Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Súkromné vs. štátne súdnictvo

přidat komentář zpět na článek

O´ Pruz

OPRAVA CHYBY

"Ako sme si ukázali," správně "Ako sme si vysnili,"

dafyduck

problem

jednoznacne sa ti vynara otazka, ci spravodlive sudne rozhodnutie ja v zaujme zucastnenych stran. hlavnym zaujmom je sudne rozhodnutie v prospech danej strany. a sukromny sud bude rovnako pod tlakom oboch stran rozhodnut v ich prospech ako statny sud. respektive klienti si budu hladat taky sukromny sud, ktory rozhodne v ich prospech.

catmouse

Re: problem

Uživatel dafyduck napsal:

jednoznacne sa ti vynara otazka, ci spravodlive sudne rozhodnutie ja v zaujme zucastnenych stran. hlavnym zaujmom je sudne rozhodnutie v prospech danej strany. a sukromny sud bude rovnako pod tlakom oboch stran rozhodnut v ich prospech ako statny sud. respektive klienti si budu hladat taky sukromny sud, ktory rozhodne v ich prospech.

Asi jste přehlédl skutečnost, že státní = jeden, soukromých pravděpodobně několik soutěžících na trhu jak o klienty tak i především o svoji pověst a renomé.

Peter

Re: problem

Uživatel dafyduck napsal:

jednoznacne sa ti vynara otazka, ci spravodlive sudne rozhodnutie ja v zaujme zucastnenych stran. hlavnym zaujmom je sudne rozhodnutie v prospech danej strany. a sukromny sud bude rovnako pod tlakom oboch stran rozhodnut v ich prospech ako statny sud. respektive klienti si budu hladat taky sukromny sud, ktory rozhodne v ich prospech.

Taka firma by na trhu skoncila, pretoze zle rozhodnutia by jej odlakali zakaznikov. Je to dobre vysvetlene v tomto clanku http://www.mises.cz/clanky/vlastnictvo-skvele-riesenie-problemov-1-2-306.aspx

"Keďže by existovala konkurencia, spoločnosti poisťujúce nároky by museli byť extrémne opatrné pri udržiavaní si dobrého obchodného mena. Poctivý človek by neobetoval hodnotu svojho majetku registrovaním ho u spoločnosti, ktorá má reputáciu nečestného konania. Ak by využil pochybnú spoločnosť, ostatní jednotlivci a firmy by mali pochybnosti o platnosti jeho nároku a neboli by ochotní kúpiť jeho majetok alebo mu naň požičať peniaze. Na úplne slobodnom trhu by spoločnosti zvyčajne konali poctivo, pretože by to bolo v ich záujme."

Roman Frnčo

Re: OPRAVA CHYBY

Uživatel O´ Pruz napsal:

"Ako sme si ukázali," správně "Ako sme si vysnili,"

Na tej konferencii vystúpil chlapík - americký sudca, ktorý tvrdil, že v USA takmer 90% súkromnoprávnych sporov sa rieši na súkromných súdoch, ukázal nám aj zoznam aké rôzne druhy súdov existujú, človek by aź neveril - arbitráže, mediácie, rozhodcovské súdy a asi ďalších 20 ich variácií

Robert-Antonio

Zákon

1. Mají soukromé soudy povinnost se držet zákonů, nebo v případě soukromých soudů si každý soud tvoří vlastní zákoník?
2. Jak funguje odvolání? Existuje vůbec tento institut v případě soukromých soudů?

Jakub Skala

Re: Zákon

Uživatel Robert-Antonio napsal:

1. Mají soukromé soudy povinnost se držet zákonů, nebo v případě soukromých soudů si každý soud tvoří vlastní zákoník?
2. Jak funguje odvolání? Existuje vůbec tento institut v případě soukromých soudů?


ad 2 - viz http://www.mises.cz/clanky/pravo-a-odvolani-se-ve-svobodne-spolecnosti-96.aspx

ad 1 - jakych zakonu? bavime se o soukromych soudech ve State, nebo soukromych soudech ve svobodne spolecnosti? U soudu ve svobodne spolecnosti soudce (ale to plati i dnes) rika jen svuj nazor. A kdyz ho bude rikat na zaklade toho, kdo se mu vic libi a ne na zaklade nejakych prav, pak jeho sluzby tezko bude nekdo dobrovolne vyuzivat a jeho rozhodnuti respektovat.

soudcem muze byt v podstate kdokoliv, ale prave to, ze rozhoduje spravedlive z nej bude delat vyhledavaneho a respektovaneho soudce.

dafyduck

Re: Re: problem

Uživatel Peter napsal:

Taka firma by na trhu skoncila, pretoze zle rozhodnutia by jej odlakali zakaznikov. Je to dobre vysvetlene v tomto clanku http://www.mises.cz/clanky/vlastnictvo-skvele-riesenie-problemov-1-2-306.aspx

