Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Otevřený dopis ČT: Bankovkovi, díl Daně – nezaujatost

přidat komentář zpět na článek

catmouse

Záměr

Neobviňuji Vás ze zlého záměru ........ :-) ty brďo a co ta manipulativní nalejvárna je jinýho?
Ale jo, to se nedá napsat :-)))

Wanton

Ono je toho více, co v minulosti stát nezajišťoval:

Vzdělání a školství
Již ve 14. století máme informace o husté síti škol, a to nejen ve městech, ale rovněž na vesnicích, většinou financovaných soukromými založeními, ale rovněž i obcemi samými. Rovněž jsou přítomny farní a kolegiátní školy. Školy tak překvapivě neprovozovala církev, ale většinou lidé sami, pak obce a města a teprve poté církev. Chlapci navštěvovali školu od 7. roku věku; učili se základy psaní, čtení a počítání. První dívčí školy, resp. třídy postranní přidružené ke chlapeckým školám, lze v Čechách doložit až v polovině 16. století. V Táboře byly školy smíšené s děvčaty již v 15. století. Na Starém Městě pražském v polovině 16. století existovalo 7 - 8 partikulárních škol (nižší střední školy), což je mimořádné u evropských měst srovnatelné velikosti, která měla zpravidla pouze 1 – 2 školy tohoto zaměření. V evropském kontextu tak představovala školní síť v Českých zemích jednu z nehustších školních sítí v celé Evropě. Nepřekvapí proto, že čtvrtina bakalářů promovaných na pražské univerzitě v první polovině 15. století pocházela z vesnic. Např. Martin Luther (žijící 1483 – 1546) dával české školství za vzor celé Svaté říši římské.

Již ve 14. století existovaly stupně vzdělávání. Nejnižší stupeň vzdělávání poskytovala elementární škola, nazývaná rovněž škola dětinská, malá nebo česká. Žáčci se učili číst a psát. Vyšší stupeň představovala škola partikulární nebo latinská. Partikulární školy vzdělávali budoucí univerzitní studenty a kněžský dorost. Mnozí historikové jako Šmahel nebo Čornej latinské školy připodobňují k nižším středním školám. Existovaly rovněž „internátní školy“, jež disponovaly prostornou místností, kde malí žáčkové mohli přespávat (např. město Kaňk). Po roce 1437 školství procházelo výrazným odklonem od náboženského vlivu a naopak příklonem k postupnému zesvětštění.

Perlička je, že Viklef, Hus, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš z Drážďan a další významní husité a ze začátku rovněž členové jednoty bratrské vystupovali proti vzdělávání a vzdělanosti.

Před rokem 1774, kdy Marie Terezie zestátnila základní školství, stát vzdělání nezajišťoval!

Proč myslíte, že Marie Terezie musela přikázat povinnou školní docházku, když před rokem 1620 bylo chodit do školy běžné i v posledních vesnicích? Že by lidé pro samou robotu a daně po roce 1650 neměli na školy peníze? Silný stát přináší jen bídu a utrpení.

j3rry

má to cenu?

Klobouk dolů. Napsals to naprosto perfektně. Otázka je, jestli to má smysl - takové množství textu, které pochybuju, že vůbec někdo v ČT přečte a pokud vůbec ano, tak jsem si jistej, že to tam žádná z těch presstitutek absolutně nepochopí.

Každopdádně držím pěsti i s tímto směrem aktivit, jakkoliv nejvíce fandím Tvé osvětě ohledně bezstátní společnosti. Znám pár lidí, kteří když si pustili pár Tvých přednášek, tak přinejmenším začali seriózně pochybovat o svém dosavadním politickém přesvědčení...

Urza

Re: Záměr

Myslím, že ti, kdo to tvoří, tomu sami věří, takže to nedělají ve zlém, ale s nejlepšími úmysly....

Urza

Re: má to cenu?

Díky moc; chcete-li zvýšit šanci, že si to přečtou a zareagují, prosím, pomozte mi šířit odkaz na článek.

Jan Altman

ČT

Pokud na to náhodou ČT bude reagovat, tak předpokládám v tom smyslu, že zastánci AnCap jsou malá menšina. A že kdyby ČT měla brát ohledy na výtky každé (sebeexotičtější) menšiny, tak že nemůže vysílat nic. Protože co kdyby to vadilo pastafarianům, mormonům či flat earth society...

Dále řeknou, že na ČT2 dělají pořady i pro menšiny, ale pro nějaké, které mají přeci jen větší počet zastánců, protože dělat pořady pro úplně každou menšinu (která se ozve), není technicky možné.

A tak trochu bude mít pravdu. Žádná televize nemůže brát ohledy na světonázor úplně každého.

Řešení je jediné: ČT odstátnit, zprivatizovat, ideálně každý (z pěti?) kanálů jiné mediální skupině. Sice ani pak malé menšiny nebudou mít moc mediálního prostoru, ale alespoň nebudou muset platit propagandu (která směřuje proti jejich zájmům a světonázoru).

Smysl otevřeného dopisu myslím tedy není v tom, že se ČT chytí za nos a zjedná nápravu. Ale v tom, že prostřednictvím sdílení dopisu i některým nelibertariánům dojde, že státní televize (a státní školy) šíří jednostrannou etatistickou propagandu za peníze všech (i anti-etatistů).

Urza

Re: ČT

Jedna věc je menšiny prostě nezohledňovat, ale úplně jiná vysílat faktické nepravdy a nějakou menšinu zesměšňovat.

oldrichflorian

Nevidím problém

Já v tom tedy takový problém nevidím. Chápu to tak, že tvůrci pořadu chtějí prezentovat většinový důvod, proč je vůbec taková ekonomická policy, jaká je. Samozřejmě by mohli dát prostor menšinovým názorům anarchistů a dalších skupin, ale na to v takovém pořadu není prostor.

Sám vím, jak je u jakékoliv trochu odbornější věci těžké podat interpretaci, která by byla přijatelná úplně pro všechny. A nejspíš to ani není možné. Vezmi si například interpretaci historických událostí. Nemyslím si, že by o jakékoliv události existoval nějaký jediný správný výklad toho, proč, co a jak se stalo. A abych dal příklad z toho, čím se momentálně zabývám – i takové zdánlivě banální tvrzení, jako „pravda je vlastnost výroků“, je napadnutelné ze všech možných pozic.

Pokud by tedy měl být při vysílání čehokoliv dán prostor všem menšinovým argumentům (byť si jejich zastánci vždycky můžou myslet, že právě jejich argumenty jsou ty správné), pak by se rovnou při jakýchkoliv politických otázkách muselo přejít do obecných otázek jako třeba to, jestli vůbec objektivně existují nějaké hodnoty a jak se dají poznat. K tomu však není dostatečný prostor a není ani v lidských schopnostech tyto informace vstřebat. Proto je potřeba zjednodušovat a držet se nějakého paradigmatu, v rámci kterého se problematika interpretuje.

Pokud se tedy prezentuje, proč se vybírají daně a co by se stalo, kdyby se nevybíraly, pak chápu, že se to omezuje na všeobecně přijímaný pohled. Samozřejmě pak při studiu ekonomie můžou diváci objevit jiné pohledy na věc. Ale to neznamená, že by se mělo vysvětlovat v rámci pořadů pro masy. Navíc se jedná o záležitosti dost spekulativní, vzhledem k tomu, že libertarianské argumenty jsou mnohdy podloženy spíše hodnotovými soudy než nějakými empirickými daty.

Urza

Re: Nevidím problém

To chápu a nemám nic proti podávání většinového názoru tam, kde je prosto pro názor.
Ale jiná věc je, kdy se podává většinový názor navzdory faktům.
Jedna věc je dívat se na nějakou věc z určitého úhlu pohledu.
Jiná věc je říkat věci zjevně nepravdivé.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed