Komentáře k článku Obhajoba duševního vlastnictví

28. května 2020 12:32:06 | reagovat

Když čtu vetu: "V popsaném příkladu Pátek při skládání písně nepochybně smísil své zdroje se svojí prací." napadá mě, že já, který poslouchá jak si Pátek zpívá také vynakládám své zdroje a práci (sluch, mentální kapacitu) a tvořím vlastní duševní vlastnictví (Pátkova píseň v mé hlavě). Na tuto nemá Pátek žádné právo, neboť všechno úsilí k jejímu vytvoření jsem vynaložil já.
Ostatně, pokud Váš argument ženeme do extrému, pak nikdo z nás nemá právo psát/mluvit, neboť všechna slova/písmena patří našim maminkám/učitelům a my je od nich jen zaslechli...

30. května 2020 10:09:05 | reagovat

norbertsnv

Re: Tvorba duševního vlastnictví

Aj krádež je práca a predsa krádežou nadobudnutý majetok nepovažujeme za legitímne získaný.

31. května 2020 11:23:40 | reagovat

Jan Altman

Spíše ne

Užití divošské písně Robinsonem k zahnání nudy nijak nevylučuje pokračování Pátkova využívání té samé písně k zahnání zlých duchů. Pátek o nic nepřišel!

Vlastnictví má smysl POUZE pokud nějakou věc může užít EXKLUZIVNĚ buď jeden, nebo druhý. Jen pokud užití jedním vylučuje užití druhým.

Nicméně je to pouze můj názor a má stejnou váhu jako názor autora článku.
Rozsoudit to může jedině test svobodným trhem, ancapová realita.
Pokud odborníci na soukromých právnických univerzitách vědeckým výzkumem, logickou dedukcí na platformě přirozeného práva dojdou k závěru, že vlastnická práva se mají vztahovat i na nehmotný "majetek"...
Pokud soukromé soudy, riskující na volném trhu svou reputaci, precedenčně odsoudí někoho za porušení vlastnických práv k myšlence či nápadu....
... tak pak a jedině pak bude spor rozhodnut ve prospěch názoru autora článku.

Avšak já jsem naopak přesvědčen, že zkopírování a následná úprava a použití autorova článku by nebyl zločin porušení jeho vlastnických práv. Šlo by "pouze" o morálně pochybný čin, kterým by takový člověk riskoval ztrátu své reputace, riskoval by označení za plagiátora a za jedince neschopného přijít s vlastní originální myšlenkou - a podle mne by to zejména pro lidi zakládající si na své reputaci intelektuálně plodného jedince (spisovatel, designér, vynálezce, novinář, vědec výzkumník, ...) byla hrozba postačující intenzity.

31. května 2020 15:06:57 | reagovat

Szaszián

Re: Spíše ne

Takže kdyby filmaři natočili heptalogii Harryho Pottera bez souhlasu autorky, Rowlingová by o nic nepřišla, protože by mohla svou knihu nadále využívat?????
Kdyby vydavatel začal vydávat Harryho Pottera bez souhlasu autorky, Rowlingová by o nic nepřišla, protože by mohla svou knihu nadále využívat?????
Co se zde vlastně myslí tím "využívat"? Že si svoji knihu může číst?

31. května 2020 17:36:08 | reagovat

Jan Altman

Re: Spíše ne

Pokud by neexistovala státně monopolní ochrana duševního vlastnictví, autoři by si nějak museli poradit.
Například autorka Harryho Pottera by mohla před tím, než knihu nezvratně zveřejní, uzavřít smlouvy s vydavateli a také případně uzavřít smlouvu s nějakým producentem, který podle jejího námětu chce natočit film.

Čili: píšu knihu. Než ji vydám, tak ji dám přečíst několika vydavatelstvím a producentům. Smluvně si s nimi zajistím, že od nich ta kniha neunikne na veřejnost (zajištěno vysokou smluvní pokutou, jinak jim to neukážu). Vydavatelství připraví vydání knihy, případně i překlad do dalších jazyků. Producent začne natáčet film.

Až kniha i film budou venku, tak zkrátka budou venku, stanou se součástí mysli všech, kteří knihu přečtou, uvidí film.
Autorka vydělá zdaleka nejvíc na první vlně a v zemích, kde to oficiálně nevyšlo v první vlně (Moldávie, Somálsko, ...), to už asi nějaký plagiátor pak může vydat aniž za to autorce něco dá.
Autorka toto ví a tak se snaží v té první vlně pokrýt nejlukrativnější trhy.