"Keďže by existovala konkurencia, spoločnosti poisťujúce nároky by museli byť extrémne opatrné pri udržiavaní si dobrého obchodného mena. Poctivý človek by neobetoval hodnotu svojho majetku registrovaním ho u spoločnosti, ktorá má reputáciu nečestného konania. Ak by využil pochybnú spoločnosť, ostatní jednotlivci a firmy by mali pochybnosti o platnosti jeho nároku a neboli by ochotní kúpiť jeho majetok alebo mu naň požičať peniaze. Na úplne slobodnom trhu by spoločnosti zvyčajne konali poctivo, pretože by to bolo v ich záujme."


myslim, ze sa nerozumieme.
ja si myslim, ze zakaznik sudu neocakava od sudcu spravodlive rozhodnutie, ale rozhodnutie, ktore mu da zapravdu. na zaklade tejto motivacie si nebude vyberat najspravodlivejsieho sudcu, ale sudcu, ktory bude mat najblizsie k jeho nazoru na vec.

Peter

Re: Re: Re: problem

Uživatel dafyduck napsal:


myslim, ze sa nerozumieme.
ja si myslim, ze zakaznik sudu neocakava od sudcu spravodlive rozhodnutie, ale rozhodnutie, ktore mu da zapravdu. na zaklade tejto motivacie si nebude vyberat najspravodlivejsieho sudcu, ale sudcu, ktory bude mat najblizsie k jeho nazoru na vec.


S rozhodnutim musia byt spokojne obe strany, inak by vznikali dalsie konflikty a vy by ste si nemohli byt isty svojim narokom, ako je popisane vyssie aj nizsie v citacii z clanku. Uz dnes na tomto principe funguje rozhodcovske sudy, kedy sa v zmluve obe strany dohodnu, ze v pripade sporu budu akceptovat rozhodnutie dopredu vybraneho nestranneho rozhodcovskeho sudu. Tento sud, v zaujme prilakania zakaznikov musi (a aj tak dnes funguje) rozhodovat tak, aby obe strany boli spokojne s rozhodnutim.

"Keďže žiadny z odporcov by nebol schopný pozemok predať, prenajať, dokonca ani si byť istý jeho držbou, pokiaľ by bol jeho nárok predmetom sporu, obe strany by boli nútené priniesť túto záležitosť pred rozhodcu. Rozhodcovská agentúra na slobodnom trhu, ak by sa chcela udržať v odvetví, by musela prijať tak spravodlivé rozhodnutie, ako by to len bolo možné. Obaja odporcovia by potom boli primätí podriadiť sa rozhodnutiu sudcu, keďže človek, ktorý by sa zaviazal podriadiť sa rozhodnutiu sudcu a potom by porušil svoj záväzok, by sa ukázal ako nespoľahlivý a nikto by nebol ochotný riskovať s ním vstup do obchodných vzťahov."

Roman Frnčo

Re: Re: Zákon

Uživatel Jakub napsal:

Uživatel Robert-Antonio napsal:

1. Mají soukromé soudy povinnost se držet zákonů, nebo v případě soukromých soudů si každý soud tvoří vlastní zákoník?
2. Jak funguje odvolání? Existuje vůbec tento institut v případě soukromých soudů?


ad 2 - viz http://www.mises.cz/clanky/pravo-a-odvolani-se-ve-svobodne-spolecnosti-96.aspx

ad 1 - jakych zakonu? bavime se o soukromych soudech ve State, nebo soukromych soudech ve svobodne spolecnosti? U soudu ve svobodne spolecnosti soudce (ale to plati i dnes) rika jen svuj nazor. A kdyz ho bude rikat na zaklade toho, kdo se mu vic libi a ne na zaklade nejakych prav, pak jeho sluzby tezko bude nekdo dobrovolne vyuzivat a jeho rozhodnuti respektovat.

soudcem muze byt v podstate kdokoliv, ale prave to, ze rozhoduje spravedlive z nej bude delat vyhledavaneho a respektovaneho soudce.


1. momentálne to funguje asi tak, že súkromné právo dáva možnosť odlišného dojednania ako je v zákone tzv.dispozitívne normy, ale dojednanie nesmie byť odlišné od kogentných ustanovení, ináč sú tieto dojednania neplatné. Ale v medzinárodnom práve sa niekedy súdi aj podľa zásady bono et aqueo čiže podľa zásad dobra a spravodlivosti, čo je však dosť obťiažne určiť.

2. V súčasnosti neexistuje inštitút odvolania voči rozhodnutiam súkromného súdu.

Thorby

Neochota dohodnúť sa na sudcovi

OK, ako by vyzeral postup v prípade, ak by jedna zo strán sporu odmietala dohodnúť sa na sudcovi?

