23. srpna 2015 21:46:44 | reagovat
Komentáře k článku Příspěvek k rozpravě o původu peněz
Tomáš Fiala
Nebezpečné cestování?
Nevím. O tom žádné záznamy z pozdního pravěku, kdy obchodní stezky vznikaly, asi nenajdeme. Ale logicky - každé nebezpečí prodražuje přepravovaný produkt. A je otázka, kdo všechno měl zájem na obchodu a nějak se podílel (třeba ochranou stezky) na jeho hladkém průběhu a na tom, aby se přepravovaný tovar nebezpečím zbytečně neprodražoval.Jan Altman
Význam této debaty pro dnešek
Je bezpochyby zajímavé a užitečné zkoumat, jak peníze vznikly. Jaký vliv měl obchod na dlouhé vzdálenosti. Jaký vliv měla snaha vladařů a tyranů okrádat obyvatelstvo daněmi. Jaký vliv měla touha vládnoucích okrádat ovládané pomocí ředění obsahu kovů či dokonce pomocí násilného vnucení bezcenného papíru jako jediného legálního platidla. Je také jistě zajímavé v historii dohledávat zločinná spolčení vladařů s bankéři.Takové bádání má jistě velký přínost pro pochopení historie i současnosti.
Ale i bez něj musí být rozumně uvažujícímu jedinci jasné, že současný stav není přirozený a legitimní.
Máme zde měnu, jejíž monopol je udržován násilím (zákonem a represivními složkami státu).
Máme zde legalizovanou několikanásobnou loupež (počínaje daněmi a inflačním cílem konče).
Můžeme se jen dohadovat, kam by se monetární systém vyvninul za "přirozených okolností". Bude to však poměrně planá akademická debata. Zjistíme to jedině tak, že to zkusíme - tedy že se zbavíme monopolů a násilného donucování v této oblasti.
Zastánci měnového monopolu státu (fiat peněz) tvrdí, že peníze vznikly jen díky státu a tímto dále ospravedlňují státní monetární monopol.
Ale to je falešná argumentace. I kdyby nešlo prokázat, že peníze vznikly bez státu, nijak to neospravedlňuje a nelegitimizuje současný fiat monopol.
Je možné, že některé věci vznily v prostředí samoděržaví, nevolnictví či otroctví - ale to přeci nijak nelegitimizuje tato zřízení v naší současnosti.
HynekRk
Re: Nebezpečné cestování?
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Nevím. O tom žádné záznamy z pozdního pravěku, kdy obchodní stezky vznikaly, asi nenajdeme. Ale logicky - každé nebezpečí prodražuje přepravovaný produkt. A je otázka, kdo všechno měl zájem na obchodu a nějak se podílel (třeba ochranou stezky) na jeho hladkém průběhu a na tom, aby se přepravovaný tovar nebezpečím zbytečně neprodražoval.
To je pravda, tak tomu nejspíše i bylo, jen to nelze doložit, přesto to bylo z hlediska lupičů a divé zvěře nebezpečnější než dnes. Nicméně ta nebezpečnost byla dost zesílena problémem nemocí a infekcí. Pokud člověk jel někam na pár měsíců, tak to bylo tehdy (ve srovnání s dneškem) docela velké riziko.
Standa
Re: Nebezpečné cestování?
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Nevím. O tom žádné záznamy z pozdního pravěku, kdy obchodní stezky vznikaly, asi nenajdeme.
Ani dnes nenajdete v kronice města Berouna informaci o cestě banánů na berounské tržiště. Veřejná je pouze informaci, kolik si zdejší loupežníci berou na daních.
Ale logicky - každé nebezpečí prodražuje přepravovaný produkt. A je otázka, kdo všechno měl zájem na obchodu a nějak se podílel (třeba ochranou stezky) na jeho hladkém průběhu a na tom, aby se přepravovaný tovar nebezpečím zbytečně neprodražoval.
Předpokládám, že již od dávných dob obchodníci řešili, zda je lépe zaplatit loupežníkovi domácímu, aby je ochránil před loupežníky přespolními, nebo si platit družinu ochránců, která je ochrání před oběma.
A loupežníci již od dávných dob řešili, jakou část majetku svým obětem uloupit. Pokud pocestného zamordují, pak nejen, že dotyčný už nikdy po stezce nic nepoveze, ale ostatní se začnou „jejich stezce“ vyhýbat. O mnoho tisíc let později to vědecky popsal jistý Laffer.
Standa
Logické vysvětlení
Nepřítomnost důkazů není důkazem nepřítomnosti. To je jedna ze základních vět logiky. Etatisté na to zde ochotně zapomněli.Můžeme předpokládat, že lidé vždy obchodovali tak, jak to pro ně bylo za dané situace nejvýhodnější.
Není snad logické, že s přáteli obchoduji zápočtem, se sousedy směnou, námezdnímu dělníkovi dám deputát či cennou komoditu, s přespolními obchoduji směnou za cennou komoditu, a monopolnímu loupežníkovi pak odevzdávám v tom, v čem si žádá?
