05. října 2016 13:22:10 | reagovat
Smil Flek z Nohavic
Rozvedení článku
Pěkný článek. K bodu 3 o mýtu nulového součtu bych možná doplnil něco, o čem si myslím, že je zásadní, ale lidé, když dojde řeč na nerovnost, si to neuvědomují…Přijde mi, že si lidé vůbec neuvědomují, že oni boháči jako Gates, Jobs, Rowlingová a další se nestali boháči tak, že by sebrali ostatním peníze a nic za to neposkytli (oproti donucovacímu státnímu aparátu a lidem v něm působících, kde jsou vám prostředky sebrány a nic za to opravdu nemusíte dostat). Jako každá (dobrovolná) směna, má i tato na obou stranách příjem a výdej. U spotřebitele je to výdej peněz a příjem produktu nebo služby (Windows, produkty Apple, kniha o Harrym Potterovi), ze kterého má spotřebitel za danou cenu větší užitek než z držených peněz. Proto směnu uskuteční a to dobrovolně. Vice versa na straně prodávajícího služby, produkty.
O jakou tedy ve výsledku nerovnost jde, když za svoje peníze něco dostanu? Já je přeci jen tak neodevzdám. Já za ně v rámci směny dostanu software, iPhone nebo zážitek z četby Harryho Pottera (HP). Já přeci zbohatl spolu s těmi, se kterými jsem směnu provedl. Měřeno čistě finančně (což je ale zavádějící jednostranný pohled, protože transakce má vždy jednu stranu přijímající peníze a druhou, co za vydané peníze dostává produkty a služby) jsem přispěl ke zvětšení nerovnosti, avšak měřeno užitkem nikoli. Obě strany si polepšily.
Nezohledňovat fakt, že proti penězům jdou produkty a služby je na základě textu výše špatně. Nerovnost nevzniká.
Když se bere nerovnost pouze po finanční stránce, stejně špatně a do očí bijící by bylo tvrzení, že chudí dostávají statky a služby na úkor bohatých měřeno právě jen prodanými statky a poskytnutými službami, když nezahrneme druhou stranu transakce – převod peněz.
Někdo by mohl namítnout, že jde o jinou rovinu nerovnosti, třeba o oborovou nerovnost (ale vzhledem k bodu jedna a i faktu, že ani v tomto případě se nejedná o fixní koláč k rozdělení, který se v čase mění jak velikostí tak kvalitou, je i zde chybou „nerovnost“ potlačovat, „přerozdělovat“). – Messi vydělává více než nějaký klučina, co kope za Dolní Lhotu. U2 a Rolling Stones vydělávají více než Eva s Vaškem, Rowlingová více než jiní autoři, více lidí nakupuje v supermarketech místo u prodejen vlastněnými živnostníky apod. Ale to se vracíme k bodu jedna článku, protože ne každý má takové ambice, talent, schopnosti atd. dělat hudbu pro tolik lidí nebo svými fotbalovými výkony uspokojit najednou desetitisíce lidí na stadionu. Ale ani tato nerovnost není problém. Navíc tato oborová nerovnost se projevila jako dobrovolná aktivita spotřebitelů, kteří v rámci konkurenčního oboje (například autorů na knižním trhu) upřednostnili, že bude lepší, když X milionů lidí si koupí knihu jedné autorky namísto knih méně známých autorů. Pokud si tedy někdo koupil knihu o HP a má pocit, že Rowlingová je neúměrně bohatá, pak si musí uvědomit, že to byl on sám - spotřebitel, kdo k tomu přispěl, místo aby si koupil knihu jiného autora. Stejně tak pokud nechci přispívat nějakému CEO nákupem v supermarketu na třetí jachtu, mám jít nakoupit k místnímu živnostníkovi s potravinami. Ale rozhodně „nenapravovat“ tyto volně vznikající a měnící se stavy násilím, donucením ze strany státu. Nebo si snad dovedete představit přerozdělování ve stylu, že od Messiho se bude přerozdělovat k méně schopným fotbalistům až po klučinu kopajícího za Dolní Lhotu? A to se vracíme opět k bodu jedna a dva. Boj proti nerovnosti je opravdu mimo.