Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Investice do vzdělání

přidat komentář zpět na článek

Pajin

Financování škol

Nezlobte se, ale takto opravdu ne!

Uznávám, že je legitimní otázkou, jestli vzdělání poskytovat primárně státem nebo soukromou sférou, ale paní odbornice na financování školství by si měla uvědomit, že pokud padlo konsensuální strategické rozhodnutí, že školství bude primárně poskytované státem, tak stát musí také zajistit adekvátní financování. Finanční strategie je přeci vždy odvozená od business strategie. Nemůžu přece jen tak někoho vyhladovět. Tak nejdřív řešme otázku, jaká je strategie školství. A potom k tomu dejme adekvátní finance a neječme, že "školství si nezaslouží ani korunu navíc".

frei

Re: Financování škol

Ne, že by si školství nezasloužilo ani korunu navíc. Ono si ze státních peněz nezaslouží vůbec žádnou korunu.

Pod pojmem "strategie školství" si představím radu filosofů (jak by řekl Platón), nebo odborníků či manažerů (jak by řekl Babiš), kteří vymyslí, jak by mělo školství fungovat a pak to celý zbytek společnosti bude realizovat.

Pajin

Re: Financování škol

Fajn, v případě, že se společnost demokratický rozhodne, že žádné vzdělání stát poskytovat nebude, potom souhlasím, že bych stáhnul rozpočet.:-) V případě, že budeme učit na ZŠ číst, psát, počítat, datové analýzy, mediální gramotnost, dílny aj., tak se domnívám, že je potřeba vyčlenit adekvátní prostředky na kvalitní výuku, jelikož z vlastní zkušenosti vím, že špatný angličtinář/ matrikář aj. jsou k ničemu ale schopný byl pro mne vždy pokladem. Nemyslíte?

Pajin

Re: Financování škol

Jinak ano, v případě, že by bylo v budoucnu rozhodnuto, že stát žádné vzdělání poskytovat nebude, což je asi stejně pravděpodobné,jako že budeme žít v utopickém socialismu, tak si rozsah vzdělání bude řídit jen trh. V opačném případě jsme závislí asi, jak píšete, na komisi "chytrých hlav", kteří určí, co má ideálně umět absolvent školy.

frei

Re: Financování škol

Tady si asi úplně nerozumíme. Jde o to, že ať si většina myslí cokoli, nic to nemění na faktu, že by stát neměl platit školy a zavádět povinnou školní docházku.

cerno

Re: Financování škol

Tak jinak.

Jsem celkem nezlomně přesvědčen o tom, že povinná školní docházka, k nerozeznání prorostlá se státním školstvím, je primárně škodlivá věc, hned po několika liniích; a dále (a to je podstatné), že je naprosto neopravitelná z principu. Za těchto okolností je odmítnutí přidat peníze a naopak kohoutek škrtit faktorem, který přibližuje nevyhnutelný krach systému (vizte první souvětí) a tím minimalizuje celkové škody. Naopak přidávání peněz nevyhnutelný krach oddaluje a tím celkové škody zvyšuje, navzdory tomu, že tu a tam v některých marginálních záležitostech systém vylepší. Je při takto formulovaném stanovisku neochota přidávat peníze do školství pochopitelná?

Pajin

Re: Financování ško

Domnívám se, že žijeme v demokracii. Takže to co stát bude a nebude financovat závisí na voličích. Jestli stát má či nemá poskytovat a tudíž i financovat povinnou docházku je dle mého názoru a nikoliv fakt, nebo ne?

Pajin

Re: Financování škol

Domnívám se, že stále je lepší nejdříve řešit koncepci školství cost/benefit analýzou a poté financování. Já nejsem názoru, že státní školství nelze transformovat v něco smysluplného.

cerno

Re: Financování ško

Demokracie je super věc, pokud je implementována jako součást svobodné společnosti. Ovšem je-li implementována jako bezbřehá diktatura většiny, stává se zlem classa primmissima. Lze-li <i>závažné změny způsobů vlády i života, zaměstnanosti, podnikání, vzdělání či náboženství jen tak odhlasovat nebo znova zamítnout, a může-li jakékoliv opatření, i když by bylo sebevíc absurdní, na člověka býti uvaleno uvaleno, pokud se najde dostatek lidí, kteří pro jeho uzákonění zvednou
ruku</i> (Ralph Waldo Emerson), nejedná se o nic žádoucího, ale o velmi odpudivou antiutopii.

Orthogonálně k výše uvedenému: Bez ohledu na to, co je či není žádoucí, problémy inherentně spjaté se státním (byrokratickým) řízením (v tomto případě školství, ale platí to zcela obecně) jsou objektivní skutečností, na níž volby, hlasování či výstupy libovolné komise nemohou zhola nic změnit. Jestli stát má nebo nemá něco financovat může být věcí názoru; jestli to povede k dobrým nebo špatným výsledkům nikoli.

cerno

Re: Financování škol

No ona ta cost/benefit analýza (v tom rozsahu, aby bylo jasné, že náklady převažují) je totiž velmi jednoduchá. Ve skutečnosti náklady (a škody) převažují drasticky, ale není společenská ochota si to přiznat.

K nemožnosti změny státního školství: Školství je typická byrokraticky řízená instituce. Ta --- sama o sobě --- z principu nemůže mít informace o tom, jestli svou práci dělá dobře, nebo špatně. Jediným objektivním měřítkem úspěšnosti je totiž tržní ohodnocení, to ovšem v systému povinné školní docházky jaksi chybí. Takže je tendence dělat to, co mají tendence dělat všechny byrokraticky řízené instituce: lít další a další prostředky do opatření, která nejsou řešeními, ale většinou součástí problému: Nalijí se tam peníze, situace se zhorší, proto se navrhuje lít tam ještě více peněz, ne méně. Nikomu to nepřijde divné, každý soukromý subjekt by hledal jiné řešení, aby se problém vyřešil dříve, než zkrachuje, ne tak stát, ten sebere výdělky berním poplatníkům a může rozhazovat dál.

Situace je o to horší, že v systému státního školství nejen nemůžete hlasovat peněženkou, ale navíc neexistuje vůbec žádná zpětná vazba mezi školstvím a studenty (plus jejich rodiči a případně prvozaměstnavateli). Školství se brání jakékoli formě hodnocení ze všech sil. Jakékoli přidávání peněz (a vlastně jakékoli utrácení ve školství) tedy nemá žádnou vazbu na výkon a výsledky. Jakou motivaci tedy mají zaměstnanci ve školství měnit své chování směrem k lepším výsledkům??

A konečně, současná přestava o tom, jak se má vzdělávat, přináší alespoň nějaké výsledky jen u jedné (a to relativně malé) skupiny studentů. Ti ostatní potřebují něco jiného, ale jejich potřeby jsou ignorovány. Protože ignorovány být mohou.

Z titulu své práce jsem viděl pár desítek absolventů našeho školství v posici žadatelů o práci. Bylo to neuvěřitelně tristní. Použitelných jich je zlomek (kolem pěti procent). Takže státní školství chrlí do světa statisíce lidí totálně nepřipravených ani na existující svět, nemluvě o tom přicházejícím, v němž budou potřebovat znalosti a dovednosti, o nichž zaměstnanci státního školství, včetně těch, co o něm rozhodují, nemají ani tušení, že existují. Ale vládne všeobecné přesvědčení, že přidáním peněz a "úpravou parametrů" se problémy vyřeší.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed