Státy tak nemohou následovat klasický Keynesův návod a intervenovat bez zadlužování.
Podíváme-li se na data, vyjma baltských států a Řecka nedocházelo v západním světě nikde k žádným škrtům a státní výdaje vesele rostou.
Zaprvé jsou to právě uměle nízké úrokové sazby, které způsobily jak problémy v 30. letech, tak problémy současné.
Akademici v čele se švédskou centrální bankou již několik let hledají způsob, jak obejít nulovou hranici a umožnit centrálním bankám jít s úrokem pod nulu.
Reálné úrokové míry už záporné jsou delší dobu.Co se týká záporné úrokové míry,tak Dominik o tom psal bakalářku http://www.vse.cz/vskp/22646_pod_nulou_ekonomie_zaporne_urokove_miry
Ostatně také záleží na tom, kterou inflaci kdo považuje za tu pravou a kterou si tedy od nominálního úroku či výnosu odečte. Někdo věří těm oficiálním, někdo neoficiálním a někdo si vede domácí účetnictví a vidí nárůst ceny svého spotřebního koše na vlastní oči.
Zrušení hotovosti je snem všech velkých bratrů a centrálních plánovačů. A toto opatření by umožnilo i sen dnešních zmutovaných pseudokeynesiánců, nastavit i nominální úrokové míry do záporu - např. jakýmsi zdaněním zůstatků na účtech.
Má to však svá ALE.
1) Pokud uměle nízké úrokové míry působí bubliny, prohlubují cyklus, matou investory, atd... co asi způsobí negativní míry? Všichni se budpou snažit nemít zůstatky na účtech. Ale lidé potřebují tvořit rezervy, takže nebudou jen utrácet, ale i investovat. Vzniknou megabubliny na akciích, nemovitostech, dluhopisech, atd...
2) Zrušení hotovosti bude mít i další a pro centrální plánovače negativní konsekvence. Těžko čekat, že ke dni zrušení cashe zmizí drogy, prostituce, černá a šedá ekonomika, korupce, ale i ty prosté daňové úniky typu sleva za řemeslnické práce pokud zákazník netrvá na faktuře. Tento neregulovaný sektor ekonomiky má ke své existenci důvod a ten nepomine. Centrálním plánovačum by tak hrozilo, že si lidé najdou alternativní "prostředek směny".
3) Centrlním plánovačům v prostředí bez hotovosti a s negativními sazbami bude hrozit i to, že si lidé budou hledat alternativu i v oblasti "uchovatele hodnoty". Negativní sazby by tak daly mohutný impuls všem prodejcům investičního zlata a stříbra. Jejich obraty již díky současné krizi výrazně narostly a podobná opatření by jejich obrat nadále akcelerovala. Úprk od negativně úročené měny by nabral takových obrátek, že by tento problém moc musela "řešit". Např. opětovným zákazem vlastnictví Au. A tentokráte i Ag a Bůh ví čeho ještě, protože motivace k úprku od oficiální měny by byla velmi silná. Bylo by třeba výrazně posílit represivní složky a omezit svobody, aby se podařilo tento trend alespoň částečně zbzdit.
Každopádně se nezdá, že by takové opatření mohlo být "řešením" čehokoli. Byl by to jen jeden z dalších pokusů oddálit konečnou katarzi za cenu zhoršení jeho průběhu.
Dalsi mytus. http://www.economist.com/comment/1406465
Uživatel ivansml napsal:...
Muzete mi pomoct porozumet tomudle clanku? Nevidim v nem zadny udaje o udajnem poklesu verejnych vydaju. Autor to dokonce ani netvrdi - mluvi o podilu verejnejch vydaju na HDP.
Za to tam vidim naznaceni, ze snizeni deficitu zvysenim dani autor povazuje za "austerity", coz povazuju za perverzni, vpravde orwellovske prekrouceni vyznamu slova austerity - uspory.
Uživatel Jan Mašek napsal:...
To bude tym ze pomer vydajov k HDP je vhodnejsi ukazovatel ako ich absolutna velkost.
Austerity moze mat dve krajne formy: 1) znizenie vydavkov, dane ostanu rovnake, 2) vydavky ostanu rovnake, zvysenie dani (v praxi dojde k nejakej kombinacii oboch). Nevidim dovod preco by jedna z foriem mala byt perverznejsia ako druha - v oboch pripadoch sa znizia prijmy privatneho sektora.
1) Kde je tam napsano, ze pomer verejnejch vydaju k HDP klesa? Ja to tam nevidim (je mozny ze sem akorat slepej)
2) Kdyz stat snizi verejny vydaje a dane (nominalne, v dolarech) zustanou stejny, jak z toho vyvozujete, ze prijmy soukromyho sektoru si snizej? Myslite jako prijmy soukromejch firem pochazejici z verejnejch zakazek? No v tom pripade samozrejme, to je podstata skutecnejch austerity measures. Ale o to vetsi prijmy zustanou v soukromym sektoru, protoze ten ted nemusi financovat statni deficit.
3) Austerity = uspora. Uspora = nizsi vydaje. Povazovat vyssi vydaje financovany jeste vyssima danema = to je perverzni. Austerity je kdyz se omezite, ne kdyz svoje vydaje prehodite na nekoho jinyho. To o cem mluvite je definice deficitu, NE austerity.
Druhy graf, "Change in government expenditures/GDP".
