22. června 2011 01:01:10 | reagovat
Komentáře k článku Proč chudí nemají rádi bohaté?
O´ Pruz
Doplnění
Zdravím autore,prosím několik odpovědí:
s jakou třídou bohatých se identifikujete?
Která je ta kvalitní ekonomie?
Po kolikáté lajně jste dal tento článek?
dafyduck
nazor
ja si myslim, ze primarnym problemom je ta predstava, ze bohatstva je na svete nejaka obmedzena kopa. cize, ked niekto ziska, tak nasledne musi niekto stratit. s tym suvisi nazor, ze obchod nie je win-win vztah, ale nakupujuci je v nevyhode. tieto predstavy su sucastou nejakej vseobecnej legendy, ktora sa podava z generacie na generaciu a neviem si predstavit, ze by ju niekto vykorenil. velmi silne korene ma aj v usa.HynekRk
Článek
Článek je na pomezí ekonomie a psychologie, a je to dobrý článek. Holt je to o tom vzdělávání! Pokud nemá většina chudých lidí nic proti bohatým sportovcům, hercům atp. tak je naděje, že nebude mít časem nic ani proti podnikatelům. Bohužel také současný velmi paternalistický model státu nechává podnikatelům mnohem menší prostor pro získání prestiže u obyvatelstva – třeba podporou dobrých věcí, charitou atd.O´ Pruz
Re: nazor
>> primarnym problemom je ta predstava, ze bohatstva je na svete nejaka obmedzena kopaPokud tady není někde schována ještě jedna zeměkoule, tak to bude dost závažný problém.
Pokud mluvíte o duševním bohatství, tak vskutku je omezení neomezené. Leč patrně na to duševní bohatství jeho vyznávači, pojdou.
Didi
Re: Re: nazor
Zeměkoulí kolem ve vesmíru jsou spousty. Uznávám, že z našeho současného pohledu o nich ještě moc nevíme a jsou pro nás poněkud z ruky, ale to je podobná situace v jaké byli Římané před asi dvěmi tisíci let.Didi
Re: Re: Re: nazor
K čertu, odeslal jsem to nedopsané.Zeměkoulí kolem ve vesmíru jsou spousty. Uznávám, že z našeho současného pohledu o nich ještě moc nevíme a jsou pro nás poněkud z ruky, ale to je podobná situace v jaké byli Římané před asi dvěmi tisíci let. Ti také nevěděli nic o existenci Ameriky nebo Austrálie, no a dnes tam jejich potomci klidně žijí.
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: nazor
Jejda,jaká pohotová, svěží a bystrá reakce.
A v Americe zase linčují černochy.
mrako
bohaty na slovensku
ani sa tomu nedivim, ze chudobny zavidia (nenavidia) bohatym, ked vsetci vieme ako bohaty zbohatly. Snad sa to tiez raz otoci a bude sa tu normalne podnikat.qed
Proč chudí nemají rádi bohaté?
Ja by som mal jednu odpoveď. Dnes som ju náhodou prečítal na osobnej facebookovej stránke nášho liberálneho politika Ivana Mikloša. Povedal to Konfucius, že:"V dobre riadenej krajine je chudoba to, za čo sa má človek hanbiť. V zle riadenej krajine bohatstvo"
Roman2
Re
No, minimálně u nás měl podnikatel dobré jméno maximálně rok nebo dva po revoluci. Později veřejnosti došlo, že zdejší podnikatelé se rekrutují z řad bývalých estébáků nebo veksláků. Možná to nebyla úplná pravda, ale dojem zůstal. Potom stále zřejmější napojení určitých podnikatelských skupin na stát, jak tomu je až dodnes, nemohlo obecně prestiž podnikatele zvýšit. A protože to je systémový problém, nikoliv morální, tak se tento veřejný "obrázek" podnikatele asi ani nezlepší.Je to sice offtopic, ale zastal bych se buddhismu, který v zásadě není od světa odtrženým pochmurným náboženstvím životní strasti ,-)
qed
Re: Re
Uživatel Roman2 napsal:Je to sice offtopic, ale zastal bych se buddhismu, který v zásadě není od světa odtrženým pochmurným náboženstvím životní strasti ,-)Ktorú pasáž máš konkrétne na mysli? Budhizmus mám celkom dobre naštudovaný [wikipédia to istí], aj tak však neviem, na čo sa odkazuješ.
