23. října 2016 14:04:10 | reagovat
Vostál Petr
...
Různorodost lidstva je tedy základním postulátem našich znalostí lidí. Je-li ale lidstvo různorodé a každý člověk je individualitou, jak potom někdo může jako ideál navrhovat rovnost? Každý rok se konají konference o rovnosti, kde učenci volají po větší rovnosti, aniž by někdo tento základní princip zpochybnil. Jaké ospravedlnění může ale najít rovnost v podstatě člověka? Je-li každý jedinec jedinečný, jak jinak může být učiněn „rovným“ ve vztahu k ostatním než zničením většiny toho, co je v něm lidské a ponížením lidské společnosti na uniformitu mraveniště?.................................................................................................................................
Spíše nežli dokazovat, že rovnost neexistuje,
by bylo užitečnější se zamyslet nad tím, kde se tedy ta představa o rovnosti vzala,
když tedy ta rovnost neexistuje, ale přesto o ní kde kdo na konferencích blábolí...
Možná to bude stejná zkušenost,
jako je i zkušenost nerovnosti lidí, která je vcelku zřejmá a je zbytečné ji dokazovat..
Jenže,
tak jako je zcela evidentní zkušenost nerovnosti,
je zkušenost rovnosti naopak skrytá a neuvědomnělá a neznámá,
a je tudíž vyjadřována jen pudově, pocitově a myšlenkovými představami,
což má pouze subjektivní hodnotu jako kdybychom o něčem tvrdili že je to hezké nebo naopak ošklivé...
Vždyt přece o té - rovnosti - hovoří kdejaké duchovní texty,
jen to jinak pojmenovávají
tao
věčné a neměnné
Brahman či Atma
Bůh či Kristus
Ale o tomto se asi na těch konferencích asi moc nemluví,
tam je tato skrytá - rovnost - vyjadřována jen pomocí pocitů a představ
Takže rovnost existuje,
jen to není nejspíše to, co si pod tím lidé představují a pak vnucují druhým...