07. června 2013 08:38:39 | reagovat
Komentáře k článku Koncept racionality v rakouské škole
Rob
zase a znovu
Zase a znovu ta stejná chyba, která se tu opakuje s železnou pravidelností. A sice to, že se autor vymezuje vůči něčemu, co ve skutečnosti vůbec není a tím jakoby demostruje myšlenkovou nadřazenost rakouské školy. Autor vůbec nezná definici racionality v ekonomii (nerozlišuji mainstream, dle mého je ekonom jen ten, kdo volí správné teorie, ne ty, které patří do té, či oné školy), z jeho slov si ji dokonce plete spíše s racionálními očekáváními."Nikoliv však ve smyslu jaký používá mainstreamová ekonomie - tedy jednání jednotlivce, který vždy zvolí správné prostředky, které dokonale naplní všechny touhy a přání, jenž odráží jeho užitková funkce."
Kde takovou definici mainstreamová ekonomie, prosím vás, používá? Racionalitou se chápe maximalizace užitku, což v rozporu s Misesem rozhodně není. S rozhodováním za rizika, transakčními náklady a z toho plynoucí racionální neznalostí ekonomie počítá. Jestli někdo interpretuje po kurzu standardního mikra ekonomii jako nauku o robotech (autor), tak by u mě neprospěl.
HynekRk
Výborný článek.
Výborný článek.Martin Sztefek
Re: zase a znovu
Ad Rob: Takže podle vás není rozdíl mezi racionalitou v pojetí rakouské školy a mainstreamu? S tím nesouhlasím. Rakouská škola má používá koncepci minimální racionality (racionální je ten, kdo jedná, tj. kdo používá nějaké prostředky k dosažení zvolených cílů), mainstream má jinou koncepci. Kdyby byly ty koncepce stejné, pak by mainstream nemohl říct, že člověk jedná iracionálně.Róbert Chovanculiak
Re: zase a znovu
Uživatel Rob napsal:Zase a znovu ta stejná chyba, která se tu opakuje s železnou pravidelností. A sice to, že se autor vymezuje vůči něčemu, co ve skutečnosti vůbec není a tím jakoby demostruje myšlenkovou nadřazenost rakouské školy. Autor vůbec nezná definici racionality v ekonomii (nerozlišuji mainstream, dle mého je ekonom jen ten, kdo volí správné teorie, ne ty, které patří do té, či oné školy), z jeho slov si ji dokonce plete spíše s racionálními očekáváními.
"Nikoliv však ve smyslu jaký používá mainstreamová ekonomie - tedy jednání jednotlivce, který vždy zvolí správné prostředky, které dokonale naplní všechny touhy a přání, jenž odráží jeho užitková funkce."
Kde takovou definici mainstreamová ekonomie, prosím vás, používá? Racionalitou se chápe maximalizace užitku, což v rozporu s Misesem rozhodně není. S rozhodováním za rizika, transakčními náklady a z toho plynoucí racionální neznalostí ekonomie počítá. Jestli někdo interpretuje po kurzu standardního mikra ekonomii jako nauku o robotech (autor), tak by u mě neprospěl.
Myslim, ze v interpretacii racionality (napr spotrebitela) existuju urcite rozdiely, minimalne v predpokladoch. Standardne mikro predpoklada kompletnost ci uplnost preferencii, v RS znamienko = odpada, predpoklada spojitost, RS nepotrebuje, predpoklada tranzitivnost, co RS nazyva konstantnostou, co racionalne konanie urcite nevyzaduje, predpoklada reflexivitu ci invariantnost, RS je aj tu subjektivnejsia.
Toto vsetko su normativne predpoklady, ktore potom behavioralny ekonomia testuju a odhaluju iracionality, tieto vsak podla pristupu RS neexistuju. Takze urcity rozdiel medzi RS mikrom a standardnym mikrom asi bude. Clanok je vsak skor len vysvetlenim postoja RS, to je pravda...