Petr Málek
Re: Re
Uživatel Roman2 napsal:Potom stále zřejmější napojení určitých podnikatelských skupin na stát, jak tomu je až dodnes, nemohlo obecně prestiž podnikatele zvýšit.
Pravda pravda, jednou jsem napsal článek na jeden web (zvedavec.org) a rozvinula se pod ním diskuse, která se stočila na téma zlých korporací a podvodných podnikatelů, kteří jsou za peníze daňových poplatníků taháni z průserů.
Naivně jsem se do té diskuse zapojil a pokoušel jsem se vysvětlit diskutujícím, že ano, na stát napojené korporace jsou samozřejmě zlo, ale proč zakazovat korporace (ano, nekecám, oni by opravdu např. zakázali existenci firem s více než X zaměstnanci), když by možná stačilo zakázat státu, aby je podporoval :)
Ale vůbec žádný úspěch, určití lidé si prostě vůči podnikatelům vytvořili averzi a nikdo jim ji nevyvrátí. Radši vylijí vaničku i s dítětem, než aby použili základy zdravého rozumu.
Pega
Re: Re: nazor
Cize, podla vas, sme dosiahli na vsetko bohatstvo Zeme? Takze uz ho mozeme iba "prerozdelovat"? Kym nas Zem uzivi (cital som odhady medzi 16 az 40 miliardami), tak vseobecne bohatstvo moze vzrastat. A moze byt nerovnomerne rozdelene.Pega
Re: Re: Re: nazor
Do haja. Prirodzene to bolo smerovane OPruzovi.HynekRk
Ad podnikatel
Já bych teda někoho, kdo si majetek získal krádeží a podvodem nenazýval podnikatelem, byť se za něho ten člověk může klidně vydávat. Pro takového člověka je již dávno používán termín zločinec. Také bych osobně podnikatelem nenazval někoho, kdo si vylobuje dotace a privilegia na státu.HynekRk
Re: Re: nazor
Uživatel O´ Pruz napsal:>> primarnym problemom je ta predstava, ze bohatstva je na svete nejaka obmedzena kopa
Pokud tady není někde schována ještě jedna zeměkoule, tak to bude dost závažný problém.
Pokud mluvíte o duševním bohatství, tak vskutku je omezení neomezené. Leč patrně na to duševní bohatství jeho vyznávači, pojdou.
Přece již Švejk říkal, že v zeměkouli je schována ještě jedna zeměkoule, a ta je větší než ta první. Nejste vy z té druhé?
O´ Pruz
Re: Re: Re: nazor
Drahý HynekRk,vcelku zajímavá diskuse.
Jeden filozof se zamýšlí nad nekonečností bohatství na prokazatelně konečném rozměru země. Evidentně fyzikou nedotčen.
Další duševní titán. „Zeměkoulí kolem ve vesmíru jsou spousty “. vcelku jej energetické fyzikální omezení nezajímá. Blouznivec.
Další a vskutku již neposkvrněný duševní velikán obhajuje 40 miliard lidí na této zemičce, která úpí pod tíhou současného stavu.
Další duševní exot nabízí východisko, hlavně to vzdělání. Vcelku jej nezajímá, že vysokoškolsky vzdělatelných lidí je jen tak max. do 30%. Opačné spektrum jsou lidé rozumu mdlého a zbytek děkuje za vyučení, maturitu, či kombinaci obého. Tedy nevzdělatelné spektrum je plných 70%.
Těchto 70% je tak nanejvýš možno lépe informovat.
Další exot Carabini. Bohatství tvoří bohatství. Bloznivec.
Jsem vcelku rád, že současnost je taková jaká je. Pokud by některý ze zmíněných extrémistů dostal k moci měnit směr dějin, bude opravdu, ale opravdu teprve zle.
Peter
re Opruz
Chapem spravne tvoje tvrdenie, ze na svete je obmedzene mnozstvo bohatstva, dokonca ze toto mnozstvo sa neda zmenit (pises, ze sa neda vyprodukovat)?Ako potom vysvetlis, ze ked si maliar zoberie platno za 5 EUR, stetec a farby za 10EUR, zmiesa ich dokopy (namaluje obraz), ludia mu za tieto iste statky budu ponukat 1000EUR? Vytvoril hodnotu? Ak nie, co mi unika, kde sa vzalo to dodatcone bohatstvo?
Odpovedou teda je nie, ze bohatstvo je ohranicene moznostatmi nasej Zeme, ale bohtastvo moze rast do nekonecna, pretoze hodnotu statkom pripisuju ludia, ktorych potreby su nekonecne.
Anderson
Re: Peter
On má O’ Pruz vůbec celkem úsměvné názory. Něco jako, že se ekonomika zastaví, až všichni budou všechno mít, tj. nikdo už nic dalšího nebude potřebovat. Něco na způsob, už mám auto a za živého boha mě nikdo nedonutí, abych si chtěl pořídit lepší. Nebo mám 2+1 a v žádném případě, i kdyby to bylo zadarmo, se do 3+1 nepřestěhuji a podobně ,-)Ale prej má nějaké ekonomické vzdělání ... možné to je, obecně to cosi vypovídá o úrovni státního školství. :-)
Peter
Re: Anderson
mna to naopak fascinuje, rad by som si nechal vysvetlit preco je bohatstvo na tomto svete obmedzene (dokonca moznostami Zeme).Anderson
Re: Re: Anderson
Uživatel Peter napsal:mna to naopak fascinuje, rad by som si nechal vysvetlit preco je bohatstvo na tomto svete obmedzene (dokonca moznostami Zeme).
To ale pláčete na dost špatném hrobě, protože O‘ Pruz zásadně nic nevysvětluje, pokud tedy vysvětlení nechápete jako napsání několika, vzájemně (natož pak s tématem) spolu vůbec nesouvisejících bodů. :-)
O´ Pruz
Re: Re: Re: Anderson
Drahý Andersonvše bylo zde (krom bohatství) zvěčněno v diskusi.
Ale dám ti za pravdu, pokud budeme brát bohatství jako fikci, tak je toto fiktivní bohatství vskutku neomezeně. A dokonce přidám. V tom případě i to osobní štěstí má nekonečný rozměr. Dobrovolnou směnou štěstí za lepší, šťastnější a bohatší zítřky.
Peter
Re: Re: Re: Re: Anderson
OPruzi, ale presne to by ma zaujimalo co je podla teba bohatstvo, ze je nemenne? Podla teba su bohatstvom len fyzicke statky/prirodne zdroje, ktorych mnozstvo je dane a nemmenne. To vsak nie je pravda. Prirodne zdroje su obmedzene, ale ich hodnota sa moze menit a presne tato hodnota predstavuje bohtatstvo.Opat, predstav si dvoch ludi, maju rovnako velke pozemky, jeden ma na tomto pozemku hromadu dreva, zeleza, vsetko v surovom stave, a spi na holej zemi...
Druhy ma na svojom pozemku rovnake mnozstvo dreva, zeleza atd, ale ma z nich postavny luxusny dom, jachtu a pod...
Ocividne nie su obaja rovnako bohati a nemaju rovnake bohatstvo. Zatial co jeden zije v luxuse druhy tire biedu a spi na zemi.
Ak nesuhlasis ze je toto dokaz, ze bohatstvo sa da rozmnozovat pracou, prosim napis kde sa mylim.
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: Anderson
V tom zase cítím tak trochu hodně a k tomu i dost, kulišárnu.Je mi líto, ale zcela určitě nikdo na tomto světě nedovede poměřit bohatství. Je člověk co zná všechna moudra světa i bohatý. No nevím. Zde si lidstvo pomohlo měřením IQ. V bohatství materiálním si lidstvo vypomáhá hodnotou. Hodnota v materiálním světě má konečnou hodnotu.
Ne né, bohatstvím rozbředlý hodnotový soud si nenechám za žádných okolností vnutit. Zatím po mně v obchodě chtějí za rohlík 2 kačky. Ještě jsem nikomu nikdy nevnutil svoje bohatství ducha. Už vidím prodavače jak mu svěřuji že jsem bohatý, neb mám jachtu a dá mi za to ten rohlík.
gofry
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Anderson
Uživatel O´ Pruz napsal:Hodnota v materiálním světě má konečnou hodnotu.
Hodnota má hodnotu?
Na koľko hodnotíš vlastný život? Tj. za akú hodnotu by si sa nechal zabiť?
Jakub Skala
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Anderson
Uživatel gofry napsal:Uživatel O´ Pruz napsal:Hodnota v materiálním světě má konečnou hodnotu.
Hodnota má hodnotu?
Na koľko hodnotíš vlastný život? Tj. za akú hodnotu by si sa nechal zabiť?
ackoliv opruzovy myslenkove pochody prilis nedokazu sledovat, je asi zrejme, ze je mysleno, ze "hodnota ma konecnou velikost". coz je sice dost pochybne tvrzeni, ale nemusime slovickarit :)
pokud se pletu, pak uz jsem se v opruzovo myslenkach uplne ztratil :D
Peter
re OPruz
ja OPruzove tvrdenia chapem tak, ze on sa mylne domnieva, ze bohatstvo je pocet kusov statku, teda na svete je dane mnozstvo zlata, dane mnozstvo vsetkych nerastnych surovin, teda sa nedaju rozmnozit. Pocet kusov vsak nic nehovori o ich hodnote, tak ako moze byt pre niekoho kilo zlata bezcenne (clovek na smrtelnej posteli), tak moze mat pre niekoho nevycislitelnu hodnotu (rodinne sperky). Je to prave tato hodnota, ktoru jednotlivec stanovuje uplne subjektivne (a ktora moze byt nekonecna, ako napr ludsky zivot), ktora predstavuje bohatstvo. Neorana poda je lacnejsia nez orana. Opruz, napis prosim v com presne sa mylim,a nie len tie tvoje inotaje ktore ,naopak ako si myslis, nemaju pointu :)O´ Pruz
Re: re OPruz
Nepustím do spektakulárního pojednávání o jsoucnu a nekonečnu bohatství.Pokud má kdokoli představy, že namalovat obraz, a prodat jej milovníku umění na vysokou cenu se zvýšilo bohatství, neberu mu to. Dokonce neberu nabyvateli obrazu jeho pocit rostoucího bohatství a štěstí. I toto je součástí života.
V minulosti, a není to tak dávno, papežovi poradci zvažovali, kolik andělů se vejde na špičku jehly.
Peter
re OPruz a nova ekonomicka skola
Opruzi, podla toho co pises si priekopnikom uplne noveho ekonomickeho smeru, podla ktoreho praca nevytvara ziadne hodnoty, potom je bohatstvo skutocne dane a nemenne, len potom nerozumiem, naco ludia pracuju a uz vobec nerozumiem, preco im zamestnavatelia platia mzdy, kedze oni pre nich nevytvaraju ziadne bohatstvo (skoda ze sa tato ekonomicka skola objavila az tak neskoro, myslim ze by bola velmi ucinnou voci Marxovej teorii vykoristovania nadhodnoty). Vyplyvaju z nej dokonca fascinujuce zavery a teda, ze sa ludstvo od cias pracloveka nikam nepohlo a nic nevytvorilo (pretoze bohatstvo je dane a nemenne).František Vilím
Re: re OPruz a nova ekonomicka skola
Uživatel Peter napsal:Opruzi, podla toho co pises si priekopnikom uplne noveho ekonomickeho smeru, podla ktoreho praca nevytvara ziadne hodnoty...
1) Práce hodnoty nevytváří (nakonec bychom opět skončily u nákladového pojetí cen)
2) Stará populární myšlenka o konečnosti (je určitá hranice) bohatství byla docela dávno převedena na Montaignovo dogma. Nic nového už asi k tomu jen tak nepřidá :-) (nakonec bychom se pohybovalo v blízkosti starého Malthusovského zákona populace, pokud bychom připustili lineární růst bohatství chápané jako prostředky obživy a růst populace geometrickou řadou)
Merkantelismus je stále živý.
O´ Pruz
Re: re OPruz a nova ekonomicka skola
Nebudu to již dál pitvat.Tak jen drobnost. „nevytvara ziadne hodnoty, potom je bohatstvo “.
Pak se ptám, proč jednou hodnota a podruhé bohatství.
Pokud kdokoli vyrve něco z naší zemičky a uspořádá neuspořádaný stav hmoty do uspořádané podoby, třeba auta, má toto uspořádání nějakou vyčíslitelnou a tím i souměřitelnou hodnotu. ( např. člověkohodinu, případně dolar, či unci zlata, pro jeho vyznavače..) Toto dovedu vcelku obstojně poměřit.
Zdali jsem tímto uspořádáním hmoty i bohatší. Nevím, nepřijde mi to jako měřitelný význam. Prostě mohu o bohatství spekulovat a rozšiřovat jak se mi zlíbí. CO je pro jednoho bohatství může naopak pro jiného být ve významu převeliká škoda. Nebo pokud ten mazalův obraz roste v čase na ceně je stále víc ne tomto světě bohatství? Mazal ušudlil obraz v vytvořil uspořádáním hmoty možná nějakou hodnotu a tím to končí. Ostatní je jen a jen fikce s nějakým pomyslným neuchopitelným pojmem bohatství.
Ne né, filozofování o bohatství nechám pro povolanější. Uchovám si pojem o hodnotě. Gumové pojmy mě mohou jen oprudit.
Ještě mi přišlo divný, že se na burze s komoditou bohatství nikde neobchoduje. NO nakročeno mají vyznavači bohatství převelice dobře.
Juraj Šeffer
Re: Re: re OPruz a nova ekonomicka skola
Uživatel O´ Pruz napsal:Pokud kdokoli vyrve něco z naší zemičky a uspořádá neuspořádaný stav hmoty do uspořádané podoby, třeba auta, má toto uspořádání nějakou vyčíslitelnou a tím i souměřitelnou hodnotu. ( např. člověkohodinu, případně dolar, či unci zlata, pro jeho vyznavače..) Toto dovedu vcelku obstojně poměřit.
Hodnotu, subjektivnu v ludskej mysli, nedokazete odmerat. To co dokazete odmerat su naklady - pocet hodin ludskej prace, vahy pouzitych surovin, sumu penazi zaplatenu za tieto prostriedky a pod.
Peter
re Frantisek
"1) Práce hodnoty nevytváří" - preco potom uzitocnost pooroanej pody vzrastie? (teda aj jej hodnota)ked som pisal ze pracou sa daju vytvarat hodnoty nepisal som ze vynalozena praca=rovnaky narast v hodnote
František Vilím
Re: re Frantisek
Uživatel Peter napsal:"1) Práce hodnoty nevytváří" - preco potom uzitocnost pooroanej pody vzrastie? (teda aj jej hodnota)
ked som pisal ze pracou sa daju vytvarat hodnoty nepisal sem ze vynalozena praca=rovnaky narast v hodnote
Užitečnost je hodnocena nezávisle na množství vynaložené práce na dosažení té užitečnosti. Pokud někdo zorá další jednotku půdy, jejíž mezní hodnota je nulová (nikdo už nechce plody a nějak špatně si to spočítal), pak hodnota pole nevzrostla i když se pracovalo. A pokud nehnu ani prstem a někdo bude najednou chtít mou neužitečnou půdou koupit, tak jí hodnotí jako užitečnou aniž by to souviselo s mou prací.
Peter
Re: Re: re Frantisek
ja som sa k nicomu z toho nevyjadroval, ja som len tvrdil ze hodnota sa da zvysit pracou, nie ze ak vynalozim pracu musi vzrast hodnota (pisal som vyssie ze hodnotu urcuje subjekt).František Vilím
Re: Re: Re: re Frantisek
Uživatel Peter napsal:ja som sa k nicomu z toho nevyjadroval, ja som len tvrdil ze hodnota sa da zvysit pracou, nie ze ak vynalozim pracu musi vzrast hodnota (pisal som vyssie ze hodnotu urcuje subjekt).
Neříkám nic jiného, že výrok "hodnota sa da zvysit pracou" podle mě problematický kvůli nevysvětlenému vztahu mezi "hodnotou" a "prací" a může to vézt zřejmě k chybným konotacím.