Ano, znizia sa prijmy firiem so statnymi zakazkami, ich zamestnancov, dodavatelov atd. Rovnako ako prijmy uradnikov, ucitelov, poziarnikov, ak stat znizi ich platy, prijmy dochodcov ak znizi dochodky, a mnohych dalsich. A ak dane ostanu rovnake ako predtym (co by mali ak je cielom znizit deficit), tak sukromny sektor neuspori na nicom.
...
Typujem rok.
A kto si myslí, že to padne tak o 20 percent, tak to mu gratulujem k obrovskému optimizmu.
Uživatel ivansml napsal:...
Ok. Nedavaj mi sice ty cisla smysl, protoze kdyz pada HDP, tak pokud pada pomer vydaje/HDP, tak musej padat i vydaje v absolutnich cislech - coz udajne se nedeje. Za druhy: i kdyby padal, tak pokud potrebujete snizit vydaje o DESITKY procent, protoze jste zadluzenej az po usi a vlady krachujou PRESTO, ze jsou uroky smesne nizky a tisknou se penize o stosest, tak pokles o jednotky procent - tomu rikate "austerity"? Jaky slovo budete pouzivat, az si situace vyzada pad vydaju o 50%?
Uživatel libertarian napsal:...
No rok je podle mne moc optimistický. Možné to samozřejmě je - např. po nějaké černé labuti, na kterou buď politici nestihnou zareagovat, nebo naopak zareagují příliš prudce.
Ale jinak pád o 20% je samozřejmě nesmysl. Ten pád bude takový, že jednoho dne držitelům negativně úročené měny a negativně úročených dluhopisů dojde trpělivost. Stačí, když jich dostatečně znervózní jen menšina a i to vyvolá run. Run tažený tím, že kdo první papír smění v nepapír, něco za něj dostane. Druhý méně a třetí nic. Hodnota papíru (fiat peníze, státní dluhopisy, deriváty, ...) se zastaví na hodnotě podkladové komodity (tříděná sběrná surovina).
Ale jak moc nemusím pana profesora z Hradu, tak v mnohém má pravdu. Např. v tom, že mnozí podceňují vynalézavost politiků a byrokratů udržovat nesmyslný systém při životě za každou cenu.
Věřte mi, že režim po roce 1948 také nedával ekonomický smysl a mnozí mu předvídali rychlý bankrot.
Mám obavy, že realita nevyjde vstříc těm optimistům, kteří ve vidině rychlého kolapsu zaplnili sklep konzervami. Elity udělají cokoli, aby těmto lidem konzervy bez užitku expirovaly - a negativní úročení bude to nejméně nepříjemné opatření z těch, které nás bohužel čekají.
Uživatel libertarian napsal:...
Věřte mi, že režim po roce 1948 také nedával ekonomický smysl a mnozí mu předvídali rychlý bankrot.
A krásne na tom je, že STAT a politici s tým reálne vôbec nič nemôžu urobiť. Teda - ZABRANIŤ tomu nemôžu. Môžu to oddialiť, a čím viac to oddialia, tým to padne tvrdšie. Je to celkom pekne matematicky spočítatelné, a žiadna "veľká matematika", žiadny zložitý model , celkom obyčajná bilancia príjmov, výdavkov, úročenia dlhov.
Jediná neznáma je- v ktorom štadiu okrádania občanov to už občania nevydržia, a vytiahnu palice. A v ten den to krachne. Respektíve - ak ludia s nejakými vkladmi v bankach a fondoch tie vklady a fondy vyberú a začnu nakupovať. A v ten den to krachne.
Typujem rok.
A kto si myslí, že to padne tak o 20 percent, tak to mu gratulujem k obrovskému optimizmu.
Pokud danove prijmy zustanou stejne a vydaje se zmensi, tak soukromy sektor ma vic penez k dispozici - to je jednoducha algebra.
To ale to je ten rozdil, o kterym se bavime. Samozrejme ze celkovej pocet penez zustane stejnej a prijmy = vydaje. To je nic nerikajici tautologie. Ale pokud mluvime o "government austerity measures", tak mluvime samozrejme snad o usporach na vydajich vlady. Takze vyssi dane v zadnym pripade neznamena uspora vlady, naopak.Whatever, nema zmysel hadat sa o definiciach.
A odkial ich asi bude mat viac? Ak danove prijmy ostanu stejne, tak austerity de facto znamena ze cast vydavkov ktore doteraz sli na dialnice, dochodky, skoly, atd. sa presmeruje na splacanie dlhu. Naklady na obsluhu dlhu klesnu mozno po nejakom case, ked sa deficit zmensi, ale kratkodobo sa znizia prijmy ludi/firiem platenych statom (ci ich uz oznacime za sukromny alebo verejny sektor je jedno), tym sa znizi ich dopyt a multiplikatorovym efektom aj prijmy vsetkych ostatnych.
Eh, ne, kdyz pada HDP tak musi vydaje padat jeste rychleji, aby pomer vydaje/hdp klesal. (tím ovšem neříkám, že s článkem souhlasím - s tím pádem výdajů to zas tak žhavé není - http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00023&plugin=1 (i když pokles by tu byl, to ano)).
Desitky procent, jak jste to spočítal/odhadl a jak jste změřil hlavní dopady a rizika s nimi spojená? A o kolik je to snížení výhodnější (a dle čeho?) oproti mírnějším cestám a statutu quo?