Btw,
když "T. Sedláček píše, že: „…homo oeconomicus není ani schopen si uvědomit úroveň svého užitku. Tu pozoruje, cítí … pouze tehdy, když se mu užitek mění, a zejména pokud se snižuje.“",
tak tím podle mě neříká nic jiného, než co tvrdí rakušani. Tj. že užitek je neměřitelný, že jsme jen schopni odhadovat, jak se nám tento změní při různých volbách.
mises povedal jednoznacne. vyssim medznym uzitkom pre cloveka je volny cas. pracu povazuje takmer kazdy clovek za bremeno, naklad. odmena za sluzbu inym (mzda, zisk) dava moznost naplnat svoje vlastne potreby, tuzby a tym zvysovat uzitok a skvalitnovanie volneho casu. moje a misesove slova dokonale potvrdzuje technologicky pokrok, ten je dokazom toho, ze clovek sa snazi si pracu (bremeno, naklad) co najviac ulahcit a casovo skratit. na to netreba napisat knihu, ale ani takto dlhy clanok (no offense:))
Uživatel krija napsal:...
Nepoznam Misesa naspamäť, ale pochybujem, že to presne takto povedal. je to v rozpore z ludskou prirodzenostou, na ktorej je postavena aj rakuska ekonomia. Človek v každom momente kona tak, ako to považuje pre seba za najlepšie. Iba masochisti konaju inak.
Uživatel libertarian napsal:...
masochisti vasimi slovami "nekonaju, ako to povazuju pre seba za najlepsie" ? :
mises povedal jednoznacne. vyssim medznym uzitkom pre cloveka je volny cas. pracu povazuje takmer kazdy clovek za bremeno, naklad. odmena za sluzbu inym (mzda, zisk) dava moznost naplnat svoje vlastne potreby, tuzby a tym zvysovat uzitok a skvalitnovanie volneho casu. moje a misesove slova dokonale potvrdzuje technologicky pokrok, ten je dokazom toho, ze clovek sa snazi si pracu (bremeno, naklad) co najviac ulahcit a casovo skratit. na to netreba napisat knihu, ale ani takto dlhy clanok (no offense:))
dela to co ma nejvyssi [užitek].
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Dělá to, co si myslí, že pro něj má nejvyšší užitek. (Velkej rozdíl, imho.
"Zkušenost nás učí, že existuje újma z práce. Neučí nás to však přímo. Neexistuje žádný jev, který se představuje jako újma z práce. Existují pouze data zkušenosti, která jsou na základě apriorní znalosti interpretována tak, že člověk hodnotí volný čas (tedy absenci práce) za jinak stejných okolností jako více žádoucí než vydání práce. Vidíme, že lidé odmítají výhody, které by mohli získat, kdyby pracovali více, jinak řečeno že jsou ochotni pro získání volného času přinášet oběti. Z tohoto faktu vyvozujeme, že je volný čas hodnocen jako statek a práce je považována za břemeno. Bez předchozího praxeologického vhledu bychom však nikdy nebyli schopni k tomuto závěru dojít."
Uživatel krija napsal:...
No jo, mate recht. Uz jsem to nekde videl pouzit jako jeden z "vedlejsich" axiomu, na podobny urovni jako "existuje hodne lidi" a tak. Ale mne se to moc nelibi, vic se mi libi jak s tim zachazi Rothbard. Pokud te prace bavi, tak proste je to pro tebe zabava, nebo aspon snizuje "discomfort", podle me neni zadnej duvod rozlisovat na praci a volnej cas, proste neco te bavi vic a neco min
Uživatel krija napsal:...
No jo, mate recht. Uz jsem to nekde videl pouzit jako jeden z "vedlejsich" axiomu, na podobny urovni jako "existuje hodne lidi" a tak. Ale mne se to moc nelibi, vic se mi libi jak s tim zachazi Rothbard. Pokud te prace bavi, tak proste je to pro tebe zabava, nebo aspon snizuje "discomfort", podle me neni zadnej duvod rozlisovat na praci a volnej cas, proste neco te bavi vic a neco min
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Nuž, nemyslím, že človek pracuje preto, lebo to má radšej, ako ničNerobenie.
Človek pracuje preto, aby mal čo jesť. Spravne porovnanie alternatív je :
alt. 1. Práca + jedlo
alt. 2. Ničnerobenie + hlad
Človek volí alternatívu č. 1. nie kvôli tej práci, ale kvôli tomu JEDLU.
Ak človek pracuje kvôli radosti z práce, je to iba bonus navyše.
...
Uživatel krija napsal:...
"Vidíme, že lidé odmítají výhody, které by mohli získat, kdyby pracovali více, jinak řečeno že jsou ochotni pro získání volného času přinášet oběti."
-nie je to skôr už o marignálnom úžitku
Uživatel George1 napsal:...
Z toho v tomto prípade plynie, že volny čas si ludia cenia viac, ako tovar, ktorý by si kupili tou prácou naviac.
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Rothbard si tym zachadzi uplne rovnako. Je to jeden z mala empirickych axiomov. Dokazeme si predstavit svet, kde by praca nepredstavovala "disutility of labour", ale v takom svete by volny cas nemal formu spotrebneho statku! Lenze my pozorujeme, ze nic nerobenie - volny cas ma formu spotrebneho statku... To, ze niekto ma rad svoju pracu, alebo niekto nie, nema s tym moc spolocne... Pri nejakej dalsie debate je dolezite ako def. - pracu. Pre niekoho moze byt veslovanie na jazere zabavka, pre ineho praca..