peněz” je vyjádřena téměř nekonečnou maticí směnných poměru se všemi statky v daném okamžiku.
4)Pokud statek A je statek budoucí (např. statek dlouhodobé spotřeby nebo stroj), pak je jeho cena diskontovaná dle hodnocení časově preference. Čistá úroková míra nemá nic společného s velikostí zásoby peněz. Hodnocení peněz a hodnocení časové preference jsou různé věci
5)Cesta změny kupní sily peněz vede změnou rovnovážných cen u ostatních statků při jejich stejné nabídce a poptávce.
6)Při změně kupní sily peněz dochází k ziskům a ztrátám, neboť peníze nejsou neutrální.
7)Konkrétní cena statku A je určena poptávkou po statku A (směnnou a rezervační) a zásobou statku A. Směnná poptávka po statku A - množství peněz , které ve směně bude vydáno za statek A se rovná zásobě peněz ve společnosti snížené o směnnou poptávku po ostatních statcích a rezervační poptávkou po penězích. Všeobecná “cena všech statků” (převrácená hodnota kupní síly peněz) bude určovaná poptávkou po všech statcích a zásobou všech statků. Pak směnná poptávka po všech statcích se rovná zásobě peněz snížené o rezervační poptávku po penězích. Celková poptávka po statcích se rovná zásobě peněz snížené o rezervační poptávku peněz a zvýšené o rezervační poptávku po všech statcích.

Baron

neregistrovaný Stalin

" a odpovedz prosim na otazku, preco podla Teba (Revendy) nie je zlaty system so 100% krytim pre majitelov penazi bezpecnejsi nez je sucasny system nekrytych penazi ? mimochodom, podla toho ako rychlo a ako presne vies co v knizke je, resp. nie je si myslim, ze si Revenda, ktory tu vystupuje pod prezyvkou BARON, nulova odbora uroven argumentacie a vysoka uroven arogancie a vulgarity tomu nasvědčuje“

Ztráciš nervy hlupáku, knížku mám doma a umim to v ní najít- dyť je to uplnej závěr.Ty budeš asi Stalin. Odpověď najdeš níž, v otázce 6.

A máš v tom uplnej bordel, výš si psal že navím že nejsou nekrytý peníze: o nekrytých prachách tady píšu od začátku diskuze, včetně čísel- a ty napíšeš že nevím že jsou nekrytý. I tvůj pětiletej syn, jestli-že už zná nějaký písmenka by to našel.

Baron

Peter se ptá furt dokola

„Ale opat sa spytam, bez ohladu na legislativu, pretoze ta je rozdielna v kazdom state, aky vidis (technicky) rozdiel medzi frakcnym bankovnictvom a falsovanim penazi padelatelem (alebo falsovatelom inej komodity“
Neptej se znova jak idiot, už jsem k tomu psal, tak si to najdi.Až si ty někdy pujčíš, budeš teda taky podvodník.

Baron

Šeffer multiplikuje

„A preco by mali vznikat dalsie bezne vklady (zapisy na ucte) pokial tie peniaze neexistuju? Nikto predsa nevlozil do banky dalsie peniaze aby banka mohla vytvorit novy depozit z uz existujuceho. Ako je vobec logicky mozne mat tie iste peniaze na dvoch uctoch naraz??? A vy si zrejme myslite ze bez frakcnych rezerv by neexistovali pozicky a svet by sa zastavil“

Nic nemáš na dvou účtech naraz,snad si nepujčuješ abys to tam nechal.Proč by banka nemohla „ vytvořit“ nový peníze jako půjčku třeba na hypoteku.Tak ty lidi prostě budou 150 let šetřit.Zas se to už (myslim u jiného članku) diskutovalo.Ve 100 proc. systému rezerv multiplikaci prostě nemáš: Banka „ pújčí“ jiný vklady ale ne jako hotovost- přípiše na běžnej vklad: a hned máš ty vklady větší než rezervy.

Baron

Blekota Vilím

Prostě to nikdy takhle nespočítáš, tak nemá smysl o tom mluvit.Portože pak ani neviš, jestli vůbec k nějakýmu poklesu k.s. došlo.Přiznej si, že na to nemáš.

Baron

re-Denis

A co se ti na tom nezdá furt. No blížíš se k placení v tisícinách, miliontinách a nakonec atomech zlata.

Btw jedna koruna je teď cena skoro jedný tisíciny gramu zlata .Za korunu si nic asi fakt nekoupíš, ale při deflaci dřiv nebo později jo.Vlastně koupíš-minutu hovoru přes mobil.A když ti to budou účtovat pak po vteřinách, spočítej si ty stotisícinky sám.

Kosik

re: Baron

Asi jsi to přehlídl, tak ještě jednou, protože tohle mě opravdu zajímá, i když už to jde za hranice ekonomie...


"Chceš tím říct, že záleží pouze a jenom na platných zákonech? Že neexistuje něco důležitějšího?

Hypotetický příklad: Pokud zítra stát legalizuje vraždu, ty budeš říkat, že je to v pořádku, protože je to podle platných zákonů??
Já to tedy budu stálet nazývat vražda, což je něco nemorálního a špatného za každých okolností bez ohledu na to, co říká platný zákon."

Baron

Otázky pro rakouský experty

Tak pánové, a teď se zkusim ptát já, a pokuste se odpovídat bez předsudků ke mně. Budu tady až za pár dní, tak si to rozmýšlejte:

1.Kolik je pokles kupní síly peněz při růstu cen ( ukazatel je uplně fuk) o 3 procenta?- zatím- po 3 týdnech- jste to nikdo nespočítal, jediný propočet ( 3 %) je špatně.Výmluvy jako u Vilíma jsou trapný

2.(šílenec Šeffer) daně legalizovaná krádež- z čeho chcete platit externality ( každý je každej den využívá)?Šeffer asi žije v podvodným světě STÁTNÍCH bank, třeba v UK –smutnej život.

3.(link na článek nějakýho Marka) – x-vydavatelů nějakých potvrzení o uloženým zlatu a žádný kurzy? Asi novej objev- s růstem počtu peněz klesá počet kurzů, že jo? Uvědomujete si, že každej vydavatel by vždycky musel mít svůj „ kurz“ – třeba 1 potvrzení je 1 gram zlata, jinej třeba to samý-fakt budete tvrdit že tam není kurz ( jako Marek a Krupa)- ale je, zatím 1 k 1. A nafurt bude stejný? Co když se jeden z nich dostane do problémů, protože pujčil uložený potvrzenky a ty se nesplácej ( to je kreditní riziko, jak určitě víte)? No, kurz to může odnýst ( a už nebude 1 k 1).Tady vám napovim- jestli se chcete o kurzech hádat, přečtěte si něco o Free banking v USA před 200 lety.

A ještě jedna vsuvka-napsal to přímo jeden z vás- Peter:
"že by jsi nakonec pochopil že kurz peněz k zlatu nemusí bejt furt 1 k 1 ani stejný" – TOTO RAKUSANIA PROSTREDNICTVOM HAYEKA HOVORIA UZ VYSE POLSTOROCIA

4.Když se někdo (Marek, Kosik a další) ohání růstem HDP v 19. století- jak jste spočítali HDP Mikronésie- ve škeblích? Nebo převodem na dolary (a jaký- dvě třetiny stol. v USA stovky různých bankovek)?

5.V zlatým standardu by nebyly už peníze ( pardon- „ substituty) na účtech? A když třeba 150 vydavatelů potvrzení o zlatu- budete mít 150 účtů? Poplatky nula? Nebo jeden účet a vše se bude přepočítávat podle kurzů? Kdo je určí? (Asi každá banka nebo teda „ vydavatel“– svý peníze si bude vždycky zvýhodňovat). Asi ste nikdy neslyšeli o nákupních a prodejních kurzech.Doporučuju konzultaci s GOFRY-pro něj různý kurzy nejsou „ žádnej problém“.

6.Bankovky 150 vydavatelů- teď máme 6 nominále u bankovek. 150 bankovek krát třeba 6 je 900 různých bankovek - a RUZNY KURZY- žádnej bordel mezi nima že?Skvělej bezpečnej systém

7.Jestli tady zas někdo začne, že zlato se vyjadřuje v gramech, ať mi vypočítá kolik gramů je jeden barák, kterej teď stojí třeba 10 milionů korun- nepotřebujete k tomu „ náhodou“ znát CENU zlata v korunách ( tedy „ kurz koruny a zlata“?)?

Potvrzuju- čím víc článků obsahujících debility jako třeba u Marka nebo Krupy, tím líp.Normální lidi ( a ne fanatici jako jste vy) si pak udělaj sami názor na úroveň „ rakušanů“.Pokud chcete aby vás někdo bral vážně, tak se k takovým článkům nehlašte.

Speciál pro KOSIK- nezačni zas něco o etice nebo něčem „ nad zákon“, když chceš u státnic neomaleně lhát-kdybys tam aspoň řekl že s takovou ekonomií nesouhlasiš a uved svý názory- ale to určitě neuděláš.Tak jseš neetický posera.

Na konec- dokážete někdo pochopit, že zbavit se peněz v ekonomice nemůžete? Když si koupíte třeba zlato, ten kdo vám ho prodal ty peníze má místo vás- nezmizely.

Doplním to žádostí na rakouské experty a ekonomický analytiky- vím, že vás nezajímaj žádný čísla, i tak- napište odhad kdy ten „ podvodný systém“, co máme, zbynkrotuje a budou zavedený „ komoditní“ peníze (třeba krytý stromy, jak někdo z vás už navrhoval? !!).Za rok, 150 let nebo až v 8. tisíciletí? Odpověď že bankrotování bude „ brzy“ nepřijímám.

Kosik

re: Baron

Zdá se mi to nebo se té otázce vyhýbáš?

Otázka je prostá: "Pokud zítra stát legalizuje vraždu, ty budeš říkat, že je to v pořádku, protože je to podle platných zákonů??"

Baron

Kosik

Multiplikaci za podvod nepovažuju, stačí? A teď odpovídej ty na mí otázky.Ještě pošlu vyjádření jedný osoby.

Baron

Moderní rakouský směr

Tak jsem dostal už nějaký reakce na ten link- všechny jsou ve stylu, že ten autor Marek je zralý na odvoz do Bohnic s jedinou výjimkou ve smyslu že naivita nemá limity. A všichni co se mi vyjádřili mají ukončený VŠ vzdělání v ekonomii ( jen konstatuju, netvrdim že je to patent na rozum).

S povolením jednoho autora- pod podmínkou anonymity- vám kopíruju jeho vyjádření k linku i k diskuzím na mises.Je to přesná kopie, jen jsem tam přidal háčky a čárky.Dotyčný učí na jedné švýcarské univerzitě makroekonomii:

„Ad link – autor Marek: S moderním přístupem rakouského směru to nemá nic společného, jde o nějaký primitivistický, radikálně-anarchistický výklad.

Ad diskuse: Diskuze k článkům, cos mi poslal jsem četl jen zbězně. Předně je nutno uvést, že rakouský směr není homogenní. V diskuzi jsou presentováné názory v podobě scholastického a často zkomoleného výkladu pouček ponekud zastaralých názorů spojených především s učením M. Rothbarda. Moderní větev, ačkoli opět ne vždy jednotná, nemá s používáním monetaristických termínu peněžní zásoby nebo inflace obtíže.
Také nepopírá empiricky jednoznačně doložené reality o rozhodujícím podílu komerčních bank na emitování peněžní zásoby via multiplikační proces tvorby vkladů na viděnou. Obvykle také už pracuje s tzv. asymetrii v informacích.
Roli zlata vidí buď jako jediné komodity či části souboru komodit, které by mohly sloužit jako stabilizátor – nominal anchor – v mezinárodním menovém systému. Základním sporem tady je vhodnost měnově kurzových rigidit a životnost případných mezinárodních dohod. Rozhodující kritika, a v tom lze uvažovat o navázání na starší přístupy rakouského směru, je zaměřena na „zamoření“ ekonomie ekonometrickými modely, při kterých se část mainstreamovské ekonomie snazi na různých formulích konstruovat ze své podstaty nedefinovatelné chování každého jednotlivce směrem ke generalisaci, resp. pruměrování.
Velká část kritiky se zaměruje také na až nepřípustné očištování datových souborů a časových řad. O návratu zlata nebo stříbra do úlohy limitátoru vývoje peněžní nabídky v rakouském směru se spíš už neuvažuje.“

Upozorňuju vás, že se klidně přiznám, že tato osoba toho ví o rakouský škole a teoretické ekonomii neskonale víc než já a proto k tomu už nic nedodávám.

Kosik

re: Baron

Pokud tady pár dní nebudeš, tak můžeš aspoň přemýšlet na tou mojí otázkou...

Jinak takhle večer na tvoje otázky už nemá sílu, možná později.

Jenom bych opět zopakoval, že svobodný trh dokáže poskytovat vše mnohem lépe než stát a nevidím jediný důvod, proč by to mělo být v oblasti peněz jinak... Nikdo přesně nemůžeme říct, jak by se měnová oblast vyvíjela, pokud by byla čistě na tržní bázi, neboť stát do této oblasti zasahuje odjakživa...

Baron

re-Kosik

Odpověděl jsem ti už výš, asi časovej posun.Vítám, že ty budeš nad těma otázkama taky přemýšlet.

Kosik

re: Baron

Na otázku: "Pokud zítra stát legalizuje vraždu, ty budeš říkat, že je to v pořádku, protože je to podle platných zákonů??"

Jsi odpověděl: "Multiplikaci za podvod nepovažuju, stačí?"


Tomu říkáš odpověď?

gofry

@ Baron

"Jestli tady zas někdo začne, že zlato se vyjadřuje v gramech, ať mi vypočítá kolik gramů je jeden barák, kterej teď stojí třeba 10 milionů korun- nepotřebujete k tomu „ náhodou“ znát CENU zlata v korunách ( tedy „ kurz koruny a zlata“?)"

A ako si "vypočítal", ako sa zistilo, že ten barák stojí zrovna 10 mil. kč?

neregistrovany

to BARON

BARON pise: "3.(link na článek nějakýho Marka) – x-vydavatelů nějakých potvrzení o uloženým zlatu a žádný kurzy? Asi novej objev- s růstem počtu peněz klesá počet kurzů, že jo? Uvědomujete si, že každej vydavatel by vždycky musel mít svůj „ kurz“ – třeba 1 potvrzení je 1 gram zlata, jinej třeba to samý-fakt budete tvrdit že tam není kurz ( jako Marek a Krupa)- ale je, zatím 1 k 1. A nafurt bude stejný? Co když se jeden z nich dostane do problémů, protože pujčil uložený potvrzenky a ty se nesplácej ( to je kreditní riziko, jak určitě víte)? No, kurz to může odnýst ( a už nebude 1 k 1).Tady vám napovim- jestli se chcete o kurzech hádat, přečtěte si něco o Free banking v USA před 200 lety."

no pleties si tu tie najzakladnejsie veci ako peniaze a penazne substituty, v 100% zlatom standarde je len jeden druh penazi, ZLATO, chemicka latka Au v ustalenej kvalite a kvantitach

Nerastie preto pocet "penez", ale len pocet platobnych prostiedkov. Na svete je mnoho tisic emitentov USD platobnych kariet a sekov, urcite to ale nesposobilo vznik milionov vzajomnych kurzov a "chaos smennych kursu".

ak sa niektory emitent "stvrzenky" ako platobneho prostriedku dostane do problemov, tak nim emitovane "stvrzenky" prestavaju plnit funkciu penazi ako vseobecne prijmaneho prostriedku "smeny", takze kurz je bud 1:1 alebo ziadny.

stale sa vyhybas vysvetleniu, preco su nekryte peniaze bezpecnejsie nez kryte ? to bola moja otazka! uhybanim si len dokazal, ze si pleties zakladne pojmy ako peniaze a platobne prostriedky

Juraj Šeffer

@ baron

>>>>>>>>>>>>>> ať mi vypočítá kolik gramů je jeden barák, kterej teď stojí třeba 10 milionů korun

Taketo uvazovanie je mozne v pripade ked existuju viacere peniaze naraz a kurz medzi nimi je variabilny. Tak ako medzi zlatom a striebrom. Statne a sukromne platidla boli v minulosti (po tisicrocia) stanovene ako urcita vaha v zlate ci striebre a preto sa de facto obchodovalo v gramoch zlata ci striebra hoci dana vaha kovu mala nazov ako dolar, koruna, libra a pod.

Vasa otazka implikuje ze predavajuci pozaduje platbu v korunach (10m). Niekto kto pouziva (pozaduje) zlato ako peniaze by stanovil cenu v zlate, nie v korunach.

>>>>>>>>>>>> Upozorňuju vás, že se klidně přiznám, že tato osoba toho ví o rakouský škole a teoretické ekonomii neskonale víc než já a proto k tomu už nic nedodávám.

Kto podla neho reprezentuje ten moderny rakusky smer? Ja rozhodne povazujem za dnesnu hlavnu Rakusku vetvu ekonomov ktori propaguju sukromne peniaze.

Roman

Re kosik

Já bych odpověď od barona za dostačující považoval. Tvoje přirovnání není přesný. Evidentně pro barona je to něco jako zabití v sebeobraně :-)

Zdeněk

proč ne zlato

Asi takto, ono by 100 % krytí pěněz zlatem teoreticky šlo, jsou dvě možnosti. Buď zachovat současné množství peněz a krýt cca 2,9 bil. Kč zlatem. Dnes v ČR máme v CB asi 13 tun zlata, takže za každý milion korun byste dostali asi 6,8 g zlata:) No nekup to:) V tu ránu by doško k obrovskému stažení zlata ze zlatnictví, nové těžbě atd. (růst M a růst cenové hladiny)

Nebo nastavit vyšší krytí, ale v tom případě by došlo k obrovské restrikci peněžní zásoby. Snižte množství M třeba "jen" o 20 % a uvidíte, co to s ekonomikou způsobí. Přitom by mohlo dojít daleko k vyššímu poklesu.

Potom zde ještě máte přeshraniční vlivy, takže přesuny kovu z jedné země do druhé a tvrdý náraz do cen. Ono to skutečně není tak jednoduché, jak si množí idealisté zde přejí.