A když musím povinně směnit většinu plodů své práce za měnu monopolního loupežníka, je logické, že po ní vznikne poptávka, byť sama o sobě je zcela bezcenná, a nikdo by ji dobrovolně nevyhledával. Ba, možná že i na čas vytlačí ze svého místa i cennou komoditu (kterou naopak bude hromadit ve svých pokladnicích monopolní loupežník).
Jen barbaři byli vždy natolik barbarští, že měnu monopolního loupežníka neakceptovali, a sami si určovali, v čem budou vypláceni. Však i samotní římští císaři, padělatelé svých měn, platili své barbarské žoldáky zlatem.
Tomáš Fiala
Re: Nebezpečné cestování?
Uživatel Standa napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Ani dnes nenajdete v kronice města Berouna informaci o cestě banánů na berounské tržiště. Veřejná je pouze informaci, kolik si zdejší loupežníci berou na daních....
Předpokládám, že již od dávných dob obchodníci řešili, zda je lépe zaplatit loupežníkovi domácímu, aby je ochránil před loupežníky přespolními, nebo si platit družinu ochránců, která je ochrání před oběma.
A loupežníci již od dávných dob řešili, jakou část majetku svým obětem uloupit. Pokud pocestného zamordují, pak nejen, že dotyčný už nikdy po stezce nic nepoveze, ale ostatní se začnou „jejich stezce“ vyhýbat. O mnoho tisíc let později to vědecky popsal jistý Laffer.
1) evoluční teorie
Všichni živí tvorové na téhle planetě se chovají v jednom smyslu totožně. Vyhledávají, opakují a zdokonalují jednání, která jim přežití umožňují nebo usnadňují a opouštějí jednání, která jim přežití znesnadňují nebo dokonce znemožňují. Člověk je živočich sociální a jako takový není schopen uspokojovat svoje životní potřeby jinak, než kooperací ve skupině. Jakákoli interakce, která by byla agresí, mu přežití znesnadňuje nebo dokonce znemožňuje. Nenásilnou kooperaci má sociální živočich v genetické výbavě. Pokud se jedinec sociálního druhu dopouští jakékoli agrese vůči příslušníkům svého druhu, jedná se o defektní jednání a tím pádem o marginální jev a není na jeho základě možno vystavět zobecňující teorii. A výpalné na cestě agresí je.
2) právo obrany
Adam Smith si všiml, že lidi s oblibou budují svá sídla a různé aktivity především u obchodních cest, protože jim to skýtá velkou výhodu a zvyšuje efektivitu. Lidi si tudíž uvědomují tuto výhodu a jsou ochotni ji bránit. Zejména v době kamenné, kdy neexistoval stupidní zákon o ohleduplné obraně a omezeném držení zbraní, si byl člověk tuto výhodu schopen a ochoten bránit. Protože člověk je tvor sociální, je velmi pravděpodobné, že osady u obchodní stezky, vědomy si té výhody, spolupracovaly na tom, aby cesta byla schůdná/sjízdná a bezpečná, aby obchodník dorazil v očekávaném termínu živ, zdráv, s celým neokradeným kontingentem a s plnou neokradenou "peněženkou".
3) náklady obětované příležitosti
Představím si skupinu chlapů a ženských, kteří pojmou nápad opatřovat si živobytí výpalničením na cestě. Po té stezce v době kamenné projedou 3-4 obchodníci za týden (kdoví jestli) a když se tam objeví pátý, způsobí zácpu a dopravní kalamitu. :-) Kolik toho můžou tomu obchodníkovi "vypálit", aby se mu vyplatilo dál za obchodem jezdit? Kolik toho navýpalničí k své obživě? Opravdu to nese menší náklady obětované příležitosti při získávání obživy, než založení osady u cesty s nějakým "podnikatelským záměrem", který jim pomůže ten obchodník rozšířit do světa? Opravdu je to výpalničení o tolik výhodnější, než zisk z podnikání.? Uvědomme si totiž, že nebyla žádná vláda nebo parlament, u kterých by šlo něco vylobovat.
Laffer to popsal hezky. Ale při používání metody praxeologie není možné vybrat si jen jeden vědecký poznatek, který se hodí do mého tvrzení, a nesnažit se hledat, co k dotyčnému problému mohou nabídnout všechny možné další vědní obory.
Pokud jde o pohyb zboží, tak ten se opravdu hledá lépe v záznamech obchodníků, než v městských kronikách. Jenže z doby kamenné se žádné obchodní grafické záznamy nedochovaly. Na skalních stěnách máme poezii, příběhy, dokumenty a zábavu, bohužel, pračlověk by o nás řekl, že neumíme "číst". Obchodní záznamy musely být mobilní - byly na kůži/plátně a ty materiály dávno shnily. Proto jsem psal, že se nikdy nedozvíme, jak to skutečně všechno probíhalo. Ale v tom nám právě dost pomohl Mises se svou praxeologií.