Zatím asi nejlepší část. A fakt mne překvapuje, že to vychází na kapitalistickém portálu. Něco takhle osvíceného a neagresivního bych tady nečekal.
Na druhou stranu se musím přiznat, že když potkám nějaké reálné puberťáky, tak je má víra v děti a jejich chuť se vzdělávat poněkud otřesena...
....Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.
Uživatel Hugo napsal:...
Ale ještě bych měl jeden dotaz. V MHD jsem byl svědkem takovéto události: matka sedí vedle svého dítěte, naproti nim pán, přičemž dítě ho kope nohama. Pán požadá matku, aby dítě uklidnila a matka odpověděla, že ne, že dítěti nic nezakazuje, že zastává takovou výchovu, že si dítě musí přijít samo na to, co je špatné a co dobré. No a protože dítě nepřestalo, tak se pán zvednul a šel se někam postavit. Když autobus zastavoval, tak k matce přistoupil nějaký mladík, vytáhl si z pusy žvýkačku a nalepil ji matce na sklo brýlí se slovy, že měl stejnou výchovu. Jak se stavíte k výchově v tomto směru?
Uživatel Gonio- napsal:...
Společnost ? Potřebuje?
Řekl bych , že spoustu těch věcí, které jmenujete se děti učí v době, kdy už jsou schopné pochopit, že je to znalost, která jim v budoucnu dopomůže k větší produktivitě. Některé děti jsou pak ochotné se učit a některé ne - čož je klasická otázka míry preference současných před budoucími statky. Kde je problém?
Uživatel Hugo napsal:...
Ale ještě bych měl jeden dotaz. V MHD jsem byl svědkem takovéto události: matka sedí vedle svého dítěte, naproti nim pán, přičemž dítě ho kope nohama. Pán požadá matku, aby dítě uklidnila a matka odpověděla, že ne, že dítěti nic nezakazuje, že zastává takovou výchovu, že si dítě musí přijít samo na to, co je špatné a co dobré. No a protože dítě nepřestalo, tak se pán zvednul a šel se někam postavit. Když autobus zastavoval, tak k matce přistoupil nějaký mladík, vytáhl si z pusy žvýkačku a nalepil ji matce na sklo brýlí se slovy, že měl stejnou výchovu. Jak se stavíte k výchově v tomto směru?
Na druhou stranu se musím přiznat, že když potkám nějaké reálné puberťáky, tak je má víra v děti a jejich chuť se vzdělávat poněkud otřesena...
Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.
A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.
Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.
Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.
Přenáším jistou otázku sem.
"Já si to nemyslím. Konec států bude znamenat i pád současných státních škol, které neskutečně škodí celé společnosti. Děti, které neprojdou 12ti lety v klasických školách, jsou úplně jiné, než školní děti. Takové děti nejsou agresivní, přemýšlejí, jsou nezávislé, dobře vycházejí s ostatními, umějí argumetovat a diskutovat, rádi se učí a vědí, co od života chtějí. Neboli lidé ve svobodné společnosti budou o dost jiní než v současnosti..."
Tak mě napadá, proč toto nefunguje v romských osadách, kde děti často do klasických škol nechodí? Podle tohoto předpokladu by z tamějších dětí měla v podstatě růst elita společnosti. Neplatí tak hlavně to, o čem mluví Gray, o vnějších podmínkách a o tom, co je v jejich okolí normální? Přičemž tato normálnost, do které budou chtít zapadnout děti, může mít mnoho různých podob?
Přenáším jistou otázku sem.
"Já si to nemyslím. Konec států bude znamenat i pád současných státních škol, které neskutečně škodí celé společnosti. Děti, které neprojdou 12ti lety v klasických školách, jsou úplně jiné, než školní děti. Takové děti nejsou agresivní, přemýšlejí, jsou nezávislé, dobře vycházejí s ostatními, umějí argumetovat a diskutovat, rádi se učí a vědí, co od života chtějí. Neboli lidé ve svobodné společnosti budou o dost jiní než v současnosti..."
