14. září 2013 10:15:42 | reagovat
Komentáře k článku Židé a statistika
Ivana Ebuová
Byli schopní a stále jsou - inteligence je dědičná
...a navíc drží při sobě a jsou bohem "vyvolení".http://www.youtube.com/watch?v=H7HFhalHEuk
http://www.diskuteri.eu/clanek/zidobolsevismus-od-carskeho-orla-k-rudemu-praporu-264-yz2
http://zidovskelisty.blog.cz/1106/kouzlo-nechteneho-aneb-zide-a-komunismus
http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Spiknuti_proti_Cirkvi-Pinay.pdf
http://www.zidovskedejiny.cz/cz2/history/antisemitism/present/modern_antisemitism/jewish_bolshevism
Václav Sobota
Judaismus jako skupinova evolucni strategie
Pokud tema nekoho blize zajima, doporucuji knihu Petra Bakalare Tabu v socialnich vedach (http://www.ivtt.net), ktera na danou problematiku nahlizi pohledem evolucni biologie a sociologie.Tibor Mach
"pozitivní" segregace
Moje domněnka je, že vyšší IQ u židů oproti ostatním plyne z toho, že v křesťanských zemích jim byly zapovězeny mnohé standardní profese, které nevyžadovaly rozvoj intelektu. Díky tomu u nich byli úspěšnější (a tehdy to bylo ekvivalentní s tím, že měli více potomů) ti chytřejší, ti, které dokázala uživit hlava. U ostatních národů, u nichž ta omezení nebyla, to bylo rovnoměrnější.Domněnku lze snadno testovat - na blízkém východě podobná segregace muslimů a židů ve středověku nebyla. Sice se řídili různými právními systémy (podobně jako ghetta v Evropě měla vlastní zákon, který byl ovšem podřízen tomu místnímu feudálnímu), ale pokud vím, tak židům nebyl zamezován vstup do žádných profesí (kromě státních úřadů). Pokud je moje domněnka správná, mělo by IQ blízkovýchodních židů (ale ne těch, co se přistěhovali do Izraele po 2. světové válce) být v průměru zhruba na úrovni jiných tamních obyvatel, kdežto u těch "evropského původu" vyšší.
Dále taky u Asiatů je měřitelně vyšší průměrné IQ než u Evropanů, ačkoliv je to myslím jen o asi 2-3 body. To už nevím, co by mohlo způsobovat...řekl bych, že ačkoliv hraje určitou roli genetika, dost podstatná je i výchova a prostředí. IQ neměří potenciál (to asi ani moc dobře nejde), ale v zásadě výsledné schopnosti. A nerozvíjený vysoký potenciál přináší horší výsledky než vysoce rozvíjený průměrný potenciál. Dvojče Alberta Einsteina žijící prvních 30 let života v jeskyni s minimem vnějších podnětů by na tom z inteligencí nebylo nic moc.
Bohužel, spousta lidí vnímá tyhle v zásadě pouze statistické zajímavosti příliš osobně. To, že průměrné IQ nějaké populace čítající miliony lidí je o pár bodů vyšší než u jiné obdobně velké, neříká nic moc o konkrétních jednotlivcích. Typicky má člověk mnohem větší (aposteriorní) informaci o někom, když se s ním seznámí, než tu základní apriorní vycházející z příslušnosti k nějakému etniku. Ale výsledek toho "osobního vnímání statistiky" je, že studium podobných věcí je pro akademika skvělý způsob jak přijít o práci.
Richard
Vysvetlenie
Existuje teória, ktorá vysvetluje vyššie IQ u Židov tým, že najmúdrejší Židia sa často stávali bohatými rabínmi a mali aj veľa detí. Čo je v kontraste s inými národmi, kde Tí najmúdrejší sa často dávali na duchovnú dráhu a rodinu nemali. Ale v princípe to nie je pravda a podľa meraní IQ nemajú Židia výnimočné postavenie.Vysvetlenie úspechu u Židov, ktoré sa tak prejavovalo na prelome 19. a 20. storočia musíme hladať v troch historických faktoch:
1. Na konci 19. storočia bola celá Európa kapitalistická v tom najlepšom význame tohto slova. Schopní ľudia boli vďaka svojim schopnostiam schopní dosiahnuť veľmi dobré spoločenské a ekonomické postavenie. Viac záležalo na tom, čo človek dokáže dosiahnuť svojimi schopnosťami ako na tom, z akej pochádza rodiny alebo ako veľký má zdedený majetok.
2. Židia boli pripravení na tento typ života. Celých 1000 rokov im najrôznejšie zákony zabraňovali v celej Európe byť šlachticmi, živiť sa poľnohospodárstvom a často im boli zakazované aj rôzne remeslá. Takže určité množstvo Židov sa živilo už pred príchodom kapitalizmu obchodovaním, finančníctvom, právnymi alebo lekárskymi službami.
3. Veľmi veľmi dôležitým faktorom bolo to, že Židia boli veľmi schopní sa vzdelávať. Od útleho veku sa Židia učia naspamäť tóru. To precvičovalo ich pamäť. V 19. storočí, keď neexistoval internet bola dobrá pamäť veľkou konkurenčnou výhodou.