Jak říkal M. Friedman, zlatý standard není ani schůdné, ani žádoucí řešení problému měnového uspořádání ve svobodné společnosti. Žádoucí není pro náklady v podobě zdrojů používaných pro produkci komodity a schůdný není proto, že neexistuje mytologie a přesvědčení, které jsou pro jeho účinnost nezbytné.

Zlatý standard, kterým často liberálové argumentují, je ten z konce 19. století, kdy kryto bylo kolem 10 % peněžní zásoby :) Navíc díky novým technikám těžby rostlo bezprecedentně množství měnového kovu. Zlatý standard je dnes ekonomický nesmysl a dinosaurus:)

denis

zdenek

zdeňku díky za příspěvek plný argumentů a jsem rád, že máte velké znalosti o problematice a byl jste to tak schopen shrnout.

Kosik

re: Roman

Chápeš, o co mi jde, ne? :)... Když někdo argumentuje ve prospech bankovnictvi castecnych rezerv tím, že je to ze zákona povolené, tak neprimo říká, ze platné zákony jsou tím nejvyšším morálním principem a na ničem jinem nezaleží.
To je ale prece nesmysl, ne? Pokud by tomu tak bylo, tak v roce 1940 v Německu bylo zabití Žida naprosto v pořádku, v USA v roce 1800 bylo otroctvi také v pořádku... v USA 1932 bylo pití alkoholu nemorální a trestné a o rok později už to bylo zase v pořádku (Jedna anekdota říká, že když v roce 1932 v USA šli dva muži po ulici, z nichž jeden nesl láhev alkoholu a jeden zlatou minci, první byl zločinec a druhý ctihodný občan. O rok později se tyto role úplně obrátili, neboť krátce po zavedení „zlaté prohibice“ byla zrušena ta alkoholová)

Státní zákony se neustále mění a tím způsobují morální relativitu, která je velice škodlivá.

Roman

Re kosik

Chápu to, ale morálka prostě JE relativní. Připravit člověka o život lze za různých okolností, z nichž minimálně jedna - sebeobrana - není trestná. Dovedeno ad absurdum, kdybychom byli kulturou kanibalů, tak bychom měli morálku úplně jinou.
Baron jako správný "kanibal" může klidně říct, že mu to přijde v pořádku.
Řekl bych, že jediná možnost je přezkoumat svoje argumenty a vyvrátit jeho argumenty a pak ať se děje vůle boží. Zatím se celá diskuze točí v kruhu. On evidentně nezná učení rakušanů jako celek, takže určitá tvrzení, interpretuje je po svém a pak vyvrací. Ale přijde mi, že spousta jeho oponentů tady zase pořádně nezná pozadí jeho argumentů. Kdo například četl onu knihu prof. Revendy?

Kosik

re: Roman

"Chápu to, ale morálka prostě JE relativní. Připravit člověka o život lze za různých okolností, z nichž minimálně jedna - sebeobrana - není trestná."... Ale pozor, je obrovský rozdíl mezi zabitím v sebeobraně a vraždou. Vražda (z definice ukončení života člověka, který vůči pachateli neinicioval násilí a který s tím nesouhlasil), je nemorální a špatná vždy, neboť se jedná o narušení vlastnických práv ze strany pachatele. Na sebeobranu má samozřejmě každý právo.

Já věřím, že existuje racionální etika, která nezávisí na státu nebo na náboženství. Ať už to je ve formě Rothbardových a Hoppeho přirozených práv nebo Molyneuxově etické teorii. Morálka v současném světě vychází buď z náboženství nebo ze státních zákonů, ale pokud je člověk ateista a ankapitalista, tak přeci pro něj musí existovat nějaký morální základ. Např. Molyneux se snaží o vědecké a racionální odvození morálních pravidel, která mají univerzální platnost. Logickou dedukcí dospěl k tomu, že vždy nemorální a špatné je iniciace násilí a porušení vlastnických práv (což jsou dvě strany jedné mince), z čehož vychází, že např. vražda, krádež, znásilnění, podvod jsou vždy nemorální a špatné činy, které by měly být nějakým způsobem trestány.

Důvodem, proč nemáme racionální etiku je existence státu, který znemožňuje univerzální aplikaci takovým morálních principů. Pokud bychom je aplikovaly, tak musíme stát označit za nemorální a špatnou instituci, neboť daně jsou z definice loupež a tedy nemorální čin.

O´ Pruz

.

Válečná únava je již patrná, tak se snad dobereme nějakého výsledku.

Tábor nemožnosti zlatého, či komoditního krytí čítá krom já, baron a Zdeněk.

Argumenty pro tento názor jsou ve své podstatě trojí.
Fyzikálně-ekonomické: zlata je málo.
Politicko-ekonomické: nikdo se k tomu nechce vrátit.
Ekonomicko-ekonomické: nemožnost provedení.

Argumenty proti jsou veskrze emoční.
Každé množství zlata je dostačující.
Státy nechtějí.
Lidé BY se NĚJAK dohodli.

Zatím jsem nečetl ani neslyšel od kohokoli jakoukoli logikou proti argumentaci, či reálný postup. (Pitomce s žádostí o vysvětlení, čo je to také reálné, posílám do háje.)

Pokud se zastánci plného krytí nevypořádají s těmito základně základními požadavky, tedy alespoň jak to provést, jde o pouhopouhou utopii.

Druhá část tohoto problému je, zdali částečné rezervy jsou dobré či špatné, a kam to povede.

V tomto bodě se asi se svými souvěrci rozejdu. Tak jako byly příčiny u Velké deprese, tedy neschopnost splácet půjčky, tak bude i vyústění tohoto současného úvěrového mejdanu katastrofou.

Peter

re baron

"Neptej se znova jak idiot, už jsem k tomu psal, tak si to najdi." - Na moju otazku aky je technicky rozdiel medzi padelanim a multiplikaci si odpovedal, ze kradez je to, co urci zakon. Takze z technickeho hladiska v padelani a multiplikaci nevidis rozdiel - inak povedane, ide podla teba o jednu a tu istu cinnost. Nuz ale predtym si nam tvrdil, ze na "tvorbu penazi" nema nikto monopol a vykonavaju ju volne si konkurujuce si firmy. A zrazu sme tu nasli nastorj statu, ktorym poskytol "vydavatelom penazi" monopol a ktokolvek by sa im snazil konkurovat (napr. Bernard Nothaus) je obvineni z padelani.,
"Až si ty někdy pujčíš, budeš teda taky podvodník." - na toto som ti odpovedal a ty si to ignoroval. Ten kto si poziciava sa nedopusta podvodneho konania, pretoze ja neskumam od kial ma veritel zdroje. Padelani sa dopusta ten, kto falsuje (tlaci) menu. Tak ako nemozem byt zlodej ked si kupim auto, ktore bolo kradnute.

"Nic nemáš na dvou účtech naraz,snad si nepujčuješ abys to tam nechal." - pozicka okrem sprostredkovatela musi zahrnat minimlane dva subjekty. Jeden si v banke ulozi a druhy si zoberie pozicku. (ktorou povedzme zaplati relitke ktora si ju da na ucet). A zrazu mas namiesto 100k v obehu 200k, pricom realne zdroje predstavuju len 100k.

"No blížíš se k placení v tisícinách, miliontinách a nakonec atomech zlata." - fascinuje ma tvoja bezodna dovera v monetaristicke technicke nastroje centralneho bankvnictva ale na druhej strane bankarov povazujes za absolutne neschopnych vyriesit probelm s miliontinami - co takto elektornicke penazne derivaty? Este stale to naozaj povazujes za probelm?

"z čeho chcete platit externality" - pri neexistencii verejneho vlastnictva su externality nedefinovatelne

"6.Bankovky 150 vydavatelů- teď máme 6 nominále u bankovek." - ked trh dokazal prist s jednym univerzalnym seriovym rozhranim (USB) verim, ze aj bankoviek by bolo menej ako 150.

"S povolením jednoho autora" - bez uvedenia aspon jedneho autora na ktoreho sa odvolava musim zatial konstatovat, ze si rakusku skolu myli s nejakym inym smerob.

Peter

re Zdenek

"Jak říkal M. Friedman, zlatý standard není ani schůdné, ani žádoucí řešení problému měnového uspořádání ve svobodné společnosti. Žádoucí není pro náklady v podobě zdrojů používaných pro produkci komodity" - Friedman vychadzal z mylnych zaverov. Jeho predpoklad pocita s vysokoelastickym statkom ako menou, co je opak zlata a ignoroval cenovy mechanizmus. Vypocital (odhadol) ze komodita (napr. zlato) tvori polovicu rastu HDP preto je prilis nakladne. Podla tohto jeho vypoctu pri nulovom raste HDP zavedenie zlateho standardu vyzaduje nulove naklady. Takze podme na to.

Kedze sme pri clanku fungovanie ekonomiky v podmienkach poklesu cenovej hladiny - MIlton Friedman v clanku Optimal quantity of money prisiel k zaveru, ze pre spotrebitelov je najvyhodnejsia klesajuca cenova hladina, pretoze marginalna uroven of cash balances by bola najvyssia pri 5-6% klesani cenovej hladiny.