Tak mě napadá, proč toto nefunguje v romských osadách, kde děti často do klasických škol nechodí? Podle tohoto předpokladu by z tamějších dětí měla v podstatě růst elita společnosti. Neplatí tak hlavně to, o čem mluví Gray, o vnějších podmínkách a o tom, co je v jejich okolí normální? Přičemž tato normálnost, do které budou chtít zapadnout děti, může mít mnoho různých podob?
Pokud jste dobře tyto články četl, tak jste si musel všimnout jedné věci: děti si často hrají na dospělé anebo starší žáky anebo přímo s nimi, prostě ty lidi v mnohém i kopírují. Pravděpodobně se většina z nás podobá v chování svým rodičům více než si myslíme. Jsou to prostě vzory (tento model ostatně mnozí následují i v dospělosti: pro někoho je vzor Keynes, pro jiného Madona anebo Mises nebo soused, strýc či fýrer atp.) No a teď se podívejte na ty vzory, které se pohybují v romské komunitě. Já bych řekl, že se ty děti naučili přesně to, co budou potřebovat v situaci, kdy jejich komunitu zdevastovali „dobrem“ různí tvůrci sociálně spravedlivé společnosti. Moje blízká příbuzná pracovala na úřadě práce a s Romy se zde běžně setkávala a dle jejího jsou Romové velmi dobře informovani o tom, kde získat tu či onu sociální dávku a co udělat pro to, aby ji získali. Mnohem lépe než ostatní.
No a pokud se podíváte třeba do knih „Člověk na Moravě: 19. století“ anebo „Člověk na Moravě: 2. polovina 18. století“ z produkce „Centra pro demokracii a kulturu“, tak tam najdete vždy jednu kapitolu o Romech (Cikánech) a zjistítě, že Romové docela tvrdě pracovali – jako kováři, nádeníci, pomocníci atp., a to včetně dětí. Ba se byli schopni po mnoha desítkách let i asimilovat. Je pravda, že občas kradli, ale většinou se jednalo o drobné krádeže a tato praxe nebyla úplně neobvyklá i chudé většinové populace (kradení klestí z lesa anebo zbytků úrody z polí se převážně tolerovalo). Pravda je, že jsem nezkoumal, zda to nevydává a nepíše nějaký žid anebo iluminát, ale to už nechám na Vás.
Ten případ z toho MHD má jaký vztah k probíranému tématu? V té škole přece nepanuje chaos, že? Někde jsem tam četl, že tam jsou přece nějaká pravidla, které tvoří průběžně všichni a klidně Vám tam někdo na rovinu řekne, že se mu Vaše chování nelíbí.
Možná i vyloučení žáka ze školy pravděpodobně bude také možné, když se tak de facto děje u učitelů. Ostrakizace asi také bude možná.
ad MHD - jen volný, ale pod tento text se to hodí nejvíce. Jen mě zajímají možnosti uplatňování strategie "nechat být", které se uplatňují nejen ve vzdělávání dětí, ale i výchově obecně. Jinak řečeno, dětem se nic nezakazuje, netrestají se apod. prostě se nechají, aby si sami utvořili své postoje a hodnoty na základě toho, jak na ně bude reagovat okolí, nikoli podle toho, za co jim vynadá a co jim zakáže dělat/říkat/myslet si, rodič. Proto se ptám, jak se k tomuto kdo staví. Nebojte, není v tom žádný tajný zlý úmysl.
Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.
Jak se může dítě naučit nazpaměť nějaké důležité věci z historie, když je jasné, že kromě minima dětí, které to fakt baví, se žádné nebude učit ty nudné letopočty a události jen tak samo. A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.
Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.
Navíc smysl, těch předchozích dovedností (např. kvadratická rovnice, goniometrické rovnice) se ukáže právě až při studiu náročnějších partií matematiky. Nedovedu si představit, že všechny děti se najednou sami začnou učit právě tyto nudné a nezáživné věci a budou mít takříkajíc "hlad po vzdělání".
Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.
Uživatel Gonio- napsal:...