Peter

Re: Neochota dohodnúť sa na sudcovi

Uživatel Thorby napsal:

OK, ako by vyzeral postup v prípade, ak by jedna zo strán sporu odmietala dohodnúť sa na sudcovi?

Čelil by riziku vysokych nakladov, ktore by v urcitom bode boli vyssie, ako jeho neochota: "Keďže žiadny z odporcov by nebol schopný majetok predať, prenajať, dokonca ani si byť istý jeho držbou, pokiaľ by bol jeho nárok predmetom sporu, obe strany by boli nútené priniesť túto záležitosť pred rozhodcu."

Thorby

Re: Re: Neochota dohodnúť sa na sudcovi

Uživatel Peter napsal:

Uživatel Thorby napsal:

OK, ako by vyzeral postup v prípade, ak by jedna zo strán sporu odmietala dohodnúť sa na sudcovi?

Čelil by riziku vysokych nakladov, ktore by v urcitom bode boli vyssie, ako jeho neochota: "Keďže žiadny z odporcov by nebol schopný majetok predať, prenajať, dokonca ani si byť istý jeho držbou, pokiaľ by bol jeho nárok predmetom sporu, obe strany by boli nútené priniesť túto záležitosť pred rozhodcu."

Možno je to neoprávnenému držiteľovi jedno. Má, užíva, zbiera plody, že to môže scudziť ho možno vôbec netrápi. Predpokladám, že v takom prípade by si poškodený vybral hodnoverného sudcu sám a výsledok sporu by predložil organizácií, s ktorou je dohodnutý na ochrane majetku (resp. by sa tým zabezpečil pred verejnou mienkou a vyriešil by si to sám). Správne?

František Vilím

Re: Re: Zákon

Uživatel Jakub napsal:

Uživatel Robert-Antonio napsal:

1. Mají soukromé soudy povinnost se držet zákonů, nebo v případě soukromých soudů si každý soud tvoří vlastní zákoník?
2. Jak funguje odvolání? Existuje vůbec tento institut v případě soukromých soudů?


ad 2 - viz http://www.mises.cz/clanky/pravo-a-odvolani-se-ve-svobodne-spolecnosti-96.aspx

ad 1 - jakych zakonu? bavime se o soukromych soudech ve State, nebo soukromych soudech ve svobodne spolecnosti? U soudu ve svobodne spolecnosti soudce (ale to plati i dnes) rika jen svuj nazor. A kdyz ho bude rikat na zaklade toho, kdo se mu vic libi a ne na zaklade nejakych prav, pak jeho sluzby tezko bude nekdo dobrovolne vyuzivat a jeho rozhodnuti respektovat.

soudcem muze byt v podstate kdokoliv, ale prave to, ze rozhoduje spravedlive z nej bude delat vyhledavaneho a respektovaneho soudce.


Nevím jak ve "svobodné společností", ale např. v Římě měl soudce (rozhodce vybraný stranami) jedinou úlohu: posoudit zda fakta, které jsou předkládána stranami, jsou skutečně taková a zakládají vinu. Strany už k němu přišli s řešením, které bylo navrženo advokáty a autorizovano státní mocí města Říma zastoupené prétorem. Prétor zároveň řešil komplikace, když žalovaný se nechtěl dohodnout na soudci rozhodci a nebo nechtěl přijmout rozsudek. Důvodem bylo co nejvíce vyloučit svépomoc při obraně práv. Asi s ní měli špatné zkušenosti kvůli bezpráví vzniklému z právního diletantství a horlivosti se pomstít. A fungovalo jim to staletí. Protože je nezajímalo subjektivní práva (to co si každý myslí) ale objektivní, nalezení advokáty a autorizované státem, kladlo důraz na logiku. Proto bylo kvalitní a dodnes z toho těží nepřímo naše právní systémy. Každý právní skutek byl vázán na nějako actio a actio sloužilo jako procesní prostředek právní ochrany a zahrnoval v sobě právo, z něhož plyne a které uplatňuje. Je to tedy více než naše žaloba. Římští právníci se tedy ptali, jaké actio mohou použít v daném případě a omyl znamenal ztracený případ.
Např. zneužití depozita depozitářem vedlo k
1) k žalobě z furta (actio furti) - krádež, loupež, zpronevěra a zčásti i podvod.
2) actio depositi directa, pokud se užila jedna formule, šlo o náhradu škodu, pokud jiná, šlo o hodnotu věci, odsouzení vedlo k infamii - jako "zlopověstní nesli trvale některými právními újmami. Jak by se to dnes hodilo pro naše bankéře:-)

Rozsudek rozhodčích nepodléhal odvolání a nabyl ihned účinnosti. Pokud rozhodčí způsobil škodu svou nedbalostí, příslušelo poškozené straně actio na náhradu škody.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed