Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.
Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.
Dle mého názoru není podprahová reklama nátlak, nikoho k ničemu nenutí.
Důvod je ten, že jediný způsob, jak toto tvrzení obhájit, je prohlášení, že ovlivňuje podvědomí člověka, které nemůžeme tak docela kontrolovat.
Jenže podvědomí člověka ovlivňuje vše. Sice ty věci, které procházejí vědomím, jej ovlivňují méně, ale přesto jej nějak ovlivní, uvidím-li v kině (regulérní a dlouhý) záběr vyprahlé poušti a potom plechovku pití a kolem ní led, rozhodně to nějakým způsobem mé podvědomí ovlivní také, jenže kvůli tomu, že mi prochází i vědomím, je toto ovlivnění menší, než když tam někdo tytéž záběry vsune podprahově a já si neuvědomím, co jsem viděl.
No a vzhledem k faktu, že jsou lidé různí a někteří jsou náchylní k reklamám mnohonásobně více než jiní, nelze tady moc udělat čáru, jak rozsáhlé ovlivnění podvědomí je ještě OK a co už je moc, na každého to působí jinak a určitě se najdou jedinci, kteří budou proti podprahové reklamě odolnější než jiní proti reklamě obyčejné. Ostatně celý článek používá jako nejsilnější argument to, že nelze stanovit jasnou hranici mezi informativní a propagační reklamou, celé se to točí kolem toho, že to nelze plně oddělit. Stejnou argumentací pak lze obhájit podprahové záběry, protože se jedná jen o to, že podvědomí ovlivňují více než ty ostatní.... krom toho, kdybych použil poměrně oblíbený styl argumentace, se kterým se lze setkat napříč celým tímto seriálem článků, nelze ani určit, co je vlastně podprahové, protože různá zařízení na přezentaci obrazu mají různou frekvenci, takže nám ukazují jiný počet snímků za sekundu.... a jaký by byl nejkratší povolený záběr, aby nebyl označen za "podprahový"? Kolik z kolika snímků v jedné sekundě je ještě správně a kolik už ne?
Upřímně nevím, nakolik vůbec takové věci fungují.
No je to trochu vágní, ale krátce: S normální reklamou "počítám", když jdu na film, počítám s tím, že tam mohou být obrázky pouště a obrázky pití s ledem, proste to je soucasti toho, co si kupuji. podprahová reklama je invazí do mého podvědomí, nic takove "nechci", neplatim za to, nepočítám s ní.
(samozřejmě, pokud na lístku od kina budu mít, "filmy mohou obsahovat podprahovou reklamu", tak je to neco jineho)
Upřímně nevím, nakolik vůbec takové věci fungují..
Ale jak říkáš, je obtížné to vůbec rozlišit. Přesto v tom fakticky vidím rozdíl.
Nedavno jsem behem vikendu shledl "studio kamarad", ci jak se to dnes jmenuje a prekvapilo mne mnozstvi reklamy cilene na deti. Jaky je vas nazor na toto ? Je to vubec moralni ?
Pochopitelně, kdyby někdo dal do bazénu kyselinu a tvářil se, že je to normální bazén, pak je to jeho chyba, protože došlo ke zjevné úhoně, která je prokazatelná a viditelná.
Napriek tomu si myslim, ze reklama je zbytocna, ak nie cela tak jej velka cast.
Chcem telefonovat (asi potrebujem mobil mozno pausal... ved uvidim) neviem, kto poskytuje sluzby ale kliknem na stranku na internete a najdem vsetky pausaly aj prepaid na jednom mieste. Neriesim, ci je to Orange, O2 alebo niekto iny. Podstatna by bola cena. Nastastie iba male percento zakaznikov musi riesit dostupnost. Kvalitu neriesim, ta musi byt 100%, Navyse v reklame vam ziadna spolocnost nepovie, ze maju "troska" horsie sluzby. Tuto agenturu neporovnavat so statnou reklamou (ta je tiez iba reklama, kde zadavatelom je stat) A toto by mohlo priniest nizsie ceny a vyssiu kvalitu (spomente na kvalitne rucne naradie z reklamy obchodnych retazcov) Pri vyrobkoch staci uviest ako sa testovali a testy by si mohol ktokolvek zopakovat a nebolo by mozne "upravit vysledky"
Citujem "Je zřejmé, že neexistuje způsob, jak oddělit „obal“ od jádra." ale ano. Staci pouzit rovnaky typ pisma pre vsetky produkty.
Pripustam, ze nove produkty potrebuju reklamu. Ale reklamovat by sa mohla vseobecna vlastnost, napr lietajuci koberec (a hoci aj s peknou babou) ale bez vyrobcu. Naklady na reklamu by platili vsetci vyrobcovia (percento z podielu na trhu prip iny kluc by sa dal najst) a aj to iba na zaciatku, kym by bol produkt znamy. Napr reklama na prasok je absolutne zbytocna.
Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.
Nedavno jsem behem vikendu shledl "studio kamarad", ci jak se to dnes jmenuje a prekvapilo mne mnozstvi reklamy cilene na deti. Jaky je vas nazor na toto ? Je to vubec moralni ?
Uživatel jano napsal:Napriek tomu si myslim, ze reklama je zbytocna, ak nie cela tak jej velka cast.
Já si to taky myslím, a proto veškerou reklamu ignoruji. Jiní lidé si to ale nemyslí, a proto reklama existuje. Ne každý má stejná kritéria kvality, ne každý potřebuje trávit čas hledáním toho naprosto nejlepšího řešení, ne každý je lhostejný k tomu, jak je produkt zabalený a prezentovaný. Jejím zákazem se tedy nic nevyřeší. Pokud Vám reklama vadí, tak ji ignorujte a v obchodě nakupujte kvalitní výrobky a nikoliv reklamou propagované.Chcem telefonovat (asi potrebujem mobil mozno pausal... ved uvidim) neviem, kto poskytuje sluzby ale kliknem na stranku na internete a najdem vsetky pausaly aj prepaid na jednom mieste. Neriesim, ci je to Orange, O2 alebo niekto iny. Podstatna by bola cena. Nastastie iba male percento zakaznikov musi riesit dostupnost. Kvalitu neriesim, ta musi byt 100%, Navyse v reklame vam ziadna spolocnost nepovie, ze maju "troska" horsie sluzby. Tuto agenturu neporovnavat so statnou reklamou (ta je tiez iba reklama, kde zadavatelom je stat) A toto by mohlo priniest nizsie ceny a vyssiu kvalitu (spomente na kvalitne rucne naradie z reklamy obchodnych retazcov) Pri vyrobkoch staci uviest ako sa testovali a testy by si mohol ktokolvek zopakovat a nebolo by mozne "upravit vysledky"
Nikde není psáno, že toto porovnávání má dělat stát. Někteří lidé o něj možná nestojí (a možná je jich docela hodně, když vidíme úspěch reklamního průmyslu) a je tedy nespravedlivé, aby museli náklady platit z daní.
Také si uvědomte, jak moc je stát podplatitelný a jak je jeho rozhodnutí těžkopádné. Jaké má úspěchy s garantováním "kvality" ve zdravotnictví, ve školství, v udělování licencí na provoz nejrůznějších činností, atd. To chcete, aby stejně "kvalitně" sestavoval žebříčky produktů, a my bychom mu to platili?!
Pokud nějaký spotřebitel stojí o věcné srovnání výrobků, jsou mu k dispozici nejrůznější odborné časopisy, nyní často zdarma na internetu, nebo srovnávací portály typu Heureka. V USA samozřejmě tyto služby existovaly i v papírové podobě před vznikem internetu. A není třeba, aby to dělal stát prostřednictvím peněz ukradených lidem.Citujem "Je zřejmé, že neexistuje způsob, jak oddělit „obal“ od jádra." ale ano. Staci pouzit rovnaky typ pisma pre vsetky produkty.
Když bude všude stejné písmo, tak sice nebude mít váhu na srovnávání jednotlivých produktů, ale stále bude moci mít váhu při srovnávání možnosti "koupit" a "nekoupit". A NĚJAKÉ písmo se vybrat musí. Jak určíme, které to bude?Pripustam, ze nove produkty potrebuju reklamu. Ale reklamovat by sa mohla vseobecna vlastnost, napr lietajuci koberec (a hoci aj s peknou babou) ale bez vyrobcu. Naklady na reklamu by platili vsetci vyrobcovia (percento z podielu na trhu prip iny kluc by sa dal najst) a aj to iba na zaciatku, kym by bol produkt znamy. Napr reklama na prasok je absolutne zbytocna.
A co když se nějaký výrobce nechce na této dohodě podílet? Jakým právem do toho bude přinucen?