Osobně se domnívám, že značnou část příkladně matematických dovedností, které člověk běžně v životě potřebuje, se nejlépe naučí právě při hrách. Třeba při sportovních, kdy se nějakým způsobem počítá, kdo dal kolik čeho. U těch se naučí i měřit, jak daleko kdo dohodil/doplivnul :-). Nebo úplně bezděky. Sám jsem např. "objevil" to, že lze kružítkem udělat 60 st. úhel, když mi děda půjčil na hraní jeho starou školní rýsovací soupravu a já si udělal klasickou "kytičku" do kružnice. Děda jako starší "kamarád" mi na to řekl, že jsem přišel na to, jak jednoduchým způsobem rozdělit "kolečko" na 6 dílů a protože byl klempíř, tak mi i ukázal, jak to používal. I trojčlenku jsem uměl s dědou dřív, něž nás ve škole učili ten přiblblý vzoreček či schéma nebo jak to nazvat, aniž by mě zatěžoval "odborným" termínem trojčlenka. Prostě díky neorganizovanému dětskému jakoby blbnutí jsem si najednou uměl spočítat, kolikrát víc nějakého materiálu potřebuju na tři "výrobky", než na jeden. Spoustu "vědomostí" jsem ovládal nějakým přirozeným nalezením nebo objevením a teprve, když mě to ve škole "zabalili" do nějaké "vědy", udělali mi v tom zmatek. Teď si třeba vzpomínám, jaké trápení jsem měl s debilním "geometrickým místem bodů", než jsem si uvědomil, že jde o to, co umím už léta - jak daleko je co od čeho - třeba že jsem si dělal na dvorku u dědových slepic "parkovací místo" na tříkolku (trojůhelník) o svou botu větší, než byla ta tři kolečka... Atp. Do dnešních dnů si ale přes svou snahu nedokážu zapamatovat, ve kterém století žil Karel IV nebo Jiřík z Poděbrad. Zřejmě to moje hlava považuje za zbytný údaj a tak ho odmítá "uložit na hard disc" :-). A zdá se, že to pro můj život opravdu zbytný údaj je.
Pokud jde o přechod od této popisované formy vzdělávání k nějaké vyšší (neurochirurg, jaderný fyzik...), tak na takovou dráhu se vydává člověk ve věku, kdy je schopen do značné míry zralého rozhodnutí. A vybere-li si tedy takovou životní dráhu, jeho cílevědomost vybudovaná zdánlivou neorganizovaností, ne "dokopávacími" metodami, ale prostou snahou napodobit staršího kamaráda a zvládnout to, co on umí, mu umožní pochopit, že chce-li být např. lékařem, holt si tu anatomii do hlavy "nabušit" musí.
Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.
Jak se může dítě naučit nazpaměť nějaké důležité věci z historie, když je jasné, že kromě minima dětí, které to fakt baví, se žádné nebude učit ty nudné letopočty a události jen tak samo. A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.
Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.
Navíc smysl, těch předchozích dovedností (např. kvadratická rovnice, goniometrické rovnice) se ukáže právě až při studiu náročnějších partií matematiky. Nedovedu si představit, že všechny děti se najednou sami začnou učit právě tyto nudné a nezáživné věci a budou mít takříkajíc "hlad po vzdělání".
Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.
Pokud se děsíte, že svobodné školství by generovalo fachidioty, kteří sice umí řešit diferenciální rovnice jako když bičem mrská, ale neví, kdy byla bitva na Bílé hoře, pak bohužel stále žijete v zajetí dogmatu o Všeobecném vzdělání. (Je příznačné, že podobné nářky slýchávám zejména od humanitních intelektuálů, kteří si zároveň stěžují, jak se chudáci museli na škole učit zlomky a kvadratické rovnice. Holt každá liška svůj ocas chválí :-)
Nechme letopočty historikům, pružné rázy fyzikům a rovnice matematikům. Svět se nezboří. Řekněte upřímně, opravdu ke svému životu potřebujete znát Krebsův cyklus kyseliny citronové, panovníky habsburské dynastie, programování robota Karla, české meziválečné symbolisty, dadaisty a futuristy, Carnotův cyklus, 20 asijských ostrovů a poloostrovů, ministry úřadující v roce 1999, a vzorce 10 aromatických uhlovodíků? (Vše uvedené jsme se museli na gymplu naučit, a to jsme byli matematická třída!) Pokud u jediného oboru odpovíte ne, pak jste právě ukázal, že všeobecné vzdělání je jedna velká blamáž :-)