Vlado2

Re: Zdenek a Baron

Opruz pise:

Tábor nemožnosti zlatého, či komoditního krytí čítá krom já, baron a Zdeněk.

Argumenty pro tento názor jsou ve své podstatě trojí.
1,Fyzikálně-ekonomické: zlata je málo.
2,Politicko-ekonomické: nikdo se k tomu nechce vrátit.
3,Ekonomicko-ekonomické: nemožnost provedení.
-
1, zatial som tu od Barona, Zdenka ani Opruze nevidel jediny vypocet a jeho zdovodnenie kolko zlata (penazi) je vlastne podla nich nutnych pre fungovanie zlateho standardu. Niekto si tu sice vycucava z prstu ekvivalent 2800 miliard Kc ale neuvazda ziadny argument preco prave tolko ? to bude podla Vas rychlost penazi "V" rovnaka ako dnes ? preco ?
Zaver: nemozete tvrdit, ze je niecoho malo, ked si neviete zdovodnit ake mozstvo je nutne.

Stale ma nikto nepresvedl, preco bysme sa mali vobec pokusat o vyplatu vsetkych dnesnych penazi v hotovosti (vo fyzickom v zlate)? vetsina sucasnych "penazi" ma pravnu povahu pohladavky (a je zavazkom CNB a komercnych bank) a nepredstavuje vlastnicke pravo k hotovostnym peniazom, pri prechode na zlaty komoditny standard sa k nim preto mozeme postavit obdobne ako ku vsetkym pohladavkam. V tom pripade staci len prepocet nominalu pohladavky do gramov zlata.

Kurz ceskej koruny proti zlatu je zbytocne vymyslat u nas. Ak prechod nastane, tak bude iniciovany urcite v USA, oni nastavia alebo nechaju na trhu nastavit svoj kurz USD/zlato, vetsina centralnych bank sveta mimo USA ma devizove rezervy v USD aktivach. CNB potom oceni svoje devizove rezervy a fundamentalne trzny kurz CZK/zlato je na svete.

Urcite bude mensi nez 280-nasobok toho dnesneho.

Pri prechode na EURo tiez nebolo nutne vsetky pohladavky vyplacat v hotovosti v EUR bankovkach.

2, suhlas

3, viz bod 1, prechod popisujem velmi zjednodusene, ak tam podla Vas nieco chyba, tak prosim o vecne pripomienky a rad sa pokusim doplnit ... Chcel som byt ale maximalne strucny. Napadaju ma drobnosti typu zaporneho kapitalu CNB (vyznamnu cast penazi budete tak ci tak raz musiet odpisat alebo zadotovat zo statneho rozpoctu). Vatsina ostatnych bank bude pravdepodobne tiez insolvetna, pohladavky voci nim (peniaze) bude preto nutne kapitalizovat, t.j. napr. konvertovat na akcie bank. Bolo by asi fajn keby sa bankovky a bezne vklady riesli pod zastitou CNB, separatne od terminovanych vkladov. Toto ale neberte ako moj navrh idealneho riesenia, skor ako vychodisko z nudze. Velka vetsina penazi podla mna bude musiet zaniknut aj ked zostaneme pri dnesnom monetarnom usporiadani, mozno sa dokonca zacne uz za chvilu pri krachu Grecka, Irska a podobnych ?

Vlado2

Re: mejdan

O´ Pruz pise: "Tak jako byly příčiny u Velké deprese, tedy neschopnost splácet půjčky, tak bude i vyústění tohoto současného úvěrového mejdanu katastrofou. "

SUHLAS, viz moj komentar vyssie o odpisani velkej cast dnesnych penazi, faktickej insolvencii bank ...

+ DODATOK: ta zmienka o zapojeni CNB a rieseni beznych vkladov pod jej zastitou, jej zapojenie predpokladam v prvotnom kroku. V ramci vseobecneho chaosu, ktory bohuzial nastane na "konci dnesneho uveroveho mejdanu", to bude skor len docasne vychodisko z nudze. P.S.: no a pripravte sa na to, ze velak cat penazi sa zmeni v akcie bank , ich ceny budu vyjadrene v gramoch zlata a budu sa priebezne menit :-) naopak ti stastlivci co budu mat zlato alebo "stvrzenky" na zlato si budu uzivat nuloveho kurzoveho rizika

hodnota penazi emitovanych CNB bude zavisla od hodnoty aktiv, ktore tvoria jej devizove rezervy a tiez sa bude v case bohuzial menit. Ale opakujem, toto nie je moj navrh idealneho riesenia, skor je to len priznanie skutocneho stavu veci ohladne hodnoty dnesnych penazi :-)

Baron

Otázky zůstávají

Gofry - nic jsem nevypočítal, je to příklad, barák je nabízen za 10 mil, rohlík třeba za 3 koruny.

Neregistrovaný- „ no pleties si tu tie najzakladnejsie veci ako peniaze a penazne substituty, v 100% zlatom standarde je len jeden druh penazi, ZLATO“.

Už se to probíralo mockrát, seš asi o měsíc pozadu.Dva vydavatelé potvrzenek proti zlati, zlatem se přímo neplatí, ale těma povrzenkama a zápisy na účtech.Prostě to nepochopíš, i když to máš přímo v tý otázce.A jeden z vás tvrdí to samý co já ( hodně kurzů)- Dyť rakušani chtěj aby si ty peníze konkurovaly.Právě protože máš 1 dolar ( a ne třeba tři různý domácí měny), funguje to tak, jak píšeš přes ty karty.

Krytý peníze nemužou konkurovat těm nekrytým protože těch nekrytých je tolik, kolik je a krytých by bylo RELATIVNÉ strašně málo- navíc by je lidi chtěli držet- ve svobodný volbě přece nebudeš chtít platit „ krytýma“ penězma, když budou „ lepší“. Ten Greshem měl pravdu.

A že by nerostlo zlato jen počet platebních prostředků? Tak to teda ne- při úplným krytí ti množství pl.pr.může růst jen když ti vydavatelé získaj další zlato.Přece by si jich nemohl vydat kolik chtěj.
hele, bez urážky- jaký máš vzdělání?

Šeffer
„Vasa otazka implikuje ze predavajuci pozaduje platbu v korunach (10m). Niekto kto pouziva (pozaduje) zlato ako peniaze by stanovil cenu v zlate, nie v korunách“. Prosím tě, JAK VE ZLATĚ- co to zas blebtáš. Máš jak se tady píše nějakých 13 tun zlata- jak dáš tu jejich cenu ve zlatě????On ten někdo si stanoví nějakou jinou než tržní cenu? No fajn, když mi řekne že jeho cena zlata je nižší a dá mi proto víc " zlatých peněz", beru.

ZNOVA si pořádně přečti tu 3.otázku.Specialně ty i 2.otázku.

A propagace soukromných peněz je úplně o tom, že máš o konkurenci a různý kurzy PENĚZ vydávaný proti uskladněnýmu zlatu.

Peter-
žádný reálný zdroje sto, vůbec nevíš co je to ta „ multiplikace“.Půjčka taky znamená že ti třeba další reálný zdroje vzniknou po ní, nebo se prodá třeba nový barák. A pak se ty úvěry splácej.Jestli chceš zrušit tu multip. u nás, lidi a firmy si budou pujčovat v zahraničí, jestli ji zrušiš všude, do týdne celej svět lehne.Uvědom si taky, že když třeba budeš podnikat, tak ten kdo si tvý produkty od tebe koupí, to udělá třeba díky úvěru- to ti vadí?Ty peníze dostaneš,tak co je ti po tom?

Elektronický peněžní deriváty- to je co? Nikdy sem to neslyšel.Moje poznámka navíc byla zaměřena na kraviny, že se bude platit ve FYZICKYM zlatu-potom ty gramy a jejich desetiny problem jsou.

Věříš že trh bude mít mín než 150 vydavatelů?No rakušani by s tebe nadšený nebyli.A kdyby jich bylo jenom 10, každý 6 nominálů,těch druhů bankovek je 60 a různý kurzy mezi nima.Zkrátka furt binec.Navíc o těch kurzech si mě „ přesvěčoval“ ty sám.

Vlado2-
zkus si přečíst CELOU DISKUZI , i k článku Zlato a částečné rezervy.2,8 jsem si z prstu teda nevycucal.

Zlato má cenu, ČNB má 13 tun, aritmetickým výpočtem zjistíš podíl zlata na penězích. Kdyby v nějakým jiným systému bylo třeba 100X mín peněz, máš všechny ceny 100X menší, i tu zlatou.Poměr zlato oceněný v daných penězích na peněžní zásobě zůstane stejný.Pro 100 procentní fungování ZS musíš mít rovnost zlato a peníze, teď u nás máš poměr 1 k 280.

A nějekej kurz USA nastavit nemůžou, cena je prostě třeba 1500 dolarů za unci, a oni zase maj nějakou peněžní zásobu, a teda i poměr zlata a p.z.

Kdyby náš „ kurz“ nebyl 280násobek dnešního, ale jen 2násobek toho dnešního administrativě –asi státem, že jo- určený, je to česky řečený: devalvace koruny.