S filmy to tak přeci již v podstatě funguje: Holywoodské studio natočí film, pošle ho do X zemí k nadabování, ti regionální partneři mají ve smlouvě vysokou pokutu, kdyby to od nich uniklo. Pak přijde celosvětově synchronizovaná premiéra a během prvních několika týdnů si ten film na sebe obvykle vrchovatě vydělá (pokud to není propadák). Později tak jako tak unikne na torrent a ulož.to, ale producent už s tím počítá a tou dobou je dávno na svém.

To samé třeba s vakcínou: mám nápad na vakcínu na Covid19 či AIDS. Je v mém zájmu, je mou zodpovědností ten výzkum utajit (protože minimálně země jako Čína na autorská práva stejně kašle i kdybyste se stavěl na hlavu a napsal stopadesát odmítavých komentářů). Za 2 roky práce mám vakcínu, postup výroby stále tajím, dokud ten postup neprodám nějakému výrobci. Pak je to utajování na něm. V jeho zájmu je napřed připravit hromadnou výrobu, rozjet ji a zaplavit trh. Že si to pak během roku nějaký Číňan reverzně zinženýruje a rozjede výrobu plagiátu, s tím se zkrátka musí počítat (a stane se to i za dnešní státně monopolní intellectual property legislativy). Než se tak stane, musím toho prodat tolik, že se mi vývoj zaplatí. Až se tak stane, tak mohu vést marketingovou kampaň, že bezpečný, ověřený a čistý produkt nabízím jen já - Čínskou levnou vakcínu si tak koupí chudé země, ale bohaté západní země spíš raději zůstanou u originálu. Mohu svůj produkt dále zlepšovat a před Číňanem si tak udržovat náskok.

Nebo vy nemáte důvěru v trh, důvěru ve firmy a lidi, že by si i v situaci bez státního legislativního a represivního monopolu neporadili?

Plus jak jsem psal - netvrdím, že by v AnCapu zcela určitě institut duševního vlastnictví nebyl. Psal jsem, že by teoreticky být mohl a nezbývá, než to zkusit (zrušit státní legislativní monopol a nechat lidi/firmy/trh jednat).

Dobrý příklad jsou třeba hudebníci. Dříve nejvíce vydělávali na prodeji hudebních nosičů: desek, kazet, CD, DVD, BD, ... S rozvojem internetu toto prakticky padlo. Zpěváci to museli řešit. A vyřešili. Dnes z prodeje hudebních nosičů mají minimální procento příjmů. Vydělávají na koncertech, reklamách, merchu, atd... Prostě se zamysleli a přizpůsobili nové situaci. Že by na tom byli finančně špatně, to se mi opravu nezdá - nicméně dobře si pamatuju ty dobové řeči a články, jak MP3, Napster, torrent a internet zabije hudbu, že se nikomu už nevyplatí hudbu dělat, atd... A ono nic, zpěváci si nadále kupují vily v Beverly Hills a kupovali by si je i kdyby stát zcela přestal existovat, nebo kdyby přestal vymáhat autorská práva.

31. května 2020 22:14:26 | reagovat

Szaszián

Re: Spíše ne

Prostší verze:
Neodpověděl jste na otázku: Přišla by v těch dvou uvedených případech Rowlingová o něco, nebo ne?

Složitější verze:
Protože jste argumentoval, že nakládáním s duševním vlastnictvím bez souhlasu autora autor o nic nepřijde, A PROTO není správné duševní vlastnictví chápat jako vlastnictví. Podle Vás je tam implikace: pokud použitím plodu práce osoby A osobou B bez souhlasu osoby A osoba A o nic nepřijde, osoba A plod své práce nevlastní.
Stručně: pokud tvůrce věci o nic nepřijde => nejedná se o vlastnictví.
Proto jsem se zeptal, zda Rowlingová skutečně o nic nepřijde. A Vy najednou odpovídáte, jako by to bylo jedno: že prostě nemá právo to vlastnit. Jenže to Vy jste tím prve argumentoval, Vy jste přišel s touto implikací jako s jediným argumentem. Takže otázka zní: Skutečně Rowlingová o nic nepřijde?

01. června 2020 08:41:10 | reagovat

norbertsnv

Re: Spíše ne

Argumentovať "státně monopolní ochranou" duševného vlastníctva je argumentačný fail, keďže ochrana hmotného vlastníctva je tiež "státně monopolní ochranou".

01. června 2020 08:48:51 | reagovat

Jan Altman

Re: Spíše ne

Otázka je, jak "o něco přijde" chápat.

Když je vedle mého pozemku prázdná parcela a já mám pěkný výhled, tak když si na té parcele potom její vlastník postaví barák, tak o ten výhled přijdu. Otázka je, zda mám na ten výhled právo, zda je mým "vlastnictvím".

Když bude Rowlingová psát o Potterovi a někdo jiný začne psát podobné, ale LEPŠÍ knihy o Hotterovi, tak Rowlingová asi přijde o část příjmů. Otázka je, zda o ně přišla díky porušení svých práv.

Potomci vynálezce kola a ohně přicházejí o "patentové poplatky" milionkrát denně.

Tedy vedle toho, že někdo o něco přijde, je také potřeba analyzovat, zda na to něco měl legitimní nárok. Když ale myšlenku zveřejním (vyhlásím v televizi, že za rok bude bitcoin stát 30tis dolarů, nebo popíšu postup, jak efektivněji zavařovat okurky), tak je pak prostě veřejná (má ji každý v hlavě ať chce nebo ne), tak pak už nemám nárok na zisk z jejího užití (provizi od každého, kdo na tom bitcoinu vydělá).

Ale opět opakuji, co jsem již napsal - jak by to s duševním vlastnictvím ve svobodné společnosti bylo nezjistíme jinak, než že na tu svobodu přejdem.

01. června 2020 11:07:13 | reagovat

Dalibor

Poznámky

V článku nevidím žádný argument, proč by mělo být duševní vlastnictví postaveno naroveň tomu hmotnému. Kromě pokusu předefinovat vlastnictví ne vzácností vlastněného objektu, ale vzácností jeho využití. To, že ale má něco vzácné využití neimplikuje, že je možné to vlastnit. Naopak součástí vlastnictví předmětu je automaticky i právo rozhodovat o jeho použití. Takže klasický pokus o důkaz zpětnou implikací.

Dále příklad s písničkou není příliš vhodný a pokud se začalo jahodama, mělo se s nimi i pokračovat. Pátek by začal pěstovat jahody a chtěl by vlastnit nápad "pěstovat jahody". Robinsonovi by se pak snažil bránit začít také pěstovat jahody s poukazem na to, že ten nápad je jeho a zakazuje mu to. Tady je mnohem jasněji vidět, že zasahuje do jeho svobody. za chvíli by ho mohla napadnout vznýst nárok i na hašení žízně pomocí pití vody.

Pokud by bylo právo na ochranu jakékoli myšlenky, tak dovedo do absurdna by mohlo být zakázáno jakoukoli myšlenku zveřejnit, protože by to narušilo stav myšlenek ostatních, s čímž by mnoho jejich vlastníků nejspíše nesouhlasilo. Brutální příklad je třeba puštění porna malému dítěti. To ho sice poškodí i jinak, ale problém je v narušení stavu jeho mysli. Jak už bylo v některém dřívějším komentáři, šíření zaplňuje prostor, který šiřiteli nepatří.

Osobně si myslím, že pokud si někdo chce uchovat vlastnictví nějaké myšlenky, tak ji nesmí zveřejnit. Pak už je maximálně jen jejím autorem a nemůže mít právo zasahovat do toho, jak na ni ostatní zareagují.

01. června 2020 14:08:52 | reagovat

Jan Altman

Re: Poznámky

Souhlasím

01. června 2020 15:06:20 | reagovat

libertarian

zaujímavá diskusia - k ničomu

Takáto diskusia by bola významná v prostredí ANCAPu.
V demokratickom štáte je to iba také precvičovanie jazyka (prstov). Pretože v demokratickom štáte iba štát svojou silou svojej polície a súdnictva rozhodne, čo je správne. Štátnu moc nezaujímajú argumenty ich nepriateľa - libertarianov.

A nikdy žiadne argumenty z takejto diskusie nepresvedčili jediného etatistu o správnosti ANCAPu. Pre etatistov je JEDINÝ argument relevantný : sila štátnej moci.

02. června 2020 10:26:31 | reagovat

Jan Altman

Re: Spíše ne

Argumentovať "státně monopolní ochranou" duševného vlastníctva je argumentačný fail, keďže ochrana hmotného vlastníctva je tiež "státně monopolní ochranou".

Ano a v obou případech je ten státní monopol amorální, v rozporu s přirozeným právem a svobodou.

07. června 2020 10:07:17 | reagovat

al0dem

nieco bude

V ankape funguje volny trh.
Pretoze, je poptavka na vlastnenie "dusevnej tvorby" a aj poptavka po jej vyuzivani aj zadarmo.
tak sa nejake hranice nato co je mozne vyuzivat stanovia.

Extremy su vsetka "dusevna tvorba" zadarmo pre vsetkych, zabijete kreativitu preco preto nieco robit ak nik mi zato nic neda
Druhy Extrem vsetka "dusevna tvorba" na dalsie pouzitie musi byt niekym povolena (autorom alebo jeho zastupcom), (niektore prikladz sa tu objavili)

Pravdepodobne, sa stretneme niekde v strede.
V tejto dobe su na jednej strane velke korporacie plus staty proti inym velkym/novym korporaciam a malym tvorcom.

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz