10. července 2013 12:14:14 | reagovat
Zdeněk G
Ďáblův advokát
Těžba břidlicového plynu není přímo srovnatelná s výrobou tužky.Může být srovnatelná s otevřením dolu na grafit nebo postavením továrny na spracování kaučuku, z čehož daní lidé mohou mít strach pochopitelnej.
Občané z daných lokalit nepotřebují tězbě rozumět. Bohatě stačí že se důsledků těžby obávají.
Tržní řešení, které by IMO mohlo zafungovat by mohlo mít několik rozměrů
- uplacení lidí nějakým procentem. Aby z toho že se tam něco takového děje něco měli. Už sama existence řešit a strachovat se co bude nebo nebude pokud se těžit začne
- pojištění všech nemovitostí proti zemětřesení a studen proti kontaminaci spodní vody na částku které místní přijmou - předejde to případným sporům jestli dané zemětřesení nebo kontaminace byla způsobena těžbou. Pojištění nemovitostí proti pádu cen nemovitostí v dané lokalitě, pokud by k problémům došlo.
Proti těžařům (kteří logicky budou riziko bagatelizovat) by tak v posuzování rizika nestála masa neinformovaných občanů (kteří riziko budou logicky ze strachu zveličovat), ale nějaký konglomerát pojišťoven, dostatečně kapitálově vybavený na to aby si mohl rizika nechal sám posoudit a pak nastavil jeho cenu.
jakékoli jiné kecy kolem - např. přesvědčování lidí těžařů, že je to úplně v pohodě a nic nehrozí, s tim ať jdou někam. I kdyby to byla stokrát pravda, chápu že tomu místní nevěří. Ať těžaři tedy také tržně demonstrují že si za tím co říkají stojí.
Podobná dohoda je IMO možná i v současné situaci kdy existuje a situaci komplikuje stát.
Spíš jde o to že těžaři by rádi - tak jako v případě uhlí, rádi použili stát jako beranidlo proti místním... a místní jako štít proti těžařům.