Pokud jenom administrativně zdražíš zlato,tak se ti každém vysměje- koupí si ho na trhu, a hned bude utikat do ČNB aby od něj zlato koupila za 2Xvyšší cenu.A zaplatila 2X víc peněz.

Hodnota peněz není závislá na aktivech central banky. Hodnota je závislá na vývoji cenový hladiny.Dál-copak ČNB vydává všechny peníze- ne, jenom bankovky.Peníze na účtech skoro všechny vydávají obchodní banky.

Píšeš“ Zaver: nemozete tvrdit, ze je niecoho malo, ked si neviete zdovodnit ake mozstvo je nutne“ – co je to nutný množství- máš tady prostě 2800 ( nebo už dokonce možná víc)- k tomu nějaký- naprosto minimální- množství zlata.

Nula a jednička
- podnětný, fakt.Kolik je rozdíl 1 a 0 a plus nekonečna a 1? Stejný ? V každý standardní „ mainstream“ knížce najdete spodní a ( žádný) horní hranice- cen, úroků, mezd a tak dál.

OTÁZKY ZUSTAVAJÍ- nikdo z odborníků zatím neodpověděl ani kdy bude ten zlatý standard spuštěný. A fakt nikdo nespočítá tu kupní sílu ??

Vlado2

nula a limita

BARON pise: "Nula a jednička
- podnětný, fakt.Kolik je rozdíl 1 a 0 a plus nekonečna a 1? Stejný ? V každý standardní „ mainstream“ knížce najdete spodní a ( žádný) horní hranice- cen, úroků, mezd a tak dál."

MOJA ODPOVED:
Mam taky navrh, zober si kalkulacku a velku hromadu zositov. Zacni cislom 1 zmensi ho o 2%, dalej pokracuj tak ze vysledok vzdy znizis o 2% rocne (t.j. velmi priblizne o rocnu mieru poklesu cien, ktoru by pri finom mnozstve zlata sposobil rast produktu ekonomiky o 2% v zlatom komoditnom stadarde).

Vysledky tohoto vypoctu si zapisuj do prveho stlpca, do druheho stlpca zaroven pocitaj cenu zvysovanu vzdy o 2% rocne.

Co dosiahnes skor? Nulu vo vysledkoch zapisanych v prvom stlpci alebo nekonecno v druhom stlpci ? Do diskusie sa prosim vrat, az ked budes vediet odpoved na tuto otazku.

Plus dodatocne otazky:
V ktorom roku dosiahnes nulu v prvom stlpci ?
O kolko percent by v danom roku museli klesnut ceny, aby si sa dostal na nulovu cenu ?

Tesime sa na Tvoj navrat.

ZAVER: Nepresvedil si ma sice, ale dakujem za Tvoje odpovede. Myslim, ze nema vyznam v diskusi dalej pokracovat.
Prepac, ze Ti uz nebudem viac odpovedat.

gofry

@ Baron

>>>> "nic jsem nevypočítal, je to příklad, barák je nabízen za 10 mil, rohlík třeba za 3 koruny."

Pokiaľ môže byť barák v príklade ponúkaný za X korún, tak môže byť rovnako dobre ponúkaný za Y gramov zlata, nie? Pokiaľ ťa nezaujíma, ako človek dospel k ponuke baráku za X korún, nemusí ťa ani zaujímať, ako dospel k ponuke baráku za Y gramov zlata. Alebo naopak, musí ťa to zaujímať pri oboch.

Problém, koľko si pýtať za barák je úplne rovnaký pri korunách ako pri zlate. Len z nejakého dôvodu pri korunách toto ani nevnímaš ako problém hodný zamyslenia sa, kdežto pri zlate je to pre teba problém neprekonateľný. Zvláštne.

gofry

@ O´Pruz

1. Fyzikálně-ekonomické: zlata je málo
2. Politicko-ekonomické: nikdo se k tomu nechce vrátit
3. Ekonomicko-ekonomické: nemožnost provedení

1. Je ho málo aby sa dosiahlo čo? Napríklad z 10 tehál dom nepostavíš. 10 tehál je málo k tomu, aby sme postavili dom. Zlata je teda málo k čomu? Doplň prosím výrok: Súčasného zlata je málo k tomu, aby XXXXXXX.

2. Myslím, že tvrdiť toto ako argument v diskusii s ľudmi, ktorí sa k zlatu (resp. k slobodným peniazom) chcú vrátiť je absurdné.

3. Zvláštne, že ľudia s tým nemali skoro žiaden problém po tisícročia.

Myslím, že sa ti pletú problémy pri dvoch rôznych veciach, a to
1. problémy s prechodom od nekrytých peňazí ku krytým
2. problémy s fungovaním už zavedených krytých peňazí

Problémy oboch bodov sú však riešiteľné.

Baron

Otázky ůstávají- díl dva

Gofry
- konkrétně kolik je barák ve zlatu, žádný X a Y.
- když 2 % furt míň, nuly se nedohrabeš, ale budeš mít stále menší nutný nominál- třeba ty miliontiny gramu zlata.Fakt mě o matice nepoučuj, nespočítáš ani pokles kupní síly.

Rakušani koukám mizí, a NIKDO Z NICH nebyl schopnej odpověd ani na jedinou otázku. Ani slovutný ekonomický analytik Kosik.

Tak vyzývám znova, odpovídejte, aspoň KDY BUDE ZLATY STANDARD ???

k tomu si ještě přečtete tento link:

http://www.penize.cz/inflace/49664-inflace-hrozba-opomijena-ve-jmenu-boje-s-recesi

Baron

tisíce roků zlatých kravin Gofryho

Píšeš: 3. Zvláštne, že ľudia s tým - nedostatkem zlata - nemali skoro žiaden problém po tisícročia"
To myslíš vážně?

Ty seš fakt ekonomií nepolíbenej.To si neslyšel o kažení mincí- ane jenom " státem"? Myslíš že lidi tisícročia platili zlatem?
No v " Čechách" teda skoro vůbec.Indiáni v americe myslim taky neplatily žádnejma mincema ze zlata.Tisíce roků se platilo NEJEN zlatem ale vším možným dalším včetně třeba škeblí.No a o multiplikacích peněz na účtech taky tisíce let neměli lidi ani ponětí.Tisíc let nepotřebovali auta, nebo telvize, dokonce ani elektřinu.Tak to se asi chceš vrátit na strom.

Zajímalo by mě, kde rakušani furt berou takový kraviny o tisícech roku placení zlatem

Kosik

re: Baron

Sorry, jsem v poslední fázi dopisování diplomky, takže opravdu nemám čas se s tebou nekonečně dohadovat. Ty stejně budeš pořád tvrdit to svoje. Tahle celá diskuze se točí v kruhu a už dlouho nemá žádný smysl....


Tohle mě docela pobavilo: "Půjčka taky znamená že ti třeba další reálný zdroje vzniknou po ní, nebo se prodá třeba nový barák." - to opravdu myslíš vážně? Pokud by to byla pravda, tak opravdu nevím, proč jsou státy v Africe tak chudé, vždyť by si mohli vytvořit tolik půjček kolik potřebují a najednou by vznikly reálné zdroje. Úžasné!
Pár úhozů na klavesnici (vytvoření půjčky bankou) nikdy nemůže vytvořit reálné zdroje!

Baron

re-KOSIK- úvěr a reálné zdroje

„ Píšeš: Tohle mě docela pobavilo: "Půjčka taky znamená že ti třeba další reálný zdroje vzniknou po ní, nebo se prodá třeba nový barák." - to opravdu myslíš vážně? Pokud by to byla pravda, tak opravdu nevím, proč jsou státy v Africe tak chudé, vždyť by si mohli vytvořit tolik půjček kolik potřebují a najednou by vznikly reálné zdroje. Úžasné“

Hele Kosiku, já to debilům ( teď nemyslim tebe) nemohu psát jinak než primitivně.Jasně že „ musíš mít reálný zdroje“, například lidi , technologie a tak.Možná si nerozumime v terminech.A státy si nemohou „ vytvořit půjček co potřebují“, vždyť ty půjčky poskytují soukromý banky na principu podnikání- nemůžou poskytnou každýmu a mají taky nějaký regulační pravidla- tak co to furt „ dedukuješ“ ?

Tak jinak- bez půjčky třeba nezahájiš provoz, ikdyž máš vyjednanej odbyt i lidi i stroje.Ale nemáš dost prachů na to abys platil ten provoz.Pujčíš si ( když teda banka řekne, že do toho jde)- PAK ti vzniknou ty další hodnoty, prodáš třeba za rok , splatíš úvěr.Jasně že jenom když všechno bude běžet aspoň přibližně jak jsi čekal ty a banka ( taky doufáš že nebude klesat poptávka po tvých produktech a třeba cena- měl bys nišší tržby, a mohl jsi se dostat do problémů se splácením- tady by ta deflace ti fakt škodila).

A stím prodejem existujícího baráku to asi nepochopíš z nějakého bloku v hlavě- prosim tě, poslouchej někdy blbý reklamy s nabídkami hypoték.Fakt neuznáš, že –zas když se něco nepodělá- není ta hypotéka dobrá nejenom pro tebe –bydlíš hned, ale taky pro prodávajícího –třeba stavební firmu? Ja nevim, co ti na tom furt není jasný. To zase vydedukuješ, že ty úvěry -multiplikovaný prachy- škodí ?

Hele zkus aspoň několika slovy některý odpovědi na otázky.Asi teda ty státnice ještě nemáš, tak si to zkus tady- ASPOŇ tu 1.otázku (příklad poklesu kupni síly).

A na rovinu:
Multiplikaci nezakážeš.Kdyby snad jo, firmy a lidi si začnou pujčovat v zahraničí.
Když to –„ čistě teoreticky“ –zakážeš ve světě, vždycky se najde někdo, kdo to poruší, a kdyby ještě více teoreticky ne, svět-ekonomiky- ti tak do týdne kleknou.

Možná se ti to bude o státnice hodit- co myslíš že by se stalo s peněžní zásobou, kdyby jsi zakázal tu multiplikaci- růst, pokles nebo nic ?

Kohout

Baron a jeho 13 tun zlata a 2800 miliard

Já fakt již dál nemůžu číst tady Barona a jeho 13 tun zlata a požadavek na výplatu 2800 miliard ve zlatě (v hotovosti). Než tady zas napíšeš další Revendův nesmysl, tak prosím zkus i myslet.

Do 2800 miliard evidentně počítáš i term.vklady.

Vysvětli nám prosím, proč by podmínkou přechodu na zlatý standard mělo být vyplacení všech současných term.vkladů v hotovosti ve zlatě ? To po přechodu na zlatý standard již nebudou existovat term. vklady a všichni budou držet jen hotovost ? Jak vysvětluješ tak zásadní změnu časových preferencí střadatelů? Kritici zlatého standardu včetně Revendy spekulují naopak, že z důvodu očekávaného poklesu cen budou ve zlatém standardu všichni odkládat spotřebu a nabídka dlouhodobých úvěrových zdrojů se naopak podstatně zvýší !!! To je přesně opačná změna časových preferencí !!!
Zlatý komoditní standard je definován tak, že zlato je všeobecně přijímaným prostředkem směny, účetní jednotkou a uchovatelem hodnoty. Prosím, vysvětli nám na konkrétním příkladu chaos měnových kursů ve zlatém standardu, kde jedinou měnou je zlato ?
Mimochodem, „katastrofický“ scénář Revendy a maximální rozdíl ve vzájemném kurzu stvrzenek na gram zlata, který spočítal je 1%. Údajně proto, že jeho obchodník nezná vydavatele stvrzenky !!!!!! Proč by měl jeho zákazník, který touto stvrzenkou platí, takovou krádež akceptovat, ale nevysvětluje !?!?


1

Juraj Šeffer

@ Baron

>>>>>>>>>>>> Multiplikaci nezakážeš.Kdyby snad jo, firmy a lidi si začnou pujčovat v zahraničí.

Frakcne rezervy boli vzdy povazovane za podvod. Zlegalizoval ich stat. Coskoro budu opat povazovane za podvod. Depozitny ucet je depozitny, nie investicny.

A vy si stale myslite ze to ze niekto chce uver vo fiate znamena ze vsetci ostatni budu akceptovat fiat ktory si pozical ci to ze budu svoje peniaze (povedzme komoditne) ukladat do bank ktore ich depozity spreneveria (frakcne rezervy).

O´ Pruz

RE:kohout

Člověk jenž položí otázku „Vysvětli nám prosím, proč by podmínkou přechodu na zlatý standard mělo být vyplacení všech současných term.vkladů v hotovosti ve zlatě ? “ nepochopil, slušně řečeno, fungování mezilidskoekonomických vztahů.

Nebo, že by se autor dotazu inspiroval pohádkami a našel cestu jak zaplatit nezaplacením?

Je vidět, že bude stále dost velká část lidí věřit, že perpetuum mobile je možné za každých okolností.

profesor

Re: kohout a O´ Pruz

.... nebo spíše O´ Pruz má problém s pochopením souvislého textu ..... :-)

stále tady čekám na smysluplný argument proti zlatému standardu ?

profesor

Re: kohout a OPruz


"Nebo, že by se autor dotazu inspiroval pohádkami a našel cestu jak zaplatit nezaplacením?"

mezi nezaplacením a okamžitým zaplacením v moment přechodu na zlatý standard, existuje ještě varianta "zaplacení v budoucnu", tato třetí možnost, ale slušně řečeno přesahuje OPruzuvu (Baronovu, Revendovu) schopnost představivosti

vyplacení v budoucnu je jinak pro termínovaný vklad vcelu obvyklé

pokuď někdo reaguje na větu vytrženou z kontextu, tak nedokazuje svou odbornost, ale spíše svou neschopnost chápání souvislého textu

profesor
(ne Revenda!!!!)

O´ Pruz

RE profesor

Profesore, je vidět, že akademická půda je škodlivý prostor.

varianta "zaplacení v budoucnu" ve své podstatě sděluje, nevím jak na to, tak plácnu nějakou pitomost, snad to zbaští. Nezbaští. Už vidím jak si vystavujeme směnky, ono zaplacení v budoucnu a jako bonus si ukazujeme navzájem jedenu zlatou minci. Proti současnosti se sice nic nezmění, ale budeme tomu říkat zlatý standard. Jděte do háje s takovou pitomostí profesore.

O´ Pruz

RA: kohout

Abych nevytrhával z kontextu a posnažil se o pochopení psaného textu uvedu celý odstavec:

>>Vysvětli nám prosím, proč by podmínkou přechodu na zlatý standard mělo být vyplacení všech současných term.vkladů v hotovosti ve zlatě ?
Vysvětlení: K vyplacení termínovaných vkladů přirozeně dojít nemusí, pokud se vkladatel spokojí , že o tyto peníze definitivně přišel.

>>To po přechodu na zlatý standard již nebudou existovat term. vklady a všichni budou držet jen hotovost ?
Vysvětlení: nebudou

>>Jak vysvětluješ tak zásadní změnu časových preferencí střadatelů?
Vysvětlení: nelze vysvětlit, časové preference zaniknou.

>>Kritici zlatého standardu včetně Revendy spekulují naopak, že z důvodu očekávaného poklesu cen budou ve zlatém standardu všichni odkládat spotřebu a nabídka dlouhodobých úvěrových zdrojů se naopak podstatně zvýší !!! To je přesně opačná změna časových preferencí !!!
Vysvětlení: Osobně nic takového netvrdím.

>>Zlatý komoditní standard je definován tak, že zlato je všeobecně přijímaným prostředkem směny, účetní jednotkou a uchovatelem hodnoty. Prosím, vysvětli nám na konkrétním příkladu chaos měnových kursů ve zlatém standardu, kde jedinou měnou je zlato ?
Vysvětlení: z důvodů fyzikálních tato varianta nikdy nenastane.

Baron

Kdy bude zlatý standard- Kohout a profesor

další odborník Kohout- cituju

“ Do 2800 miliard evidentně počítáš i term.vklady Vysvětli nám prosím, proč by podmínkou přechodu na zlatý standard mělo být vyplacení všech současných term.vkladů v hotovosti ve zlatě ? To po přechodu na zlatý standard již nebudou existovat term. vklady a všichni budou držet jen hotovost ?“

No když do toho nedáš term.vklady ale jenom hotovost a vklady na viděnou, budeš mít krytý jenom tohle a ne term.vklady-krytí nebude 100 procent.Nebo se podivej co píše o tom O Pruz.Btw- Revenda to počítá ještě jinak-přes hotovost a rezervy bank- tedy „ monetární bázi“, jestli si o tom někdy slyšel, ty jsi to ale asi nečetl, a děláš chytrýho.

Ale ať je po tvým- tak jenom krytí hotovosti:místo 2800 mld. máš 400 mld.Spočitej si krytí nebo klidně podíl 400 na gramech zlata- dostaneš cenu zlata k hotovosti.S ní porovnej cenu zlata teď na trhu a vidíš průser.Nebo ne?—budeš tvrdit že v zlatým standardu by byla „ dostatečná“ – u nás teda v tomto případě jenom 40X vyšší než teď? Aritmetika, Kohoute, nic jinýho.Já to vysvětloval asi 10X, a taky Zdeněk (23.4.), a jednomu rakušanovi to stačilo.

Odklad spotřeby tam, kde ji můžeš odložit ( asi ne u potravin nebo placení elektřiny) je skutečnost, proč bych teď měl koupit auto když si myslím, že za měsíc bude o 5 procent levnější a „ tak nutně“ ho TEĎ nepotřebuju,to fakt nevim.Jasně že se můžu splíst a cena bude vyšší, ale třeba ten studentík Krupa to vykládá tak že se nikdo nesplete.

Dál cituju: „ Zlatý komoditní standard je definován tak, že zlato je všeobecně přijímaným prostředkem směny …“ Kým je tak definován? Rakušany- no tak to můžou rovnou zabalit.