Ak by som mal hrnut svoj _pocit_, tak RS vo velkej casti stava na _konani_, co je pre nu dalej neanalyzovatelny fakt, ktory dodava ekonomii obsah a ekonom ho len formalne popisuje. Kdesto standardna ekonomia vysvetluje konanie ako urcitu reakciu na okolite podmienky, ktore objektivne existuju a preto maximalizujuci clovek bude konat urcitym sposobom - ak popiseme podmienky vieme asi akym a mozeme to testovat...
Preto ak v modely existuju ceny, naklady, vynosy, vieme ako bude firma/jednotlivec konat. RS sa skor pyta ako to, ze vobec informacia o nakladoch existuje a vysvetluje cely proces to od _konania_.
Rob
Re: zase a znovu
Uživatel Martin Sztefek napsal:Ad Rob: Takže podle vás není rozdíl mezi racionalitou v pojetí rakouské školy a mainstreamu? S tím nesouhlasím. Rakouská škola má používá koncepci minimální racionality (racionální je ten, kdo jedná, tj. kdo používá nějaké prostředky k dosažení zvolených cílů), mainstream má jinou koncepci. Kdyby byly ty koncepce stejné, pak by mainstream nemohl říct, že člověk jedná iracionálně.
Pokud si to dobře z Misesova Lidského jednání pamatuji, tak on chápal racionalitu také jako maximalizaci užitku. V čem s ním nesouhlasím je její axiomatické chápání. Tedy to, co říkáte vy, že racionální je každý kdo jedná, protože už samotné jednání je maximalizací užitku. To mainstream neříká a dle mého je to správnější. Protože rakouská definice je tautologií. Cokoli uděláme, je racionální. Racionální je i blázen, ačkoli vůbec nechápe. Proto mi přijde spíše rakouská racionalita "zkumavková" a odtržneá od reality.
Rob
Re: zase a znovu
Uživatel Robert Chovanculiak napsal:Uživatel Rob napsal:...
Myslim, ze v interpretacii racionality (napr spotrebitela) existuju urcite rozdiely, minimalne v predpokladoch. Standardne mikro predpoklada kompletnost ci uplnost preferencii, v RS znamienko = odpada, predpoklada spojitost, RS nepotrebuje, predpoklada tranzitivnost, co RS nazyva konstantnostou, co racionalne konanie urcite nevyzaduje, predpoklada reflexivitu ci invariantnost, RS je aj tu subjektivnejsia.
Toto vsetko su normativne predpoklady, ktore potom behavioralny ekonomia testuju a odhaluju iracionality, tieto vsak podla pristupu RS neexistuju. Takze urcity rozdiel medzi RS mikrom a standardnym mikrom asi bude. Clanok je vsak skor len vysvetlenim postoja RS, to je pravda...
Ak by som mal hrnut svoj _pocit_, tak RS vo velkej casti stava na _konani_, co je pre nu dalej neanalyzovatelny fakt, ktory dodava ekonomii obsah a ekonom ho len formalne popisuje. Kdesto standardna ekonomia vysvetluje konanie ako urcitu reakciu na okolite podmienky, ktore objektivne existuju a preto maximalizujuci clovek bude konat urcitym sposobom - ak popiseme podmienky vieme asi akym a mozeme to testovat...
Preto ak v modely existuju ceny, naklady, vynosy, vieme ako bude firma/jednotlivec konat. RS sa skor pyta ako to, ze vobec informacia o nakladoch existuje a vysvetluje cely proces to od _konania_.
Ano rozdíly existují v tom, co se chápe maximalizací užitku. Dle mého je koncept racionality prakticky netestovatelný. Ono ale existuje více druhů racionality, aby v tom byl ještě větší zmatek :) Mnoho ekonomů (z různých škol) ztotožňuje racionalitu s racionálními očekáváními a poté testuje racionalitu jako systematické nevychýlení od očekávání. Tedy, že subjekty mohou chybovat, ale jejich chyba nesmí být systematická, opakovaná. V tom je ale kámen úrazu, protože nikdo neví, jestli dotyčný spotřebitel (investor) nezměnil předpoklady vnímání situace.
Notaras
Re: zase a znovu
Uživatel Rob napsal:Uživatel Martin Sztefek napsal:...
Pokud si to dobře z Misesova Lidského jednání pamatuji, tak on chápal racionalitu také jako maximalizaci užitku. V čem s ním nesouhlasím je její axiomatické chápání. Tedy to, co říkáte vy, že racionální je každý kdo jedná, protože už samotné jednání je maximalizací užitku. To mainstream neříká a dle mého je to správnější. Protože rakouská definice je tautologií. Cokoli uděláme, je racionální. Racionální je i blázen, ačkoli vůbec nechápe. Proto mi přijde spíše rakouská racionalita "zkumavková" a odtržneá od reality.
Jak se to vezme, Mises to popisuje spíš jako snahu o zlepšení (což je vlastně maximalizace užitku), ale důraz je kladený spíš na proces, nikoliv na výsledek.
Jednáním míní účelové chování, činnost (nebo nečinnost) od které očekáváme nějaký následek.
Něco očekávat, vidět příčinu a následek může jenom rozum. (Důraz je zase na tom očekávání, nikoliv na tom jestli příčina bude mít skutečně očekávaný následek)
Proto jednání označil za "rozumové" racionální.
Vám to možná přijde tato definice racionality jako odtržená od reality, jenomže takováhle definice se obecně vztahuje na jednání všech lidí - jak moudrých, tak hloupých , nebo i bláznů. Blázen není a nebude schopen rozpoznat svůj omyl nikdy, a ostatní lidé, kteří se mýlí, sice nakonec rozpoznají svůj omyl, ale do té doby jednají pod jeho vlivem. Nikdo neví, že se mýlí, dokud to sám nepozná. :-)
Mýlící se lidé se racionálně snaží o zlepšení, jejich snaha akorát vyjde na prázdno, kvůli omylu, kterého si nejsou (a nemohou být vědomi).
HynekRk
Re: zase a znovu
Uživatel Notaras napsal:Uživatel Rob napsal:...
Jak se to vezme, Mises to popisuje spíš jako snahu o zlepšení (což je vlastně maximalizace užitku), ale důraz je kladený spíš na proces, nikoliv na výsledek.
Jednáním míní účelové chování, činnost (nebo nečinnost) od které očekáváme nějaký následek.
Něco očekávat, vidět příčinu a následek může jenom rozum. (Důraz je zase na tom očekávání, nikoliv na tom jestli příčina bude mít skutečně očekávaný následek)
Proto jednání označil za "rozumové" racionální.
Vám to možná přijde tato definice racionality jako odtržená od reality, jenomže takováhle definice se obecně vztahuje na jednání všech lidí - jak moudrých, tak hloupých , nebo i bláznů. Blázen není a nebude schopen rozpoznat svůj omyl nikdy, a ostatní lidé, kteří se mýlí, sice nakonec rozpoznají svůj omyl, ale do té doby jednají pod jeho vlivem. Nikdo neví, že se mýlí, dokud to sám nepozná. :-)
Mýlící se lidé se racionálně snaží o zlepšení, jejich snaha akorát vyjde na prázdno, kvůli omylu, kterého si nejsou (a nemohou být vědomi).
Ano s tím souhlasím, a týká se to i bláznů, a proto si myslím, že z hlediska ekonomie je nic neříkající tautologie spíše to, co prezentuje Rob, plus navíc to může být zneužito.
Ale k neoklasikům:
Dějiny ekonomických teorií (Milan Sojka, JUDr. Karel Havlíček 2010)
♣ s. 378 - dle Friedmana se ekonomické subjekty chovají jako neoklasický ekonomický subjekt a držbu peněžní hotovosti hodnotí na základě užitku, který jim přináší, Friedman ovšem tvrdil, že skuteční lidé se nechovají jako ekonomický člověk vědomě, ale svým chováním se blíží racionalitě neoklasického člověka
♣ s. 451 - Coaseův člověk se chová záměrně, vyznačuje se však omezenou racionalitou, protože žije ve světě plném nejistoty, omezených a asymetrických informací,
Ekonomické nepravidelníky (Modrý pták)
♣ s. 114/5 - člověk se vždy snaží maximalizovat vlastní užitek na základě svých preferencí; omylnost lidí není problém,
Podle mne je problém, že někteří ekonomové myslí jen v rozsahu maximalizace peněžního příjmu a nikoliv příjmu jako celku - tj. i duševního příjmu, a to laiky asi mate. A další problém je toto:
Rakouská škola: Tržní řád podnikatelská tvořivost (Jesús Heurta de Soto, Cevro institut, Praha 2012)
-s. 3/4 - definice předmětu ekonomie od L. Robbinse: je to věda zabývající se lidským chováním jakožto vztahem mezi cíli a vzácnými prostředky, které mají alternativní užití, a kritika této definice: implicitně se předpokládá daná znalost cílů a prostředků a redukuje to ekonomický problém na technický problém pouhé alokace, maximalizace či optimalizace při určitých omezeních, která jsou též známá,
- s. 9 - pro Rakouskou školu není základním ekonomickým problémem maximalizace známé účelové funkce při známých omezeních, ale problém který se obejvuje, když cíle a prostředky jsou četné a soupeřící a jejich znalost není dána, nýbrž rozptýlena v myslích nesčetných lidských bytostí, které ji neustále vytvářejí nově, a jedinec tak nemůže znát včechny existující možnosti a alternativy ani relativní intenzitu, se kterou je každá možnost či alternativa žádána,
Na druhou stranu laik chápe racionalitu přesně, tak jak to popisuje pan Martin, s tím se setkávám já v diskusích velmi často, a proto na ten článek budu odkazovat.
Notaras
Re: zase a znovu
Uživatel HynekRk napsal:....
Na druhou stranu laik chápe racionalitu přesně, tak jak to popisuje pan Martin, s tím se setkávám já v diskusích velmi často, a proto na ten článek budu odkazovat.
Důvodem je asi to, že v češtině slovo racionální znamená spíš rozumný, než rozumový.
Rob
Re: zase a znovu
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel Notaras napsal:...
Ano s tím souhlasím, a týká se to i bláznů, a proto si myslím, že z hlediska ekonomie je nic neříkající tautologie spíše to, co prezentuje Rob, plus navíc to může být zneužito.
Ale k neoklasikům:
Dějiny ekonomických teorií (Milan Sojka, JUDr. Karel Havlíček 2010)
♣ s. 378 - dle Friedmana se ekonomické subjekty chovají jako neoklasický ekonomický subjekt a držbu peněžní hotovosti hodnotí na základě užitku, který jim přináší, Friedman ovšem tvrdil, že skuteční lidé se nechovají jako ekonomický člověk vědomě, ale svým chováním se blíží racionalitě neoklasického člověka
♣ s. 451 - Coaseův člověk se chová záměrně, vyznačuje se však omezenou racionalitou, protože žije ve světě plném nejistoty, omezených a asymetrických informací,
Ekonomické nepravidelníky (Modrý pták)
♣ s. 114/5 - člověk se vždy snaží maximalizovat vlastní užitek na základě svých preferencí; omylnost lidí není problém,
Podle mne je problém, že někteří ekonomové myslí jen v rozsahu maximalizace peněžního příjmu a nikoliv příjmu jako celku - tj. i duševního příjmu, a to laiky asi mate. A další problém je toto:
Rakouská škola: Tržní řád podnikatelská tvořivost (Jesús Heurta de Soto, Cevro institut, Praha 2012)
-s. 3/4 - definice předmětu ekonomie od L. Robbinse: je to věda zabývající se lidským chováním jakožto vztahem mezi cíli a vzácnými prostředky, které mají alternativní užití, a kritika této definice: implicitně se předpokládá daná znalost cílů a prostředků a redukuje to ekonomický problém na technický problém pouhé alokace, maximalizace či optimalizace při určitých omezeních, která jsou též známá,
- s. 9 - pro Rakouskou školu není základním ekonomickým problémem maximalizace známé účelové funkce při známých omezeních, ale problém který se obejvuje, když cíle a prostředky jsou četné a soupeřící a jejich znalost není dána, nýbrž rozptýlena v myslích nesčetných lidských bytostí, které ji neustále vytvářejí nově, a jedinec tak nemůže znát včechny existující možnosti a alternativy ani relativní intenzitu, se kterou je každá možnost či alternativa žádána,
Na druhou stranu laik chápe racionalitu přesně, tak jak to popisuje pan Martin, s tím se setkávám já v diskusích velmi často, a proto na ten článek budu odkazovat.
Kdepak, definice racionality ke které se přikláním já, není tautologie, na rozdíl od té rakouské. Dle mne racionální chování je to, které maximalizuje užitek, tečka. Vnesením dalšího předpokladu, že každé chování je nutně tím, které maximalizuje užitek, je právě to zacyklení argumentů RE, tedy tautologie. Touto jednou větou máte tedy "vyzkoumáno" všechno a nemusíte řešit žádné detaily, protože to vždycky nějak bude a tak to bude správně :) Podle mé definice by naprostá většina lidí byla racionální, ale ne všichni. Právě psychicky narušení nesvéprávní lidé, lidé po nervovém zhroucení, v šoku, afektu, velmi staří, či malé děti. Na tytol lidi je proto v zákonech většinou pamatováno.
Naopak vaše definice je nebezpečná, protože by bylo naprosto legální uzavřít smlouvu třeba s malým dítětem, nebo bláznem a obrat ho o vše, nebo z něj oproti podpisu udělat otroka.
gofry
Re: zase a znovu
Uživatel Rob napsal:Uživatel HynekRk napsal:...Vnesením dalšího předpokladu, že každé chování je nutně tím, které maximalizuje užitek, je právě to zacyklení argumentů RE, tedy tautologie.
Článok práve vysvetľuje, že rakúska škola toto vôbec netvrdí. Rakúska škola rozlišuje dva typy chovania:
A) Chovanie na základe inštinktov, človek to nemôže príliš ovplyvniť (trebárs udržať ruku na rozpálenom sporáku)
B) Chovanie za použitia rozumu/mozgu (trebárs ktorou cestou sa vyberiem do Ríma)
Vzhľadom k tomu, že chovanie A človek nevie ovplyvniť, tak sa ním netreba zaoberať (z ekonomického pohľadu). Pre rakúsku školu je však "racionálnym" chovaním aj chovanie, ktoré síce nevedie k požadovanému výsledku, dokonca môže viesť k presnému opaku a obrovskej strate pre danú osobu. Tj. dané chovanie rozhodne neviedlo k maximálnemu úžitku, ale pre rakúsku školu je to aj napriek tomu racionálne chovanie, pretože za racionálne chovananie považuje akékoľvek chovanie pri ktorom bol použitý mozog.[/citace]
Naopak vaše definice je nebezpečná, protože by bylo naprosto legální uzavřít smlouvu třeba s malým dítětem, nebo bláznem a obrat ho o vše, nebo z něj oproti podpisu udělat otroka.
Rakúska ekonómia nehodnotí chovanie, nehovorí čo je dobré a čo je zlé. Neurčuje, aké by mali byť ciele a ktoré sú tie správne ciele. To je už oblasť morálky (psychológie?) a s ekonómiou to nemá takmer nič spoločné.
To je rozdiel medzi mainstreamovou ekonómiou a rakúskou. Rakúska sa nesnaží určovať ciele, mainstreamová ano (je treba dosiahnúť takého a takého rastu, hdp, ...).
Lukáš
Matení pojmů
RŠ prostě některé věci nazývá jinak. V tomto případě rozděluje vědomé či rozumové jednání a nevědomé či reaktivní chování lidského organismu. Je však otázkou, zda tím opravdu vybočuje z klasického pojetí racionality, jakožto snahy o dosažení maximálního užitku.Obávám se však, že neoliberalismus/mainstream je v tomto karikován - zvláště krajní - levicí. Autor se tak spolu Bělohradským či Chomskim strefuje do názoru, který nikdo nezastává. Nemyslím, že by se nějaký ekonom domníval, že existuje homo oeconomicus, který jedná racionálně tak, jak popisují výše zmínění tři autoři:-) Levicoví autoři mají dar nastavovat parametry diskuze a velmi často vytvářejí odsouzeníhodné postoje, které pak srdnatě až disidentsky tepou...bohužel, aniž by existoval nějaký reálný nositel takových postojů.
Ostatně, domnívám se, že hlavní problém mají kritici neoliberalismu s pojmem "užitek", nikoli s racionalitou (koneckonců se sami většinou považují za ztělesnění rozumu). "Užitek" je, podle nich, v kapitalismu výhradně individuální vítězství v boji o materiální zdroje v daném okamžiku. Přičemž ani tato definice "užitku" není mezi neoliberály převládající, ba dokonce je opět karikaturou.
Rob
Re: zase a znovu
Uživatel gofry napsal:Uživatel Rob napsal:...
Článok práve vysvetľuje, že rakúska škola toto vôbec netvrdí. Rakúska škola rozlišuje dva typy chovania:
A) Chovanie na základe inštinktov, človek to nemôže príliš ovplyvniť (trebárs udržať ruku na rozpálenom sporáku)
B) Chovanie za použitia rozumu/mozgu (trebárs ktorou cestou sa vyberiem do Ríma)
Vzhľadom k tomu, že chovanie A človek nevie ovplyvniť, tak sa ním netreba zaoberať (z ekonomického pohľadu). Pre rakúsku školu je však "racionálnym" chovaním aj chovanie, ktoré síce nevedie k požadovanému výsledku, dokonca môže viesť k presnému opaku a obrovskej strate pre danú osobu. Tj. dané chovanie rozhodne neviedlo k maximálnemu úžitku, ale pre rakúsku školu je to aj napriek tomu racionálne chovanie, pretože za racionálne chovananie považuje akékoľvek chovanie pri ktorom bol použitý mozog.
...
Rakúska ekonómia nehodnotí chovanie, nehovorí čo je dobré a čo je zlé. Neurčuje, aké by mali byť ciele a ktoré sú tie správne ciele. To je už oblasť morálky (psychológie?) a s ekonómiou to nemá takmer nič spoločné.
To je rozdiel medzi mainstreamovou ekonómiou a rakúskou. Rakúska sa nesnaží určovať ciele, mainstreamová ano (je treba dosiahnúť takého a takého rastu, hdp, ...).[/citace]
Ale mainstreamová nikomu neříká, jaké má mít životní cíle. Naopak, ta je silně apolitická. Ale v reálném světě existují lidé, kteří se nechovají ekonomicky a nesplňují předpoklad racionality, tedy nemaximalizují užitek. Rakouská ekonomie se bude na sebevraha koukat jako na člověka, který maximalizuje užitek, zatímco jde mnohdy o lidi na dně, kteří tápou a udělají krok, který by za týden neudělali. Každý psycholog vám řekne, že takto zoufalí lidé, rozhodně užitek nemaximalizují. Prostě rakouská definice racionality je tautologie par excellance.
gofry
Re: zase a znovu
Uživatel Rob napsal:Uživatel gofry napsal:...
Ale mainstreamová nikomu neříká, jaké má mít životní cíle. Naopak, ta je silně apolitická. Ale v reálném světě existují lidé, kteří se nechovají ekonomicky a nesplňují předpoklad racionality, tedy nemaximalizují užitek. Rakouská ekonomie se bude na sebevraha koukat jako na člověka, který maximalizuje užitek, zatímco jde mnohdy o lidi na dně, kteří tápou a udělají krok, který by za týden neudělali.
Čo by človek urobil za týždeň keby sa nezabil sa nikdy nemáme šancu dozvedieť, keďže nemáme šancu porovnať dôsledky dvoch protichodných rozhodnutí - museli by sme mať paralelný vesmír. Vždy vidíme dôsledky iba jedného a druhé si môžme maximálne tak domýšľať, ale čo by sa naozaj stalo sa už nikdy nedozvieme.
Každý psycholog vám řekne, že takto zoufalí lidé, rozhodně užitek nemaximalizují.
No, pokiaľ každý psychológ predpokladá, že zachovanie života je najvyšším úžitkom úplne pre každého človeka, tak je len samozrejmé, že to povie. Ale to neznamená, že má pravdu, ale že má chybný predpoklad.
Prostě rakouská definice racionality je tautologie par excellance.
Nie je. Rakúska definícia racionality je ďaleko ďaleko slabší predpoklad, než ako sa bežne medzi ľuďmi toto slovo používa. Osobne si myslím, že to bolo od Misesa veľmi nevhodne zvolené slovo. Rakúska ekonómia za racionálne chovanie skutočne považuje všetko také chovanie, pri ktorom bol použitý mozog - nič viac, nič menej. Netvrdí, že to použitie mozgu povedie k očakávanému výsledku, že to použitie mozgu bude "správne" a "dobré". Trebárs chlapci, ktorí sa v Obecnej škole prilepili jazykom na zábradlie aj napriek tomu, že boli upozornení, že to nemajú robiť, konali plne racionálne, tj. za použitia mozgu.
Inými slovami - v bežnej reči sa pojmy racionálny, resp. iracionálny používajú zhruba vo význame "múdre, správne", resp. "hlúpe, nesprávne". Ale rakúska ekonómia s týmito pojmami pracuje vo význame "za použitia mozgu", resp. "bez použitia mozgu". Ale vôbec netvrdí, že použitie toho mozgu vždy povedie k želanému výsledku.
vnd
Definice jednání
Je definice "jednání je maximalizace subjektivně očekávaného užitku" v souladu s RŠ ?Martin Sztefek
Re: Definice jednání
Uživatel vnd napsal:Je definice "jednání je maximalizace subjektivně očekávaného užitku" v souladu s RŠ ?
Kdybyste chtěl mermomocí používat slovo maximalizovat, pak bych řekl, že jednání je snahou maximalizovat (subjektivní) užitek, přičemž užitek = dušení příjem.
vnd
Re: Definice jednání
Uživatel Martin Sztefek napsal:Uživatel vnd napsal:...
Kdybyste chtěl mermomocí používat slovo maximalizovat, pak bych řekl, že jednání je snahou maximalizovat (subjektivní) užitek, přičemž užitek = dušení příjem.
"Snaha maximalizovat", to nevím jestli stačí.
Jde mi o tohle: Rob píše, že racionalitu chápe jako maximalizaci užitku. V tom vidím problém, že poznat, jaké chování vedlo k vyššímu užitku, se dá nejvýš zpětně. Do budoucna můžeme jen očekávat. A užitek je subjektivní.
Takže když nahradím "maximalizace užitku" za "maximalizace subjektivně očekávaného užitku" tak se tím ten problém vyřeší a myslím že se dostávám k RŠ.
Rob
Re: Definice jednání
Uživatel vnd napsal:Uživatel Martin Sztefek napsal:...
"Snaha maximalizovat", to nevím jestli stačí.
Jde mi o tohle: Rob píše, že racionalitu chápe jako maximalizaci užitku. V tom vidím problém, že poznat, jaké chování vedlo k vyššímu užitku, se dá nejvýš zpětně. Do budoucna můžeme jen očekávat. A užitek je subjektivní.
Takže když nahradím "maximalizace užitku" za "maximalizace subjektivně očekávaného užitku" tak se tím ten problém vyřeší a myslím že se dostávám k RŠ.
Měl jsem na mysli maximalizaci očekávaného užitku.
Anderson
Re: zase a znovu
Uživatel Rob napsal:Ale v reálném světě existují lidé, kteří se nechovají ekonomicky a nesplňují předpoklad racionality, tedy nemaximalizují užitek.
....udělají krok, který by za týden neudělali.....
Jak se zjistí, že bych před týdnem udělal rozhodnutí jinak?
Řekněme, že jsem si dneska koupil hermelín v akci v Albertu za Kč 25,-. Přišel jsem domů a v letáku jsem zjistil, že v Tescu stojí Kč 23,-. V té chvíli začnu zarputile tvrdit, že bych před těmi 10 minutami jednal úplně jinak. Byl nákup hermelínu za 25 korun, podle mainstreamu, racionální jednání?
Kdy přesně,podle mainstreamu, přestává být jednání racionální?