Všeobecně přijímaným prostředkem směny jsou peníze jako nějaký potvrzenky proti uloženýmu zlatu- dyť to samotný rakušani ( třeba Hulsmann) píšou!!, a dál peníze jako zápisy na účtech- třeba term. vklady- to je zlato ?? Účetní zápis je fyzický zlato??
Jseš v roce 2011 a ne v 19.století. Hele a když už jsme u tý knížky- tak se obrať rovnou na Revenda.Já si myslim, že žádný 1 procento NESPOČÍTAL, ale ZVOLIL si jako příklad pro modelový výpočty.Žádný „ podvod“ v tom nevidim, jen jinou „ důvěru“ v příslušný peníze .Ty asi vždycky poznáš, že je všech třeba 150 „ zlatých“ peněz vždycky kryto že jo.Tak to seš umělec.

Žádnou jedinou měnou není zlato. ale potvrzenky a účetní peníze MNOHA vydavatelů- ty si podle rakušanů mají konkurovat- jak než přes změny jejich KURZÚ se to bude asi projevovat ? Vždyť uplně to samý psal Hayek !!!!!!!!!! Kurzy se už probírali, podivej se na dikuzi k článku Zlato a částečný rezervy.

Pokud nechápeš, že zlato v tržním ocenění nestačí ani na pokrytí hotovosti ( 10 k 400), nemá s tebou další diskuze smysl.To ti řekne každej ekonom a dál se tím už nezabývá.Revenda to vzal podrobně, a pak ho tady některý vyzývaj ať vrátí titul, protože prý chtěl po Nerovi multiplikaci. No jasně, v roce 64.Chce si to pořádně přečíst.Neni tam nic jinýho než jak nero „ scháněl“ další prachy k obnově Říma- vono těch zdrojů asi bylo dost ( otroci), ale Nero neměl prachy aby to financoval ( třeba stavitele, a výdaje na „ žrádlo“ pro otroky).Prostě nic jiného než popis historie- falšování mincí, zvyšování daní, loupení provincií.

Jestli ti vrtá hlavou, proč toho Revendu tak hájim- dva důvody, jednak mě s..e když primitivové všechno překroutí ( to dělaji taky u mě) a jednak-už sem to psal, mám za sebou dvě fakulty VŠE ( a doktorát v zahraničí).Na jeho přednášky jsem chodil, a upozorňuju tě že toho ví o penězích opravdu dost ( a to jednu dobu jsem ho „ moc nemusel“- dělal mi možná zbytečný problémy u zkouška).

Já sem ti odpověděl, a teď buď ty tak laskavej a zkus odpovědět na moje otázky uvedený 22.4. kolem 23.h. To samý pro nějaký PROFESORA- moc moc prosím, aspoň na to kdy to zbankrotuje a nastoupí ten zlatý standard.Moje odpověď je jasná: NIKDY.Jaká je vaše?

profesor

to OPruz

Otázka ohledně "odkladu potřeby" nebyla směrována na Tebe, spíše na jiného profesora :-)

ano, akademická půda je velmi škodlivý prostor !!!

Tvoje další komentáře jsou pravdivé jedině tehdy pokud nastane zánik lidstva.

Vzhledem k tomu, že takovou katastrofu očekávám tak,souhlasím :-)

Baron

re-O pruz

Tak sorry, možná sem to trochu popletl, já už v těch rakušanech mám asi binec.
Profesor nejsem, jenom doktor a inženýr

Baron

re- O pruz, profesor

Ještě jednou sorry, odpoveď měla být určena " profesorovi".
Ale k O Pruz- všiml jsi si že tě taky už považovali za revendu? Von asi každej kdo něco napíše proti je hned Revenda.

Profesor: čelám na odpovědi.

Kohout

to BARON

Re: 2800 mld. resp. 400 mld
Váš popis přechodu na zlatý standard je nekompletní, nedivte se proto, že Váš výsledek je nesmyslný.
Jak naložíte s položkami v aktivech ČNB a komerčních bank ? Závazky jste vymazal pomocí 13 tun zlata. Aktiva u ČNB = především devizové rezervy Aktiva u kom.bank = z velké části úvěry klientům. Kdo bude vlastníkem těchto aktiv po přechodu na zlatý standard ? Vzhledem k tomu, že to ignorujete, tak můžu jenom spekulovat, jestli stát („vlastník“ ČNB nebo akcionáři bank? V tom druhém případě by to byl největší tunel v dějinách ČR. Nebo raději stát ? Skvělé, to bude pro změnu největší znárodnění od r.1948. Pokud se aktiva a pasiva bank rovnají, tak Vámi uváděná devalvace (ztráta u majitelů peněz) bude pro někoho ziskem! Dnešní peníze není možné všechny naráz vyplatit, proto je zbytečné se o to pokoušet.
Určitá ztráta je pravděpodobná z důvodu negativního kapitálu ČNB.
Pozn. tržní cena dnešního demonetizovaného zlata je logicky výrazně nižší než by byla tržní cena zlata, které je měnovým kovem. Proč aplikuje dnešní tržní kurz ? Zkuste si zopakovat zákon nabídky a poptávky.
Re: odkaz na Hulsmanna
Kde jste vzal ten Váš výklad Hulsmanna ? Tady (viz. první a druhý list (str.101-102) to Hulsmann popisuje jako zlato = „metallic currency“. V Depozit Banking berou banky „money“ do úschovy a vydávají stvrzenky.
http://www.independent.org/pdf/tir/tir_05_1_hulsman.pdf
RE: odkaz na Hayeka,
vy se bohužel odvoláváte na jeho opis fungování konkurenčních měn, které banky vytvářejí každá dle vlastního komoditního koše. V tomto systému platí že „stvrzenky“ = peníze. Platit košem měn je prakticky nemožné. Platit zlatou mincí nebo jejím substitutem je jednoduché.

Re: „….auto když si myslím, že za měsíc bude o 5 procent levnější….“
Pokles cen 5% měsíčně tady prosím fakt nemotejte!
Na změnu kupní síly peněz se tady ptáte (bez odpovědi,), takže ji počítat umíte. Pokud v zlatém standardu ekonomika naroste o 3% a zásoby měnového zlata se těžbou zvýší o 1%, tak dle rovnice směny a neměnné „V“ bude pokles cen (devalvace dle Vaší definice) přibližně o 2% ROČNĚ !!!!!.
Auta se dnes nakupují na úvěr za reálný úrok 5% p.a.. Spotřebitelské půjčky v řádu kolem 20% RPSN. Pokles cen o 2% ročně by na spotřebu nemusel mít prakticky žádný dopad.
Chcete abych Vám reagoval i na další Vaše komentáře ?
Viděl jsem, že tady aplikujte Greshemův zákon v prostředí, kde není „legal tender law“.

Robert Chovanculiak

prechod na ZS inziniersky projekt?

nechapem preco tu maju niektori jednotlivci stale potrebu ratat kilogrami zlata, nominalne hodnoty vsetkych penazi a neviem co vsetko...

prechod na zlaty standard vobec nemusi byt inziniersky projekt nejakeho napojenia papierikov na zlate pruty.

tak ako nebol inziniersky projekt vznik delby prace, vznik dobrovolnej vymeny, vznik komoditnych penazi ani znova zavedenie ZS nemusi byt...

mozno by stacilo zacat navrhom Hayeka a povolit konkurujuce si meny a slobodne bankovnictvo. Potom cas ukaze ci ludia budu v buducnosti doverovat fiat peniazom alebo peniazom, ktore su niecim kryte...

O´ Pruz

RE Chovanculiak

Často již cítím, že se přece jen vyznavači zlata vzdávají, když tu zase někdo kdo zvěstuje „mozno by stacilo “

V Čechách ani na Slovensku není zakázán obchod ve zlatě, tak proč v tom lidé neobchodují.

Ono je to převelice jednoduché.
Chci prodat auto, najdu kupce s sdělím mu, že prodej nebude v korunách, ale ve zlatě. V lepším případě si poklepe na čelo, v horším mne přetáhne klackem. Jednak kde by to zlato vzal a co bych s ním dělal. Jak bych stanovil kolik ho chtít. Tolik, kolik je na burze. V současnosti, kdy cena zlata i ropy dlouhodobě poroste (ropa k 160USD za barel), by to snad bylo dobré, ale co v opačném případě. Jak mi jej zítra v obchodě rozmění, když půjdu koupit rohlíky.

Vyznavači zlaty zatajují podstatu. Návrat o 200roků zpět. A to se sakra nikomu nechce. Ono je to totiž taky i pohodlný platit papírem a plastikem.

lentak

...

"V Čechách ani na Slovensku není zakázán obchod ve zlatě, tak proč v tom lidé neobchodují"
pretoze ako dalej pises je to nepohodlne a tazko to zlato zohnat. v tej tvojej analyze si opomenul 1 vec: zlatom sice zakazane platit nie je ale keby si nahodou vyrobil svoju menu ktora by bola na zlato naviazana aby si prekonal tie 2 problemy tak uz by s tym mal stat problem.
zda sa mi ze odporcovia ZS nechapu jeho pointu - cielom (aspon podla mna) nie je naviazat menu na zlato kvoli nejakemu fetisizmu, cielom je (takmer) zafixovat mnozstvo meny. ZS sa akurat javi ako najlepsie riesenie + sukromne peniaze su tiez dobry napad, akurat neverim ze by sukromnik po nadobudnuti nejakeho velkeho market share nezacal robit to iste co teraz vlada

profesor

Re: Chovanculiak a O´ Pruz

a proč by se ve zlatém standardu nemohlo platit pomocí bankovek a "plastiku" ?

neplatilo by se ve zlatém standadu spíše právě pomocí platebních karet ?

jak dlouho by vydržel dnešní systém po zrušení "pojištění" vkladů a zastavení všech těch "operací" Fedu, které se naučil od ENRONu ?

Baron

re-Kohout (ZS nechci!, nic nemažu) a O Pruz

Kohout- úplně si o otočil

Ty snad ze mě uděláš někoho kdo chce ZS ale zatím to nemá promyšlený a něco ignoruje.

Píšeš: „ Váš popis přechodu na zlatý standard je nekompletní, nedivte se proto, že Váš výsledek je nesmyslný.
Jak naložíte s položkami v aktivech ČNB a komerčních bank ? Závazky jste vymazal pomocí 13 tun zlata. Aktiva u ČNB = především devizové rezervy Aktiva u kom.bank = z velké části úvěry klientům. Kdo bude vlastníkem těchto aktiv po přechodu na zlatý standard ? Vzhledem k tomu, že to ignorujete, tak můžu jenom spekulovat, jestli stát („vlastník“ ČNB nebo akcionáři bank?“ A tak dál.Ty otázky dej rakušanům ne mě !!

Od začátku diskuze ( a to i u „ Zlato a částečné rezervy“- ty jsi si to prostě neprojel) píšu , že to NENÍ MOŽNÝ, protože by se například muselo devalvovat –nejmíň teda 40X, nebo taky 280X- jasnej nesmysl
Nic pomocí zlata nemažu- kde to tady mám ???, naopak jsem dřív napsal že takle by se dalo „ smazat“ pouze asi 10 miliard- asi závazků ČNB kdyby prodala zlato v aktivu a stáhla tak peníze- zbytek 2790 mld. by zůstal-jak finančních aktiv, tak samozřejmě finančních závazků.

Kde si vzal že popisuju ( „ nekompletně“) přechod na ZS? Nic nepopisuju- opakuju, naopak zas píšu že to podle mě není možný.Opravdu nevim, jak by se to dalo províst, tak daleko už nevidim, a od rakušanů jsem se taky nic nedověděl, jen hloupý výkřiky, dokonce někdy spojený s tím, že se taky musí zrušit stát.

A k tý devalvaci- jasně že vždycky je pro někoho ztrátou a někoho ziskem- proč mě o tom poučuješ- a stejný kurzový riziko by jsi měl v systému víc domácích měn. Zatahuješ sem ale další témata a já už fakt nechci tak pokračovat. Pokus se odpovědět na tu kupní sílu teď a žádnej ZS do toho netahej, zbytečně si to komplikuješ ( a taky to nemáš dobře): otázky jsou na Baron- Otázky pro rakouské experty, 22.4, 23 h. A nejvíc mě zajímá, kdy to zkrachuje a ZS se zavede.

O Pruz:

Píšeš: „ V Čechách ani na Slovensku není zakázán obchod ve zlatě, tak proč v tom lidé neobchodují“- moc dobrá poznámka. Připojuju se k tomu jako někdo, který- sem tam – přímo obchody zlata stříbra a mincí dělá pro klienty .Rakušani ale nepochopěj, že při očekávání růstu tržní ceny je zlatem atd. nesmysl platit.

denis

Baron

spíše vy si furt myslíte, že rakušáci chtějí něco nutit... oni chtějí jen umožnit svobodnou směnu...
jestli ten současný stav je tak úžasný tak nechápu proč se prostě nezruší legal tender a nepovolí se konkurence v penězích

Baron

re- Lentak, Profesor

Píšeš: „ cielom (aspon podla mna) nie je naviazat menu na zlato kvoli nejakemu fetisizmu, cielom je (takmer) zafixovat mnozstvo meny.“

No to se tady už pochopilo. Jenom-že ekonomický růst bude pak dlouhodobý protože dlouhodobě budou furt klesat ceny?? - nic takovýho ale není možný, už se o tom diskutovalo ( „ Zlato a částečné rezervy“).Jenom rakušani furt drmolí že to možný je.

Skoro zafixovat množství měny může taky tak že bankám ( takmer) zakážeš ten multiplikační proces.Zkus to navrhnout a prosadit. A firmy a lidi si začnou pujčovat v zahraničí. Zakaž to na celým světě, a do pár dní ti ekonomiky zkolabujou.V diskuzi to najdeš!

Profesor: Platby pomocí karet jdou z peněz na účtech- je to placení penězma a žádným zlatem v nějakým ZS.Navíc proč se furt ptáš- odpovídej taky ty na otázky.

Baron

Denis- klidně LT zrušme

Denisi, proč si pořádně nečteš taky jiný příspěvky- já sem několikrát psal, že pro zrušení legal tenderu nic nemám!! Jenom si myslim že „ svobodný peníze“ těm nekrytým by nekonkurovaly. Nezlob se ale už se to tady taky diskutovalo (zkus třeba moje vyjádření „ mince pana Hazlitta u toho článku Zlato a č.rez.).

A jako „ obchodník se zlatem a mincemi“ Ti zaručuju, že nějaký peníze podchycený „ emisně“ zlatem by lidi – při růstu ceny zlata- DRŽELI. (kolikrát jsem to psal 10X, 20X ?)

neregistrovany

Re Baron

asi "najgenialnejsi" argument, ktory sa to v diskusii opakuje vdaka BARONOVI dost casto je: "neni to mozne, protoze jsem to uz tady napsal v jinej diskusii" :-)))

pre Barona:, pokial Ti niekto neodpovedal, tak to nie je potvrdeniem pravdivosti Tvojho tvrdenia!!!!

denis

baron

nevím barone mě příjde, že to tady trolluješ tak mám potřebu si taky zatrollovat :)

Josef T.

Další komentář

Z finmag.cz z diskuze pod jedním článkem, kam jsem dával odkaz na Vláďův článek:

Dovolil bych si s clankem polemizovat minimalne ve smeru nepruznosti mezd.Jednak neni mozno davat rovnitko mezi namezdnika ve Francii 19. stoleti (nebo i drive) a dnesni pracovni silu - informacim o obecnych hladinach platu jsou podstatne lepe dosazitelne. Stejne tak moznost organizovani se neni neco co se snadno odstrani (znovu znelegalneni odboru neni neco co by se dalo provest snadno, a pochybuji ze by to dlouho vydrzelo v demokracii).Navic oba citaty pouzite autorem jsou a) anekdotni (nemluvi napr. jestli platy v Anglii v 19. stoleti, krasnem pripade pomale deflace pod zlatym standardem, padaly. Pritom pri trosce dobre vule by se dalo najit napr. http://www.gla.ac.uk/media/media_26605_en.pdf, kde je zjevne ze realne mzdy na konci 19. stoleti v UK stoupaly - t.z. bud rostly, nebo padaly pomaleji nez tehdejsi deflace. Spise bych se priklanel k tomu ze rostly, neb jiny zdroj uvadi, ze "podpora v nezamestnanosti" [dole] od 1868 do 1915 stoupla), b) silne indikuje ze nizke platy byly prijmuty protoze pracujici nevedeli o vyssich platech (FB - "pod vlyvem nevedomosti") - coz by take vysvetlovalo, proc Anglie, ktera byla vice industrialni a mene "usazena" (a tudiz informace o mzdach se lepe propagovala) mela realne mzdy stoupajici.Autor se take snazi zpochybnit psychologickou stranku a prevest ji na "navyk" - presto, ze studii na to, ze lide jsou loss-averse (i kontrolovano pro kulturu, vychovu atd.) je halda (viz Tversky, Kahneman atd..). Specificky bych odkazal na tzv. endowment effect (coz je sice trochu jine nez loss-aversion, ale pribuzne). Takze ano, navyk, ale takovy nejaky milion+ lety. Za dalsich milion+ let se ho mozna podari vymytit.

Jeste bych k tomu ale mel pridat, ze osobne nepokladam mirne deflacni ekonomiku za nejak fundamentalne horsi nez mirne inflacni. Zajimave mi prijde, ze kdyz jsem se tusim pred rokem ptal par docela znamych ekonomu proc, kdyz je dulezita cenova stabilita, je inflacni cil dan na rekneme 0-2%, a ne (napriklad) -1% az +1%, tak mi az na jednoho nedovedli odpovedet. Ta jedina odpoved byla neco ve smyslu "deflace je horsi nez inflace, a protoze je mereni nepresne, mirit na nulu nejde. Takze je lepsi prestrelit", coz me moc nebralo.Jeste k te racionalite - kdyby to tak bylo, tak by byl svet lepsi. Bohuzel to vypada, ze to tak neni. Podivejte se na nejake veci kolem "Prospect theory" od Kahnemana/Tvera.Aktualni priklad - pro pana H. by urcite bylo vice racionalni nevzit na sebe tak tezky ukol jako je zruinovani v cash pozitivniho, vysoko-marginoveho podniku, a misto toho jenom udrzovat status-quo az do velmi zaslouzeneho duchodu.

(Vlad Ender)
http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/zlate-euro-poradne-prehnana-debata-o-padu-jedne-meny/#commentsRef
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed